Sněmovní bezpečnostní výbor se zabýval závěry vyšetřování policejního zásahu při prosincové střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, ke kterým dospěla Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Policie před několika dny útok, při kterém přišlo o život čtrnáct lidí a dalších 25 bylo zraněno, odložila. Student fakulty, který ve škole střílel, spáchal po útoku sebevraždu. Kauzu ještě přezkoumá státní zastupitelství.
Policisté zasahující proti střelbě na FF UK mají náš obdiv, shodli se Vondrášek a Rakušan
Události: Sněmovní bezpečnostní výbor jednal se zástupci policie o okolnostech tragické střelby na FF UK (zdroj: ČT24)
Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na úvod jednání uvedl, že představitele policie zprostil mlčenlivosti, aby mohli „podat maximum možných informací“, na které má podle něj společnost nárok. Předseda bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) vyzval k citlivému přístupu.
Policejní prezident Martin Vondrášek uvedl, že je nutné rozlišovat mezi skutečnostmi, které mohli policisté znát 21. prosince, a informacemi, které jsou dostupné dnes. Podle toho je nutné také na postup strážců zákona nahlížet, upozornil.
Vondrášek oznámil, že GIBS došla k závěru, že by policie měla přijmout opatření a zlepšit se v pěti oblastech. Těmi jsou zjišťování a sdílení informací, změny v souvislosti se zbraňovou legislativou, problematika lokalizace mobilních telefonů, komunikace s dalšími subjekty a osobami mimo policii a také samotný zásah proti aktivnímu střelci.
Vondrášek přiznal problémy s komunikací
Následně oblasti komentoval. Uznal například, že komunikace s představiteli filozofické fakulty „nebyla ideální“. Policie sice mluvila se dvěma proděkany fakulty, nekomunikovala však se samotným děkanem. Policie se podle něj na tuto problematiku nyní zaměřuje během cvičení strážců zákona. Také psychosociální pomoc, která byla po zásahu „v dobré víře“ poskytována, „vykazovala kvalitativní vady“, uvedl policejní ředitel.
Ohledně samotného policejního zákroku podle GIBS „neshledala žádné nedostatky“, ale doporučovala pokračovat v taktickém výcviku například v oblasti evakuace osob. Policisté proto například otevírají a budují nová výcviková střediska. GIBS doporučila i zlepšit výzbroj policistů. Potřebujeme doplnit a obměnit dlouhé zbraně a balistické prostředky, doplnil Vondrášek.
Šéf pražské policie popsal události před zásahem
Ředitel pražské krajské policie Petr Matějček komentoval postup policie před samotným zákrokem na filozofické fakultě. Popsal, že zhruba ve 12:19 volala záchranné službě kamarádka pachatele, který jí oznámil, že spáchá sebevraždu. Záchranná služba proto požádala policii o spolupráci s hledáním tohoto muže. Informace, že pachatel chce přistoupit k násilí na dalších lidech, podle Matějčka v této době neměla.
Pátrací akce už však začala ve Středočeském kraji kvůli události v Hostouni. Pražští policisté se k těm středočeským připojili kvůli informaci, že je pachatel na cestě do hlavního města. V tu dobu už policisté věděli, že hledaný muž se sebevražednými myšlenkami by mohl být nebezpečný a má zřejmě spojitost s vraždou v Hostouni.
Časová osa útoku na FF UK (zdroj: ČT24)
Policisté následně také zjistili, že pachatel má ve velkém počtu legálně držené zbraně. Jedna zbraň byla přitom typově stejná jako ta, která byla použita ke dvojité vraždě v Klánovickém lese.
Ve 13:20 poslal operační důstojník dvě trojčlenné hlídky na filozofickou fakultu na Palachovo náměstí. Měli tam provést prvotní šetření – zda je na fakultě skutečně studentem, zda se tam ten den objevil a kde by se pachatel mohl nacházet. Ve 13:34 však již vstoupil na filozofickou fakultu.
Minutu poté podle Matějčka přišli na fakultu také policisté, kteří pachatele hledali. Sdělili, že jde o psychicky narušeného člověka, který může být ozbrojen. Policisté se však nedostali k záznamu z kamerového systému, který byl podle Matějčka zastaralý a bylo možné jej sledovat pouze on-line. Záznam proto policisté dostali až za několik hodin. Dva proděkané fakulty byli následně informováni o pátrání.
