Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
Téměř čtyřicet milionů čtverečních kilometrů oceánu v jihovýchodní Asii a Tichomoří v loňském roce postihla vlna veder. Jde o oblast odpovídající zhruba pětinásobku Austrálie, kde byla voda v průměru o 0,48 stupně Celsia teplejší než průměrné hodnoty zaznamenané v letech 1991 až 2020. Uvádí to ve zprávě Světová meteorologická organizace (WMO).
Vědci z WMO uvedli, že rekordní vedra na pevnině i v oceánech jsou z velké části způsobena klimatickou krizí a souvisejí s řadou extrémních klimatických jevů, od smrticích sesuvů půdy na Filipínách po záplavy v Austrálii a rychlý úbytek ledovců v Indonésii.
Horko škodí korálům
Satelitní měření ukázala, že hladina moří stoupá téměř o čtyři milimetry ročně, což je „výrazně více“ než celosvětový průměr 3,5 milimetru, konstatuje zpráva. Horko a okyselování oceánů podle vědců způsobují dlouhodobé škody mořským ekosystémům a ekonomikám.
„Zvyšování hladiny moře představuje existenční hrozbu pro celé ostrovní státy. Je stále zřejmější, že nám rychle dochází čas na zvrácení situace,“ upozornili autoři zprávy.
Horko v oceánu bylo také příčinou pátého masového blednutí korálů na australském Velkém bariérovém útesu od roku 2016, které způsobilo rozsáhlé odumírání korálů. Ben Churchill, ředitel WMO pro tuto oblast, pokládá tyto výsledky za varovné: „Je to poselství pro důraznější opatření v oblasti klimatu. Vidíme věci, které jsme dosud neviděli.“
Alex Sen Gupta, klimatolog z Univerzity Nového Jižního Walesu, doplnil, že tato vlna veder byla dost výjimečná a byla součástí rekordního skokového zvýšení teplot oceánů na celém světě, který začal v roce 2023. „Něco takového jsme opravdu nikdy neviděli a snažíme se vysvětlit, proč jsme zaznamenali tak velký skok.“
