Soud potvrdil Peltovi vězení v délce pět a půl roku

Nahrávám video

Odvolací soud potvrdil bývalému šéfovi českého fotbalu Miroslavu Peltovi za zmanipulování sportovních dotací trest vězení v délce pět a půl roku. Někdejší náměstkyně ministryně školství Simona Kratochvílová půjde za mříže na šest let. Soud tak zamítl odvolání dvojice, která od počátku trvá na své nevině. Nevyhověl ani státnímu zástupci Ondřeji Trčkovi, který požadoval tresty zvýšit na šest a šest a půl roku.

Pelta musí podle středečního verdiktu také zaplatit pět milionů korun, odvolací senát mu ale zrušil pětiletý zákaz působit ve vedení korporací. Kratochvílová dostala dvoumilionový peněžitý trest a šest let nesmí působit ve vedoucích funkcích veřejné správy, které zahrnují správu majetku.

Dvojice ovlivnila v roce 2017 přidělení peněz ministerstva školství osmnácti konkrétním žadatelům programu pro materiálně-technickou podporu sportovních klubů.

Peltovi a Kratochvílové přitížila výše škody

Vrchní soud se zabýval případem potřetí. V minulém rozhodnutí uložil pražskému městskému soudu lépe vyhodnotit důkazy a závěry přesvědčivě odůvodnit. Podle předsedy odvolacího senátu Milana Štejra tak učinil. „Podle názoru vrchního soudu městský soud náležitě vysvětlil, na základě jakých důkazů považuje obhajobu obžalovaných za vyvrácenou,“ uvedl soudce.

Prvoinstanční soud podle Štejra správně rozhodl i o tom, jak dvojici potrestat. „Tresty odnětí svobody byly uloženy v rámci trestní sazby, blízko dolní hranice,“ řekl. Peltovi a Kratochvílové přitížila zejména výše škody, prospělo jim naopak, že do doby trestné činnosti vedli řádný život a že již od spáchání skutků uběhla dlouhá doba.

Pelta čekal, že soud verdikt zruší

„Tak samozřejmě šťastný nejsem,“ řekl při odchodu z jednací síně Pelta. Dodal, že jeho právníci budou nyní řešit dovolání k Nejvyššímu soudu. To však nemá odkladný účinek. Pelta dále prohlásil, že čekal, že vrchní soud verdikt v kauze zruší a věc znovu vrátí městskému soudu. Možnost odsouzení si ale připouštěl, přiznal.

„Výkon trestu je lepší než vazba, říkají, takže to, myslím, není tak dramatické,“ podotkl Pelta s tím, že má silné zázemí v rodině. Nyní chce uspořádat věci týkající se podnikání a fotbalového klubu v Jablonci nad Nisou, jehož je majitelem a dlouholetým šéfem. „Co se týče fotbalu, tak to nějak vymyslíme, jako vždycky. Ale samozřejmě určitě to není dobrá zpráva pro klub,“ sdělil. Fotbal v Jablonci se podle něj teď určitě rozvíjet nebude, klub chce udržet v první lize.

Zcela spokojený není ani státní zástupce Trčka, protože odvolací senát dvojici tresty nezpřísnil. „Považuji za důležité, že bylo konečně pravomocně rozhodnuto o vině obžalovaných alespoň v tom rozsahu, jak (soud) naposledy rozhodl,“ uvedl žalobce. Případ podle něj ještě nekončí, protože již podal dovolání nejvyšší státní zástupce. Pokud by mu Nejvyšší soud vyhověl, bylo by možné uložit dvojici přísnější tresty.

Pražský městský soud vyšel z policejních odposlechů z bytu, kde se dvojice scházela, dále z výpovědí svědků i z listinných důkazů. Dvojici uznal vinnou z pokusu o tři trestné činy – zneužití pravomoci úřední osoby, porušení povinnosti při správě cizího majetku a zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Pelta Kratochvílovou podle verdiktu k těmto skutkům navedl.

Obžaloba původně mířila nejen na Peltu s Kratochvílovou, ale kvůli údajnému rozsáhlejšímu zmanipulování dotací také na předsedu České unie sportu (ČUS) Miroslava Janstu, sekretáře unie Jana Boháče, šéfa ministerského odboru Zdeňka Břízu, ČUS a Fotbalovou asociaci ČR. V této části případu soudy všechny obžalované včetně Pelty s Kratochvílovou osvobodily s tím, že popsané skutky se sice staly, nejsou ale trestnými činy. Bývalý nejvyšší státní zástupce Igor Stříž s tímto závěrem nesouhlasil a v neprospěch všech obžalovaných se dovolal k Nejvyššímu soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 3 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 6 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 6 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 6 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 7 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 8 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.