Uznání Palestiny slouží propagandě Hamásu, kritizuje Francii Rubio

Nahrávám video
Události: Uznání státu Palestina
Zdroj: ČT24

Šéf americké diplomacie Marco Rubio kritizoval rozhodnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uznat Stát Palestina. Poslouží podle něj teroristickému hnutí Hamás. Prezident Donald Trump se zase vyjádřil, že Macronův krok nemá žádnou váhu. Plán Paříže ocenily třeba palestinská autonomie, Španělsko či Saúdská Arábie.

Humanitární krize v Pásmu Gazy v poslední době vyvolává stále větší kritiku mezinárodního společenství. Od začátku izraelské ofenzivy v říjnu 2023 zemřely v enklávě podle místních úřadů ovládaných Hamásem desítky tisíc lidí.

Tlak na Jeruzalém roste, přestože čísla nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Už loni na jaře několik států EU, konkrétně Španělsko, Irsko a Slovinsko, nově uznalo nezávislost Státu Palestina.

Macron ve čtvrtek oznámil, že jeho země stejný krok učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Francie se tak připojí k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. V dopisu navíc šéf Elysejského paláce vyjádřil záměr k podobnému opatření přesvědčit i ostatní státy.

„Je třeba zaručit odzbrojení Hamásu, zabezpečit a obnovit Gazu. A nakonec je třeba vybudovat Stát Palestina, zajistit jeho životaschopnost a umožnit mu, aby se přijetím své demilitarizace a plným uznáním Izraele podílel na bezpečnosti na Blízkém východě. Žádná jiná možnost není,“ je přesvědčen Macron.

Reakce ve Francii se různí. „Levice (rozhodnutí) jednoznačně podporuje, tvrdí, že prezident Macron ji vyslechl. Předseda Nepoddajné Francie dokonce říká, proč s tím čekat na září a nevyhlásit to okamžitě. Pravice naopak tento krok silně kritizuje, zejména republikáni, kteří tvrdí, že se jedná o přímou odměnu teroristům, kteří stojí za masakrem ze 7. října (2023) a že to neuklidní situaci,“ informoval zpravodaj ČT Jan Šmíd.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Jan Šmíd k uznání Státu Palestina Francií
Zdroj: ČT24

Kritika Washingtonu a Tel Avivu

Macronův postoj kritizují i Spojené státy. „Toto bezohledné rozhodnutí pouze slouží propagandě Hamásu a oddaluje mír. Je to facka do tváře obětí 7. října,“ prohlásil Rubio v narážce na teroristický útok palestinské skupiny a jejích spojenců, při němž předloni přišlo na jihu židovského státu o život na 1200 lidí. Dalších 251 jich ozbrojenci unesli jako rukojmí do Pásma Gazy, kde desítky z nich dosud zůstávají.

Šéf Bílého domu Trump podle BBC věc komentoval před odletem do Skotska. „Nezáleží na tom, co říká,“ prohlásil s odkazem na Macronův záměr. „Je to moc dobrý chlap, mám ho rád, ale to prohlášení nemá váhu,“ dodal.

Trump podle stanice také prohlásil, že Hamás bude dopaden, že skupina o dohodu neusiluje a že její členové „chtějí zemřít“ a „Izrael to musí dokončit“.

Jako nepřijatelné ústupky teroristům či ohrožení svého vlastního státu kritizovali plán šéfa Elysejského paláce izraelští vládní představitelé. Podle premiéra Benjamina Netanjahua rozhodnutí odměňuje teror.

Francie, Německo a Británie vybízí k ukončení humanitární katastrofy

Německo nemá nyní v plánu uznat palestinský stát, reagoval mluvčí tamní vlády. Bezpečnost Izraele má dle něj prvořadý význam. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani prohlásil, že uznání palestinského státu se musí uskutečnit současně s uznáním Izraele tímto novým státem. Podle britského premiéra Keira Starmera jeho země podporuje vznik palestinského státu, ale za přednější považuje zajištění příměří a zmírnění utrpení lidí v Pásmu Gazy.

Německý kancléř Friedrich Merz, Macron a Starmer se v pátek mimořádně spojili přes telefonát, aby probrali situaci v Pásmu Gazy. Poté tyto tři strany podle AFP ve společném prohlášení vybídly k ukončení humanitární katastrofy.

„Vyzýváme izraelskou vládu, aby okamžitě zrušila omezení dodávek pomoci a neprodleně umožnila OSN a humanitárním organizacím vykonávat jejich práci v boji proti hladomoru,“ stojí v prohlášení. To Izraeli zároveň vzkazuje, že „musí dodržovat své závazky plynoucí z mezinárodního humanitárního práva“.

Načítání...

„Česko dlouhodobě podporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, kterého musí být dosaženo na základě přímého jednání a dohody obou stran,“ reagovala na oznámení Paříže tuzemská diplomacie. Stejně situaci vnímá i prezident Petr Pavel.

Plán ocenil Madrid či Rijád

Naopak Palestinci v něm vidí krok správným směrem. K tomuto hodnocení se ze zahraničí přidal například španělský premiér Pedro Sánchez či ministerstvo zahraničí Saúdské Arábie, které jej označilo za historické rozhodnutí.

