Za poslední týden se do dvou tuzemských registrů dárců kostní dřeně přihlásilo na dva tisíce lidí. Ten při IKEMu během víkendu zapsal tolik jmen, kolik obvykle za čtyři měsíce. Další nábory se chystají tento týden v regionech. Novým dárcem se může stát téměř kdokoliv od 18 do 40 let. S pacientem se musí shodovat alespoň v devíti z deseti transplantačních znaků, ideálních je deset z deseti.
Tisíce lidí se hlásí do registrů dárců kostní dřeně, i kvůli nemocné Madlen
7 minut
Události: Onemocnění krve
„Za pátek a sobotu se nám přihlásilo více než 730 lidí, což je vlastně třetina celkového ročního počtu dárců, které zaregistrujeme. Na cestě máme spoustu sad, které jsme zaslali domů, zároveň z odběrových náborových center na transplacentrech přijdou vzorečky, o jejichž množství nemáme představu,“ řekla vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM Marie Kuříková.
Hromadně je z IKEMu pošlou do specializovaných laboratoří, kde budou z DNA zjišťovat dvanáct transplantačních znaků. Potřeba je co největší shoda se znaky pacienta. „U dárců, kteří vstupují v současné době, budeme mít výsledky vyšetření nejdříve za měsíc,“ uvedla lékařka Českého registru dárců krvetvorných buněk IKEM Lenka Záhlavová.
Mimořádný projev sounáležitosti vzbudil příběh vážně nemocné Madlen. Nejsou jí ani 2 roky a trpí vzácnou poruchou krvetvorby. Zatím v Motole prošla prvním cyklem léčby imunosupresivy. Jestli zabrala, bude jasné nejdřív po měsíci. Dívka ji ale zatím toleruje.
„Šance na úspěch a úplné uzdravení je až padesát procent. Zároveň jsme zahájili hledání nepříbuzného dárce v registrech,“ dodala k případu vedoucí Transplantační jednotky FN Motol Renata Formánková. V registrech zůstávají údaje o dárcích zhruba do jejich 55 let, věk závisí na konkrétním registru. Jen ve složkách v IKEMu je jich na čtyřicet tisíc. Ročně vypadne 700 z nich kvůli věku.
„Madlenka má značnou šanci a my jsme přesvědčeni, že pro ni dárce najdeme,“ řekl k případu malé pacientky v pořadu Události, komentáře emeritní přednosta Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Jan Starý.
11 minut
Události, komentáře: Dětský hematolog Jan Starý k registru dárců
Vhodní dárci a registrace
„Pro výsledek transplantace je vždy lepší mladší dárce. Je doloženo, že každých deset let k mladšímu věku zlepšuje výsledky transplantace o tři až deset procent,“ řekl vedoucí lékař Českého národního registru dárců dřeně Pavel Jindra.
„Optimální shoda je deset z deseti transplantačních znaků, což se nám ne tak vzácně daří. Další akceptovatelná shoda je devět z deseti znaků. To je pro nás dárce, který je plně akceptovatelný. Občas si můžeme dárce vybírat, někdy máme jen jednoho,“ popsal Starý.
„Dárce nejčastěji nacházíme ve střední Evropě, dárce v českém registru je pro nás dar z nebes, jelikož můžeme velmi rychle transplantaci zorganizovat. Někdy totiž transplantace hoří,“ dodal.
Jen jeden z deseti vybraných dárců podstupuje odběr kostní dřeně v narkóze. Většina absolvuje odběr ze žíly, při kterém se z krve separují krvetvorné buňky. Buněk se odebere okolo 150 až 200 ml, ostatní buňky, které lékaři nepotřebují, se vracejí zpátky. Odběr trvá přibližně čtyři hodiny, doplnila informace o odběru vedoucí aferetického oddělení Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze Zdenka Gašová.
Nábory dárců se teď přesouvají do regionů. Například pro úterý v Jihlavě nachystala zázemí Vysoká škola polytechnická. „V průběhu celého dopoledne, to znamená od půl deváté do čtrnácti hodin, se může dostavit i široká veřejnost,“ řekl organizátor akce Daruj život Zdeněk Veselý.
Tedy zdraví lidé do čtyřiceti let věku včetně. Stejný věkový limit platí i ve středu pro Bohumín a o den později pro Olomouc. Naopak ve Vlašimi, Příbrami a Pelhřimově se můžou hlásit lidé maximálně do 35 let. Záleží na tom, který ze dvou registrů v tuzemsku nábor pořádá.
Kdo se může stát dárcem
Klíčovou roli při hledání dárce hrají transplantační znaky. Rozhodují o tom, jestli tělo novou kostní dřeň přijme, nebo ne. Přesná shoda se vyskytuje v průměru u jednoho člověka ze sta tisíc.
Největší šance bývá v rodině, ale ne vždy. Pravděpodobnost přesné shody je i mezi sourozenci nebo rodiči jen čtvrtinová. Většina pacientů je tak odkázána na registry. Ty jsou mezinárodně provázané. Čím víc jmen obsahují, tím větší je šance na úspěch. Stejně důležitá je rozmanitost – tedy zastoupení menšin a vzácných genetických kombinací.
Nejvyšší naději na úplnou shodu všech klíčových znaků mají běloši – výzkumy udávají až 75 procent. Ostatně v seznamech jich je taky nejvíc. Naopak nejhůř se dárci hledají mezi Afričany a Afroameričany. Šance je pětinová a nižší.
Novým dárcem se může stát téměř kdokoliv od osmnácti do čtyřiceti let. Důležitý je výborný zdravotní stav bez trvalé léčby a dlouhodobého užívání léků.
Vzácné poruchy krvetvorby a jejich výzkum
Vzácné poruchy krvetvorby – jako tu, kterou trpí Madlen – zkoumají vědci z laboratoře při motolské fakultní nemocnici. K nim míří vzorky z celého Česka a částečně i ze Slovenska.
„Jednou z diagnostických metod je například průtoková cytometrie, její výhodou je rychlost. Vzorek je změřen za hodinu až dvě, za další hodinu zanalyzován a následně je stanovena diagnóza,“ popsala výhody metody lékařka Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy (LF UK) a Fakultní nemocnice v Motole (FN Motol) Martina Vášková.
V laboratořích Fakultní nemocnice v Motole denně vyšetří okolo desítky vzorků – převážně dětí s onemocněním krve. Stanovují přesnou diagnózu a sledují i účinnost léčby. Zabývají se tu hlavně akutní leukemií, jedním z nejčastějších typů rakoviny u dětí. Ročně jich onemocní asi stovka – okolo devadesáti procent se vyléčí.
„Teď míříme k tomu, abychom byli schopni najít změny v leukemických buňkách, které nám umožní cílenou léčbu. Neléčili bychom pak všechny pacienty stejně pomocí chemoterapie, která je velmi náročná, ale mohli bychom se zaměřit na jednotlivé genetické změny,“ řekl vedoucí laboratoře CLIP, Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol Jan Trka.
Zatím se cílenou léčbu daří nasadit jen u menší části pacientů. Problém je i to, že se u některých po nasazení moderní léčby nemoc po čase vrací. „Dojde k jakési změně v leukemických buňkách a oni díky tomu uniknou imunoterapii. A my se snažíme zjistit, jaký je princip téhle změny a jak by se dala imunoterapie ještě přesněji zacílit,“ dodal Trka.
25 minut
90′ ČT24: Hledání dárce kostní dřeně
