Petr Pithart

„Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny“. Tak znělo slavné volební heslo spontánně vzniklého politického hnutí, které se stalo klíčovým aktérem sametové revoluce a provedlo společnost prvními lety v demokracii. Občanské fórum (OF) vzniklo v pražském Činoherním klubu před 35 lety, 19. listopadu 1989, dva dny poté, co policie brutálně zakročila proti lidem demonstrujícím na Národní třídě. Okolnostmi jeho vzniku se bude přímo v „Činoheráku“ zabývat speciální vydání pořadu 90' ČT24 ve 20:07.

Česko a Slovensko si ve středu připomněly výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. V pořadu Události, komentáře na tehdejší klíčové události zavzpomínala také fotografka Bohuslava Maříková. Ta v minulosti k padesátému výročí uspořádala výstavu svých fotografií, na kterých nechyběl ani symbol okupace – tank T-55, jehož charakteristice se pořad taktéž věnuje. Tehdejší události v pořadu okomentovala též bývalá soudkyně mezinárodního trestního tribunálu v Haagu Ivana Janů, někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart a bývalý premiér a eurokomisař Vladimír Špidla.

Petr Pavel je už rok ve funkci prezidenta České republiky. Úřadu se ujal složením prezidentského slibu 9. března 2023 na společné schůzi obou komor Parlamentu, a nahradil tak Miloše Zemana. Pavel za rok v nejvyšší ústavní funkci podepsal několik sporných zákonů, například konsolidační balíček nebo omezení valorizace důchodů. Žádný zákon naopak nevetoval. Prezident také jmenoval řadu soudců či profesorů, ale také povýšil či jmenoval řadu osobností, které jeho předchůdce několikrát odmítl.

Třiatřicet účastníků třetího odboje od ministerstva obrany získalo pamětní odznaky za svou činnost proti komunistickému režimu. V Armádním muzeu Žižkov si ocenění převzali například politolog Alexander Tomský, Věra Zemanová, která distribuovala samizdatový a exilový tisk, nebo Dušan Pořízka za sběr podpisů pod petici Několik vět.

Česko si v sobotu připomnělo 105. výročí vzniku samostatné Československé republiky. Prezident Petr Pavel poprvé udělil státní vyznamenání, během ceremonie ocenil více než šedesát osobností. V projevu ve Vladislavském sále řekl, že má Česká republika díky členství v Severoatlantické alianci nejpevnější bezpečnostní ukotvení v historii, ocenil i význam Evropské unie. Státní vyznamenání na Pražském hradě udělil disidentům, hrdinům, umělcům, vědcům i sportovcům. Pavel ocenil Řádem Bílého lva bývalého premiéra české vlády Petra Pitharta, bývalého předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského či politika Karla Schwarzenberga.

Na Pražském hradě vrcholí přípravy na sobotní předávání státních vyznamenání, přičemž pro současného prezidenta jde o první ceremoniál 28. října. Petr Pavel v den výročí vzniku republiky ocení více než šedesát osobností. Konkrétní jména nechce předem komentovat. Loni při svém posledním slavnostním předávání vyznamenání bývalý prezident Miloš Zeman ocenil 78 mužů a žen, v letech předtím byl počet vyznamenaných zhruba kolem čtyřicítky.

Mnichovská dohoda představuje trauma, které český národ neměl příležitost zpracovat, řekl bývalý předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) v pořadu Události, komentáře. Poukázal na údajné snahy tehdejší československé politické reprezentace odevzdat území první republiky a kritizoval uchylování se k pozici oběti, ke kterému má podle jeho názoru česká společnost stále sklony.

Výročí podpisu mnichovské dohody nese zásadní a důležitý odkaz pro současnost, uvedl při setkání k 85. výročí dohody o postoupení pohraničních území Československa Německu předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj je třeba klást si otázky, zda jsou Češi schopni nevykládat si historii tak, jak se zrovna hodí, zda jsou v současnosti schopni čelit politice ústupků a zda jsou schopni čerpat z chyb minulosti, přiznat si je a neopakovat je.

