Poslanecká sněmovna v pátek zamítla razantnější zvýšení horní hranice poplatku, který mohou obce vybírat od obyvatel za komunální odpad. Poslanci též hlasovali o sněmovních kandidátech na státní vyznamenání a novele drážního zákona. Dolní komora se shodla také na vládním návrhu, který zruší více než deset tisíc zastaralých a nadbytečných právních předpisů. Poslanci projednali i návrh nového zákona o veřejných dražbách. Jeho cílem je sjednocení a zjednodušení pravidel pro jejich konání s ohledem na převažující elektronickou formu. Do sněmovny se vrátila také debata o manželství pro stejnopohlavní páry.
Sněmovna rozhodla o kandidátech na vyznamenání, hranici poplatku za odpad nezvýšila
Poslanci zahájili páteční jednání sněmovními návrhy kandidátů na udělení státního vyznamenání. Seznam měl celkem 141 jmen. Prezidentu Petru Pavlovi navrhla Zbyňka Janatu a Ctibora Nováka ze šestice členů protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů či strůjce atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše. Na sněmovním seznamu kandidátů jsou i někdejší disidenti a politici Petr Pithart a Milan Uhde.
Poslanci podpořili též astrofyzika Jiřího Grygara, spoluzakladatele Výboru pro odškodnění romského holokaustu Čeňka Růžičku, fotbalového hráče a trenéra Františka Cipra, hudebníky Idu Kellarovou, Vladimíra Mišíka, Michala Prokopa a Jiřího Pavlicu, spisovatele Jaroslava Rudiše, ekonoma Jana Švejnara a někdejší ústavní soudkyni Elišku Wagnerovou.
Hned dva poslanci oznámili při hlasování o jednotlivých jménech osobní střet zájmů. Prvním byl Marek Benda (ODS) při rozhodování o nominaci jeho matky Kamily Bendové a druhým Drahoslav Ryba (ANO), když sněmovna hlasovala o něm samotném. Ryba byl dříve generálním ředitelem hasičského sboru. Dolní komora oba návrhy podpořila.
Poslanci hlasovali z Bendovy iniciativy o každém navrhovaném jméně zvlášť. Předkladatel Jan Bartošek (KDU-ČSL) původně chtěl, aby se individuální hlasování konalo jen o lidech, jejichž nominace budila rozpory, a pak o předběžném seznamu jako celku. Hlasování zákonodárcům zabralo více než hodinu.
Z navrhovaného seznamu odmítla sněmovna desítku jmen včetně končícího předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského nebo ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka. Dolní komora nepodpořila vyznamenání ani pro soudkyni Evropského soudu pro lidská práva Kateřinu Šimáčkovou, youtubera Karla Kováře známého pod pseudonymem Kovy, nedávno zesnulého politika STAN Věslava Michalika a režisérku Olgu Sommerovou.
Konečné rozhodnutí je na prezidentovi, který návrhům může, ale nemusí vyhovět. Loni sněmovna nominovala na udělení státního vyznamenání 34 lidí. Bývalý prezident Miloš Zeman vyhověl dvěma desítkám návrhů.
Novela drážního zákona
Drážní zákon zřejmě v budoucnu umožní konzervaci železničních tratí na žádost jejich vlastníků. Rozhodovat o ní bude drážní úřad. Podmínkou bude, že dva roky po sobě klesl provoz na takové trati ročně pod tři sta jízd za účelem přepravy osob nebo dvanáct nákladních jízd. Tuto možnost v pátek vložila do zákona sněmovna na návrh skupiny poslanců v čele s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS). Schválená novela má na návrh vlády v souladu s nařízením EU především posílit práva cestujících na železnici.
Konzervace má ušetřit vlastníkům peníze. „Využití daného institutu pomůže vlastníku dráhy zejména šetřit finanční prostředky nehospodárně vynakládané na zajištění provozuschopnosti dráhy nebo její části. Zároveň však bude umožněno snazší obnovení dráhy v budoucnu v případě, kdy by zájem na jejím provozování během času vzrostl,“ uvedli předkladatelé v důvodové zprávě.
K žádosti o konzervaci trati se budou podle úpravy závazně vyjadřovat kraje a obce. Závazné stanovisko bude dávat také ministerstvo obrany. Se záměrem by mohlo nesouhlasit jen v případě, pokud by přerušení provozuschopnosti a provozování dané dráhy ohrozilo obranu státu.
Sněmovna na návrh hospodářského výboru některá ustanovení zákona zpřesnila. Nově má být například přestupkem, pokud provozovatel dráhy nebo dopravce nepodnikne opatření k prevenci mimořádných událostí. Za takový přestupek může hrozit až desetimilionová pokuta.
Změna zákona může například usnadnit přepravu handicapovaných cestujících nebo jízdních kol. Přestupkem například bude, pokud v železniční dopravě nezajistí v soupravě stanovený počet míst pro jízdní kola. Přestupkem bude také to, pokud dopravce nezveřejní na internetu podmínky pro přepravu kol a aktuální informace o dostupnosti kapacity pro jejich přepravu.
