Eliška Wagnerová

Senátní ústavně-právní výbor podpořil nominaci krajské soudkyně Dity Řepkové na ústavní soudkyni. V tajné volbě jí hlas dalo sedm z osmi přítomných členů výboru, přičemž jeho předseda Tomáš Goláň (ODS) ji podpořil i veřejně. Senát jako celek bude kandidaturu schvalovat za týden. Jeho výbor pro lidská práva, který měl původně kandidaturu projednávat ve středu odpoledne, odložil rozhodování na příští úterý.

Lidé, kteří v sobě nenašli sílu vzepřít se komunistickému režimu podle politologa Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem Daniela Kroupy do Ústavního soudu nepatří. V reakci na plány jmenovat do funkce ústavního soudce Roberta Fremra to řekl v Událostech, komentářích. Také historik Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Jakub Rákosník si myslí, že opatrnost je namístě. Fremrovo působení nyní posoudí Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Ředitel odboru výzkumu a vzdělávání ÚSTR Petr Hlaváček ale upozornil, že ÚSTR tu není od toho, aby někoho soudil.

Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Iva Brožová v pořadu 90' ČT24 podotkla, že pokud se třicet let po sametové revoluci řeší předlistopadové angažmá soudců, svědčí to o tom, že většina lidí neví, jak tuto situaci po revoluci řešil zákon. Reagovala tak na nynější kauzu kolem schváleného kandidáta na ústavního soudce Roberta Fremra. Ona by prý Fremra jmenovala. Podle ní nelze optikou dneška soudit konkrétní tehdejší rozhodnutí. Soudci byli při rozhodování vázáni zákonem a neměli úniku, tvrdí.

Prezident Petr Pavel prozatím nejmenuje Roberta Fremra ústavním soudcem, i když získal souhlas Senátu. Chce prostudovat a konzultovat s odborníky nové informace o Fremrově působení v trestní justici před listopadem 1989. Jde zejména o to, že Fremr údajně vynášel také rozsudky nad emigranty. Pavel tak nechce situaci „lámat přes koleno“ nebo uspěchat. Fremr rozhodnutí respektuje.

Poslanecká sněmovna v pátek zamítla razantnější zvýšení horní hranice poplatku, který mohou obce vybírat od obyvatel za komunální odpad. Poslanci též hlasovali o sněmovních kandidátech na státní vyznamenání a novele drážního zákona. Dolní komora se shodla také na vládním návrhu, který zruší více než deset tisíc zastaralých a nadbytečných právních předpisů. Poslanci projednali i návrh nového zákona o veřejných dražbách. Jeho cílem je sjednocení a zjednodušení pravidel pro jejich konání s ohledem na převažující elektronickou formu. Do sněmovny se vrátila také debata o manželství pro stejnopohlavní páry.

Prezident Petr Pavel tento týden obešle 23 institucí, aby mu předložily kandidáty na nové ústavní soudce. Návrhy bude probírat konzultační panel, který povede ústavní právník Jan Kysela. Prezident to uvedl na pondělní tiskové konferenci. Ústavní soudce jmenuje ve chvíli, kdy bude panovat shoda mezi Senátem a jeho konzultačním panelem. Zmínil také, že jmenuje Zemanem odmítnuté profesory. Doplnil, že prezidentská kancelář se kompletně přestěhuje na Pražský hrad do konce března.

O tom, jak se proměňovala a jak vypadá důvěra v politiku a co všechno vlastně politika je, debatovali ve Fokusu Václava Moravce bývalá soudkyně Eliška Wagnerová, politolog Tomáš Lebeda, farář Miloš Rejchrt, filozof David Černý, ekonomka Eva Kotlánová a bývalý premiér Jan Fischer. V přímém přenosu ze Senátu probrali i to, jak vypadá politický ideál a proč je nedosažitelný.

Útoky premiéra Andreje Babiše (ANO) na Ústavní soud (ÚS) a jeho předsedu Pavla Rychetského jsou podle odborníků nevhodné, uvedli to v pořadu 90' ČT24. Zkritizovali například jeho vyjádření, že Rychetský má údajně s hnutím STAN dohodu o kandidatuře na prezidenta v roce 2023. Podle bývalé soudkyně ÚS Elišky Wagnerové byla délka rozhodování značná, údajně však nešlo o nic neobvyklého.

Petr Angyalossy se stal předsedou Nejvyššího soudu (NS), do funkce ho jmenoval prezident Miloš Zeman. Šestapadesátiletý předseda senátu trestního kolegia působí na NS od roku 2017, přišel sem po třináctiletém působení na Vrchním soudu v Olomouci. Tam zastával také funkci tiskového mluvčího a má tak bohaté zkušenosti v komunikaci s novináři. Angyalossy bude funkci šéfa Nejvyššího soudu zastávat po dobu deseti let.

Ústavní soud nevyhověl návrhům prezidenta Miloše Zemana a skupiny poslanců na zrušení části zákona o střetu zájmů, který mimo jiné omezuje přístup firem ovládaných členy vlády k některým státním podporám a zakázkám. Námitky proti částem zákona jsou podle soudce zpravodaje Jana Filipa nedůvodné, legislativa je dostatečně obecná a kromě premiéra Andreje Babiše (ANO) limituje tisíce dalších veřejných činitelů. Babiš zdůraznil, že zákon respektuje, považuje ho ale za absurdní.

Zástupkyní veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové se stala Monika Šimůnková, která dříve působila jako zmocněnkyně vlády pro lidská práva. Do nové funkce ji ve středu v tajném hlasování zvolili poslanci. Vyhověli návrhu Senátu a také prezidenta Miloše Zemana. Šimůnkové ve volbě konkurovala právnička Lenka Marečková, rovněž Zemanova kandidátka.

Předseda Vrchního soudu v Praze Jaroslav Bureš, prezident Unie státních zástupců Jan Lata a bývalá soudkyně Ústavního soudu a senátorka Eliška Wagnerová se v Otázkách Václava Moravce zabývali okolnostmi zastavení trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo. Věnovali se také připravované novele zákona o státních zástupcích i obecnému stavu právního státu v Česku.

Poslanci nevydali k trestnímu stíhání Miloslava Roznera (SPD). Policie ho chtěla obvinit kvůli výroku o někdejším táboře v Letech u Písku. Současná sněmovna tak zůstává pro policii „neprůstřelná“. S výjimkou premiéra Andreje Babiše (ANO) a místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka v kauze Čapí hnízdo nevydali poslanci žádného zákonodárce, kterého chtěla policie stíhat. Poslanci také navzdory opoziční kritice schválili vznik Národní sportovní agentury a změnu cizineckého zákona.

Senát i prezident Miloš Zeman navrhli adepty na zástupce veřejného ochránce práv. Senátoři vybrali Elišku Wagnerovou a Markétu Seluckou, prezident podporuje Zdeňka Koudelku a stávajícího zástupce ombudsmanky Stanislava Křečka, kterému skončí současný mandát v dubnu. Zástupce veřejného ochránce lidských práv zvolí poslanci.

O víkendu rozhodnou Češi o složení třetiny Senátu. Kandidátů je tentokrát podle Českého statistického úřadu víc než při předchozích volbách před šesti lety. Své uchazeče má celkem 43 stran a hnutí, to je o sedm víc než minule. Přibylo i nezávislých kandidátů. Přitom ale některá známá jména i dlouholetí členové horní komory parlamentu už svůj mandát obhajovat nebudou. Je mezi nimi například Eliška Wagnerová, Daniela Filipiová, František Bublan nebo Jan Veleba.