Skončilo pražské setkání Názorového fóra Památníku ticha s názvem „Mnichovské memento“. Akce se odehrávala ku příležitosti 85. výročí Mnichovské dohody podepsané 29. září 1938. Na setkání promluvil bývalý politik Petr Pithart, publicistka Lída Rakušanová, novinář Ondřej Houska, právník Jan Kuklík nebo vojenský historik Eduard Stehlík. Slova zazněla i od novináře Jana Urbana nebo politoložky Dagmar Vorlíček.

Ozbrojený odpor proti okupaci v srpnu 1968 by nepochybně vedl k masakru, to si uvědomoval i tehdejší prezident Ludvík Svoboda, prohlásil ve speciálním vysílání ČT24 k výročí invaze historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Milan Bárta. Podle historika z Ústavu pro soudobé dějiny Oldřicha Tůmy nebylo ani možné bránit hranice. „Československá armáda byla součástí nějakého vojenského celku, její bojové útvary byly rozmístěny na západních hranicích, měly jasné úkoly pro případ války se Západem,“ poznamenal.

Systém trestných bodů pro řidiče se od příštího roku změní, zvýší se některé pokuty. Řídit auto bude možné už od 17 let, ale jen pod dozorem mentora. Zavedou se také řidičské průkazy na zkoušku. Schválil také zpřísnění vlastnictví médií vrcholnými politiky, možné navyšování jmění státních podniků nebo exekuční náhrady. Horní komora také nominovala rekordní stovku adeptů na státní vyznamenání, mimo jiné členy třetího odboje.

Poslanecká sněmovna v pátek zamítla razantnější zvýšení horní hranice poplatku, který mohou obce vybírat od obyvatel za komunální odpad. Poslanci též hlasovali o sněmovních kandidátech na státní vyznamenání a novele drážního zákona. Dolní komora se shodla také na vládním návrhu, který zruší více než deset tisíc zastaralých a nadbytečných právních předpisů. Poslanci projednali i návrh nového zákona o veřejných dražbách. Jeho cílem je sjednocení a zjednodušení pravidel pro jejich konání s ohledem na převažující elektronickou formu. Do sněmovny se vrátila také debata o manželství pro stejnopohlavní páry.

Přes sto návrhů na státní vyznamenání poslali lidé do Poslanecké sněmovny. Ta nyní z těchto podkladů bude vybírat, koho doporučí prezidentu Petru Pavlovi k ocenění. Mezi jmény, která přišla do dolní komory, je podle informací ČT i Jiří Brady. O jeho možném vyznamenání se hovořilo už v roce 2016. Podmínkou ale mělo být, že jeho synovec, tedy tehdejší ministr kultury, zruší setkání s dalajlámou. Miloš Zeman však tehdy popřel, že by kdy vyznamenání Bradyho schválil.

Prezident Petr Pavel začal vybírat nové ústavní soudce. V pondělí odpoledne se sešel s někdejším předsedou Nejvyšší správní instance Josefem Baxou, potom s bývalou šéfkou profesní unie Danielou Zemanovou. Příští týden by mělo přibýt i třetí jméno, uvedl v Událostech, komentářích ústavní právník Jan Kysela, který vede Pavlův sedmičlenný konzultační panel. Hostem pořadu byl i ústavní právník Aleš Gerloch.

Je to světově významná událost. Poražením populismu jsme vstoupili na jeviště světových dějin, řekl v Interview ČT24 bývalý premiér a bývalý dlouholetý místopředseda Senátu Petr Pithart ke zvolení Petra Pavla prezidentem. Dodal, že ačkoliv je odpůrcem silných slov, tak zde je musí použít. Zmínil, že světová média bude v příštích dnech zajímat, jak se stalo, že byl tento chytlavý politický styl, který razil Andrej Babiš (ANO), poražen.

