Brněnští výzkumníci odhalili nevhodnou kombinaci léčiv a protilátek při terapii chronické lymfocytární leukemie. Objev publikoval americký časopis Blood.
Míříme k revoluci v léčbě leukemie. Brněnští vědci popsali, jaké kombinace léčiv jsou nevhodné
Chronická lymfocytární leukemie je onemocnění buněk imunitního systému vznikající ze zhoubné transformace B- lymfocytů. Jde o deseti až stonásobný nárůst množství bílých krvinek. Z buňky, která za normálních okolností chrání tělo proti infekci, se tak postupně stane buňka nádorová. Ke vzniku tohoto typu leukemie často vede porušení molekulární dráhy, která zajišťuje produkci protilátek, takzvaná BCR signalizace.
3 minuty
Léčba leukémie u dětí je zase o krok dál
Základní léčba chronické lymfocytární leukemie je založena na kombinaci chemoterapie, která ničí zhoubné buňky, s protilátkami. Ty cílí na povrchové molekuly označované jako CD20 na nádorových buňkách, aby je zviditelnily pro imunitní systém, který je pak snáze rozezná a likviduje.
Pochopit příčiny
Vědci popsali mechanismus řízení hladiny povrchových molekul CD20 a jeho funkční důsledky. Pro výzkum použili vzorky od pacientů před a po podání BCR inhibitorů, které zastavují aktivitu BCR dráhy. Všimli si, že aplikace BCR inhibitorů vede k prudkému snížení hladiny povrchových molekul CD20 na leukemických buňkách. Kombinace BCR inhibitorů s protilátkami proti CD20 je tedy nevhodná, vede totiž ke ztrátě molekuly, která pomáhá při zviditelnění buněk imunitním systém.
„Našli jsme ale i několik molekul, které se chovají opačně a mohly by tedy být dobrými kandidáty pro cílenou léčbu v kombinaci s BCR inhibitory,“ sdělil vedoucí výzkumného týmu Marek Mráz.
Na výzkumu pracoval tým složený z odborníků Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity (CEITEC MU) a Interní hematologické a onkologické kliniky Fakultní nemocnice Brno ve spolupráci s několika nemocnicemi ve Spojených státech. Dalším cílem je najít takové látky, které kombinovat lze.
Evoluce, nikoliv revoluce
„Zlomové věci, jako je objev rentgenu, se objevují jednou za čas. Výsledky zpravidla postupují většími, ale spíše menšími krůčky, které se potom slévají v revoluci. Toho se týká i tato práce,“ řekl přednosta Interní hematologické a onkologické kliniky FN Brno Jiří Mayer.
Chronická lymfocytární leukemie je nejčastějším typem leukemie dospělé populace v Evropě. Bývá diagnostikována po 65. roce věku. V současné době je v podstatě nevyléčitelná. Příčiny nemoci nejsou přesně známé. Počet pacientů s chronickou lymfocytární leukemií se počítá v řádu tisíců, pacienti totiž mohou žít ještě dlouho po stanovení diagnózy.