Policisté pak prošli první patro fakulty. „Fotka pana pachatele byla docela zastaralá,“ poznamenal Matějček a upozornil také, že pachatel záměrně svou podobu dále změnil. Strážci zákona byli odkázáni na studijní oddělení a oddělení historie. Prošli také knihovnu, na studijním zjistili, že v systému školy je fotografie se zcela jinou podobou pachatele.
Na studijním oddělení potom zaměstnankyně řekla policistům, že by měl pachatel mít výuku v Celetné ulici, na kterou se proto přesunula pozornost policie. „Je deset minut do začátku výuky (...) Je konkrétní stopa, kde se může nacházet,“ řekl. Na základě toho se tedy policisté vydávali do Celetné osobně.
Ve spolupráci s vyučujícím policisté zjistili, že pachatel v třídě na plánované přednášce v Celetné není. „Rozpouštíme prostředky a pátráme dále,“ uvedl k tomu momentu Matějček.
V té době nikdo stále netušil, že se pachatel ve skutečnosti nachází na filozofické fakultě na náměstí Jana Palacha. „Je pro nás opravdu frustrující, že jsme ho měli kousek,“ uvedl Matějček s tím, že „standardní postup policie je jít po horké stopě“.
Pachatel netrpěl psychickou chorobou, vyplývá z posudků
Dozorující státní zástupkyně Jana Murínová prezentovala závěry posudků psychiatra a psychologa. Psychiatr došel k závěru, že u pachatele „nebyla přítomna duševní porucha chorobného charakteru“. Nemocí netrpěl ani v době dvou dalších případů vražd, které předcházely střelbě na filozofické fakultě. Vykazoval sice kritéria smíšené poruchy osobnosti, která však není chorobou a významným způsobem nenarušuje kontakt s realitou. Podle psychiatra šlo o „forenzně nevýznamnou abnormitu“.
Tato zjištění se shodují i s předchozím profilem pachatele sestaveným psychologem. Jednání, kterého se dopustil, podle něj lze vysvětlit jeho osobností. „Cítil se odstrčen, lidmi nepřijímaný, neužitečný,“ stojí v posudku.
Motivační řetězec podle znalce tvoří sekvence pocitů křivdy provázenými záští, nenávistí, myšlenkami na pomstu a potrestání, které dospěly až k vražedným důsledkům, vyjmenovala státní zástupkyně. Činy měly být podle znalce satisfakcí za nakumulovanou frustraci z absence mezilidských kontaktů, nedostatku uznání a emočního přijetí ve světě. Byl izolovaný a neměl podle něj jakýkoliv nosný vztah k dalším lidem.
K bodu zlomu došlo u pachatele na přelomu 2022 a 2023. „V tomto období začíná klíčit motivace k vraždám, která graduje na konci roku 2023. Plán ke střelbě měl pevné kontury nejpozději od listopadu,“ sdělila závěry posudků Murínová.
„Znalkyně psycholožka dospěla k závěru, že myšlení a jednání pachatele nebylo řízeno žádnými bludy, halucinacemi. Reagoval na svoji životní realitu,“ dodala státní zástupkyně.
Pro vyšetřování vražd v Klánovicích byla zásadní balistika
Podle vedoucího pražského prvního oddělení obecné kriminality Aleše Stracha policie po vraždách v Klánovickém lese pracovala se třemi vyšetřovacími verzemi. První byla, že pachatel měl vazbu na poškozené a místo činu, druhá, že pachatel měl vazbu na místo činu, a nikoliv na poškozené. Třetí, která je podle samotného Stracha „pro policii nejhorší“, byla, že pachatel nemá vazbu na poškozené ani na místo činu. „Nakonec se ukázalo, že se jedná o tu třetí, nejproblémovější verzi,“ dodal Strach.
