USA vetovaly palestinskou žádost o členství v OSN

Spojené státy americké zablokovaly svým vetem v Radě bezpečnosti palestinskou žádost o plné členství v OSN, informuje agentura Reuters. Podle USA by nezávislý palestinský stát měl být ustaven skrze přímá jednání mezi Izraelem a palestinskou samosprávou, nikoliv prostřednictvím OSN. Při hlasování se zdržely Velká Británie a Švýcarsko. Zbývajících dvanáct členů Rady bezpečnosti návrh podpořilo.

Americké veto se vztahuje k návrhu rezoluce, jenž doporučoval 193člennému Valnému shromáždění „přijmout Stát Palestina jako člena Organizace spojených národů“.

Palestinská samospráva americké veto označila za „nespravedlivé, neetické a neoprávněné“.

Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac rozhodnutí Spojených států přivítal. „Ostudný návrh byl zamítnut. Terorismus nebude odměněn,“ uvedl šéf izraelské diplomacie.

Palestinci mají v OSN od roku 2012 na základě rozhodnutí Valného shromáždění status pozorovatele. K získání plnohodnotného členství je ale zapotřebí souhlas Rady bezpečnosti a dvou třetin Valného shromáždění. Palestina už v roce 2011 usilovala o plné členství, ale rovněž nezískala podporu v RB OSN.

Palestinská žádost o plné členství v OSN teď přišla šest měsíců od začátku války mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy a v době, kdy Izrael rozšiřuje osady na okupovaném Západním břehu Jordánu.

Generální tajemník OSN António Guterres prohlásil, že nynější vyostření konfliktu znamená, že je ještě důležitější podpořit snahy o „docílení trvalého míru mezi Izraelem a plně nezávislým, životaschopným a svrchovaným palestinským státem“. „Blízký východ je na pokraji propasti. V posledních dnech došlo k nebezpečné eskalaci slov i činů,“ uvedl.

Podle Izraele nesplňují Palestinci kritéria

Izraelský velvyslanec v OSN Gilad Erdan prohlásil, že Palestinci nesplňují kritéria pro to, aby se stali plnoprávnými členy OSN, mezi něž patří stálé obyvatelstvo, vymezené území, vláda a schopnost navázat vztahy s ostatními státy. Tázal se, který palestinský subjekt by Rada bezpečnosti v případě kladného stanoviska podpořila a zda by to byl Hamás. Rovněž uvedl, že přijetí Palestinců do OSN jakožto plnohodnotného člena by ohrozilo jakákoliv budoucí jednání.

Rada bezpečnosti OSN dlouhodobě podporuje myšlenku dvou států žijících vedle sebe v bezpečných a uznaných hranicích.

Palestinci chtějí mít vlastní stát na Západním břehu Jordánu, v Pásmu Gazy a ve východním Jeruzalémě, tedy na územích, kterých se Izrael zmocnil za války v roce 1967. Z Pásma Gazy se Izrael stáhl v roce 2005 a nyní ho ovládá Hamás, proti kterému Izrael v současnosti vede válku. Tu vyvolal teroristický útok Hamásu na Izrael 7. října. Východní Jeruzalém Izrael anektoval a Západní břeh Jordánu okupuje.

Palestinská samospráva v čele s prezidentem Mahmúdem Abbásem má na Západním břehu omezenou samosprávu. Hamás odstavil palestinskou samosprávu od moci v Pásmu Gazy v roce 2007.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína oznámila vojenské manévry u Tchaj-wanu

Čína oznámila vojenské manévry v blízkosti Tchaj-wanu, který považuje za svou vzbouřenou provincii. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že podle Pekingu na cvičení v úterý naváže ostrá střelba. Tchajwanská prezidentská kancelář už vyzvala Čínu k „racionálnímu jednání, zdrženlivosti a okamžitému ukončení nezodpovědných provokací“.
před 14 mminutami

V cestě k míru na Ukrajině nastal pokrok, míní von der Leyenová

Na jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s prezident Ukrajiny Volodymyrem Zelenským nastal pokrok v mírovém jednání. Na síti X to napsala šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Evropa se dle ní chce podílet na upevnění tohoto pokroku. Spojené státy se snaží zprostředkovat ukončení války na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko z rozkazu ruského vládce Vladimira Putina.
00:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle Trumpa výrazně přiblížila

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa výrazně přiblížila. Nedělní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago označil za báječná a uvedl také, že vedl dobrý rozhovor s evropskými představiteli. Podle Trumpa na cestě k mírovému ujednání zůstávají jeden či dva palčivé body. Ukrajina se od února 2022 brání plnohodnotné ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Sýrii propukly protesty alavitů. Vládní síly zabily dva lidi, píše AFP

V několika syrských městech vyšly do ulic tisíce příslušníků alavitské menšiny poté, co při pátečním teroristickém útoku na alavitskou mešitu ve městě Homs zahynulo osm lidí. Protestující se na mnoha místech střetli se svými odpůrci ze sunnitské většiny, kteří podporují vládu vedenou bývalými islamistickými povstalci. Vládní síly při rozhánění davů zabily dva lidi, napsala v neděli agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR).
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Podle odhadu výsledků zvítězila v kosovských volbách vládnoucí strana Sebeurčení

Lidé v Kosovu v nedělních předčasných parlamentních volbách rozhodovali o novém vedení země. Podle bleskového průzkumu provedeného televizní stanicí Dukagjini zvítězilo hnutí Sebeurčení, které vyhrálo i předchozí volby, ale ani na druhý pokus nesestavilo vládu. Prezidentka Vjosa Osmaniová proto vyhlásila nový termín voleb právě na konec prosince. Kosovo nemá funkční parlament od února a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, napsal už dříve web Deutsche Welle.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemřela francouzská filmová legenda Brigitte Bardotová

Zemřela francouzská herečka a filmová ikona Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let, uvedla v neděli dopoledne agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V nedávné době se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes dvacet let. Podle agentury AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči o ně.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Myanmaru proběhly první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru se v neděli konaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se totiž, že junta zůstane i nadále u moci.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 19 hhodinami
Načítání...