Palestinci si dělají kromě Pásma Gazy nárok na celý Východní Jeruzalém i Západní břeh Jordánu a pokračující izraelskou kontrolu nad těmito územími označují za válečné zločiny.

Expert: Jediná cesta je dvoustátní řešení

Rozhodnutí Paříže může mít vliv i na další státy, míní politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Francie je poměrně významným mezinárodním hráčem, je členem Rady bezpečnosti OSN, takže to samozřejmě má určitou váhu. Samotný dopad na válku v Gaze to ale mít nemusí,“ upozornil expert.

Uznání Palestiny se podle Jelena týká mimo jiné uznání palestinské vlády vedené prezidentem Mahmúdem Abbásem, který ale nemá na dění v Gaze „prakticky žádný vliv“. Moc Hamásu v enklávě nicméně podle Jelena slábne. Pokud jde o Abbásovu vládu, která sídlí na Západním břehu, jeho strana Fatah má s Hamásem velmi napjaté nepřátelské vztahy, poznamenal politický geograf.

Nahrávám video
Politický geograf Libor Jelen k rozhodnutí Paříže uznat Stát Palestina
Zdroj: ČT24

Dvoustátní řešení konfliktu schválila v rezoluci v roce 1947 Rada bezpečnosti. „Bohužel pro Palestince to tehdy nerespektovaly především okolní arabské státy, které Izrael okamžitě napadly. Na druhou stranu od té doby uběhla řada desetiletí a dvoustátní řešení bylo na stole znovu v roce 1993 a zavázali se k němu jak Palestinci, tak Izraelci. Bohužel od té doby opět utekla spousta času a nevyřešilo se nic, ale dvoustátní řešení je jediné možné, které dlouhodobě zajistí stabilitu,“ zdůraznil expert.

S touto cestou však musí souhlasit všichni stálí členové Rady bezpečnosti včetně Spojených států. Ty přitom loni hlasovaly i proti přijetí Palestiny za stálého člena OSN, připomněl Jelen s tím, že palestinský stát tak zatím má pozorovatelský status.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
11:58Aktualizovánopřed 4 mminutami

Clinton zákonodárcům řekl, že neměl ponětí o Epsteinových zločinech

Bývalý americký prezident Bill Clinton řekl zákonodárcům, že neměl ponětí o zločinech sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V opačném případě by prý nelétal finančníkovým letadlem a naopak by ho nahlásil úřadům. Demokratický politik to uvedl v úvodním prohlášení adresovaném výboru Sněmovny reprezentantů pro dohled. Kongresmani z výboru Clintonovi kladou otázky o jeho vazbách na Epsteina během slyšení v americké obci Chappaqua ve státě New York, kde Clinton žije.
před 8 mminutami

Po vykolejení tramvaje v Miláně je mrtvý a čtyři desítky zraněných

Jeden člověk v pátek odpoledne zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění poté, co v italském Miláně vykolejila tramvaj, informují tamní média. Jeden člověk je podle Reuters v kritickém stavu. Zatím není jasné, co bylo příčinou nehody ve městě, které v současné době hostí Týden módy a kde minulý týden skončily zimní olympijské hry.
17:33Aktualizovánopřed 15 mminutami

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
před 2 hhodinami

Anthropic odmítl ultimátum Pentagonu

Společnost Anthropic odmítla požadavky Pentagonu, který chtěl využívat její technologii umělé inteligence (AI) bez omezení pro běžné uživatele. Americké ministerstvo obrany přitom sdělilo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, tak bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun). Společnost dostala čas na rozhodnutí do pátku 17:01 amerického času (23:01 středoevropského času).
12:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pákistán bombardoval Kábul a Kandahár

Pákistán v pátek ráno v odvetě za čtvrteční přeshraniční údery bombardoval pozice Talibanu v afghánských městech včetně Kábulu a Kandaháru. Pákistánský ministr obrany Chavádža Ásif na síti X napsal, že jeho zemi došla trpělivost a nachází se už v otevřené válce s afghánským Talibanem. Obě strany hlásí vysoké ztráty, údaje o obětech se ovšem výrazně rozcházejí a není je možné ověřit, píše agentura Reuters. Výbuchy jsou podle agentury AFP hlášeny i z provincií Kandahár a Paktía.
00:21Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Německo zpřísnilo azylová pravidla, z velké části vychází z migračního paktu EU

Německo zpřísnilo svá azylová pravidla a zároveň usnadnilo přístup žadatelů o azyl na pracovní trh. Poslanci Spolkového sněmu schválili příslušné návrhy zákonů, které z velké části převádějí do německého práva azylovou reformu Evropské unie z roku 2024, takzvaný migrační pakt.
před 4 hhodinami

Bez souhlasu europarlamentu začala Komise prozatímně zavádět dohodu s Mercosurem

Evropská unie začne prozatímně zavádět rozsáhlou obchodní dohodu se skupinou latinskoamerických států Mercosur, přestože ji Evropský parlament ještě neschválil. Oznámila to v pátek předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Reagovala tak na čtvrteční krok Uruguaye a Argentiny, které obchodní dohodu ratifikovaly.
před 5 hhodinami
Načítání...