Korálové útesy sice poskytují útočiště tisícům druhů, samy se ale ocitly v ohrožení. Jen těžko se vyrovnávají se stoupající teplotou a kyselostí mořské vody. To způsobuje jejich blednutí, tedy odumírání symbiontů, které je tvoří. V Rudém moři ale biologové na rozdíl od korálů v australském Velkém bariérovém útesu takové problémy nezaznamenali. Místní druhy korálů proto začali pečlivě zkoumat a uměle jim v laboratorních podmínkách měnit životní podmínky.
Korálové útesy v Rudém moři jsou nečekaně odolné. Izraelští vědci našli jejich evoluční trik
Korálové útesy v Rudém moři (zdroj: ČT24)
„Stále jsme zvyšovali teplotu. O tři, čtyři a pět stupňů. Až při pěti a šesti stupních nad maximální letní teplotu se u korálů začal projevovat stres a blednutí,“ uvedl Maoz Fine, ředitel výzkumu korálů z Bar Ilanovy univerzity v Ramat Gan.
Tým biologů, v němž Fine pracuje, nyní přišel i s vlastní teorií, proč jsou koráli z Rudého moře odolnější než jejich příbuzné druhy z jiných moří. Může za to podle nich přirozený výběr, který zřejmě proběhl přibližně před osmnácti tisíci lety.
Jak se to stalo? Maoz Fine vysvětluje: „Za poslední doby ledové poklesla hladina Rudého moře o 120 metrů oproti dnešku. To znamená, že Rudé moře bylo oddělené od Indického oceánu i Adenského zálivu. Zvýšil se obsah soli a většina korálů i dalších organismů v té době vyhynula.“
- Poprvé bylo bělení zaznamenáno a popsáno na korálových útesech Bird Key u Florida Keys v roce 1911.
Tento extrémní stav byly schopné přežít jen ty druhy, které se s extrémními podmínkami dokázaly vyrovnat. A ty se také rozšířily do uvolněných oblastí, když hladina opět stoupla. Odolnost vůči vnějšímu prostředí se pak zřejmě přenesla genetickou cestou na další generace korálů.
„Je důležité, abychom provedli víc podobných studií a zjistili, jak se na potomcích projeví to, že jejich rodiče v prostředí trpěli. Získáme tak informace, nakolik se koráli dokážou přizpůsobit a jestli v budoucnu přežijí,“ říká Jessica Bellworthyová z Bar Ilanovy univerzity.
K čemu člověk potřebuje korály?
Korálové útesy nemají mimořádný význam jen pro mořský ekosystém, který na nich v některých oblastech do značné míry závisí, jejich zdraví a samotná jejich existence ovlivňuje také miliony lidí.
„Odhaduje se, že obživa až 500 milionů lidí přímo závisí na korálových útesech. Bez nich přijdeme o ekonomické zisky, o zdroje jídla, ale i zaměstnání a domovy,“ popisuje Jessica Bellworthyová. Situace je o to složitější, že korály neohrožuje jen oteplování moří, ale také narůstající znečištění oceánů, intenzivní rybolov a houstnoucí lodní doprava.
Výsledky tohoto výzkumu budou zajímat mořské biology v Austrálii, kde jsou korálové útesy nejohroženější. Největším rizikem jsou právě změny klimatu. Vědci ve zprávě Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu z října 2018 varují před následky oteplení o 1,5 stupně a dodávají, že oteplení o dva stupně by mělo ještě mnohem horší dopady na planetu. Při oteplení o dva stupně by podle nich zcela zanikly korálové útesy, při 1,5 stupně by ale některé přežily.
Nový výzkum by mohl pomoci s tím, jak klíčově důležité korály zachovat i pro další generace.