Růžová manta překvapila fotografa. Jedinečný tvor je genetická hříčka přírody

Fotograf Kristian Laine pořídil výjimečné snímky jediné známé růžové manty na světě. Tohoto velkého rejnoka fotografoval u ostrova Lady Elliot poblíž Velkého bariérového útesu. Tuto mantu lidé poprvé viděli teprve v roce 2015 a pojmenovali ji Inspektor Clouseau po postavě detektiva z filmové série Růžový panter.

Kristian Lane se k australskému ostrovu Lady Elliot vydal fotografovat mořské želvy a žraloky, náhodou tu ale narazil na unikátní exemplář manty.

„Nikdy jsem neviděl ani neslyšel o růžové mantě, takže když jsem ji poprvé uviděl, myslel jsem si, že mě zlobí fotoaparát,“ uvedl v rozhovoru pro web ScienceAlert. „Až když jsem večer zahlédl fotku růžové manty v místní restauraci, pochopil jsem, že to není vtip, a zkontroloval jsem, co jsem vlastně vyfotil.“

Pro pořízení snímku měl ideální podmínky, na nichž růžová barva proti světlu skvěle vynikla – na většině jiných snímků nebo videí vypadá tato manta mnohem méně růžově.

Příběh jedné manty

Unikátní růžová manta byla poprvé pozorovaná v roce 2015, tehdy ji vyfotografoval potápěč Ryan Jeffery. Jedná se samce velkého asi 3,3 metru, který je velmi nesmělý; během pěti let, co se o jeho existenci ví, ho lidé spatřili jen asi desetkrát.

Roku 2016 se skupina vědců z Projektu Manta pokusila ke Clouseauovi potopit a odebrat mu tkáně. Experti tak chtěli přijít na kloub tomu, proč se vlastně manta takto netypicky zabarvila. Existovala teorie o tom, že by to mohlo být důsledkem stravy – třeba jako když plameňáci mění barvu při konzumaci korýšů.

Odebrané vzorky ale tuto hypotézu vyvrátily, respektive nenašli žádné důkazy, že by mohla být změna barvy způsobená právě potravou. Nyní pracují spíše s možností, že se Inspektor s touto barvou již narodil, tedy že jde o záležitost genetického původu.

Růžoví tvorové

Hlavním podezřelým neobvyklého zbarvení je nějaká mutace spojená s pigmentem melaninem nebo jinými pigmenty. Podle ekologa Solomona Davida by se mohlo jednat nejspíš o takzvaný erytrismus.

V tomto případě dochází u zvířat z nepříliš pochopených důvodů ke zmnožení červeného pigmentu na povrchu jejich těl. Nejčastější bývá u některých kobylek, které žijí na červených květech – může jim zřejmě pomáhat s maskováním.

Podle Solomona už byly různé mutace spojené s pigmentací u ryb pozorované vícekrát, takže se nejedná o úplně nečekané zjištění. „Je to ale opravdu cool,“ uvedl vědec pro časopis National Geographic. Dodal, že podle něj nepředstavuje bizarní zbarvení pro mantu žádné riziko, před predátory ji totiž chrání dostatečně její rozměry.

Růžová kobylka
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
včera v 13:54

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...