Uznání Palestiny slouží propagandě Hamásu, kritizuje Francii Rubio

6 minut
Události: Uznání státu Palestina
Zdroj: ČT24

Šéf americké diplomacie Marco Rubio kritizoval rozhodnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uznat Stát Palestina. Poslouží podle něj teroristickému hnutí Hamás. Prezident Donald Trump se zase vyjádřil, že Macronův krok nemá žádnou váhu. Plán Paříže ocenily třeba palestinská autonomie, Španělsko či Saúdská Arábie.

Humanitární krize v Pásmu Gazy v poslední době vyvolává stále větší kritiku mezinárodního společenství. Od začátku izraelské ofenzivy v říjnu 2023 zemřely v enklávě podle místních úřadů ovládaných Hamásem desítky tisíc lidí.

Tlak na Jeruzalém roste, přestože čísla nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Už loni na jaře několik států EU, konkrétně Španělsko, Irsko a Slovinsko, nově uznalo nezávislost Státu Palestina.

Macron ve čtvrtek oznámil, že jeho země stejný krok učiní v září na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Francie se tak připojí k více než 140 zemím OSN, které Palestinu uznávají. V dopisu navíc šéf Elysejského paláce vyjádřil záměr k podobnému opatření přesvědčit i ostatní státy.

„Je třeba zaručit odzbrojení Hamásu, zabezpečit a obnovit Gazu. A nakonec je třeba vybudovat Stát Palestina, zajistit jeho životaschopnost a umožnit mu, aby se přijetím své demilitarizace a plným uznáním Izraele podílel na bezpečnosti na Blízkém východě. Žádná jiná možnost není,“ je přesvědčen Macron.

Reakce ve Francii se různí. „Levice (rozhodnutí) jednoznačně podporuje, tvrdí, že prezident Macron ji vyslechl. Předseda Nepoddajné Francie dokonce říká, proč s tím čekat na září a nevyhlásit to okamžitě. Pravice naopak tento krok silně kritizuje, zejména republikáni, kteří tvrdí, že se jedná o přímou odměnu teroristům, kteří stojí za masakrem ze 7. října (2023) a že to neuklidní situaci,“ informoval zpravodaj ČT Jan Šmíd.

3 minuty
Zpravodaj ČT Jan Šmíd k uznání Státu Palestina Francií
Zdroj: ČT24

Kritika Washingtonu a Tel Avivu

Macronův postoj kritizují i Spojené státy. „Toto bezohledné rozhodnutí pouze slouží propagandě Hamásu a oddaluje mír. Je to facka do tváře obětí 7. října,“ prohlásil Rubio v narážce na teroristický útok palestinské skupiny a jejích spojenců, při němž předloni přišlo na jihu židovského státu o život na 1200 lidí. Dalších 251 jich ozbrojenci unesli jako rukojmí do Pásma Gazy, kde desítky z nich dosud zůstávají.

Šéf Bílého domu Trump podle BBC věc komentoval před odletem do Skotska. „Nezáleží na tom, co říká,“ prohlásil s odkazem na Macronův záměr. „Je to moc dobrý chlap, mám ho rád, ale to prohlášení nemá váhu,“ dodal.

Trump podle stanice také prohlásil, že Hamás bude dopaden, že skupina o dohodu neusiluje a že její členové „chtějí zemřít“ a „Izrael to musí dokončit“.

Jako nepřijatelné ústupky teroristům či ohrožení svého vlastního státu kritizovali plán šéfa Elysejského paláce izraelští vládní představitelé. Podle premiéra Benjamina Netanjahua rozhodnutí odměňuje teror.

Francie, Německo a Británie vybízí k ukončení humanitární katastrofy

Německo nemá nyní v plánu uznat palestinský stát, reagoval mluvčí tamní vlády. Bezpečnost Izraele má dle něj prvořadý význam. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani prohlásil, že uznání palestinského státu se musí uskutečnit současně s uznáním Izraele tímto novým státem. Podle britského premiéra Keira Starmera jeho země podporuje vznik palestinského státu, ale za přednější považuje zajištění příměří a zmírnění utrpení lidí v Pásmu Gazy.

Německý kancléř Friedrich Merz, Macron a Starmer se v pátek mimořádně spojili přes telefonát, aby probrali situaci v Pásmu Gazy. Poté tyto tři strany podle AFP ve společném prohlášení vybídly k ukončení humanitární katastrofy.

„Vyzýváme izraelskou vládu, aby okamžitě zrušila omezení dodávek pomoci a neprodleně umožnila OSN a humanitárním organizacím vykonávat jejich práci v boji proti hladomoru,“ stojí v prohlášení. To Izraeli zároveň vzkazuje, že „musí dodržovat své závazky plynoucí z mezinárodního humanitárního práva“.

Načítání...

„Česko dlouhodobě podporuje dvoustátní řešení izraelsko-palestinského konfliktu, kterého musí být dosaženo na základě přímého jednání a dohody obou stran,“ reagovala na oznámení Paříže tuzemská diplomacie. Stejně situaci vnímá i prezident Petr Pavel.

Plán ocenil Madrid či Rijád

Naopak Palestinci v něm vidí krok správným směrem. K tomuto hodnocení se ze zahraničí přidal například španělský premiér Pedro Sánchez či ministerstvo zahraničí Saúdské Arábie, které jej označilo za historické rozhodnutí.

Palestinci si dělají kromě Pásma Gazy nárok na celý Východní Jeruzalém i Západní břeh Jordánu a pokračující izraelskou kontrolu nad těmito územími označují za válečné zločiny.

