Nový předseda Angyalossy chce zrychlit práci Nejvyššího soudu. Brožová mluví o politizaci funkce

Nahrávám video

Prezident Miloš Zeman ve středu jmenoval novým předsedou Nejvyššího soudu (NS) soudce Petra Angyalossyho. Funkce se uvolnila letos v únoru, kdy se dosavadní šéf soudu Pavel Šámal stal ústavním soudcem. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) přitom doporučila za Šámalova nástupce Roberta Fremra z Mezinárodního trestního soudu. Bývalá předsedkyně NS Iva Brožová označila jmenování Angyalossyho za možnou politizaci vedení soudu, sám Angyalossy naopak tvrdí, že na něj politika žádný vliv nemá.

Prezident Zeman řekl, že nového šéfa NS vybíral ze čtyř kandidátů. Doufá, že jmenovaný Angyalossy přispěje k tomu, že se bude snižovat počet nevyřízených spisů. Dodal, že Angyalossyho si na soud vybral předchozí předseda Šámal. „Věřím, že budete pokračovat v jeho práci,“ uvedl při jmenování nového předsedy NS.

Pokud narůstají nedodělky a existují soudci, kteří jsou obklopeni nevyřízenými spisy, není to pro soudcovský stav dobré. Věřím, že i vy přispějete k tomu, aby se počet nevyřízených spisů snižoval.
Miloš Zeman

Angyalossy: Chci pokračovat v práci Pavla Šámala

Nový předseda NS Petr Angyalossy dal najevo, že prezidentovo očekávání splní – neplánuje reorganizaci Nejvyššího soudu a chce pokračovat v Šámalově práci. Zmínil zkracování doby dovolacího řízení. „Aby řízení před Nejvyšším soudem trvalo co nejkratší dobu. Aby se nadále snižovaly počty nedodělků. Kromě toho, aby vzhledem k přirozené obměně kolegů, kteří dosahují 70. roku věku a odchází do důchodu, aby místo nich přišli na Nejvyšší soud nejvzdělanější, nejerudovanější soudci,“ shrnul Angyalossy v Interview ČT24.

Chtěl by také dokončit etický kodex soudců. Sám se přitom nedomnívá, že by stávající pravidla, která připravila Soudcovská unie, nestačila, nový kodex podle Angyalossyho vzniká hlavně proto, že to doporučila Skupina států proti korupci (GRECO) ve svém hodnocení české justice.

„Etický kodex řeší chování soudce jak v profesním životě, tak i soukromém – mimo věci, které upravuje zákon o soudech a soudcích. Jsou různé životní situace, ve kterých soudce musí řešit, jestli to může, nebo nemůže provozovat. Může to být například v rámci sportovní činnosti – pokud má někdo sportovní zálibu, zda sport, který provozuje rekreačně, může provozovat i výdělečně,“ nastínil nový předseda Nejvyššího soudu. Domnívá se, že by mohl být hotov i s komentářem v horizontu několika týdnů.

Po svém jmenování řekl Angyalossi, že by soud mohl vydat stanovisko, za jakých okolností je možné úspěšně žalovat stát kvůli náhradám za omezení, která vláda vyhlásila kvůli pandemii koronaviru. V Interview ČT24 upřesnil, že bude chtít od občanskoprávního kolegia svého soudu zatím slyšet pouze to, zda by takové stanovisko bylo možné zaujmout. „Je to myšlenka, abychom předešli zbytečným žalobám,“ zdůvodnil.

Brožová jmenování Angyalossyho zkritizovala

Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová Zemanovo rozhodnutí zkritizovala, za nejlepšího kandidáta považovala prvního místopředsedu Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC) Roberta Fremra. V České televizi řekla, že jakákoliv jiná volba působí jako politizace funkce.

„Z mého úhlu pohledu, pokud byl kandidátem doktor Robert Fremr, morálně i mravně integrovaná osobnost a autorita v oblasti trestního práva, potvrzená i na mezinárodní úrovni, potom jeho nejmenování považuji za politováníhodnou informaci a politizování funkce předsedy Nejvyššího soudu,“ řekla Brožová.

