Velký bariérový útes

Pandemie, která zdecimovala populace ježovek v Rudém moři, se dále šíří a ničí tyto ostnokožce v částech Indického oceánu. Podle agentury Reuters na to upozorňují izraelští vědci, podle kterých by rozšíření nebezpečného patogenu mohlo dosáhnout celosvětových rozměrů. Druh ježovek, na který pandemie doléhá, je přitom dobře známý tím, že chrání korálové útesy a jeho úhyn znamená další ohrožení pro tento beztak křehký ekosystém.

Korálové útesy po celém světě zažívají další vlnu blednutí kvůli oteplování oceánů způsobenému klimatickými změnami, jejichž původcem je lidstvo. Informoval o tom americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Australské úřady zveřejnily dlouho očekávanou zprávu o stavu životního prostředí tohoto kontinentu. Experti v ní popsali, že v roce 2021 došlo k závažnému zhoršení biologické rozmanitosti, znečištění přírody i úbytku míst, kde se daří životu.

Australští vládní vědci uvedli, že více než devadesát procent korálů Velkého bariérového útesu, které letos zkoumali, bylo zasaženo takzvaným bělením. Za posledních sedm let tato katastrofa zasáhla největší korálový ekosystém na planetě už počtvrté.

Vědci u pobřeží Tahiti objevili nedotčený, tři kilometry dlouhý útes s obřími korály ve tvaru růže. Nalezli jej ve vodách, o kterých předpokládají, že jsou dostatečně hluboké, aby korály ochránily před bělením způsobeným oteplováním oceánu. Informovala o tom agentura Reuters.

Australští badatelé v noci na středu místního času zaznamenali rozsáhlé množení Velkého bariérového útesu. Během noci koráli pustili do vody velký počet spermií a vajíček, které vytvořily pestrobarevné shluky ve vodě. Podle badatelů je to důkaz, že se útes snad zotavuje z předchozích negativních jevů, jako je bělení, uvedla agentura Reuters.

Výbor pro světové dědictví UNESCO v pátek nakonec nezařadil Velký bariérový útes mezi ohrožené přírodní památky, informovala agentura AFP. Odborná veřejnost má sice o stav tohoto unikátního ekosystému obavy, Austrálie však s jeho přidáním na seznam ohrožených míst nesouhlasila.

Organizace spojených národů nedávno doporučila, aby byl Velký bariérový útes zařazen na seznam ohrožených přírodních památek, australská federální vláda to ale odmítla. Tamní experti její rozhodnutí zpochybňují, podle nich má útes opravdu vážné problémy. V novém výzkumu varují, že řada druhů korálů vymírá.

Výbor organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu UNESCO doporučil přidat australský Velký bariérový útes na seznam světového dědictví v ohrožení. Australská vláda se v úterý proti kroku rázně ohradila a hodlá se mu bránit.

Australští vědci varovali před zhoršováním stavu tamních ekosystémů. Upozorňují, že celkem 19 z nich kolabuje, což ohrožuje i lidskou společnost, která je na nich závislá.

Změna klimatu ohrožuje také žraloky. Ti se totiž vlivem rostoucích teplot vody rodí menší, zranitelnější a vyčerpaní. Upozornila na to nová studie, kterou zveřejnil časopis Scientific Reports. Podle vědců hrozí, že v budoucnu budou mít tyto paryby v oceánech problém přežít.

Letecké snímky ukázaly, že australský Velký bariérový útes, největší korálový útes světa, po letošním horkém australském létě opět vybledl. Ztráta barvy signalizuje uhynutí korálů, na vině jsou nejspíše únorové vysoké teploty mořské vody. V posledních pěti letech je to již potřetí, kdy k takovému rozsáhlému poškození útesu došlo, píše BBC.

Fotograf Kristian Laine pořídil výjimečné snímky jediné známé růžové manty na světě. Tohoto velkého rejnoka fotografoval u ostrova Lady Elliot poblíž Velkého bariérového útesu. Tuto mantu lidé poprvé viděli teprve v roce 2015 a pojmenovali ji Inspektor Clouseau po postavě detektiva z filmové série Růžový panter.

Přírodovědci poprvé našli korály, kteří přežili vlastní smrt. Výzkumníci si mysleli, že korály zabil tepelný stres z oteplujícího se oceánu, ale dokázali se vzpamatovat. Podle autorů nové studie to dává korálovým útesům v době klimatické změny kousek naděje.

Vyhlídky na budoucnost Velkého bariérového útesu jsou velmi špatné, a to především kvůli klimatickým změnám, které způsobují zvyšování teploty mořské vody. Uvedl to australský vládní úřad, který zhoršil prognózu této přírodní památky UNESCO na nejnižší možnou úroveň.

K Austrálii míří přirozený „koberec“ velikosti Manhattanu. Je tvořený pemzovou vyvřelinou a mohl by pomoci zachránit kriticky ohrožený Velký korálový útes, který v minulých letech kvůli klimatickým změnám z poloviny zemřel. Od hmoty u australských břehů se podle vědců očekává, že může mít pozitivní dopad na organismy, které útes tvoří, nebo s ním žijí v symbióze.

Posádka irské vládní výzkumné lodi pozorovala v polovině července žraloka kladivouna. Stalo se to v irských vodách a je to úplně poprvé v dějinách, co zde byl tento velký a člověku nebezpečný predátor spatřen.

Korálové útesy sice poskytují útočiště tisícům druhů, samy se ale ocitly v ohrožení. Jen těžko se vyrovnávají se stoupající teplotou a kyselostí mořské vody. To způsobuje jejich blednutí, tedy odumírání symbiontů, které je tvoří. V Rudém moři ale biologové na rozdíl od korálů v australském Velkém bariérovém útesu takové problémy nezaznamenali. Místní druhy korálů proto začali pečlivě zkoumat a uměle jim v laboratorních podmínkách měnit životní podmínky.

Měnící se klima má drastický dopad na některá nejcennější místa světového dědictví, varuje americká televize CNN. Stoupající hladiny ocánů ohrožují Benátky, vyšší teploty ničí unikátní grónské ledovce a sucha poškozují Yellowstonský národní park.