Policie byla podle Stracha schopna v průběhu prvních čtyř dnů vyloučit, že pachatel by měl vazbu na někoho z poškozených. „Mezitím probíhala analytická vyhodnocení,“ přiblížil Strach s tím, že nejzásadnější stopa pro orgány činné v trestním řízení byla balistika. „Vyselektovali jsme asi třicet tisíc držitelů, kteří měli registrovanou námi zájmovou zbraň,“ upřesnil. Policie následně toto číslo dále zužovala.
„My jsme samozřejmě nebyli omezeni počtem sil a prostředků, ale do určité míry technickými možnostmi, které jsme měli,“ sdělil Strach. Policie se nicméně zpočátku soustředila především na obyvatele v okolí Klánovického lesa, kteří byli držiteli zájmové zbraně a splňovali „vyselektované atributy“. Podle Stracha šlo o dvaačtyřicet osob, které policie osobně kontaktovala a zajistila jejich zbraně.
Jediná cesta podle kriminalisty byla provést expertízu a zjistit, zda se zbraň neshoduje s pistolí použitou při dvojnásobné vraždě. Upřesnil, že balistika byla schopna otestovat deset zbraní denně, při zapojení všech pracovišť v republice bylo možné otestovat až sto zbraní denně.
Nejzájmovější okruh osob podle vedoucího prvního oddělení čítal asi sedmnáct set lidí. „Takže jak jsem na tiskové konferenci mluvil o tom, že nám chybělo několik dní, tak si myslím, že to byla pravda,“ řekl s odkazem na dřívější tiskovou konferenci po útoku na fakultu. Strach osobně nabyl přesvědčení, že pachatel střelby na fakultě spáchal skutek v Klánovickém lese po tom, co viděl použité střelivo na půdě univerzity. „Pak jsem tušil, že to propojení tam bude,“ zavzpomínal.
Informaci o tom, že pachatel je držitelem zájmové zbraně, dostal Strach kolem čtrnácté hodiny v osudný den. Spojil se s kolegy ze Středočeského kraje, kteří mu sdělili, že v souvislosti s pachatelem mají v Praze dvě vazby. Jedna se týkala fakulty, kde již probíhalo pátrání, a druhá střelnic na území hlavního města, kam pachatel chodil střílet. „Ustanovili jsme dvě střelnice na Praze 9, kam jsem vyslal operativu z mého oddělení,“ popsal.
Rakušan a Vondrášek hodnotí postup policie kladně
Podle policejního prezidenta Vondráška postupovali policisté „naprosto správně“ a nedopustili se žádné chyby nebo hrubé nedbalosti, která by měla vliv na tragické následky střelby. Jak policejní prošetření, tak i šetření GIBS bylo podle Vondráška ukončeno se závěrem, že „objektivně těm následkům nešlo zabránit“. „Zákrok policie považuji za extrémně rychlý, odvážný a jsem přesvědčen, že zabránili dalším ztrátám na životech,“ uvedl s tím, že sám na vlastní oči viděl, jak policisté zachránili zraněným život, protože jim okamžitě poskytli první pomoc. „Mají můj obdiv a já za nimi stojím,“ oponoval hlasům tvrdícím, že policie nezasáhla správně.
Rakušan uvedl, že jeho úkolem je poskytovat policii „maximálně dobré zázemí“. „Rozhodně nebudu policii v té které chvíli říkat, kdy má zveřejnit jakou informaci,“ reagoval na kritiku místopředsedy sněmovního bezpečnostního výboru Jiřího Maška (ANO), který ho předtím obvinil z „neříkání pravdy“ a zamlčování informací. Policisté podle ministra postupovali „příkladně“ a viděl „velkou míru profesionality.
K tiskové konferenci ze 7. ledna ministr řekl, že on „byl ten, který vyvíjel tlak, aby policie vydala zprávu odboru vnitřní kontroly co nejdříve,“ a dodal, že za to přebírá politickou odpovědnost. Chtěl, aby v rámci transparentní komunikace měla veřejnost prvotní zprávu policie právě 7. ledna. „Jasně jsem řekl, že my budeme dále situaci komentovat ve chvíli, kdy budeme mít na stole zprávu GIBS a analytické skupiny,“ uvedl Rakušan. Vyzval tedy k opatrnosti ve vyjádřeních, že někdo lhal. Zmínil, že na ose informování nikdy nevybočil z dohody s policií.