Angyalossy, který je v justici 27 let, ale výtku Brožové důrazně odmítl. Řekl, že vždy věřil v apolitickou justici. „Nikdy bych nedovolil, aby politika jakkoliv zasahovala do výkonu spravedlnosti. Soudil jsem i různé politické kauzy a nikdy jsem se nenechal ničím ovlivnit, natožpak politikou,“ zdůraznil.

Nahrávám video

Je přesvědčen, že je dostatečně známo, že je neoblomný. „Nikdy jsem nepodléhal žádným tlakům. Ve své praxi jsem řešil i řadu mediálních případů, kde by možná přicházelo v úvahu, že mohly být nějaké zájmy. Nikdy se o to nikdo ani nepokusil. Myslím, že mám takové renomé,“ míní Angyalossy.

Obdobně jako Iva Brožová ale smýšlí i bývalý předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Zdůraznil, že se jeho výhrady netýkají samotného Angyalossyho. „Mluvíme už léta o tom, že je výběr soudců netransparentní. V situaci, kdy se jednou za deset let vybírá ikona české justice, předseda Nejvyššího soudu, tak to do poslední chvíle nevíme,“ podotkl.

Problém vidí nejenom v postupu hlavy státu, ale i v tom, že si vybral soudce, který není příliš známý mimo okruh expertů na trestní právo. „Myslím, že když se objeví jméno nového předsedy Nejvyššího soudu, tak to jméno nemáme zadávat do googlu, abychom zjistili, kdo to je. Má to být jméno, které rezonuje,“ míní Baxa.

Fremra navrhovala i Benešová, Zemanovu volbu respektuje

Ministryně spravedlnosti uvedla, že jmenování Petra Angyalossyho předsedou NS respektuje, sama však také navrhovala Fremra. Zemanovo rozhodnutí pro ni bylo údajně velkým překvapením. 

„V tomto případě není pan prezident vázán mým doporučením. Rozhodl se na základě svých úvah. Jeho volbu respektuji a jsem zvědavá, čím pan předseda Angyalossy českou justici obohatí. Některé zajímavé nápady dnes již představil,“ dodala ministryně.

Nový předseda Nejvyššího soudu zdůraznil, že netuší, proč si prezident nakonec vybral právě jeho a proč v čele Nejvyššího soudu není Fremr. „To se musíte zeptat pana prezidenta. Mně neodůvodňoval své rozhodnutí,“ poznamenal.

Bylo by špatné ho snižovat jen proto, že o něm nevíme dost. Náš ústavní systém je postaven na tom, že jmenování předsedy Nejvyššího soudu je výhradní pravomocí prezidenta, všichni prezidenti jmenovali předsedy tak, že o tom nebylo žádné referendum mezi soudci.
Eliška Wagnerová
bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu

Někteří opoziční politici chtějí slyšet důvod Zemanova rozhodnutí

Jmenování nového předsedy NS už okomentovali i politici z řad opozice, někteří výběr kritizují, jiní chválí, že Angyalossy nenabyl soudcovské zkušenosti před listopadem 1989. 

Zemanův výběr pochválil například poslanec a bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). „Jsem rád, že byl do čela Nejvyššího soudu nalezen soudce s letitou zkušeností, kterou nenabyl v předlistopadové justici ani v normalizační KSČ,“ napsal ČTK.

Nahrávám video

Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka uvedl, že výběr předsedy NS nebyl transparentní, jak by si zasloužil. „Není zřejmé, jaká kritéria, ať už odborná a manažerská, prezident Zeman zvažoval a jak rozhodnutí odůvodnil,“ napsal. Zeman by měl podle něj veřejnosti svůj výběr objasnit.

Podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové je složité nového šéfa NS hodnotit, protože jeho postoje nejsou veřejně známé. „A tím, že pan prezident už před jmenováním jeho jméno transparentně nezveřejnil, to působí podivně,“ doplnila. 

Angyalossy od roku 1996 působil v Olomouci

Petr Angyalossy působí na Nejvyšším soudu od roku 2017. Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, soudcem je od roku 1996, kdy začal působit jako předseda senátu u Okresního soudu v Olomouci. Od roku 1999 byl předsedou senátu olomoucké pobočky Krajského soudu v Ostravě. Na Vrchním soudu v Olomouci působil od roku 2004 jako tiskový mluvčí.

