Francie investovala do diskreditace výzkumu svých jaderných testů

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.

Kniha s názvem Toxique z roku 2021, která se zaměřila na šest ze 193 jaderných testů, jež Francie provedla mezi lety 1966 a 1996 na atolech Moruroa a Fangataufa, tvrdí, že testy poškodily zdraví mnohem většího počtu lidí, než Francie kdy připustila. Kniha vycházela ze dvou tisícovek stran odtajněných materiálů a desítek rozhovorů.

Nejnovější dokumenty ukazují, že rok po vydání knihy CEA vydala pět tisíc výtisků své vlastní brožury s názvem Jaderné testy ve Francouzské Polynésii: proč, jak a s jakými důsledky? a distribuovala je na ostrovech.

Brožura proti knize

Koordinovaná kampaň, která měla odhalení v knize Toxique zdiskreditovat, stála podle zjištění novinářů více než devadesát tisíc eur (2,2 milionu korun). Její součástí byla i cesta čtyřčlenného týmu do Francouzské Polynésie v roce 2022. Ten letěl byznys třídou a na ostrovech byl ubytován v hotelu Hilton. Jeho členové se setkali s místními hodnostáři a poskytli rozhovory médiím.

Brožura, vytištěná na lesklém papíře, tvrdila, že poskytuje vědecké odpovědi na obvinění obsažená v knize, jejíž autoři podle brožury neměli stejnou úroveň odbornosti. Brožura uvádí, že kontaminace byla omezená a že se Francie vždy chovala transparentně a s respektem ke zdraví místních obyvatel.

Vydání knihy, založené na investigaci platformy Disclose, Princetonské univerzity a výzkumného kolektivu pro environmentální spravedlnost Interprt způsobilo ve Francii rozruch. Do Polynésie dokonce zamířil prezident Emmanuel Macron, který připustil dluh Francie vůči tomuto regionu.

Důsledky ozáření

Podle vědeckého výzkumu mohli obyvatelé Tahiti a blízkých ostrovů, tedy 110 tisíc lidí, dostat po jednom z jaderných testů v roce 1974 takovou dávku radiace, že pokud by se u nich později vyvinul jeden z 23 různých druhů rakoviny, měli by nárok na odškodnění.

Podle knihy CEA dlouho podceňuje úrovně radiace, kterou testy vyvolaly, což výrazně omezuje počet lidí, kteří mají na odškodnění nárok. Do roku 2023 byla jako přípustná posouzena méně než polovina z 2846 podaných žádostí o kompenzaci.

Parlamentní vyšetřování, k němuž bylo dosud předvoláno přes čtyřicet politiků, vojáků, vědců a obětí, má do konce května předložit zprávu o společenských, ekonomických a environmentálních dopadech testů a o tom, zda Francie vědomě zatajila rozsah kontaminace.

Vojenská divize CEA (CEA/DAM), vynálezce francouzské atomové bomby, to opakovaně označila za nepravdivé tvrzení a její bývalý šéf Vincenzo Salvetti popřel, že by brožura měla za cíl prezentovat oficiální verzi událostí CEA či být odpovědí na knihu Toxique.

Francouzský úřad pro jadernou bezpečnost (ASNR) nicméně přiznal nejistotu spojenou s výpočty CEA a parlamentní vyšetřovací komisi sdělil, že není možné prokázat, že lidé obdrželi dávky záření nižší než práh pro odškodnění.

V Polynésii převládá rakovina štítné žlázy, prsu a plic způsobená ozářením, stejně jako leukémie a lymfom (nádorové onemocnění lymfatického systému). Francouzská armáda uvedla, že až dva tisíce vojáků mohly být vystaveni množství záření, které by mohlo způsobit rakovinu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Vídni se našel hromadný hrob vojáků z doby Římské říše. Většina měla zraněná třísla

Rakouští archeologové popsali zvláštní hrob z dob, kdy byla Vídeň velkým římským vojenským táborem. Více než stovka mužských těl měla na sobě stopy zranění z boje, významná část útoků přitom mířila pod jejich pás.
před 1 hhodinou

AI brání studentům v chybování, škodí to vzdělávání. MIT má nová doporučení

Rychlý nástup umělých inteligencí (AI) způsobil na univerzitách po celém světě i rychlé změny v jejich fungování. Jedna z těch nejslavnějších – Massachusettský technologický institut neboli MIT – teď navrhuje nová pravidla, která by mohla vést studenty i učitele ke smysluplnému využívání této technologie.
před 5 hhodinami

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
včera v 14:17

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
včera v 09:00

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
včera v 08:01

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
29. 8. 2026

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.