Uznání Palestiny slouží propagandě Hamásu, kritizuje Francii Rubio

Nahrávám video

Šéf americké diplomacie Marco Rubio kritizoval rozhodnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uznat Stát Palestina. Poslouží podle něj teroristickému hnutí Hamás. Prezident Donald Trump se zase vyjádřil, že Macronův krok nemá žádnou váhu. Plán Paříže ocenily třeba palestinská autonomie, Španělsko či Saúdská Arábie.

Humanitární krize v Pásmu Gazy v poslední době vyvolává stále větší kritiku mezinárodního společenství. Od začátku izraelské ofenzivy v říjnu 2023 zemřely v enklávě podle místních úřadů ovládaných Hamásem desítky tisíc lidí.

Tlak na Jeruzalém roste, přestože čísla nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Už loni na jaře několik států EU, konkrétně Španělsko, Irsko a Slovinsko, nově uznalo nezávislost Státu Palestina.

Macron ve čtvrtek oznámil, že jeho země stejný krok učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Francie se tak připojí k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. V dopisu navíc šéf Elysejského paláce vyjádřil záměr k podobnému opatření přesvědčit i ostatní státy.

„Je třeba zaručit odzbrojení Hamásu, zabezpečit a obnovit Gazu. A nakonec je třeba vybudovat Stát Palestina, zajistit jeho životaschopnost a umožnit mu, aby se přijetím své demilitarizace a plným uznáním Izraele podílel na bezpečnosti na Blízkém východě. Žádná jiná možnost není,“ je přesvědčen Macron.

Reakce ve Francii se různí. „Levice (rozhodnutí) jednoznačně podporuje, tvrdí, že prezident Macron ji vyslechl. Předseda Nepoddajné Francie dokonce říká, proč s tím čekat na září a nevyhlásit to okamžitě. Pravice naopak tento krok silně kritizuje, zejména republikáni, kteří tvrdí, že se jedná o přímou odměnu teroristům, kteří stojí za masakrem ze 7. října (2023) a že to neuklidní situaci,“ informoval zpravodaj ČT Jan Šmíd.

Nahrávám video

Kritika Washingtonu a Tel Avivu

Macronův postoj kritizují i Spojené státy. „Toto bezohledné rozhodnutí pouze slouží propagandě Hamásu a oddaluje mír. Je to facka do tváře obětí 7. října,“ prohlásil Rubio v narážce na teroristický útok palestinské skupiny a jejích spojenců, při němž předloni přišlo na jihu židovského státu o život na 1200 lidí. Dalších 251 jich ozbrojenci unesli jako rukojmí do Pásma Gazy, kde desítky z nich dosud zůstávají.

Šéf Bílého domu Trump podle BBC věc komentoval před odletem do Skotska. „Nezáleží na tom, co říká,“ prohlásil s odkazem na Macronův záměr. „Je to moc dobrý chlap, mám ho rád, ale to prohlášení nemá váhu,“ dodal.

Trump podle stanice také prohlásil, že Hamás bude dopaden, že skupina o dohodu neusiluje a že její členové „chtějí zemřít“ a „Izrael to musí dokončit“.

Jako nepřijatelné ústupky teroristům či ohrožení svého vlastního státu kritizovali plán šéfa Elysejského paláce izraelští vládní představitelé. Podle premiéra Benjamina Netanjahua rozhodnutí odměňuje teror.

Francie, Německo a Británie vybízí k ukončení humanitární katastrofy

Německo nemá nyní v plánu uznat palestinský stát, reagoval mluvčí tamní vlády. Bezpečnost Izraele má dle něj prvořadý význam. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani prohlásil, že uznání palestinského státu se musí uskutečnit současně s uznáním Izraele tímto novým státem. Podle britského premiéra Keira Starmera jeho země podporuje vznik palestinského státu, ale za přednější považuje zajištění příměří a zmírnění utrpení lidí v Pásmu Gazy.

Německý kancléř Friedrich Merz, Macron a Starmer se v pátek mimořádně spojili přes telefonát, aby probrali situaci v Pásmu Gazy. Poté tyto tři strany podle AFP ve společném prohlášení vybídly k ukončení humanitární katastrofy.

„Vyzýváme izraelskou vládu, aby okamžitě zrušila omezení dodávek pomoci a neprodleně umožnila OSN a humanitárním organizacím vykonávat jejich práci v boji proti hladomoru,“ stojí v prohlášení. To Izraeli zároveň vzkazuje, že „musí dodržovat své závazky plynoucí z mezinárodního humanitárního práva“.

„Česko dlouhodobě podporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, kterého musí být dosaženo na základě přímého jednání a dohody obou stran,“ reagovala na oznámení Paříže tuzemská diplomacie. Stejně situaci vnímá i prezident Petr Pavel.

Plán ocenil Madrid či Rijád

Naopak Palestinci v něm vidí krok správným směrem. K tomuto hodnocení se ze zahraničí přidal například španělský premiér Pedro Sánchez či ministerstvo zahraničí Saúdské Arábie, které jej označilo za historické rozhodnutí.

Palestinci si dělají kromě Pásma Gazy nárok na celý Východní Jeruzalém i Západní břeh Jordánu a pokračující izraelskou kontrolu nad těmito územími označují za válečné zločiny.

Expert: Jediná cesta je dvoustátní řešení

Rozhodnutí Paříže může mít vliv i na další státy, míní politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Francie je poměrně významným mezinárodním hráčem, je členem Rady bezpečnosti OSN, takže to samozřejmě má určitou váhu. Samotný dopad na válku v Gaze to ale mít nemusí,“ upozornil expert.

