V Hongkongu vytvořili lék na jeden druh leukemie. Míra přežití je 97 procent

Vývoj léků proti rakovině trvá mnohdy desítky let, takže se může zdát, že se v tomto oboru nic neděje. Ale když pak výsledky přijdou, mohou pomoci zachraňovat tisíce lidských životů. To slibuje i nový lék proti rakovině krve, se kterým přišli hongkongští vědci.

Takzvaná akutní promyelocytární leukemie neboli APL je jedním z mnoha druhů rakoviny krve. Nejčastěji se objevuje u dospělých, průměrně ve věku 47 let, projevuje se únavou, krvácením a také trombózami. V minulosti měla vysokou smrtnost (mezi dvaceti a třiceti procenty), ale moderní léčba pomohla tuto pravděpodobnost snížit. Hongkongští vědci teď přišli s novým lékem na starém osvědčeném principu a míra přežití u pacientů, kteří jsou jím léčení, se pohybuje kolem 97 procent.

Přípravek se označuje jako Oral-ATO neboli Arsenol. V principu jde jen o upravený lék s účinnou látkou, kterou je oxid arsenitý. Proti této nemoci se používá už roky. Hongkongský lék má ale několik výhod: jednak se dá užívat ústně, což usnadňuje jeho příjem, ale současně je velmi úspěšný a navíc má jen málo vedlejších účinků.

Pro Hongkong má tento úspěch ještě jednu rovinu. Jedná se o vůbec první lék na předpis, který kompletně vynalezli a vyrobili v Hongkongu, a současně o první tamní lék, který získal americký, evropský a japonský patent.

Dvacet let výzkumů a testování

Než se tento lék dostal do klinické praxe, trvalo to více než dvacet let práce vědců hlavně z Hongkongské univerzity. Samotný vývoj léku zabral „jen“ pět let, ale dalších patnáct let probíhaly studie: u rakovin krve se může nemoc vracet, proto bylo zásadní sledovat testovanou skupinu opravdu dlouhodobě.

Klinická studie monitorovala čtyři stovky pacientů, kteří měli APL. U sta procent z nich došlo ke zmizení molekulárních důkazů přítomnosti choroby a osmdesát procent z nich přežilo dalších pět let. A to bez transplantace kostní dřeně, která se stále ještě často používá.

V dalších fázích výzkumu se podařilo přípravek a jeho léčebné plány vyladit ještě lépe, aby se dal využít u pacientů v různém stádiu léčby. „Může minimalizovat chemoterapii u pacientů ve všech stupních rizika – nejen u pacientů s nižším rizikem, ale také u dětí i dospělých,“ uvedli autoři.

Výrobci už dostali rozhodnutí o registraci od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Stanovuje regulační požadavky pro studie Oral-ATO v USA a Evropě. Tyto klinické studie by měly být zahájené v Hongkongu, Severní Americe a Evropě v letošním roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 2 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 4 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 5 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 7 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
včera v 09:00

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025
Načítání...