Petr Angyalossy působil i jako mluvčí soudu v Olomouci. U Nejvyššího soudu je tři roky

Petr Angyalossy se stal předsedou Nejvyššího soudu (NS), do funkce ho jmenoval prezident Miloš Zeman. Šestapadesátiletý předseda senátu trestního kolegia působí na NS od roku 2017, přišel sem po třináctiletém působení na Vrchním soudu v Olomouci. Tam zastával také funkci tiskového mluvčího a má tak bohaté zkušenosti v komunikaci s novináři. Angyalossy bude funkci šéfa Nejvyššího soudu zastávat po dobu deseti let.

Angyalossy je po otci maďarského původu, rodina původně žila v Sedmihradsku. „Pochází z Budapešti a já jsem vyrůstal až do svých 19 let na slovensko-maďarském pomezí v podstatě v trilingvním prostředí,“ řekl před třemi lety pro čtvrtletník Nejvyššího soudu AEQUITAS.

Žil ale i na Hané. Po maturitě nebyl napoprvé přijat na práva, a vystudoval tak sociálně-právní nástavbu, poté absolvoval základní vojenskou službu a teprve koncem 80. let začal při zaměstnání studovat práva v Brně.

Soudce i mluvčí v jedné osobě

Ke kariéře soudce směřoval Angyalossy už od studií, po promoci nastoupil jako justiční čekatel. Zpočátku se pohyboval převážně v oblasti práva civilního, nakonec se ale stal trestním soudcem, začínal v roce 1996 u Okresního soudu v Olomouci.

Od roku 1999 byl předsedou senátu olomoucké pobočky Krajského soudu v Ostravě, odkud o pět let později přešel na olomoucký vrchní soud. Začínal jako soudce, později se stal předsedou senátu, deset let také působil jako mluvčí vrchního soudu.

„Role tiskového mluvčího je významná v tom, že je zásadním informačním zdrojem pro média, aby se srozumitelným způsobem dozvěděla to, co potřebují a navíc ve vhodné formě, která neumožní nesprávné pochopení informace,“ uvedl Angyalossy.

Jako soudce různých stupňů rozhodoval také několik známých kauz. V říjnu 2012 například jako šéf senátu Vrchního soudu v Olomouci zpřísnil trest exposlanci Petru Wolfovi, stíhanému za zneužití státní dotace.

V roce 1997 soudil na okresním soudu kauzu tří majitelů nakladatelství Votobia, kteří byli kvůli vydání kuchařky Vaříme s konopím stíháni za šíření toxikomanie. Angyalossy je nejprve osvobodil, po zrušení verdiktu odvolacím soudem pak vynesl podmínku. Případ nakonec ukončila prezidentská amnestie z února 1998.

Angyalossy je pátým předsedou Nejvyššího soudu

Prvním předsedou Nejvyššího soudu ČR se stal v roce 1993 Otakar Motejl, který byl předtím předsedou československého Nejvyššího soudu. V roce 1998 ho vystřídala Eliška Wagnerová, která byla ve funkci do roku 2002.

Třináct let, až do roku 2015 byla předsedkyní Nejvyššího soudu Iva Brožová. Poté, co odešla do důchodu, ji vystřídal Pavel Šámal, který skončil počátkem letošního roku, když se stal ústavním soudcem. Angyalossy byl do funkce jmenován 20. května 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 4 mminutami

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 33 mminutami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 10 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 10 hhodinami

Prezident vetoval uvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti

Prezident Petr Pavel ve středu vetoval novelu, která má umožnit vládě mimo jiné překročit schválené výdaje státního rozpočtu až o deset procent, a to v případě zhoršení bezpečnostní situace. Zákon v červenci schválila sněmovna, když přehlasovala Senát. Ten chtěl do novely vložit omezující podmínky pro možnost kabinetu zvyšovat výdaje nad schválený rozpočtový rámec. Koalice postoj prezidenta očekávala, zřejmě se tak v srpnu sejde sněmovna, aby veto přehlasovala.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Stát by podle Babiše mohl uvést akcie pražského letiště na burzu v roce 2028

Stát by podle premiéra Andreje Babiše (ANO) mohl uvést čtyřicet procent akcií pražského letiště na burzu, a to zřejmě v roce 2028. Po vykoupení minoritních akcionářů energetické skupiny ČEZ, kterou chce vláda zestátnit, by to podle něj mohla být další příležitost pro investory, kteří chtějí vkládat své peníze do českých akcií. Babiš sdělil, že letiště je strategické aktivum, které by i po uvedení části společnosti na burzu stát nadále kontroloval.
před 12 hhodinami

Antimonopolní úřad musí znovu vyměřit pokutu za digitalizaci stavebního řízení

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude muset znovu vyměřit pokutu, kterou v roce 2024 potrestal ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) za zadání zakázky na digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) mimo tendr. Původně milionovou pokutu nyní zrušil Krajský soud v Brně na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z letošního května. Vyplývá to z rozhodnutí dostupného na úřední desce soudu. Reakce ministerstva, které tehdy vedl Ivan Bartoš (Piráti), zatím není známa.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.