Růžová manta překvapila fotografa. Jedinečný tvor je genetická hříčka přírody

Fotograf Kristian Laine pořídil výjimečné snímky jediné známé růžové manty na světě. Tohoto velkého rejnoka fotografoval u ostrova Lady Elliot poblíž Velkého bariérového útesu. Tuto mantu lidé poprvé viděli teprve v roce 2015 a pojmenovali ji Inspektor Clouseau po postavě detektiva z filmové série Růžový panter.

Kristian Lane se k australskému ostrovu Lady Elliot vydal fotografovat mořské želvy a žraloky, náhodou tu ale narazil na unikátní exemplář manty.

„Nikdy jsem neviděl ani neslyšel o růžové mantě, takže když jsem ji poprvé uviděl, myslel jsem si, že mě zlobí fotoaparát,“ uvedl v rozhovoru pro web ScienceAlert. „Až když jsem večer zahlédl fotku růžové manty v místní restauraci, pochopil jsem, že to není vtip, a zkontroloval jsem, co jsem vlastně vyfotil.“

Pro pořízení snímku měl ideální podmínky, na nichž růžová barva proti světlu skvěle vynikla – na většině jiných snímků nebo videí vypadá tato manta mnohem méně růžově.

Příběh jedné manty

Unikátní růžová manta byla poprvé pozorovaná v roce 2015, tehdy ji vyfotografoval potápěč Ryan Jeffery. Jedná se samce velkého asi 3,3 metru, který je velmi nesmělý; během pěti let, co se o jeho existenci ví, ho lidé spatřili jen asi desetkrát.

Roku 2016 se skupina vědců z Projektu Manta pokusila ke Clouseauovi potopit a odebrat mu tkáně. Experti tak chtěli přijít na kloub tomu, proč se vlastně manta takto netypicky zabarvila. Existovala teorie o tom, že by to mohlo být důsledkem stravy – třeba jako když plameňáci mění barvu při konzumaci korýšů.

Odebrané vzorky ale tuto hypotézu vyvrátily, respektive nenašli žádné důkazy, že by mohla být změna barvy způsobená právě potravou. Nyní pracují spíše s možností, že se Inspektor s touto barvou již narodil, tedy že jde o záležitost genetického původu.

Růžoví tvorové

Hlavním podezřelým neobvyklého zbarvení je nějaká mutace spojená s pigmentem melaninem nebo jinými pigmenty. Podle ekologa Solomona Davida by se mohlo jednat nejspíš o takzvaný erytrismus.

V tomto případě dochází u zvířat z nepříliš pochopených důvodů ke zmnožení červeného pigmentu na povrchu jejich těl. Nejčastější bývá u některých kobylek, které žijí na červených květech – může jim zřejmě pomáhat s maskováním.

Podle Solomona už byly různé mutace spojené s pigmentací u ryb pozorované vícekrát, takže se nejedná o úplně nečekané zjištění. „Je to ale opravdu cool,“ uvedl vědec pro časopis National Geographic. Dodal, že podle něj nepředstavuje bizarní zbarvení pro mantu žádné riziko, před predátory ji totiž chrání dostatečně její rozměry.

Růžová kobylka
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 16 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.