Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek odpoledne na Pražském hradě jmenoval Pavla Šámala soudcem Ústavního soudu (ÚS). Konstituční tribunál je tak po více než roce kompletní, jednoho soudce postrádal od rezignace Jana Musila k loňskému 31. lednu ze zdravotních důvodů. Senát vyslovil souhlas se jmenováním dosavadního předsedy Nejvyššího soudu Šámala koncem ledna.
Prezident Zeman Šámalovi poblahopřál k jeho jmenování. „Jsem přesvědčen, že váš příchod do Ústavního soudu zlepší jeho dynamiku,“ řekl nově jmenovanému soudci a vyzdvihl jeho zkušenosti a pracovitost.
Zeman loni původně místo Musila navrhl jmenovat ústavním soudcem prorektora Karlovy univerzity Aleše Gerlocha, ten ale dostal od senátorů jen 19 ze 64 odevzdaných hlasů. Šámal letos v tajné volbě získal 61 ze 76 odevzdaných hlasů.
Jeho nástup umožní plně obsadit všechny čtyři senáty Ústavního soudu, dosud musel v jednom senátu některý ze soudců zaskakovat. Plénum ÚS nyní rozhodne o tom, v jakém senátu bude Šámal působit. Pravděpodobné je, že bude zařazen do čtvrtého senátu s Janem Filipem a Josefem Fialou.
Ústavní soud souhlas Senátu ohledně jmenování Šámala vítá. Od loňské rezignace Jana Musila byl soud nekompletní, což přinášelo větší zátěž pro zbývajících čtrnáct členů. Nyní také bude možné sestavit všechny čtyři senáty v plném obsazení.
„Po dvanácti měsících rozhodování v neúplném složení tak ÚS bude moci lépe plnit své ústavou předepsané funkce. Ačkoliv absence jednoho z patnácti soudců neměla přímý dopad na usnášeníschopnost, rozhodně znamenala zvýšené zatížení všech zbývajících soudců. Ti si mezi sebe museli rozdělit cca 270 věcí, které by jinak připadly patnáctému soudci,“ uvedl generální sekretář soudu Vlastimil Göttinger.
Členství v KSČ jako životní selhání
Šámal v lednu ke své nominaci uvedl, že se chce vrátit k rozhodovací činnosti. „Myslím, že splňuji odborné předpoklady,“ věří tvůrce současného trestního kodexu. Zároveň slíbil, že si zachová nestrannost a nezávislost. „Nezávislost musíte mít v sobě, nikdo vás ji nenaučí,“ doplnil a avizoval, že omezí svou pedagogickou a publikační činnost.
Podpořil také snahu předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, aby návrhy rozhodnutí jednotlivých senátů Ústavního soudu projednával soud jako celek, pokud by s nimi ostatní členové sboru nesouhlasili.
Šámal také připustil, že jeho handicapem je členství v předlistopadové komunistické straně. „Považuji to za určité selhání ve svém životě. Celou svou činností jsem se snažil, abych to napravil,“ řekl. Dodal, že do KSČ vstoupil na počátku kariéry i pod vlivem zkušeností z rodiny.
Pavel Šámal se kromě přípravy trestního kodexu podílel na zajištění členství Česka v Evropské unii a na činnosti Legislativní rady vlády. Je členem zkušebních komisí a univerzitních vědeckých rad, trestní právo vyučuje mimo jiné na právnických fakultách Univerzity Karlovy v Praze a Univerzity Komenského v Bratislavě.
Šámal se Zemanem mluvil o svém nástupci u Nejvyššího soudu
Čtvrtečním jmenováním Pavla Šámala ústavním soudcem se uvolnila jeho funkce místopředsedy Nejvyššího soudu. S prezidentem Zemanem tedy mluvil i o svém nástupci. Šámal novinářům řekl, že podporuje kandidaturu prvního místopředsedy Mezinárodního trestního soudu Roberta Fremra. Zeman se podle Šámala plánuje sejít s více uchazeči.
„Hovořili jsme o některých jménech, já podporuji kandidaturu doktora Fremra. Bavili jsme se i o něm a uvidíme, jak se prezident rozhodne, je to jeho výsostná pravomoc,“ uvedl. Zeman podle něj řekl, že se s kandidáty včetně Fremra sejde. Hovořili spolu i o nynějším místopředsedovi Nejvyššího soudu Romanu Fialovi, další jména Šámal prozradit nechtěl.
Fremra, který má u mezinárodního soudu v Haagu mandát do 10. března 2021, chce navrhnout prezidentovi ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Prezident jmenuje podle zákona šéfa NS na desetileté funkční období z řad jeho soudců. Hrad zatím neupřesnil, kdy Zeman nového předsedu vybere.
