Univerzita Karlova podá stížnost proti odložení případu střelby

Nahrávám video

Univerzita Karlova (UK) podá stížnost proti usnesení, kterým bylo odloženo vyšetřování případu tragédie na Filozofické fakultě UK. Škola požaduje úplné došetření všech souvislostí útoku i jemu předcházejících událostí. Informovala o tom v pondělí na svém webu. V pátek uplyne půl roku od střelby, při které přišlo o život čtrnáct lidí. O stížnosti bude rozhodovat státní zastupitelství.

UK obdržela usnesení o odložení v pátek v uplynulém týdnu. „Stížnost lze ze zákona podat do tří kalendářních dnů od doručení, proto ji Univerzita Karlova podá dnes (v pondělí),“ uvedla škola. Stížnost bude podávat v zestručnělé podobě, podrobné zdůvodnění doplní právní zástupci UK na základě nahlédnutí do spisu, uvedla dále univerzita.

Případ byl odložen kvůli tomu, že pachatel zemřel, a nebylo tak vůči němu možné zahájit trestní stíhání, sdělil mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. „I v tomto případě mají však poškození právo podat ve lhůtě tří dnů od doručení usnesení stížnost,“ uvedl.

O stížnosti podle něj rozhoduje zpravidla státní zástupce, který v případu vykonával dozor. „Státní zástupce primárně zkoumá, zda pro dané rozhodnutí policejního orgánu byly splněny zákonné podmínky, dále se vypořádává s relevantními námitkami obsaženými ve stížnosti. Následný postup ve věci se odvíjí od způsobu, jakým je o stížnosti rozhodnuto,“ dodal Cimbala.

Policie na síti X informovala, že doručila prvním poškozeným při prosincové střelbě na FF UK usnesení o odložení případu, v některých případech za doprovodu interventů. Současně opět vyzvala média, aby do doby vyrozumění všech poškozených nezveřejňovala výsledky vyšetřování. Sama s nimi veřejnost pak seznámí. Od některých poškozených policisté zaznamenali stížnosti, že se informace o vyšetřování dozvídají právě z médií.

O ohleduplnost, etický přístup a mediální zdrženlivost požádala novináře opět i univerzita. Zvýšený mediální zájem v době blížícího se půlročního výročí tragédie podle jejích zástupců oživuje bolest a utrpení pozůstalých a zraněných. Mimořádně bolestivé jsou podle školy konkrétní detaily z usnesení policie. „Apelujeme na lidskou empatii k hluboké tragédii, kterou pozůstalí a zranění stále prožívají,“ řekla děkanka FF UK Eva Lehečková.

Zaměstnanci, vyučující i studenti Univerzity Karlovy mohou nadále využívat krizovou a psychologickou podporu, kterou škola nabízí. Škola ve spolupráci s odborníky také pokračuje v poskytování finanční, psychologické a krizové podpory pozůstalým rodinám a zraněným, uvedli zástupci UK.

Policie doručila usnesení prvním poškozeným

Prvním poškozeným už policie doručila usnesení o odložení případu. V některých případech za doprovodu interventů, informovala na síti X. Současně opět vyzvala média, aby do doby vyrozumění všech poškozených nezveřejňovala výsledky vyšetřování. Sama s nimi veřejnost pak seznámí. Od některých poškozených policisté zaznamenali stížnosti, že se informace dozvídají právě z médií.

„Novinářům, kteří usnesením disponují, a přesto jej nezveřejňují, děkujeme za jejich citlivý přístup, a to i jménem poškozených. Platí, že veřejnost s výsledky prověřování seznámíme, jakmile to bude možné,“ uvedli policisté. S ohledem na to, že někteří poškození si obsílky ještě nepřevzali, odmítl informace zveřejňované v médiích komentovat ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Považoval by to prý za necitlivé.

Policisté uvedli, že poškození už mohou nahlížet do zkompletovaného trestního spisu.

Rakušan řekl, že policie představí vlastní analytickou zprávu. „V této chvíli mají média náskok, protože někteří pozůstalí už přijali obsílku. Dostalo se to na veřejnost, což vůbec nekritizuji, je to rozhodnutí těch, komu materiál přišel,“ konstatoval. Před svým komentářem, ve kterém se chce zaměřit na to, jakými systémovými změnami by se mohlo v budoucnu podobným událostem lépe předcházet, chce dát prostor policii a státnímu zastupitelství.

