V Hongkongu vytvořili lék na jeden druh leukemie. Míra přežití je 97 procent

Vývoj léků proti rakovině trvá mnohdy desítky let, takže se může zdát, že se v tomto oboru nic neděje. Ale když pak výsledky přijdou, mohou pomoci zachraňovat tisíce lidských životů. To slibuje i nový lék proti rakovině krve, se kterým přišli hongkongští vědci.

Takzvaná akutní promyelocytární leukemie neboli APL je jedním z mnoha druhů rakoviny krve. Nejčastěji se objevuje u dospělých, průměrně ve věku 47 let, projevuje se únavou, krvácením a také trombózami. V minulosti měla vysokou smrtnost (mezi dvaceti a třiceti procenty), ale moderní léčba pomohla tuto pravděpodobnost snížit. Hongkongští vědci teď přišli s novým lékem na starém osvědčeném principu a míra přežití u pacientů, kteří jsou jím léčení, se pohybuje kolem 97 procent.

Přípravek se označuje jako Oral-ATO neboli Arsenol. V principu jde jen o upravený lék s účinnou látkou, kterou je oxid arsenitý. Proti této nemoci se používá už roky. Hongkongský lék má ale několik výhod: jednak se dá užívat ústně, což usnadňuje jeho příjem, ale současně je velmi úspěšný a navíc má jen málo vedlejších účinků.

Pro Hongkong má tento úspěch ještě jednu rovinu. Jedná se o vůbec první lék na předpis, který kompletně vynalezli a vyrobili v Hongkongu, a současně o první tamní lék, který získal americký, evropský a japonský patent.

Dvacet let výzkumů a testování

Než se tento lék dostal do klinické praxe, trvalo to více než dvacet let práce vědců hlavně z Hongkongské univerzity. Samotný vývoj léku zabral „jen“ pět let, ale dalších patnáct let probíhaly studie: u rakovin krve se může nemoc vracet, proto bylo zásadní sledovat testovanou skupinu opravdu dlouhodobě.

Klinická studie monitorovala čtyři stovky pacientů, kteří měli APL. U sta procent z nich došlo ke zmizení molekulárních důkazů přítomnosti choroby a osmdesát procent z nich přežilo dalších pět let. A to bez transplantace kostní dřeně, která se stále ještě často používá.

V dalších fázích výzkumu se podařilo přípravek a jeho léčebné plány vyladit ještě lépe, aby se dal využít u pacientů v různém stádiu léčby. „Může minimalizovat chemoterapii u pacientů ve všech stupních rizika – nejen u pacientů s nižším rizikem, ale také u dětí i dospělých,“ uvedli autoři.

Výrobci už dostali rozhodnutí o registraci od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Stanovuje regulační požadavky pro studie Oral-ATO v USA a Evropě. Tyto klinické studie by měly být zahájené v Hongkongu, Severní Americe a Evropě v letošním roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.