Uznání Palestiny slouží propagandě Hamásu, kritizuje Francii Rubio

6 minut
Události: Uznání státu Palestina
Zdroj: ČT24

Šéf americké diplomacie Marco Rubio kritizoval rozhodnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uznat Stát Palestina. Poslouží podle něj teroristickému hnutí Hamás. Prezident Donald Trump se zase vyjádřil, že Macronův krok nemá žádnou váhu. Plán Paříže ocenily třeba palestinská autonomie, Španělsko či Saúdská Arábie.

Humanitární krize v Pásmu Gazy v poslední době vyvolává stále větší kritiku mezinárodního společenství. Od začátku izraelské ofenzivy v říjnu 2023 zemřely v enklávě podle místních úřadů ovládaných Hamásem desítky tisíc lidí.

Tlak na Jeruzalém roste, přestože čísla nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Už loni na jaře několik států EU, konkrétně Španělsko, Irsko a Slovinsko, nově uznalo nezávislost Státu Palestina.

Macron ve čtvrtek oznámil, že jeho země stejný krok učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Francie se tak připojí k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. V dopisu navíc šéf Elysejského paláce vyjádřil záměr k podobnému opatření přesvědčit i ostatní státy.

„Je třeba zaručit odzbrojení Hamásu, zabezpečit a obnovit Gazu. A nakonec je třeba vybudovat Stát Palestina, zajistit jeho životaschopnost a umožnit mu, aby se přijetím své demilitarizace a plným uznáním Izraele podílel na bezpečnosti na Blízkém východě. Žádná jiná možnost není,“ je přesvědčen Macron.

Reakce ve Francii se různí. „Levice (rozhodnutí) jednoznačně podporuje, tvrdí, že prezident Macron ji vyslechl. Předseda Nepoddajné Francie dokonce říká, proč s tím čekat na září a nevyhlásit to okamžitě. Pravice naopak tento krok silně kritizuje, zejména republikáni, kteří tvrdí, že se jedná o přímou odměnu teroristům, kteří stojí za masakrem ze 7. října (2023) a že to neuklidní situaci,“ informoval zpravodaj ČT Jan Šmíd.

3 minuty
Zpravodaj ČT Jan Šmíd k uznání Státu Palestina Francií
Zdroj: ČT24

Kritika Washingtonu a Tel Avivu

Macronův postoj kritizují i Spojené státy. „Toto bezohledné rozhodnutí pouze slouží propagandě Hamásu a oddaluje mír. Je to facka do tváře obětí 7. října,“ prohlásil Rubio v narážce na teroristický útok palestinské skupiny a jejích spojenců, při němž předloni přišlo na jihu židovského státu o život na 1200 lidí. Dalších 251 jich ozbrojenci unesli jako rukojmí do Pásma Gazy, kde desítky z nich dosud zůstávají.

Šéf Bílého domu Trump podle BBC věc komentoval před odletem do Skotska. „Nezáleží na tom, co říká,“ prohlásil s odkazem na Macronův záměr. „Je to moc dobrý chlap, mám ho rád, ale to prohlášení nemá váhu,“ dodal.

Trump podle stanice také prohlásil, že Hamás bude dopaden, že skupina o dohodu neusiluje a že její členové „chtějí zemřít“ a „Izrael to musí dokončit“.

Jako nepřijatelné ústupky teroristům či ohrožení svého vlastního státu kritizovali plán šéfa Elysejského paláce izraelští vládní představitelé. Podle premiéra Benjamina Netanjahua rozhodnutí odměňuje teror.

Francie, Německo a Británie vybízí k ukončení humanitární katastrofy

Německo nemá nyní v plánu uznat palestinský stát, reagoval mluvčí tamní vlády. Bezpečnost Izraele má dle něj prvořadý význam. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani prohlásil, že uznání palestinského státu se musí uskutečnit současně s uznáním Izraele tímto novým státem. Podle britského premiéra Keira Starmera jeho země podporuje vznik palestinského státu, ale za přednější považuje zajištění příměří a zmírnění utrpení lidí v Pásmu Gazy.

Německý kancléř Friedrich Merz, Macron a Starmer se v pátek mimořádně spojili přes telefonát, aby probrali situaci v Pásmu Gazy. Poté tyto tři strany podle AFP ve společném prohlášení vybídly k ukončení humanitární katastrofy.

„Vyzýváme izraelskou vládu, aby okamžitě zrušila omezení dodávek pomoci a neprodleně umožnila OSN a humanitárním organizacím vykonávat jejich práci v boji proti hladomoru,“ stojí v prohlášení. To Izraeli zároveň vzkazuje, že „musí dodržovat své závazky plynoucí z mezinárodního humanitárního práva“.

Načítání...

„Česko dlouhodobě podporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, kterého musí být dosaženo na základě přímého jednání a dohody obou stran,“ reagovala na oznámení Paříže tuzemská diplomacie. Stejně situaci vnímá i prezident Petr Pavel.

Plán ocenil Madrid či Rijád

Naopak Palestinci v něm vidí krok správným směrem. K tomuto hodnocení se ze zahraničí přidal například španělský premiér Pedro Sánchez či ministerstvo zahraničí Saúdské Arábie, které jej označilo za historické rozhodnutí.

Palestinci si dělají kromě Pásma Gazy nárok na celý Východní Jeruzalém i Západní břeh Jordánu a pokračující izraelskou kontrolu nad těmito územími označují za válečné zločiny.

Expert: Jediná cesta je dvoustátní řešení

Rozhodnutí Paříže může mít vliv i na další státy, míní politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Francie je poměrně významným mezinárodním hráčem, je členem Rady bezpečnosti OSN, takže to samozřejmě má určitou váhu. Samotný dopad na válku v Gaze to ale mít nemusí,“ upozornil expert.

Uznání Palestiny se podle Jelena týká mimo jiné uznání palestinské vlády vedené prezidentem Mahmúdem Abbásem, který ale nemá na dění v Gaze „prakticky žádný vliv“. Moc Hamásu v enklávě nicméně podle Jelena slábne. Pokud jde o Abbásovu vládu, která sídlí na Západním břehu, jeho strana Fatah má s Hamásem velmi napjaté nepřátelské vztahy, poznamenal politický geograf.

9 minut
Politický geograf Libor Jelen k rozhodnutí Paříže uznat Stát Palestina
Zdroj: ČT24

Dvoustátní řešení konfliktu schválila v rezoluci v roce 1947 Rada bezpečnosti. „Bohužel pro Palestince to tehdy nerespektovaly především okolní arabské státy, které Izrael okamžitě napadly. Na druhou stranu od té doby uběhla řada desetiletí a dvoustátní řešení bylo na stole znovu v roce 1993 a zavázali se k němu jak Palestinci, tak Izraelci. Bohužel od té doby opět utekla spousta času a nevyřešilo se nic, ale dvoustátní řešení je jediné možné, které dlouhodobě zajistí stabilitu,“ zdůraznil expert.

S touto cestou však musí souhlasit všichni stálí členové Rady bezpečnosti včetně Spojených států. Ty přitom loni hlasovaly i proti přijetí Palestiny za stálého člena OSN, připomněl Jelen s tím, že palestinský stát tak zatím má pozorovatelský status.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 35 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že je připraven o citlivých otázkách jednat se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
09:56Aktualizovánopřed 36 mminutami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 2 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 14 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 16 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 20 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...