Nadační fond UK dosud vyplatil přes 24 milionů korun

Nadační fond Univerzity Karlovy dosud vyplatil rodinám obětí a zraněným po prosincové střelbě na filozofické fakultě přes 24 a půl milionu korun. Rodinám obětí z toho připadla částka 18 milionů korun. Další peníze vyplatí fond tento týden. Správní rada také projedná novou pomoc pro zraněné. Českou televizi o tom informovala mluvčí Odboru vnějších vztahů Rektorátu Univerzity Karlovy Petra Klusáková.

„Fond zatím vybral cca 86 milionů korun. Celkem bylo vyplaceno 24,65 milionu korun,“ uvedla Klusáková. Dodala, že univerzita peníze vyplácí rodinám obětí a zraněným. Další finance směřují na zajištění psychosociální podpory pro studující a zaměstnance. „Doposud služeb v oblasti psychosociální péče využilo více než dva tisíce jednotlivců,“ uvedla Klusáková.

Ve fondu zůstává přibližně 60 milionů. „Deadline pro vyplacení zbylých financí prozatím nemáme určen. Pomoc poskytujeme podle aktuálních potřeb zasažených prosincovou tragédií,“ doplnila Klusáková. Tento týden fond vyplatí dalších 3,6 milionu korun a správní rada projedná novou finanční pomoc pro zraněné v částce 3,7 milionu.

Při vyplácení peněz pro zraněné a rodiny obětí prosincové střelby postupuje univerzita individuálně. „Zjišťování potřeb probíhá formou telefonického rozhovoru. Pro určení výše finanční podpory u zraněných je důležité, jaké jsou reálné výdaje spojené například s léčbou či zda zranění ovlivnilo jejich pracovní schopnost. Zohledňujeme také nutnost zajištěné péče někým z rodinných příslušníků v situacích, kdy to zdravotní stav vyžaduje,“ dodala Klusáková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Války, katastrofy i přetlak turistů. OECD radí, jak řešit problémy cestovního ruchu

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).
před 1 hhodinou

Okřídlený šíp jen do roku 2029. Plzeňské Škodě skončí licence na logo i značku

Škoda Group, přední evropský výrobce vozidel pro veřejnou dopravu, připravuje novou korporátní identitu. Nové jméno a logo musí mít firma ze skupiny PPF nejpozději do konce června 2029. Novou značku chce představit v září 2028 na berlínském veletrhu InnoTrans, což je největší světová přehlídka dopravní techniky, řekl mluvčí Škody Group Jan Švehla.
před 13 hhodinami

Odbory pražského letiště vyhlásily stávkovou pohotovost. Obávají se nástupu Lašáka do vedení

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Výroky o zaujatých soudech podrývají důvěru v justici, varuje Pavel

Prezident Petr Pavel varoval před podkopáváním důvěry veřejnosti v demokratické instituce, především v justici. Označovat soudy předem za podjaté, zpolitizované nebo aktivistické podle něj není dobrým signálem pro veřejnost ani pro důvěru v právní stát, řekl na konferenci při příležitosti vydání zprávy Evropské komise právě o právním státu za rok 2025. Vláda v úterý ve vyjádření pro Ústavní soud ke kompetenční žalobě kvůli summitu NATO uvedla, že Pavel jejím podáním učinil krok k rozboření ústavní zvyklosti.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoJak si při natáčení nenechat vyvrtat zub? Reportéři ČT hovořili o investigativní práci

Společně pátrali po nelegálních zubních ordinacích a odhalili i lékařky, které se vydávaly za někoho úplně jiného. Na co všechno se musí reportér připravit, když natáčí se skrytou kamerou a chce někoho přistihnout tak říkajíc při činu? Jak daleko je možné nebo nutné zajít? A kdy už je potřeba jít s pravdou ven a prozradit, že jsme novináři? O zákulisí novinářské práce i okolnostech investigativního natáčení vyprávějí Jevhenija Vachničenko a Petr Vodseďálek v rozhovoru s kolegyní Janou Neumannovou. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 15 hhodinami

Havlíček podepsal memorandum o vzniku modulárních reaktorů

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podepsal ve Velké Británii memorandum se společnostmi ČEZ a Rolls-Royce SMR o dalších lokalitách pro takzvané modulární reaktory v Česku. Podle ministerstva se posuzují zejména Dětmarovice na Karvinsku a Tušimice na Chomutovsku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoSečteno: Olomoucký kraj

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 21. července se věnoval Olomouckému kraji.
před 16 hhodinami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.