Poplatek za odpad
Sněmovna v pátek odmítla razantněji zvýšit horní hranici poplatku, který mohou obce vybírat od obyvatel za komunální odpad. Úpravu skupiny koaličních poslanců nedoplnila ani ve dvojím hlasování do vládní novely, jež mění vyměřování poplatků. Lázeňská města budou moci podle schválené předlohy vybírat pobytový poplatek i v případě lázeňské péče, která je plně hrazená ze zdravotního pojištění včetně platby za ubytování. Novela nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Navrhované zvýšení horní hranice poplatku za odpad předkladatelé zdůvodňovali inflací, růstem cen energií nebo plateb za skládkování. Horní limit u ročního poplatku měl vzrůst o 600 korun na 1800 korun. Pozměňovací návrh předpokládal i zvýšení hranice v případě poplatků vybíraných podle objemu a podle hmotnosti.
Podle opozice by změna dopadla na obyvatele obcí. „To je předvoj toho daňového balíčku, aby byl tlak na obce, aby ten místní poplatek občanům zvýšily. A zároveň v tom balíčku se zvyšuje i DPH na svoz a likvidaci komunálního odpadu,“ řekla místopředsedkyně poslaneckého klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová.
O úpravě hlasovala sněmovna dvakrát. První zamítnutí zpochybnila ministryně pro vědu Helena Langšádlová (TOP 09). Ani ve druhém hlasování ale dolní komora pozměňovací návrh neschválila – a to i přesto, že ho předložili koaliční poslanci, kteří mají ve sněmovně většinu. Řada z nich ale na páteční jednání nedorazila nebo nehlasovala. Pro návrh i proti němu se tak shodně vyslovilo 71 členů dolní komory.
Zrušení zastaralých zákonů
Sněmovna v pátek také schválila vládní návrh na zrušení více než deseti tisíc zákonů, nařízení a vyhlášek, které jsou sice většinou formálně platné, ale už nepoužívané. Předlohu, jejímž cílem je pročištění a zpřehlednění právního řádu, teď dostanou k posouzení senátoři.
Zrušení čeká přes 6600 takzvaných vyhaslých právních předpisů, které jsou sice platné, ale reálně se neuplatňují. Dalších zhruba 3600 předpisů už v minulosti zrušilo některé obecné ustanovení, ale v právním řádu se nadále objevovaly. Nadbytečné předpisy se podle předlohy ministerstva vnitra mimo jiné stávají zátěží pro systém eSbírka, ve kterém by lidé měli mít v budoucnu možnost elektronicky vyhledat veškeré zákony a mezinárodní smlouvy v jejich závazné podobě.
Mezi rušené předpisy patří zákon z roku 1919 o zrušení celibátu učitelek, zákon z roku 1924 o zrušení odměn udavačů daňových přestupků, zákon z roku 1930 o výrobě chleba a zákon o čtvrté pětiletce z roku 1966. Z novější doby jde třeba o zákon o zahájení činnosti jihlavské pobočky Krajského soudu v Brně z roku 2008 a o zákon o jednostranném zvyšování nájemného z bytu z roku 2006.
Zrušení několika stovek nadbytečných předpisů navrhovalo vnitro už v minulém volebním období. Návrh schválila tehdejší vláda ANO a ČSSD, poslanci ho však do konce volebního období projednat nestihli. Nyní proto vnitro navrhlo zákon znovu, tentokrát na základě rozboru odhalilo několik tisíc nadbytečných předpisů.
Sjednocení pravidel veřejných dražeb
Sjednotit a zjednodušit pravidla pro konání veřejných dražeb s ohledem na jejich převažující elektronickou formu má od roku 2025 zákon, který v pátek schválila sněmovna. Norma počítá také se vznikem Centrální evidence veřejných dražeb, což má zjednodušit proces povinného zveřejnění dražebních dokumentů. Poslanci kvůli tomu na žádost ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) přijali roční odklad účinnosti zákona, aby byl mimo jiné čas na zprovoznění evidence.
Bartoš spolu s poslankyní ANO Zuzanou Ožanovou také prosadil návrh zvýšit o polovinu, tedy z 200 tisíc korun na 300 tisíc korun vyvolávací cenu, kterou vláda navrhla pro veřejnou dražbu movitých věcí ve zjednodušeném režimu. Podle poslankyně je důvodem nárůst cen věcí, například ojetých automobilů, které jsou obvykle draženy na takzvaných aukčních portálech.
Zákon má podle vlády odstranit nesoulad stávající právní úpravy veřejné dražby s občanským právem a sjednotit pravidla pro konání dražeb. Úprava je v zásadě totožná s předlohou předchozí vlády z roku 2020, kterou sněmovna v předvolebním složení nestihla schválit. Zákon kvůli tomu podpořili i poslanci z opozičních hnutí ANO a SPD. Pro zákon hlasovalo 111 ze 141 přítomných poslanců, zbývajících 30 se hlasování zdrželo, především z klubu ANO.