Po přesunu Šámala mezi ústavní soudce povede Nejvyšší soud do jmenování nového předsedy Fiala. Ten předpokládá, že bude zajišťovat běžný chod a kontinuitu. „Vylučuji v tomto období jakékoli zásadní a koncepční zásahy do dosavadního bezproblémového chodu Nejvyššího soudu,“ uvedl Fiala.
Není jasné, kdy se o šéfovi Nejvyššího soudu rozhodne
V čele Nejvyššího soudu stál Šámal od ledna 2015, kdy nahradil Ivu Brožovou. Svou soudcovskou kariéru ale zahájil už u Okresního soudu v Mostě, kde působil od roku 1979 jako předseda senátu. V roce 1982 odešel na Krajský soud v Ústí nad Labem a v roce 1991 na Nejvyšší soud České republiky, ze kterého se v roce 1993 stal Vrchní soud v Praze. U Nejvyššího soudu v Brně působí jako soudce a předseda senátu trestního kolegia od roku 1993.
Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček nesdělil, v jakém horizontu se chystá Zeman Šámalova nástupce vybrat. „Otázky tohoto typu zásadně nikdy nekomentuji,“ sdělil. Když v roce 2015 kvůli důchodovému věku oznámila rezignaci Brožová, Zeman jmenoval Šámala dva dny nato.
Šámal se narodil 24. září 1953 v Náchodě. Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze (1977). Později získal akademický titul Ph.D. (1999). V roce 2006 byl jmenován profesorem pro trestní právo, kriminologii a kriminalistiku. Působí na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze či na Policejní akademii v Praze.
Svoji soudcovskou kariéru zahájil u Okresního soudu v Mostě, kde působil od roku 1979 jako předseda senátu. V roce 1982 odešel na Krajský soud v Ústí nad Labem a v roce 1991 na Nejvyšší soud České republiky, z kterého se v roce 1993 stal Vrchní soud v Praze. U Nejvyššího soudu v Brně působí jako soudce a předseda senátu trestního kolegia od roku 1993. Během výkonu funkce u Nejvyššího soudu působil v letech 1999 až 2004 na stážích v legislativním odboru ministerstva spravedlnosti.
Nejvyšší soud Šámal řídil od ledna 2015, kdy nahradil Ivu Brožovou; jeho nástupce zatím nebyl vybrán ani jmenován.
Šámal při svém jmenování do čela Nejvyššího soudu řekl, že chce hlavně zvýšit prestiž soudu, zvýšit jeho účinnost a zajistit, aby neměl nedodělky. Šámal coby expert na trestní právo také uvedl, že trestní kolegium stárne a bude potřeba ho omladit, což označil za jeden ze svých prioritních úkolů. Později dodal, že soudu se daří posilovat autoritu, která v minulosti podle některých odborníků slábla.
V lednu 2018 se Šámal ohradil vůči výroku premiéra Andreje Babiše (ANO) o tom, že v Česku si lze objednat trestní stíhání (vyjádření zaznělo ve sněmovně v souvislosti s kauzou Čapího hnízda). Podobné výroky mohou podle Šámala ohrozit důvěru ve spravedlivou justici, a v důsledku vést až k rozpadu demokratického právního státu. Šámal řekl, že ústavní činitelé by se bez důkazů takto vyjadřovat neměli.
V souvislosti s kauzou H-Systemu se Šámal v roce 2018 vyslovil pro to, aby do případu vstoupil český stát a odškodnil poškozené. Řekl to po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem. Omluvil se v té souvislosti také za průtahy řízení, právě proces kolem H-Systemu je podle Šámala příkladem, kdy soudy rozhodovaly nepřiměřeně dlouhou dobu.
Jako předseda Nejvyššího soudu například Šámal rozhodl o podání kárné žaloby na pražskou soudkyni Sylvu Mašínovou kvůli tomu, že měla blízko k významnému fotbalovému funkconáři Miroslavu Peltovi a přes možnou podjatost rozhodovala spor tehdejšího místopředsedy Fotbalové asociace ČR Romana Berbra a bývalého rozhodčího Tomáše Kovaříka. Podle Šámala rozhodla zaujatě. Nejvyšší správní soud potrestal Mašínovou snížením platu na rok o 30 procent.
Je členem zkušební komise pro zkoušky justičních čekatelů soudů (od roku 1992) a pro advokátní zkoušky advokátních koncipientů pro obor trestního práva (od roku 1996). Šámal dále pracuje v komisi Legislativní rady vlády ČR pro trestní právo (od roku 1998) a je členem redakčních rad různých odborných časopisů. Od roku 2002 působí v Mezinárodní asociaci trestního práva. Byl hlavním autorem nového trestního zákoníku, který vstoupil v účinost v roce 2010.
Podle seznamů zveřejněných ministerstvem spravedlnosti v lednu 2011 byl Šámal v minulosti členem KSČ. Je ženatý, jeho manželka Milada je soudkyní Nejvyššího soudu.
Zdroj: ČTK