Nahrávám video

Zemanův postup je podle Soudcovské unie nedůvěryhodný

O výběru a jmenování předsedy NS rozhoduje prezident. Jedinou podmínkou je, že musí vybírat ze stávajících soudců NS. Funkční období předsedy je desetileté. Křeslo předsedy bylo prázdné od 20. února, soud řídil jeho místopředseda Fiala.

Způsob, jakým Zeman vybíral nového předsedu NS, kritizuje prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová. Podle ní je netransparentní a nedůvěryhodný. Vadí ji, že veřejnost neznala prezidentovy kroky ani kandidáty, o kterých uvažoval.

Zákon sice prezidentovi žádný postup v tomto ohledu neukládá, ale výběr tak důležitého veřejného činitele se zásadním vlivem na život občanů i státu by podle Zemanové neměl ve společnosti budit pochybnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnice Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 3 mminutami

Správa železnic představila své plány na modernizaci tratí

Do roku 2033 by mělo být elektrifikováno dalších pět set kilometrů českých tratí, uvedl na pátečním brífinku generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
10:38Aktualizovánopřed 26 mminutami

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná studentka po převozu do nemocnice zemřela.
před 40 mminutami

VideoUnikátní nahrávky procesu s K. H. Frankem připomínají poválečnou atmosféru

Lidé si mohou poslechnout proces s popraveným nacistickým válečným zločincem Karlem Hermannem Frankem. Unikátní nahrávky ze soudní síně zpřístupnili na webu odborníci v rámci projektu Politické procesy. Ředitel Národního archivu Milan Vojáček popsal tehdejší atmosféru jako vypjatou, Frank dle něj ztělesňoval zlo, které potkalo většinu lidí v Protektorátu Čechy a Morava. Proces tak měl „očistit národ od pohany, která se mu dostala“. Dokumentarista Marek Janáč připomněl, že projekt má zejména vizualizovat to, jak propaganda manipulovala procesy v 50. letech. V tomto případě však šlo o přímý přenos, podle Janáče v něm žádná velká manipulace nebyla. Od popravy Franka uplynulo 80 let. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 56 mminutami

Jde o transparentnost, hájí Vondráček zákon o neziskových organizacích. Umlčení nepohodlných, reaguje Richterová

Ministerstvo financí začíná zveřejňovat všechny peněžní dary pro neziskový sektor. Ve veřejném prostoru zaznívá otázka, zda jde o tlak na neziskové organizace, které se nelíbí vládní koalici, či zda jde pouze o transparentnost. „Určitě nechceme omezovat nikoho, kdo se pouze sdružuje,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Přísnější pravidla budou dle něj platit pro ty, kteří pobírají finance z veřejných peněz. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová se ohradila proti „šikaně lidí, co jen nezištně pomáhají ostatním “. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

GIBS zajistila litry tekuté extáze, měl ji i pražský policista

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) při domovních prohlídkách dvou lidí zajistila přes deset litrů takzvané tekuté extáze. Nelegální drogu měl u sebe i pražský policista, který drogu opakovaně užíval. Je stíhán a hrozí mu až dvouleté vězení. Obviněn je i druhý muž, u kterého policie domovní prohlídku udělala. GIBS o tom v pátek informovala v tiskové zprávě.
před 1 hhodinou

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 5 hhodinami

VideoOdborníci debatovali v 90' ČT24 o sudetoněmeckém sjezdu v Brně

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolává emotivní diskusi v české společnosti. „Ty emoce jsou přiživovány politiky,“ upozorňuje historik z Univerzity Karlovy Petr Koura v pořadu 90' ČT24 moderovaném Nikolou Reindlovou a Danielem Takáčem. Spolu s ním o tématu mluvili Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd UK a spolupředsedové Česko-německého diskusního fóra, bývalý poslanec německého Spolkového sněmu Jörg Nürnberger a velvyslanec České republiky na Slovensku Rudolf Jindrák.
před 13 hhodinami
Načítání...