Prezident Miloš Zeman ocenil 28. října medailí za hrdinství in memoriam i devět studentských funkcionářů, které zavraždili nacisté. Akt bezpráví překryl politické postoje popravených. Podle řady historiků se sice nepochybně jedná o oběti, které si máme připomínat, nikoli však o hrdiny, kteří bojovali proti nacismu. Působení studentských funcionářů za druhé republiky a na začátku protektorátu odkryl pro Reportéry ČT David Vondráček.

Po československých parlamentních volbách v červnu 1992 bylo jasné, že zdlouhavé vyjednávání o budoucnosti společného státu nabere jiný směr. Předsedové vítězných stran Václav Klaus (ODS) a Vladimír Mečiar (HZDS) se tenkrát shodli, že jejich představy o budoucnosti společného státu jsou neslučitelné. Proto se 26. srpna 1992 Klaus a Mečiar sešli v brněnské vile Tugendhat, aby vyjednali rozdělení československého státu. Několikahodinového rozhovoru mezi čtyřma očima se nesměli účastnit novináři, jeho obsah tak dodnes zůstává veřejnosti neznámý.

Před třiceti lety vrcholila jednání vítězů voleb o rozdělení Československa. Dohodu podepsali 26. srpna 1992 tehdejší český premiér Václav Klaus a slovenský premiér Vladimír Mečiar. Dva samostatné státy, Česká a Slovenská republika, vznikly 1. ledna 1993. Roli v rozpadu hrálo i to, že čeští politici nevěděli o problémech Slováků nic, domnívá se bývalý premiér Petr Pithart, který byl hostem pořadu Interview ČT24.

Slovenský premiér Vladimír Mečiar vyzval českou vládu ke zveřejnění přísně tajné zprávy o rozpadu Československa. Ta podle něj měla obsahovat časově rozpracovaná opatření pro případný rozpad federace. O den později se k „tajné zprávě“ vyjádřil bývalý český premiér Petr Pithart.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

První kabinet Václava Klause tvořila koalice ODS, KDS, KDU-ČSL a ODA. Vládla v období od 2. července 1992 do 4. července 1996, pokračovala tedy nepřerušeně i po rozpadu Československa a vzniku samostatné České republiky 1. ledna 1993.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Před třiceti lety se sešla na posledním pravidelném zasedání tehdejší vláda. Její předseda Petr Pithart shrnul, v jakém stavu předává zemi nastupujícímu kabinetu. A jaký byl výsledek státního závěrečného účtu za rok 1991?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Dalších 39 bojovníků proti komunistické diktatuře bylo v pondělí oceněno na ministerstvu obrany. Osvědčení o účasti ve třetím odboji převzali například někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart a disident Karel Havelka. Pamětní odznaky za aktivní odbojovou činnost předala ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Válka, která se rozhořela na Ukrajině kvůli ruské invazi, podle bývalého premiéra a předsedy Senátu Petra Pitharta potrvá dlouho a skončí „tragickou plichtou“. Ukrajinci podle něj umějí bojovat partyzánsky, proto pro Rusko nepřipadá v úvahu okupace celé země, v níž se nyní rodí nové, občanské vlastenectví. Putin je výsledkem toho, že po rozpadu Sovětského svazu vyspělý svět Rusku nepomohl a země zásadně zchudla, řekl Pithart v Událostech, komentářích.

Podle společného prohlášení osmi bývalých politiků nebo signatářů Charty 77 by měl prezident Miloš Zeman abdikovat kvůli tomu, že se podporou ruského prezidenta Vladimira Putina stal spoluviníkem ruské agrese na Ukrajině. Výzvu podpořil někdejší předseda vlády a Senátu Petr Pithart, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová nebo Zemanův protikandidát z minulých prezidentských voleb Michal Horáček. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček prohlášení nekomentoval.