Růžová manta překvapila fotografa. Jedinečný tvor je genetická hříčka přírody

Fotograf Kristian Laine pořídil výjimečné snímky jediné známé růžové manty na světě. Tohoto velkého rejnoka fotografoval u ostrova Lady Elliot poblíž Velkého bariérového útesu. Tuto mantu lidé poprvé viděli teprve v roce 2015 a pojmenovali ji Inspektor Clouseau po postavě detektiva z filmové série Růžový panter.

Kristian Lane se k australskému ostrovu Lady Elliot vydal fotografovat mořské želvy a žraloky, náhodou tu ale narazil na unikátní exemplář manty.

„Nikdy jsem neviděl ani neslyšel o růžové mantě, takže když jsem ji poprvé uviděl, myslel jsem si, že mě zlobí fotoaparát,“ uvedl v rozhovoru pro web ScienceAlert. „Až když jsem večer zahlédl fotku růžové manty v místní restauraci, pochopil jsem, že to není vtip, a zkontroloval jsem, co jsem vlastně vyfotil.“

Pro pořízení snímku měl ideální podmínky, na nichž růžová barva proti světlu skvěle vynikla – na většině jiných snímků nebo videí vypadá tato manta mnohem méně růžově.

Příběh jedné manty

Unikátní růžová manta byla poprvé pozorovaná v roce 2015, tehdy ji vyfotografoval potápěč Ryan Jeffery. Jedná se samce velkého asi 3,3 metru, který je velmi nesmělý; během pěti let, co se o jeho existenci ví, ho lidé spatřili jen asi desetkrát.

Roku 2016 se skupina vědců z Projektu Manta pokusila ke Clouseauovi potopit a odebrat mu tkáně. Experti tak chtěli přijít na kloub tomu, proč se vlastně manta takto netypicky zabarvila. Existovala teorie o tom, že by to mohlo být důsledkem stravy – třeba jako když plameňáci mění barvu při konzumaci korýšů.

Odebrané vzorky ale tuto hypotézu vyvrátily, respektive nenašli žádné důkazy, že by mohla být změna barvy způsobená právě potravou. Nyní pracují spíše s možností, že se Inspektor s touto barvou již narodil, tedy že jde o záležitost genetického původu.

Růžoví tvorové

Hlavním podezřelým neobvyklého zbarvení je nějaká mutace spojená s pigmentem melaninem nebo jinými pigmenty. Podle ekologa Solomona Davida by se mohlo jednat nejspíš o takzvaný erytrismus.

V tomto případě dochází u zvířat z nepříliš pochopených důvodů ke zmnožení červeného pigmentu na povrchu jejich těl. Nejčastější bývá u některých kobylek, které žijí na červených květech – může jim zřejmě pomáhat s maskováním.

Podle Solomona už byly různé mutace spojené s pigmentací u ryb pozorované vícekrát, takže se nejedná o úplně nečekané zjištění. „Je to ale opravdu cool,“ uvedl vědec pro časopis National Geographic. Dodal, že podle něj nepředstavuje bizarní zbarvení pro mantu žádné riziko, před predátory ji totiž chrání dostatečně její rozměry.

Růžová kobylka
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026
Načítání...