Leukémie

Věda znala houbu přezdívanou „Tutanchamonova kletba“ jako nebezpečnou, zejména archeologům totiž způsobovala vážné nemoci. Teď ale biologové popsali její doposud neznámé vlastnosti, které by se daly využít v medicíně.

Francouzská Komise pro atomovou energii (CEA) utratila desetitisíce eur ve snaze znevěrohodnit výzkum, který odhalil, že Paříž podceňuje zničující vliv svých jaderných testů ve Francouzské Polynésii v 60. a 70. letech minulého století. Podle deníků Le Monde a The Guardian to naznačují dokumenty získané investigativní platformou Disclose. Stalo se tak jen několik dní předtím, než má svoji zprávu o testech předložit parlamentní vyšetřovací komise.

Na vhodného dárce kostní dřeně čeká v Česku víc než stovka lidí. Do registrů každý rok přibude skoro třináct tisíc dárců. A už teď je jisté, že letošek toto číslo vysoko překoná. Celkem 76 dobrovolníků, jejichž buňky minulý rok zachraňovaly životy v tuzemsku i ve světě, ocenili pracovníci registru. Na slavnostním večeru v pražském Obecním domě se tradičně jeden z vyléčených pacientů se svým dárcem i osobně setkal.

Dvouletou Madlen s vážným hematologickým onemocněním propustili lékaři do domácího ošetřování. Momentálně není v přímém ohrožení života. Její krvetvorba ale dál nefunguje. Dívčin příběh láká stále nové zájemce do registrů dárců kostní dřeně. Za dva týdny se jich zapsalo rekordních devět tisíc, loni to bylo za celý rok o tři tisíce víc. Nábory budou pokračovat. Oba registry momentálně hledají dárce pro víc než stovku lidí.

Seznamy dárců kostní dřeně se dál rychle rozrůstají. Zájem vyvolal příběh dvouleté vážně nemocné Madlen. V úterý se registrace konala například v Jihlavě. Impuls pro to, aby pořádali takovou akci, zde měli už v roce 2008, kdy žák průmyslové školy Jihlava onemocněl leukémií. Třídní učitel a žáci se rozhodli, že vstoupí do registru dárců kostní dřeně. I kvůli zájmu, který spustil případ malé Madlen, letos pozvali veřejnost. Ve frontě pro dobrou věc lidé čekali i hodinu a půl.

Za poslední týden se do dvou tuzemských registrů dárců kostní dřeně přihlásilo na dva tisíce lidí. Ten při IKEMu během víkendu zapsal tolik jmen, kolik obvykle za čtyři měsíce. Další nábory se chystají tento týden v regionech. Novým dárcem se může stát téměř kdokoliv od 18 do 40 let. S pacientem se musí shodovat alespoň v devíti z deseti transplantačních znaků, ideálních je deset z deseti.

Ročně chodí na pravidelné dárcovské odběry krve zhruba čtvrt milionu lidí, bylo by jich ale potřeba mnohem víc. To platí i v případě krvetvorných buněk. S tím se snaží pomoct projekt s názvem „I tobě v žilách koluje naše krev!“. V jeho rámci přesvědčují policisté, hasiči a záchranáři své kolegy i veřejnost k darování krve nebo vstupu do registru dárců kostní dřeně.

Papež František schválil dekrety, které povedou ke svatořečení Carla Acutise. Italský mladík, který v roce 2006 zemřel v pouhých v patnácti letech, se tak brzy stane vůbec prvním světcem katolické církve z řad mileniálů. Poctu mu vynesla nezištná služba potřebným, ale i netypický zápal pro šíření víry přes internet i v běžném životě.

Tomáš Chlum ve třiceti letech onemocněl leukémií. Když nezabere chemoterapie, existuje jediná léčba – dárcovství kostní dřeně. Tu mu z druhé strany republiky poskytla Ivana Hládková, zachránila mu tak život. Teď se dárkyně s příjemcem poprvé setkali. Reportáž pro pořad 168 hodin připravila Eva Koryntová.

Rakovinou onemocní během života každý třetí člověk – každý čtvrtý na ni zemře. Světový den boje proti této nemoci připadá na 4. února. Onkologických pacientů v posledních měsících přibývá. Je to důsledek toho, že během covidu lidé méně dbali na prevenci.

Muž, který žil s virem HIV od 80. let minulého století, se podle lékařů zřejmě vyléčil, stal se tak teprve čtvrtým takovým případem v historii, informoval web BBC.

Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) jako první v Česku vyzkoušel takzvanou CAR-T terapii k léčbě leukémie. Pacientovy vlastní geneticky upravené bílé krvinky jsou při ní využity jako lék. Ústav zajišťuje celý proces od odebrání buněk po jejich vylepšení a zpětné podání pacientovi.

Když před 75 lety dopadla na Hirošimu první atomová bomba, změnilo to svět i podstatu válek. Řetězová reakce této zbraně totiž byla schopná zabíjet mnohem účinněji, než to do té doby kdokoliv dokázal.

Čtrnáct projektů za celkem 35 milionů korun letos v Brně uspělo v rámci participativního rozpočtu. Nejvíc hlasů dali Brňané projektu na podporu rodin onkologicky nemocných dětí, na druhém místě skončil projekt na výsadbu stromů ve městě, na třetím krytá sportovní hala v Řečkovicích.