Proti novému dražebnímu zákonu opakovaně protestovala Komora dražebníků ČR, které vadí plánovaný vznik Centrální evidence veřejných dražeb. Náklady na vytvoření systému mají být 8,1 milionu korun. Roční náklady na provoz ministerstvo pro místní rozvoj odhaduje na 500 tisíc korun. Celkové přínosy soukromému sektoru představují 28 milionů korun ročně.
Komora dražebníků vznik centrální evidence zpochybňovala s poukazem na to, že obdobný systém od roku 2000 provozuje Česká pošta. Stávající systém ale podle ministerstva už neodpovídá současným standardům. Nový systém by měl celý proces zautomatizovat a seznam dražebníků propojit se základními centrálními registry. Komoře také vadí možnost ukládat dražebním úředníkům v případě jejich provinění až milionové pokuty, což údajně může vést k vytvoření korupčního prostředí.
Manželství pro homosexuální páry
Sněmovna se v pátek vrátila také k úvodní debatě o uzákonění možnosti manželství i pro stejnopohlavní páry. Ve středu ani ve čtvrtek ji nedokončila. K poslanecké novele občanského zákoníku se dolní komora vrátí nejdříve přespříští týden, do rozpravy se aktuálně hlásilo ještě šest poslanců. Novela občanského zákoníku bude v závěru prvního čtení čelit návrhu opozičního hnutí SPD na zamítnutí i snaze Karla Haase (ODS) na její vrácení předkladatelům k přepracování.
Poslankyně STAN Lucie Potůčková poukazovala na to, že manželství pro stejnopohlavní páry je zakotveno i v katolických zemích. V ateistickém Česku podle průzkumů podpora stále roste, ale „nedokážeme se rozhodnout“. Potůčková se pak obracela na zákonodárce ODS, aby předlohu podpořili. Poslanec občanských demokratů Vít Vomáčka ji v reakci vyzval, aby nepoučovala koaliční partnery, jak mají hlasovat.
Několik odmítavých reakcí vyvolalo vystoupení Romany Bělohlávkové (KDU-ČSL), podle níž se právní řád nemá přizpůsobovat změnám ve společnosti. „Lidé se musí přizpůsobovat právu. To bychom se dostali na tak šikmou plochu, že bychom se nestačili za pár roků divit,“ uvedla. Michala Zunu (TOP 09) zajímalo, co by si o tomto výroku mysleli lidé, kteří prožili čtyřicet let v komunismu. „Lidé mají dodržovat právo, ale kdybychom tu (Bělohlávkové) tezi přijali, tak žijeme v době, kdy platí oko za oko, zub za zub,“ komentoval Vladimír Balaš (STAN).
Bělohlávková se vyslovila pro spravedlivé narovnání registrovaného partnerství, které mohou homosexuální páry uzavírat nyní. „Adopce dětí jsou pro mě nepřekonatelné a nikdy nezvednu ruku pro zákon, který by je stejnopohlavním svazkům umožňoval,“ zdůraznila.
Patrik Nacher (ANO) se vymezil proti tomu, aby odpůrci manželství osob stejného pohlaví byli nálepkování a diskvalifikování. Řekl také, že pojem manželství pro všechny, kteří podporovatelé používají, není přesný, protože jde o manželství stejnopohlavních párů. Kdyby to bylo manželství pro všechny, týkalo by se i lidí, kteří jsou například v příbuzenském poměru, poznamenal. Jeho kolega z hnutí Milan Feranec se obává toho, že se řeší spíše forma než obsah předlohy. Zapochyboval o její úplnosti, kdy o manželství podle něho pojednává více než 360 různých právních předpisů.
Poslanec STAN Viktor Vojtko poukazoval na proměňování tradic v dějinách. Politická debata by podle něho měla vést k tomu, jak co nejlépe narovnat práva, ale i povinnosti homosexuálů.
Lidé stejného pohlaví by podle novely občanského zákoníku měli v manželství stejná práva, jako je nyní mají žena a muž. Jde například o vznik společného jmění, nárok na vdovský a vdovecký důchod, o práva a povinnosti k dětem, které vychovávají, a o přístup k náhradní rodinné péči. Registrované partnerství, do něhož mohou homosexuálové a lesby vstupovat nyní, by jako institut prakticky zaniklo.
Ve sněmovně čeká na první čtení předloha jiné skupiny zákonodárců o ústavním zakotvení ochrany manželství jako svazku muže a ženy. Strany vesměs nechávají v takových záležitostech svým poslancům volné hlasování.
Obě předlohy sněmovna projednávala už v minulém volebním období. Debatu o nich ale tehdy nedokončila. Úvodní debatu o uzákonění sňatků homosexuálů nedokončili poslanci ani v pátek. K novele se vrátí nejdříve přespříští týden.
