USA vetovaly palestinskou žádost o členství v OSN

Spojené státy americké zablokovaly svým vetem v Radě bezpečnosti palestinskou žádost o plné členství v OSN, informuje agentura Reuters. Podle USA by nezávislý palestinský stát měl být ustaven skrze přímá jednání mezi Izraelem a palestinskou samosprávou, nikoliv prostřednictvím OSN. Při hlasování se zdržely Velká Británie a Švýcarsko. Zbývajících dvanáct členů Rady bezpečnosti návrh podpořilo.

Americké veto se vztahuje k návrhu rezoluce, jenž doporučoval 193člennému Valnému shromáždění „přijmout Stát Palestina jako člena Organizace spojených národů“.

Palestinská samospráva americké veto označila za „nespravedlivé, neetické a neoprávněné“.

Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac rozhodnutí Spojených států přivítal. „Ostudný návrh byl zamítnut. Terorismus nebude odměněn,“ uvedl šéf izraelské diplomacie.

Palestinci mají v OSN od roku 2012 na základě rozhodnutí Valného shromáždění status pozorovatele. K získání plnohodnotného členství je ale zapotřebí souhlas Rady bezpečnosti a dvou třetin Valného shromáždění. Palestina už v roce 2011 usilovala o plné členství, ale rovněž nezískala podporu v RB OSN.

Palestinská žádost o plné členství v OSN teď přišla šest měsíců od začátku války mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy a v době, kdy Izrael rozšiřuje osady na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Generální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že nynější vyostření konfliktu znamená, že je ještě důležitější podpořit snahy o „docílení trvalého míru mezi Izraelem a plně nezávislým, životaschopným a svrchovaným palestinským státem“. „Blízký východ je na pokraji propasti. V posledních dnech došlo k nebezpečné eskalaci slov i činů,“ uvedl.

Podle Izraele nesplňují Palestinci kritéria

Izraelský velvyslanec v OSN Gilad Erdan prohlásil, že Palestinci nesplňují kritéria pro to, aby se stali plnoprávnými členy OSN, mezi něž patří stálé obyvatelstvo, vymezené území, vláda a schopnost navázat vztahy s ostatními státy. Tázal se, který palestinský subjekt by Rada bezpečnosti v případě kladného stanoviska podpořila a zda by to byl Hamás. Rovněž uvedl, že přijetí Palestinců do OSN jakožto plnohodnotného člena by ohrozilo jakákoliv budoucí jednání.

Rada bezpečnosti OSN dlouhodobě podporuje myšlenku dvou států žijících vedle sebe v bezpečných a uznaných hranicích.

Palestinci chtějí mít vlastní stát na Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě, tedy na územích, kterých se Izrael zmocnil za války v roce 1967. Z Pásma Gazy se Izrael stáhl v roce 2005 a nyní ho ovládá Hamás, proti kterému Izrael v současnosti vede válku. Tu vyvolal teroristický útok Hamásu na Izrael 7. října. Východní Jeruzalém Izrael anektoval a Západní břeh Jordánu okupuje.

Palestinská samospráva v čele s prezidentem Mahmúdem Abbásem má na Západním břehu omezenou samosprávu. Hamás odstavil palestinskou samosprávu od moci v Pásmu Gazy v roce 2007.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 50 mminutami

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
před 1 hhodinou

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...