V průběhu vyšetřování se Rakušan podle jeho slov sešel s vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou a hovořili o tom, „že společenská naléhavost k té věci je obrovská a že nejen poslanci a poslankyně bezpečnostního výboru, ale i veřejnost mají legitimní zájem na informacích o souvislostech v případu“. Upřesnil, že ani on jako ministr vnitra neměl přístup do spisu, a neznal tedy například přesnou časovou osu či rekonstrukci pohybu pachatele. „To jsou všechno věci, které já se dozvídám až teď na výboru, anebo paradoxně z toho, co o tom vycházelo v médiích,“ řekl a avizoval, že ministerstvo a policie pracují na zlepšení systémových opatření.
Pachatel byl fascinován násilím
Podle znaleckého posudku zpracovaného na základě mnoha zdrojů nebyl pachatel „běžným jedincem“. Psycholožka, která posudek vypracovala, popisuje pachatele jako člověka se schizoidní osobností. Podle posudku pachatel vykazoval emoční odtažitost, sociální distancovanost a stahoval se do sebe. Takový stav podle psycholožky může vést k psychickému strádání. „Byl emočně plochý, neuměl vyjadřovat city navenek a byl lhostejný ke chvále i kritice,“ přečetla část posudku dozorující státní zástupkyně Jana Murínová.
Podle posudku dělalo pachateli jen málo činností radost a sám k sobě neměl úctu. Své aktivity vnímal jako nepotřebné a neuměl navazovat vztahy s druhými lidmi. Trpěl pocity nepochopení, sociální izolace a životní prázdnoty. K druhým lidem pachatel neměl emocionální vztah a současně toužil po uznání. Věnoval se samotářské činnosti, při které „utíkal do vnitřního světa“. V jeho životě nebyly zjištěny žádné poznatky, které by nasvědčovaly, že by se pachatel stal obětí násilného trestného činu či násilí v rodině a okolí.
Znalkyně v posudku upozorňovala, že „daleko dříve“ u něj byla zaznamenána fascinace násilím. „On sám byl vnitřně fascinován bizarním násilím,“ uvedla Murínová s tím, že pachatel byl konzumentem „bizarní a násilné“ pornografie. „Násilí hrálo v jeho osobnosti velkou roli,“ dodala státní zástupkyně a sdělila, že takové smýšlení nebylo podněcováno ze strany jeho rodiny. Otec pachatele, kterému taktéž vzal život, byl považován za velice mírného, vstřícného a hodného. V počítači střelce byla podle Murínové nalezena „alarmující“ videa a fotografie, která značila, že „žil v jiném světě“.
Pachatel se podle posudku zabýval sériovými i masovými vraždami se znaky brutálního násilí. Murínová však zdůraznila, že se pachatel se svými myšlenkami nikomu nesvěřil. „Čím blíže byl ke skutku, tím více se spojoval s násilím,“ sdělila. Podle státní zástupkyně byl čím dál tím víc fascinován různými praktikami či zahraničními kapelami, které se věnovaly násilným žánrům.
Tisková konference policie k prosincové střelbě na FF UK (zdroj: ČT24)
Při vyšetřování případu v Hostouni, kde policisté v den střelby nalezli tělo mladíkova otce, vyslechla policie podle šéfa oddělení vražd pražské policie Aleše Stracha zhruba čtyřicet lidí z okolí rodiny. Nikdo z nich nepotvrdil, že by měl student s otcem před vraždou konflikt. I v tomto případě podle něj zabíjel mladík z frustrace a kvůli neschopnosti navazovat společenské vazby a vztahy.
„Stejně jako v těch ostatních případech vycházíme ze soudního znaleckého posudku, podle kterého motiv vychází z osobnosti pachatele,“ uvedl Strach na tiskové konferenci policie po jednání bezpečnostního výboru sněmovny.
Policejní zásah vyvolal otázky
Střelba v budově fakulty v centru Prahy loni 21. prosince byla nejtragičtější obdobnou událostí v české historii. Podle policie střílel čtyřiadvacetiletý student fakulty z Hostouně na Kladensku, kde byl nalezen zavražděný i jeho otec. Policie mladíka na základě balistické expertizy spojila rovněž s případem vraždy muže a dvouměsíčního dítěte v Klánovickém lese na okraji Prahy.
