Ústav hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) jako první v Česku vyzkoušel takzvanou CAR-T terapii k léčbě leukémie. Pacientovy vlastní geneticky upravené bílé krvinky jsou při ní využity jako lék. Ústav zajišťuje celý proces od odebrání buněk po jejich vylepšení a zpětné podání pacientovi.
Proti leukémii se v Česku zkouší využití geneticky upravených bílých krvinek pacienta
Události: Čeští lékaři zkouší CAR-T terapii (zdroj: ČT24)
Nový druh léčby je formou imunoterapie. K boji proti nádorům využívá imunitní systém pacienta. Lékaři zjednodušeně řečeno přeprogramují pacientovy vlastní bílé krvinky tak, aby v krvi cíleně vyhledávaly a ničily nádorové buňky. Změna zabere zhruba měsíc.
Stačí k tomu čtvrt litru krve, ze které lékaři odizolují konkrétní skupinu bílých krvinek, takzvané T-lymfocyty. CAR-T léčba je určená hlavně pacientům s akutní lymfoblastickou leukémií. Vědci ale zkouší bílé krvinky naprogramovat i proti jiným typům nádorů.
„T-lymfocyty mají takovou unikátní schopnost, a to je, že jsou schopné zabít jinou buňku v těle, a jsou schopné zabít i nádorovou buňku,“ přibližuje vedoucí oddělení výzkumu genové imunoterapie ÚHKT Pavel Otáhal.
Dávka za deset milionů
První pacientkou, která v tuzemsku vyzkoušela CAR-T terapii, je Anna Ledvinková. Lékaři jí diagnostikovali akutní formu leukémie v patnácti letech, od té doby se nemoc několikrát vrátila. Ledvinková již podstoupila transplantaci kostní dřeně, chemoterapii i genovou léčbu připravenou ve Spojených státech.
„Nyní jsme v podstatě měsíc po léčbě, zvládla ji dobře. Budeme si muset počkat na to, jak to bude s efektivitou,“ říká lékař transplantační jednotky Jan Vydra.
V ústavu chtějí terapii podat dalším desítkám pacientů. Aplikaci většímu množství lidí ale limituje finanční náročnost. „Cena je zatím stanovena zhruba na deset milionů za jednu dávku pro pacienta, takže to je druhá věc, která určitě ovlivní rozšíření v budoucnosti,“ komentuje ředitel ÚHKT Petr Cetkovský.