V Hongkongu vytvořili lék na jeden druh leukemie. Míra přežití je 97 procent

Vývoj léků proti rakovině trvá mnohdy desítky let, takže se může zdát, že se v tomto oboru nic neděje. Ale když pak výsledky přijdou, mohou pomoci zachraňovat tisíce lidských životů. To slibuje i nový lék proti rakovině krve, se kterým přišli hongkongští vědci.

Takzvaná akutní promyelocytární leukemie neboli APL je jedním z mnoha druhů rakoviny krve. Nejčastěji se objevuje u dospělých, průměrně ve věku 47 let, projevuje se únavou, krvácením a také trombózami. V minulosti měla vysokou smrtnost (mezi dvaceti a třiceti procenty), ale moderní léčba pomohla tuto pravděpodobnost snížit. Hongkongští vědci teď přišli s novým lékem na starém osvědčeném principu a míra přežití u pacientů, kteří jsou jím léčení, se pohybuje kolem 97 procent.

Přípravek se označuje jako Oral-ATO neboli Arsenol. V principu jde jen o upravený lék s účinnou látkou, kterou je oxid arsenitý. Proti této nemoci se používá už roky. Hongkongský lék má ale několik výhod: jednak se dá užívat ústně, což usnadňuje jeho příjem, ale současně je velmi úspěšný a navíc má jen málo vedlejších účinků.

Pro Hongkong má tento úspěch ještě jednu rovinu. Jedná se o vůbec první lék na předpis, který kompletně vynalezli a vyrobili v Hongkongu, a současně o první tamní lék, který získal americký, evropský a japonský patent.

Dvacet let výzkumů a testování

Než se tento lék dostal do klinické praxe, trvalo to více než dvacet let práce vědců hlavně z Hongkongské univerzity. Samotný vývoj léku zabral „jen“ pět let, ale dalších patnáct let probíhaly studie: u rakovin krve se může nemoc vracet, proto bylo zásadní sledovat testovanou skupinu opravdu dlouhodobě.

Klinická studie monitorovala čtyři stovky pacientů, kteří měli APL. U sta procent z nich došlo ke zmizení molekulárních důkazů přítomnosti choroby a osmdesát procent z nich přežilo dalších pět let. A to bez transplantace kostní dřeně, která se stále ještě často používá.

V dalších fázích výzkumu se podařilo přípravek a jeho léčebné plány vyladit ještě lépe, aby se dal využít u pacientů v různém stádiu léčby. „Může minimalizovat chemoterapii u pacientů ve všech stupních rizika – nejen u pacientů s nižším rizikem, ale také u dětí i dospělých,“ uvedli autoři.

Výrobci už dostali rozhodnutí o registraci od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Stanovuje regulační požadavky pro studie Oral-ATO v USA a Evropě. Tyto klinické studie by měly být zahájené v Hongkongu, Severní Americe a Evropě v letošním roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 16 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 20 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 23 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...