Expert: Jediná cesta je dvoustátní řešení

Rozhodnutí Paříže může mít vliv i na další státy, míní politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Francie je poměrně významným mezinárodním hráčem, je členem Rady bezpečnosti OSN, takže to samozřejmě má určitou váhu. Samotný dopad na válku v Gaze to ale mít nemusí,“ upozornil expert.

Uznání Palestiny se podle Jelena týká mimo jiné uznání palestinské vlády vedené prezidentem Mahmúdem Abbásem, který ale nemá na dění v Gaze „prakticky žádný vliv“. Moc Hamásu v enklávě nicméně podle Jelena slábne. Pokud jde o Abbásovu vládu, která sídlí na Západním břehu, jeho strana Fatah má s Hamásem velmi napjaté nepřátelské vztahy, poznamenal politický geograf.

9 minut
Politický geograf Libor Jelen k rozhodnutí Paříže uznat Stát Palestina
Zdroj: ČT24

Dvoustátní řešení konfliktu schválila v rezoluci v roce 1947 Rada bezpečnosti. „Bohužel pro Palestince to tehdy nerespektovaly především okolní arabské státy, které Izrael okamžitě napadly. Na druhou stranu od té doby uběhla řada desetiletí a dvoustátní řešení bylo na stole znovu v roce 1993 a zavázali se k němu jak Palestinci, tak Izraelci. Bohužel od té doby opět utekla spousta času a nevyřešilo se nic, ale dvoustátní řešení je jediné možné, které dlouhodobě zajistí stabilitu,“ zdůraznil expert.

S touto cestou však musí souhlasit všichni stálí členové Rady bezpečnosti včetně Spojených států. Ty přitom loni hlasovaly i proti přijetí Palestiny za stálého člena OSN, připomněl Jelen s tím, že palestinský stát tak zatím má pozorovatelský status.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Chameleon“ Šará čistí Sýrii od asadovské korupce a sní o jednotě

Rok od pádu diktátora Bašára Asada se nová syrská vláda potýká s celou řadou výzev, včetně pokračující fragmentace země a sektářského násilí. Podle expertů je ale namístě mírný optimismus, jelikož válkou zbídačená země zažívá přechodné období. Dočasný prezident Ahmad Šará boduje na diplomatickém poli, kde se bývalému džihádistovi daří budovat obraz světového státníka.
před 9 mminutami

Americká armáda v Tichomoří zničila další plavidlo údajných pašeráku drog

Americká armáda v noci na pátek oznámila, že provedla další útok na plavidlo, které podle ní sloužilo pro pašování drog. Úder zabil čtyři lidi, uvedla armáda na sociální síti X. V uplynulých měsících americké ozbrojené síly provedly řadu podobných úderů, které vláda odůvodňuje snahou zastavit pašování omamných látek do Spojených států.
před 1 hhodinou

Americký nejvyšší soud dovolil Texasu použít překreslené volební obvody

Americký nejvyšší soud dovolil v noci na pátek Texasu, aby používal nově vytyčené volební obvody, které zvýhodňují republikány. Informují o tom agentury AP a Reuters. Využívání nových obvodů dříve zablokoval federální soud.
01:06Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Prezidenti Rwandy a Konga podepsali společně s Trumpem mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump a prezidenti Rwandy Paul Kagame a Konga Félix Tshisekedi ve čtvrtek ve Washingtonu podepsali mírovou dohodu, která má ukončit konflikt mezi oběma zeměmi, píše agentura AFP. Dlouholeté násilí ve východním Kongu, kde konžská armáda bojuje proti ozbrojeným skupinám, z nichž některé podporuje sousední Rwanda, je dalším z významných konfliktů, které se Trumpova administrativa snaží urovnat.
před 7 hhodinami

Rusové vážně poškodili elektrárnu v Chersonu, zranění jsou v Oděse a Slovjansku

Ruská armáda prakticky zcela zničila tepelnou elektrárnu v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, která musela zastavit provoz. Bez tepla se podle oblastní správy ocitlo více než čtyřicet tisíc odběrných míst. V tamní nemocnici podlehla zraněním ze středečního ruského útoku šestiletá dívka. Řadu zraněných hlásí po ruských útocích z noci na čtvrtek Oděsa a Slovjansk.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Irská armáda zaznamenala drony poblíž Zelenského letadla

Irské námořnictvo v pondělí zaznamenalo pět dronů pohybujících se poblíž prostoru, kam mířilo letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval ve čtvrtek deník The Irish Times. Ukrajinský prezident tohoto dne přilétal na oficiální návštěvu ostrovní země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Agenti FBI zadrželi podezřelého z umístění bomb v předvečer útoku na Kapitol

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) zadržel muže, kterého podezřívá z umístění trubkových bomb u politického ústředí demokratů a republikánů ve Washingtonu pátého ledna 2021, v předvečer útoku příznivců Donalda Trumpa na Kapitol. Dřívější zprávy médií podle agentury AP potvrdila americká ministryně spravedlnosti Pam Bondiová s tím, že muž si již vyslechl obvinění. Informovala o tom televize CNN.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

V Hondurasu roste napětí, sčítání výsledků voleb prezidenta dvakrát pozastavili

V Hondurasu roste napětí kvůli sčítání hlasů z nedělních prezidentských voleb, které bylo už dvakrát pozastaveno, naposledy ve středu, oficiálně kvůli „údržbě systému“. Momentálně, po sečtení asi 85 procent hlasů, vede pravicový kandidát Nasry Asfura se 40 procenty hlasů, druhý je s 39,7 procenta centristický politik Salvador Nasralla. Jejich pořadí se ale od neděle už dvakrát otočilo.
před 10 hhodinami
Načítání...