Uznání Palestiny se podle Jelena týká mimo jiné uznání palestinské vlády vedené prezidentem Mahmúdem Abbásem, který ale nemá na dění v Gaze „prakticky žádný vliv“. Moc Hamásu v enklávě nicméně podle Jelena slábne. Pokud jde o Abbásovu vládu, která sídlí na Západním břehu, jeho strana Fatah má s Hamásem velmi napjaté nepřátelské vztahy, poznamenal politický geograf.

Nahrávám video

Dvoustátní řešení konfliktu schválila v rezoluci v roce 1947 Rada bezpečnosti. „Bohužel pro Palestince to tehdy nerespektovaly především okolní arabské státy, které Izrael okamžitě napadly. Na druhou stranu od té doby uběhla řada desetiletí a dvoustátní řešení bylo na stole znovu v roce 1993 a zavázali se k němu jak Palestinci, tak Izraelci. Bohužel od té doby opět utekla spousta času a nevyřešilo se nic, ale dvoustátní řešení je jediné možné, které dlouhodobě zajistí stabilitu,“ zdůraznil expert.

S touto cestou však musí souhlasit všichni stálí členové Rady bezpečnosti včetně Spojených států. Ty přitom loni hlasovaly i proti přijetí Palestiny za stálého člena OSN, připomněl Jelen s tím, že palestinský stát tak zatím má pozorovatelský status.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jemenští hútíové ovládli ostrov v klíčovém průlivu

Jemenští povstalci hútíové převzali kontrolu nad pobřežním městem Zúbáb a ostrovem Perim, které leží přímo u strategického průlivu Báb al-Mandab. Jde o klíčové body k získání kontroly nad touto úžinou, kterou se vstupuje do Rudého moře a která je zásadní pro lodní dopravu směřující z Evropy do Asie. Hutíjská televize al-Masíra později oznámila, že Saúdská Arábie zasáhla letiště ve městě Muchá, kterého se islamisté zmocnili ve čtvrtek. Zatím nejsou hlášeny žádné škody.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Američané si připomněli oběti útoků z 11. září

Lidé ve Spojených státech amerických si při příležitosti 25. výročí teroristických útoků z 11. září 2001 připomněli památku jejich obětí. Americký prezident Donald Trump se zúčastnil pietní akce ve Washingtonu. USA podle něj na 11. září nikdy nezapomenou, a proto dnes bojují. V New Yorku se lidé sešli u takzvaného Ground Zero, kde dříve stál komplex Světového obchodního centra (WTC). Sebevražední útočníci před 25 lety unesli čtyři letadla a s nimi zaútočili na klíčové a symbolicky významné budovy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zelenskyj vyzval Trumpa k zavedení tvrdých protiruských sankcí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek vyzval svůj americký protějšek Donalda Trumpa k okamžitému zavedení tvrdých protiruských sankcí, které by omezily schopnost Moskvy vyrábět rakety. Ukrajinská hlava státu to podle agentury AFP řekla v Kyjevě na fóru Jaltské evropské strategie. Zelenskyj se pozastavil nad tím, proč nelze rozhodnutí přijímat rychleji.
před 4 hhodinami

Putin a Módí se dohodli na dalším posílení vztahů

Indický premiér Naréndra Módí a ruský vládce Vladimir Putin se při pátečních jednáních, která se týkala mimo jiné energetiky a obrany, dohodli na dalším posílení zvláštních vztahů mezi oběma zeměmi. S odvoláním na indické ministerstvo zahraničí to uvedla agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Za vzpomínkové akce na masakr na náměstí Nebeského klidu dostali aktivisté trest vězení

Čínský soud v Hongkongu v pátek vynesl tresty v rozpětí pět až sedm let vězení pro tři aktivisty, kteří řadu let organizovali vzpomínkové akce připomínající masakr na pekingském náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Případ proti trojici organizátorů je všeobecně považován za barometr svobod v Hongkongu v době, kdy Peking, pod jehož správu toto poloautonomní území spadá, tvrdě potlačuje jakoukoli opozici. Verdikt odsoudila OSN i EU, která jej také označila za politicky motivovaný.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Firma Anthropic tvrdí, že zmařila pokusy zneužít AI pro vývoj biologických zbraní

Americká technologická společnost Anthropic odhalila a zmařila několik pokusů o využití svých modelů umělé inteligence (AI) k vývoji biologických zbraní. Firma to uvedla ve 154stránkové zprávě, v níž představuje nejzávažnější incidenty z letošního roku, kdy byly její modely Claude zneužity nebo se o zneužití někdo pokoušel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Utekl jsem zdaleka. Musím pomáhat lidem, kteří zůstali doma,“ říká Súdánec v Ceutě

Centrum v Loma Margarita poskytuje útočiště více než tisíci lidem, kteří přicestovali ze subsaharské Afriky. Mnozí pocházejí ze zemí, které se potýkají s konflikty nebo závažnými humanitárními krizemi.
před 10 hhodinami

Německo obžalovalo členy Hamásu kvůli zbraním, jeden z nich byl v Česku

Německé státní zastupitelství podalo žalobu na sedm členů palestinské teroristické organizace Hamás, údajně obstarávali zbraně pro útoky na izraelské nebo židovské cíle na území Německa či Rakouska. Ze sdělení státního zastupitelství vyplývá, že mezi obžalovanými je Burhán K., kterého německá policie zadržela loni v listopadu po příjezdu z Česka.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.