Některé události předcházející tragické střelbě vzbudily otázky médií a veřejnosti. Šlo zejména o to, zda policisté mohli mít již před útokem informace o tom, že je student nebezpečný. Rozpoutala se také debata o nastavení pravidel při získávání střelných zbraní, kterých si mladík v relativně krátké době zaregistroval osm. Vnitřní policejní kontrola dospěla v lednu k závěru, že policisté při samotném zásahu i při předchozím pátrání po podezřelém postupovali správně. Lepší měla být ale krizová komunikace se zástupci školy.
Podle Rakušana je v zájmu všech, „aby v tomhle příběhu zůstalo co nejméně bílých míst“. Na síti X uvedl, že k objasnění mají přispět kroky, které už byly učiněny, tedy „interní inspekce policie, šetření GIBS, analýza speciálního policejního týmu i samotné velmi intenzivní a rozsáhlé trestní řízení“.
S odložením případu není spokojena Univerzita Karlova. Podala proti němu stížnost, ve které uvedla, že by policisté měli detailněji prověřit veškeré souvislosti útoku i události, které mu předcházely. Stížnosti se očekávají i od dalších poškozených.
Vyšetřování střelby na fakultě nebude podle státní zástupkyně Murínové pravomocně skončené pravděpodobně ještě několik měsíců. Stále se doručuje usnesení. Na čtvrtečním jednání výboru upozornila, že rozhodnutí o odložení věci nebrání tomu, aby pokračovalo další prověřování událostí. To se týká například balistických expertíz nebo prověřování platformy, na které pachatel komunikoval.
Policisté i univerzita už v lednu zveřejnili své verze časové posloupnosti událostí z 21. prosince 2023.
Mašek: Na tyto informace jsme měli právo už v lednu
Jednání bezpečnostního výboru, veřejné i neveřejné části, se účastnil i jeho člen Petr Letocha (STAN). V pořadu 90'ČT24 řekl, že bylo odpovězeno na všechny otázky. „Potvrdila se řada informací, které už jsme měli. Nezaznamenal jsem, že by si někdo stěžoval na to, že by nebyla zodpovězena jakákoliv otázka, ať už v uzavřeném, či otevřeném režimu,“ sdělil.
Místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Jiří Mašek (ANO) však spokojen není. „Osmdesát procent informací, které jsme dneska dostali, se týkaly operačního a taktického řízení, bylo nám komplexně odpovídáno, ale jsme přesvědčeni o tom, že na tyto informace jsme měli právo už v lednu tohoto roku, což mimochodem tvrdily obě státní zástupkyně – paní Bradáčová i paní Murínová,“ uvedl. Letocha oponoval, že tyto informace v lednu výbor skutečně dostal.
90′ ČT24: Debata o postupu policie při střelbě na FF UK (zdroj: ČT24)
Letocha k samotnému zásahu policie řekl, že nepochybuje o jeho správnosti. „V kontextu toho, co nám bylo řečeno, a v kontextu informací, které policie v tu danou chvíli měla, tak naprosto rozumím rozhodnutí, že veškerá policejní aktivita byla přemístěna na Celetnou ulici,“ řekl.
„Mám-li postupně v ulicích více než dvě stě policistů i s mobilními prostředky a podobně, a jsem-li na studijním oddělení, kde zjistím, že za deset minut začíná výuka pachatele v Celetné ulici, tak mám pojítka, vysílačky, telefony, a požádám o to, aby tam operační důstojník poslal kohokoliv, kdo se pohybuje v blízkosti,“ reagoval na Letochu Mašek.
S ohledem na to, co víme, byl zásah excelentní, uvedl Rakušan
Rakušan byl večer také hostem Událostí, komentářů. Zopakoval, že policie, když opustila hlavní budovu fakulty a šla do budovy v Celetné ulici, vycházela z informací, které v tu chvíli měla. Na otázku moderátorky, zda neměla postupovat jinak, když věděla, že se může jednat o nebezpečného pachatele, ministr vnitra řekl, že policie se snažila všemi možnými způsoby zjistit, kde útočník je. „Šla prostě po té žhavé stopě,“ dodal.
