Čtvrté globální blednutí korálů začalo, oznámili američtí vědci

Korálové útesy po celém světě zažívají další vlnu blednutí kvůli oteplování oceánů způsobenému klimatickými změnami, jejichž původcem je lidstvo. Informoval o tom americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Vědci oznámili, že mají potvrzené čtvrté globální blednutí korálů. Nastalo už podruhé v průběhu posledních deseti let. Blednutí korálových útesů v nejméně 53 zemích, teritoriích nebo místních ekonomikách bylo potvrzeno od začátku roku 2023 do současnosti, uvedli experti z NOAA a Mezinárodní iniciativy pro korálové útesy (ICRI).

K blednutí dochází, když koráli kvůli vysoké teplotě vypudí řasy, které jim dodávají život a barvu. Lehce vybledlí koráli se mohou při poklesu teploty vody ještě vzpamatovat, hůře postižení „hladovějící“ koráli jsou náchylnější k nemocem a hynou. Korálové útesy jsou přitom důležité ekosystémy, které udržují podmořský život, chrání biologickou rozmanitost a zpomalují erozi.

Mapa ukazuje místa v oceánu, která trpěla největším tepelným stresem
Zdroj: NOAA

K jejich blednutí dochází v různých oblastech už delší dobu. V největším ekosystému korálových útesů na světě, australském Velkém bariérovém útesu, postihlo v roce 2022 blednutí 90 procent posuzovaných korálů. Floridský korálový útes, který je třetí největší na světě, zažil v loňském roce také výrazné blednutí.

Koráli se mohou z blednutí vzpamatovat, jak ukazují pozorování
Zdroj: NOAA

Aby však mohl být tento jev vyhlášen v celosvětovém měřítku, musí být významné blednutí zdokumentováno v každé z hlavních oceánských pánví, včetně Atlantické, Tichého a Indického oceánu, a to jak na severní, tak na jižní polokouli.

Zpráva vědců znamená druhé celosvětové blednutí korálů za posledních deset let; jeho předchozí globální vlna skončila v květnu 2017. Tehdy ji způsobil silný klimatický jev El Niňo, který ohřál světové oceány. Vlna blednutí trvala tři roky a podle vědců byla horší než předchozí zaznamenané případy v letech 2010 a 1998.

Letošní blednutí korálů následuje poté, co byl rok 2023 označen za nejteplejší v historii měření.

Body zlomu

Odhaduje se, že za posledních 50 až 150 let došlo ke ztrátě přibližně poloviny korálových útesů na světě, přičemž v roce 1998 byla ztráta odhadována na 16 procent a v letech 2009–2018 byla naměřena ztráta 14 procent, ale s velkými rozdíly v jednotlivých oblastech.

Ve scénářích klimatických změn patří zánik nebo nezvratné poškození korálových útesů k jednomu z „tipping points“ neboli bodům „bez návratu“. Jde o skokové změny, které znamenají v horizontu stovek a tisíců let nevratné změny planety.

Převládající prognózy hovoří o sedmdesáti- až 90procentním úbytku korálových útesů při oteplení o jeden a půl °C a o 99 procentech při oteplení o dva stupně Celsia. Globálně by takto měly být zasažené blednutím a tedy hrozbou zániku korálové útesy kolem roku 2045.

Jiné studie jsou ještě pesimističtější, protože do svých předpovědí zahrnují i další negativní vlivy, jimž korálové útesy čelí. Podle nich by mohl konec těchto ekosystémů nastat už kolem roku 2035. Existuje samozřejmě i možnost nějakých lidmi způsobených pozitivních změn, což by mohlo tuto událost oddálit – jedná se například o doplňování útesů laboratorně odchovanými koráli s vyšší odolností vůči teplé vodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dehonestovaný americký vědec vyhrál soud nad ženou, která ho obvinila. Teď pracuje pro Česko

Sexuální skandál připravil amerického vědce Davida Sabatiniho o prestižní místo i důvěru kolegů. Teprve po pěti letech od začátku kauzy se mu podařilo získat vysoké odškodné od kolegyně, která ho z nevhodného chování obvinila. Vědec v současné době spojil svou kariéru s Českem.
21. 10. 2026‌‌

OSN: Země směřuje k oteplení o 2,8 stupně Celsia proti předindustriálnímu období

Planeta při současné celosvětové klimatické politice směřuje k tomu, že bude do konce století o 2,8 stupně Celsia teplejší než v předindustriálním období, uvedl podle agentury DPA Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Každý zlomek stupně nad hranici 1,5 stupně Celsia přitom podle šéfky UNEP Inger Andersenové zvyšuje riziko smrtících povodní, vln veder a lesních požárů, jaké letos zažila řada zemí.
21. 10. 2026Aktualizováno21. 10. 2026‌‌

El Niño může zdražit potraviny, experti se obávají hlavně globálních dopadů

Přímé důsledky letošního jevu El Niño na Česku by sice měly být zanedbatelné, silněji se ale mohou projevit nepřímé dopady. I když se v Česku urodí dost základních potravin, jako je pšenice nebo kukuřice, jejich ceny mohou stoupnout, hodnotí analytici.
21. 10. 2026‌‌

Padesát milionů za Koperníka. Kdysi zakázanou knihu koupil neznámý sběratel

V přepočtu skoro padesát milionů korun investoval neznámý kupec do prvního vydání přelomového díla Mikuláše Koperníka. Aukční síň Sotheby's vydražila 20. října i dalších 155 knih věhlasných středověkých i novověkých astronomů, matematiků a fyziků, včetně Isaaca Newtona, Galilea Galileiho nebo Tychona Braha. V původním nákladu kdysi vydali nižší stovky knih, dochoval se jich ale jen zlomek – proto mají dnes takovou cenu.
21. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.