Růžová manta překvapila fotografa. Jedinečný tvor je genetická hříčka přírody

Fotograf Kristian Laine pořídil výjimečné snímky jediné známé růžové manty na světě. Tohoto velkého rejnoka fotografoval u ostrova Lady Elliot poblíž Velkého bariérového útesu. Tuto mantu lidé poprvé viděli teprve v roce 2015 a pojmenovali ji Inspektor Clouseau po postavě detektiva z filmové série Růžový panter.

Kristian Lane se k australskému ostrovu Lady Elliot vydal fotografovat mořské želvy a žraloky, náhodou tu ale narazil na unikátní exemplář manty.

„Nikdy jsem neviděl ani neslyšel o růžové mantě, takže když jsem ji poprvé uviděl, myslel jsem si, že mě zlobí fotoaparát,“ uvedl v rozhovoru pro web ScienceAlert. „Až když jsem večer zahlédl fotku růžové manty v místní restauraci, pochopil jsem, že to není vtip, a zkontroloval jsem, co jsem vlastně vyfotil.“

Pro pořízení snímku měl ideální podmínky, na nichž růžová barva proti světlu skvěle vynikla – na většině jiných snímků nebo videí vypadá tato manta mnohem méně růžově.

Příběh jedné manty

Unikátní růžová manta byla poprvé pozorovaná v roce 2015, tehdy ji vyfotografoval potápěč Ryan Jeffery. Jedná se samce velkého asi 3,3 metru, který je velmi nesmělý; během pěti let, co se o jeho existenci ví, ho lidé spatřili jen asi desetkrát.

Roku 2016 se skupina vědců z Projektu Manta pokusila ke Clouseauovi potopit a odebrat mu tkáně. Experti tak chtěli přijít na kloub tomu, proč se vlastně manta takto netypicky zabarvila. Existovala teorie o tom, že by to mohlo být důsledkem stravy – třeba jako když plameňáci mění barvu při konzumaci korýšů.

Odebrané vzorky ale tuto hypotézu vyvrátily, respektive nenašli žádné důkazy, že by mohla být změna barvy způsobená právě potravou. Nyní pracují spíše s možností, že se Inspektor s touto barvou již narodil, tedy že jde o záležitost genetického původu.

Růžoví tvorové

Hlavním podezřelým neobvyklého zbarvení je nějaká mutace spojená s pigmentem melaninem nebo jinými pigmenty. Podle ekologa Solomona Davida by se mohlo jednat nejspíš o takzvaný erytrismus.

V tomto případě dochází u zvířat z nepříliš pochopených důvodů ke zmnožení červeného pigmentu na povrchu jejich těl. Nejčastější bývá u některých kobylek, které žijí na červených květech – může jim zřejmě pomáhat s maskováním.

Podle Solomona už byly různé mutace spojené s pigmentací u ryb pozorované vícekrát, takže se nejedná o úplně nečekané zjištění. „Je to ale opravdu cool,“ uvedl vědec pro časopis National Geographic. Dodal, že podle něj nepředstavuje bizarní zbarvení pro mantu žádné riziko, před predátory ji totiž chrání dostatečně její rozměry.

Růžová kobylka
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 16 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 16 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 18 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
8. 4. 2026
Načítání...