V Hongkongu vytvořili lék na jeden druh leukemie. Míra přežití je 97 procent

Vývoj léků proti rakovině trvá mnohdy desítky let, takže se může zdát, že se v tomto oboru nic neděje. Ale když pak výsledky přijdou, mohou pomoci zachraňovat tisíce lidských životů. To slibuje i nový lék proti rakovině krve, se kterým přišli hongkongští vědci.

Takzvaná akutní promyelocytární leukemie neboli APL je jedním z mnoha druhů rakoviny krve. Nejčastěji se objevuje u dospělých, průměrně ve věku 47 let, projevuje se únavou, krvácením a také trombózami. V minulosti měla vysokou smrtnost (mezi dvaceti a třiceti procenty), ale moderní léčba pomohla tuto pravděpodobnost snížit. Hongkongští vědci teď přišli s novým lékem na starém osvědčeném principu a míra přežití u pacientů, kteří jsou jím léčení, se pohybuje kolem 97 procent.

Přípravek se označuje jako Oral-ATO neboli Arsenol. V principu jde jen o upravený lék s účinnou látkou, kterou je oxid arsenitý. Proti této nemoci se používá už roky. Hongkongský lék má ale několik výhod: jednak se dá užívat ústně, což usnadňuje jeho příjem, ale současně je velmi úspěšný a navíc má jen málo vedlejších účinků.

Pro Hongkong má tento úspěch ještě jednu rovinu. Jedná se o vůbec první lék na předpis, který kompletně vynalezli a vyrobili v Hongkongu, a současně o první tamní lék, který získal americký, evropský a japonský patent.

Dvacet let výzkumů a testování

Než se tento lék dostal do klinické praxe, trvalo to více než dvacet let práce vědců hlavně z Hongkongské univerzity. Samotný vývoj léku zabral „jen“ pět let, ale dalších patnáct let probíhaly studie: u rakovin krve se může nemoc vracet, proto bylo zásadní sledovat testovanou skupinu opravdu dlouhodobě.

Klinická studie monitorovala čtyři stovky pacientů, kteří měli APL. U sta procent z nich došlo ke zmizení molekulárních důkazů přítomnosti choroby a osmdesát procent z nich přežilo dalších pět let. A to bez transplantace kostní dřeně, která se stále ještě často používá.

V dalších fázích výzkumu se podařilo přípravek a jeho léčebné plány vyladit ještě lépe, aby se dal využít u pacientů v různém stádiu léčby. „Může minimalizovat chemoterapii u pacientů ve všech stupních rizika – nejen u pacientů s nižším rizikem, ale také u dětí i dospělých,“ uvedli autoři.

Výrobci už dostali rozhodnutí o registraci od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA). Stanovuje regulační požadavky pro studie Oral-ATO v USA a Evropě. Tyto klinické studie by měly být zahájené v Hongkongu, Severní Americe a Evropě v letošním roce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 26 mminutami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 1 hhodinou

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 5 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 7 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 23 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13
Načítání...