Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.

Kniha s názvem Toxique z roku 2021, která se zaměřila na šest ze 193 jaderných testů, jež Francie provedla mezi lety 1966 a 1996 na atolech Moruroa a Fangataufa, tvrdí, že testy poškodily zdraví mnohem většího počtu lidí, než Francie kdy připustila. Kniha vycházela ze dvou tisícovek stran odtajněných materiálů a desítek rozhovorů.

Nejnovější dokumenty ukazují, že rok po vydání knihy CEA vydala pět tisíc výtisků své vlastní brožury s názvem Jaderné testy ve Francouzské Polynésii: proč, jak a s jakými důsledky? a distribuovala je na ostrovech.

Brožura proti knize

Koordinovaná kampaň, která měla odhalení v knize Toxique zdiskreditovat, stála podle zjištění novinářů více než devadesát tisíc eur (2,2 milionu korun). Její součástí byla i cesta čtyřčlenného týmu do Francouzské Polynésie v roce 2022. Ten letěl byznys třídou a na ostrovech byl ubytován v hotelu Hilton. Jeho členové se setkali s místními hodnostáři a poskytli rozhovory médiím.

Brožura, vytištěná na lesklém papíře, tvrdila, že poskytuje vědecké odpovědi na obvinění obsažená v knize, jejíž autoři podle brožury neměli stejnou úroveň odbornosti. Brožura uvádí, že kontaminace byla omezená a že se Francie vždy chovala transparentně a s respektem ke zdraví místních obyvatel.

Vydání knihy, založené na investigaci platformy Disclose, Princetonské univerzity a výzkumného kolektivu pro environmentální spravedlnost Interprt způsobilo ve Francii rozruch. Do Polynésie dokonce zamířil prezident Emmanuel Macron, který připustil dluh Francie vůči tomuto regionu.

Důsledky ozáření

Podle vědeckého výzkumu mohli obyvatelé Tahiti a blízkých ostrovů, tedy 110 tisíc lidí, dostat po jednom z jaderných testů v roce 1974 takovou dávku radiace, že pokud by se u nich později vyvinul jeden z 23 různých druhů rakoviny, měli by nárok na odškodnění.

Podle knihy CEA dlouho podceňuje úrovně radiace, kterou testy vyvolaly, což výrazně omezuje počet lidí, kteří mají na odškodnění nárok. Do roku 2023 byla jako přípustná posouzena méně než polovina z 2846 podaných žádostí o kompenzaci.

Parlamentní vyšetřování, k němuž bylo dosud předvoláno přes čtyřicet politiků, vojáků, vědců a obětí, má do konce května předložit zprávu o společenských, ekonomických a environmentálních dopadech testů a o tom, zda Francie vědomě zatajila rozsah kontaminace.

Vojenská divize CEA (CEA/DAM), vynálezce francouzské atomové bomby, to opakovaně označila za nepravdivé tvrzení a její bývalý šéf Vincenzo Salvetti popřel, že by brožura měla za cíl prezentovat oficiální verzi událostí CEA či být odpovědí na knihu Toxique.

Francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASNR) nicméně přiznal nejistotu spojenou s výpočty CEA a parlamentní vyšetřovací komisi sdělil, že není možné prokázat, že lidé obdrželi dávky záření nižší než práh pro odškodnění.

V Polynésii převládá rakovina štítné žlázy, prsu a plic způsobená ozářením, stejně jako leukémie a lymfom (nádorové onemocnění lymfatického systému). Francouzská armáda uvedla, že až dva tisíce vojáků mohly být vystaveni množství záření, které by mohlo způsobit rakovinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI měla muži rezervovat cvičení. Hackla fitko a vyházela jiné zájemce

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.
před 1 hhodinou

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 2 hhodinami

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 4 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 15 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 21 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 23 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.