V Hongkongu vytvořili lék na jeden druh leukemie. Míra přežití je 97 procent

Vývoj léků proti rakovině trvá mnohdy desítky let, takže se může zdát, že se v tomto oboru nic neděje. Ale když pak výsledky přijdou, mohou pomoci zachraňovat tisíce lidských životů. To slibuje i nový lék proti rakovině krve, se kterým přišli hongkongští vědci.

Takzvaná akutní promyelocytární leukemie neboli APL je jedním z mnoha druhů rakoviny krve. Nejčastěji se objevuje u dospělých, průměrně ve věku 47 let, projevuje se únavou, krvácením a také trombózami. V minulosti měla vysokou smrtnost (mezi dvaceti a třiceti procenty), ale moderní léčba pomohla tuto pravděpodobnost snížit. Hongkongští vědci teď přišli s novým lékem na starém osvědčeném principu a míra přežití u pacientů, kteří jsou jím léčení, se pohybuje kolem 97 procent.

Přípravek se označuje jako Oral-ATO neboli Arsenol. V principu jde jen o upravený lék s účinnou látkou, kterou je oxid arsenitý. Proti této nemoci se používá už roky. Hongkongský lék má ale několik výhod: jednak se dá užívat ústně, což usnadňuje jeho příjem, ale současně je velmi úspěšný a navíc má jen málo vedlejších účinků.

Pro Hongkong má tento úspěch ještě jednu rovinu. Jedná se o vůbec první lék na předpis, který kompletně vynalezli a vyrobili v Hongkongu, a současně o první tamní lék, který získal americký, evropský a japonský patent.

Dvacet let výzkumů a testování

Než se tento lék dostal do klinické praxe, trvalo to více než dvacet let práce vědců hlavně z Hongkongské univerzity. Samotný vývoj léku zabral „jen“ pět let, ale dalších patnáct let probíhaly studie: u rakovin krve se může nemoc vracet, proto bylo zásadní sledovat testovanou skupinu opravdu dlouhodobě.

Klinická studie monitorovala čtyři stovky pacientů, kteří měli APL. U sta procent z nich došlo ke zmizení molekulárních důkazů přítomnosti choroby a osmdesát procent z nich přežilo dalších pět let. A to bez transplantace kostní dřeně, která se stále ještě často používá.

V dalších fázích výzkumu se podařilo přípravek a jeho léčebné plány vyladit ještě lépe, aby se dal využít u pacientů v různém stádiu léčby. „Může minimalizovat chemoterapii u pacientů ve všech stupních rizika – nejen u pacientů s nižším rizikem, ale také u dětí i dospělých,“ uvedli autoři.

Výrobci už dostali rozhodnutí o registraci od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Stanovuje regulační požadavky pro studie Oral-ATO v USA a Evropě. Tyto klinické studie by měly být zahájené v Hongkongu, Severní Americe a Evropě v letošním roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 9 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...