Petr Pavel je už rok ve funkci prezidenta České republiky. Úřadu se ujal složením prezidentského slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu, a nahradil tak Miloše Zemana. Pavel za rok v nejvyšší ústavní funkci podepsal několik sporných zákonů, například konsolidační balíček nebo omezení valorizace důchodů. Žádný zákon naopak nevetoval. Prezident také jmenoval řadu soudců či profesorů, ale také povýšil či jmenoval řadu osobností, které jeho předchůdce několikrát odmítl.
Petr Pavel už za rok podepsal řadu zákonů, a to včetně kontroverzní vládní novely o omezení červnové valorizace důchodů na méně než polovinu. Stalo se tak 1. září 2023. Prezidentova (dnes už bývalá) mluvčí Markéta Řeháková ve čtvrtek 31. srpna po Pavlově jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) řekla, že hlava státu buď novelu vetuje, nebo ji podepíše později.
Kdyby ji Pavel podepsal hned, musela by vyjít ve sbírce zákonů ve čtvrtek 31. srpna. Pavel však novelu podepsal o den později, než vláda doufala, měl k ní totiž výhrady. Řekl také že je nezbytné, aby novelu prozkoumal Ústavní soud (ÚS), a pokud k soudu novelu nepošle opozice, učiní tak on sám.
Za pravdu však dal i vládě. „Její argumenty, stejně jako argumenty ekonomických odborníků, hovoří jasně o tom, že zpomalení růstu penzí za stávající situace je nezbytné,“ řekl tehdy.
Opozice, konkrétně 71 poslanců hnutí ANO, se nakonec na ÚS obrátila. Ten ale jejich návrh na zrušení novely zamítl. Vláda podle soudu nezneužila stav legislativní nouze, okolnosti totiž byly mimořádné a hrozily hospodářské škody. Opozice také podle ÚS měla ve sněmovně dostatečný prostor k vyjádření. Soud poukázal na přiznané obstrukce a dlouhé projevy opozičních politiků.
Konsolidační balíček
V listopadu Petr Pavel podepsal vládní konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit hospodaření státního rozpočtu. „Kvůli neudržitelnému tempu zadlužování České republiky jsem se rozhodl podepsat balíček vládních opatření, která nás mají přiblížit ke stabilizaci veřejných financí a snižování státního dluhu. Jeho neschválení by znamenalo neudělat na cestě ke snižování schodku našeho rozpočtu vůbec nic, a to by napáchalo mnohem větší škody,“ řekl po podpisu zákona prezident.
Pavel tehdy zároveň řekl, že bude věnovat zvýšenou pozornost podobě státního rozpočtu na rok 2024, aby v něm byla obsažená prorůstová opatření a aby nezapomněl na ty, kterých se úsporná opatření dotknou nejvíce.
Debatu o konsolidačním balíčku provázely ve sněmovně mnohahodinové rozsáhlé projevy opozičních poslanců. Například hnutí ANO kvůli prosazení ukončení rozpravy a pevnému hlasování v danou dobu pohrozilo Ústavním soudem. Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura vyzval Pavla, aby balíček vetoval. Podle něj poškodí ekonomiku i samotné občany.
Prezident zatím žádný zákon nevetoval.
Neudělil zatím ani žádnou milost. V prosinci Hrad oznámil, že od 1. ledna 2024 bude o žádostech o milost rozhodovat pouze prezidentská kancelář. Bývalý prezident Zeman agendu udělování milostí předpisem v roce 2013 převedl na ministerstvo spravedlnosti.
Soudci, profesoři a povýšení
Pavel už také jmenoval osm nových soudců Ústavního soudu. Předsedou ÚS se stal jeden z nich, někdejší předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Jmenováním advokáta Milana Hulmáka letos v únoru je patnáctičlenný tým Ústavního soudu opět kompletní.
Pavel v Senátu zatím neuspěl pouze s jedním navrženým kandidátem, podporu horní komory nezískal soudce Nejvyššího soudu Pavel Simon. V případě bývalého místopředsedy Mezinárodního trestního soudu v Haagu a současného místopředsedy Vrchního soudu v Praze Roberta Fremra, kterého Senát jako budoucího ústavního soudce schválil, se Pavel nakonec rozhodl jeho jmenování odložit. Fremr se záhy nominace vzdal, a to kvůli mediálnímu tlaku vyvolanému pochybnostmi o jeho působení v předlistopadové justici.
Řadu lidí už Pavel povýšil do generálských hodností, mimo jiné i šéfa Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku, kterého prezident Zeman sedmkrát jmenovat odmítl.
Profesory jmenoval Pavel například historika umění Jiřího Fajta a fyzika Ivana Ošťádala, které Zeman jmenovat rovněž odmítal, což ministr školství Mikuláš Bek (STAN) už dříve označil za ukončení případu bezprecedentního zásahu do autonomie vysokých škol.
Nedávno prezident jmenoval soudcem Marka Bodláka, bývalého šéfa odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství v Praze, kterého Zeman rovněž odmítal jmenovat. Pavel také ukončil praxi z období Zemanova mandátu, kdy jmenovací dekrety profesorům kvůli sporům o jmenování některých navržených osobností předával ministr školství. Pavel řekl, že osobní předávání dekretů v prostorách Karolina považuje za podtržení důležitosti tohoto momentu.
Státní vyznamenání
Pavel 28. října 2023 poprvé předával státní vyznamenání, ocenil 62 osobností. Nejvyšší české státní vyznamenání Řád Bílého lva obdrželi například bývalý předseda vlády a Senátu Petr Pithart, donedávna předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.
Řád Tomáše Garrigua Masaryka, tedy druhé nejvyšší státní vyznamenání, Pavel udělil například katolickému knězi a filozofovi Tomáši Halíkovi, sestře členů odbojové skupiny bratří Mašínů Zdeně Mašínové či zpěvačce Martě Kubišové.
Petr Pavel také obnovil tradici novoročních projevů prezidenta republiky. Jeho první řeč se týkala téměř výhradně vnitropolitických a společenských témat, zahraničněpolitických otázek se dotkl jen okrajově. Pavel mimo jiné hovořil o tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze, kritizoval komunikaci vlády s veřejností, ale zároveň ocenil její malou náchylnost k rozepřím. Novoročním projevem také otevřel debaty o možném přijetí eura, když pronesl, že je v této věci „načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky“.
Nedávno prezident také uvedl, že povolení sloužit v ukrajinské armádě od něj získalo dvacet českých občanů. Dalších 56 žádostí zamítl na základě doporučení ministerstev obrany a vnitra.