„Uvědomme si, že do akce se postupně dostalo 240 lidí, kteří se snažili pročesávat celé centrum Prahy a moderními metodami zjistit, kde ten člověk je, šli po žhavé stopě. A já znovu říkám, že ze zpětného pohledu, když víme, kde ten pachatel byl, co se stalo, ale kdyby stejně tak byl v Celetné ulici, tak v této chvíli hodnotím zásah jako excelentní,“ řekl Rakušan.
K výzvě opozice, že má odstoupit, Rakušan řekl, že kdyby za tuto událost cítil nějakou zodpovědnost, tak by už ve funkci nebyl. „Za tuto šílenou tragédii je zodpovědný vrah. Mým úkolem a mojí odpovědností jako ministra vnitra je, abychom v této chvíli nastavili systém, který sice nikdy stoprocentně nepředejde takové události, ale bude vytvářet maximální množství preventivních kroků, které mohou riziko eliminovat,“ dodal.
Místopředsedkyně poslaneckého klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová k výzvě opozice řekla, že Rakušan od tragédie neustále všechny přesvědčoval, že se žádná chyba nestala. „Když tvrdí, že jeho komunikace byla transparentní, tak já bych si tu komunikaci představovala tak, že když 7. ledna už byla hotová zpráva úřadu kontroly policejního prezidia, že k ní budou mít všichni přístup,“ argumentovala. Míní, že ministr mohl některé policisty zbavit mlčenlivosti už dříve. „Byly otázky na to období, kdy došlo k vraždě v Hostouni do doby, kdy se pachatel přemisťoval na filozofickou fakultu,“ vysvětlila.
Události, komentáře: Reakce na zásah policie po střelbě na FF UK (zdroj: ČT24)
Předseda výboru Pavel Žáček (ODS) uvedl, že o správnosti zásahu policie nemá žádné pochybnosti. Vyjádřil se také k oznámení kamarádky pachatele. „Ona se dvě hodiny rozmýšlela, jestli to má někomu říci, protože tu poslední SMS od pachatele dostala dvě hodiny předtím, než se ozvala záchranné službě, která to předala policii,“ prozradil.
Senátorka a advokátka Hana Kordová Marvanová (nestr. za SPOLU), která zastupuje některé rodiče zavražděných studentů, v Událostech, komentářích řekla, že doufala, že až se informace zveřejní, že se k tomu policie, státní zastupitelství i ministr vnitra postaví otevřeně, což se podle ní nestalo. „Musíme ale říci, že ti policisté, kteří stáli proti střelci, zaslouží vyznamenání a naprosté ocenění. Tím, že se bavíme, co se dělo předtím, nezpochybňujeme jejich práci,“ uvedla.
Záznam kamer z fakulty bylo možné přehrát, tvrdí Kordová Marvanová
„Ty otázky jsou nyní takové, že na základě doručeného usnesení o odložení trestní věci, se objevily nové informace, pro mě docela šokující, že vrah přišel na fakultu hodinu a půl před střelbou. A asi nejvíc šokující pro mě byla informace, že tam přišel ve 13:23. Policie si mohla přehrát záznam z kamery na Staroměstském náměstí v metru, kde byl 13:20. Kdyby si nechali přetočit záznam z fakulty pět minut zpátky, tak by zjistili, že ten člověk, kterého hledají, už vešel do budovy (pět minut před nimi), to já vidím jako neuvěřitelné,“ uvedla Kordová Marvanová.
Upozornila také na to, že na bezpečnostním výboru zaznělo, že kamery na filozofické fakultě jsou tak zastaralé, že záznam není možné přetočit zpátky. „Teď večer jsem od někoho z filozofické fakulty dostala zprávu, že to není pravda, že si to policie samozřejmě mohla pustit,“ řekla.
Žáček na slova Kordové Marvanové reagoval, že si nedokáže představit, že by policie na výboru tvrdila něco, co není pravda. Podle Mračkové Vildumetzové je to další důkaz, že tu jsou stále bílá místa a chybějící odpovědi. Nesrovnalost v tom, zda bylo možné pustit záznam, či nikoliv, by se měla podle ní prověřit.