Univerzita Karlova podá stížnost proti odložení případu střelby

Nahrávám video

Univerzita Karlova (UK) podá stížnost proti usnesení, kterým bylo odloženo vyšetřování případu tragédie na Filozofické fakultě UK. Škola požaduje úplné došetření všech souvislostí útoku i jemu předcházejících událostí. Informovala o tom v pondělí na svém webu. V pátek uplyne půl roku od střelby, při které přišlo o život čtrnáct lidí. O stížnosti bude rozhodovat státní zastupitelství.

UK obdržela usnesení o odložení v pátek v uplynulém týdnu. „Stížnost lze ze zákona podat do tří kalendářních dnů od doručení, proto ji Univerzita Karlova podá dnes (v pondělí),“ uvedla škola. Stížnost bude podávat v zestručnělé podobě, podrobné zdůvodnění doplní právní zástupci UK na základě nahlédnutí do spisu, uvedla dále univerzita.

Případ byl odložen kvůli tomu, že pachatel zemřel, a nebylo tak vůči němu možné zahájit trestní stíhání, sdělil mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. „I v tomto případě mají však poškození právo podat ve lhůtě tří dnů od doručení usnesení stížnost,“ uvedl.

O stížnosti podle něj rozhoduje zpravidla státní zástupce, který v případu vykonával dozor. „Státní zástupce primárně zkoumá, zda pro dané rozhodnutí policejního orgánu byly splněny zákonné podmínky, dále se vypořádává s relevantními námitkami obsaženými ve stížnosti. Následný postup ve věci se odvíjí od způsobu, jakým je o stížnosti rozhodnuto,“ dodal Cimbala.

Policie na síti X informovala, že doručila prvním poškozeným při prosincové střelbě na FF UK usnesení o odložení případu, v některých případech za doprovodu interventů. Současně opět vyzvala média, aby do doby vyrozumění všech poškozených nezveřejňovala výsledky vyšetřování. Sama s nimi veřejnost pak seznámí. Od některých poškozených policisté zaznamenali stížnosti, že se informace o vyšetřování dozvídají právě z médií.

O ohleduplnost, etický přístup a mediální zdrženlivost požádala novináře opět i univerzita. Zvýšený mediální zájem v době blížícího se půlročního výročí tragédie podle jejích zástupců oživuje bolest a utrpení pozůstalých a zraněných. Mimořádně bolestivé jsou podle školy konkrétní detaily z usnesení policie. „Apelujeme na lidskou empatii k hluboké tragédii, kterou pozůstalí a zranění stále prožívají,“ řekla děkanka FF UK Eva Lehečková.

Zaměstnanci, vyučující i studenti Univerzity Karlovy mohou nadále využívat krizovou a psychologickou podporu, kterou škola nabízí. Škola ve spolupráci s odborníky také pokračuje v poskytování finanční, psychologické a krizové podpory pozůstalým rodinám a zraněným, uvedli zástupci UK.

Policie doručila usnesení prvním poškozeným

Prvním poškozeným už policie doručila usnesení o odložení případu. V některých případech za doprovodu interventů, informovala na síti X. Současně opět vyzvala média, aby do doby vyrozumění všech poškozených nezveřejňovala výsledky vyšetřování. Sama s nimi veřejnost pak seznámí. Od některých poškozených policisté zaznamenali stížnosti, že se informace dozvídají právě z médií.

„Novinářům, kteří usnesením disponují, a přesto jej nezveřejňují, děkujeme za jejich citlivý přístup, a to i jménem poškozených. Platí, že veřejnost s výsledky prověřování seznámíme, jakmile to bude možné,“ uvedli policisté. S ohledem na to, že někteří poškození si obsílky ještě nepřevzali, odmítl informace zveřejňované v médiích komentovat ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Považoval by to prý za necitlivé.

Policisté uvedli, že poškození už mohou nahlížet do zkompletovaného trestního spisu.

Rakušan řekl, že policie představí vlastní analytickou zprávu. „V této chvíli mají média náskok, protože někteří pozůstalí už přijali obsílku. Dostalo se to na veřejnost, což vůbec nekritizuji, je to rozhodnutí těch, komu materiál přišel,“ konstatoval. Před svým komentářem, ve kterém se chce zaměřit na to, jakými systémovými změnami by se mohlo v budoucnu podobným událostem lépe předcházet, chce dát prostor policii a státnímu zastupitelství.

Nadační fond UK dosud vyplatil přes 24 milionů korun

Nadační fond Univerzity Karlovy dosud vyplatil rodinám obětí a zraněným po prosincové střelbě na filozofické fakultě přes 24 a půl milionu korun. Rodinám obětí z toho připadla částka 18 milionů korun. Další peníze vyplatí fond tento týden. Správní rada také projedná novou pomoc pro zraněné. Českou televizi o tom informovala mluvčí Odboru vnějších vztahů Rektorátu Univerzity Karlovy Petra Klusáková.

„Fond zatím vybral cca 86 milionů korun. Celkem bylo vyplaceno 24,65 milionu korun,“ uvedla Klusáková. Dodala, že univerzita peníze vyplácí rodinám obětí a zraněným. Další finance směřují na zajištění psychosociální podpory pro studující a zaměstnance. „Doposud služeb v oblasti psychosociální péče využilo více než dva tisíce jednotlivců,“ uvedla Klusáková.

Ve fondu zůstává přibližně 60 milionů. „Deadline pro vyplacení zbylých financí prozatím nemáme určen. Pomoc poskytujeme podle aktuálních potřeb zasažených prosincovou tragédií,“ doplnila Klusáková. Tento týden fond vyplatí dalších 3,6 milionu korun a správní rada projedná novou finanční pomoc pro zraněné v částce 3,7 milionu.

Při vyplácení peněz pro zraněné a rodiny obětí prosincové střelby postupuje univerzita individuálně. „Zjišťování potřeb probíhá formou telefonického rozhovoru. Pro určení výše finanční podpory u zraněných je důležité, jaké jsou reálné výdaje spojené například s léčbou či zda zranění ovlivnilo jejich pracovní schopnost. Zohledňujeme také nutnost zajištěné péče někým z rodinných příslušníků v situacích, kdy to zdravotní stav vyžaduje,“ dodala Klusáková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 52 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled