Čtvrté globální blednutí korálů začalo, oznámili američtí vědci

Korálové útesy po celém světě zažívají další vlnu blednutí kvůli oteplování oceánů způsobenému klimatickými změnami, jejichž původcem je lidstvo. Informoval o tom americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Vědci oznámili, že mají potvrzené čtvrté globální blednutí korálů. Nastalo už podruhé v průběhu posledních deseti let. Blednutí korálových útesů v nejméně 53 zemích, teritoriích nebo místních ekonomikách bylo potvrzeno od začátku roku 2023 do současnosti, uvedli experti z NOAA a Mezinárodní iniciativy pro korálové útesy (ICRI).

K blednutí dochází, když koráli kvůli vysoké teplotě vypudí řasy, které jim dodávají život a barvu. Lehce vybledlí koráli se mohou při poklesu teploty vody ještě vzpamatovat, hůře postižení „hladovějící“ koráli jsou náchylnější k nemocem a hynou. Korálové útesy jsou přitom důležité ekosystémy, které udržují podmořský život, chrání biologickou rozmanitost a zpomalují erozi.

Mapa ukazuje místa v oceánu, která trpěla největším tepelným stresem
Zdroj: NOAA

K jejich blednutí dochází v různých oblastech už delší dobu. V největším ekosystému korálových útesů na světě, australském Velkém bariérovém útesu, postihlo v roce 2022 blednutí 90 procent posuzovaných korálů. Floridský korálový útes, který je třetí největší na světě, zažil v loňském roce také výrazné blednutí.

Koráli se mohou z blednutí vzpamatovat, jak ukazují pozorování
Zdroj: NOAA

Aby však mohl být tento jev vyhlášen v celosvětovém měřítku, musí být významné blednutí zdokumentováno v každé z hlavních oceánských pánví, včetně Atlantické, Tichého a Indického oceánu, a to jak na severní, tak na jižní polokouli.

Zpráva vědců znamená druhé celosvětové blednutí korálů za posledních deset let; jeho předchozí globální vlna skončila v květnu 2017. Tehdy ji způsobil silný klimatický jev El Niňo, který ohřál světové oceány. Vlna blednutí trvala tři roky a podle vědců byla horší než předchozí zaznamenané případy v letech 2010 a 1998.

Letošní blednutí korálů následuje poté, co byl rok 2023 označen za nejteplejší v historii měření.

Body zlomu

Odhaduje se, že za posledních 50 až 150 let došlo ke ztrátě přibližně poloviny korálových útesů na světě, přičemž v roce 1998 byla ztráta odhadována na 16 procent a v letech 2009–2018 byla naměřena ztráta 14 procent, ale s velkými rozdíly v jednotlivých oblastech.

Ve scénářích klimatických změn patří zánik nebo nezvratné poškození korálových útesů k jednomu z „tipping points“ neboli bodům „bez návratu“. Jde o skokové změny, které znamenají v horizontu stovek a tisíců let nevratné změny planety.

Převládající prognózy hovoří o sedmdesáti- až 90procentním úbytku korálových útesů při oteplení o jeden a půl °C a o 99 procentech při oteplení o dva stupně Celsia. Globálně by takto měly být zasažené blednutím a tedy hrozbou zániku korálové útesy kolem roku 2045.

Jiné studie jsou ještě pesimističtější, protože do svých předpovědí zahrnují i další negativní vlivy, jimž korálové útesy čelí. Podle nich by mohl konec těchto ekosystémů nastat už kolem roku 2035. Existuje samozřejmě i možnost nějakých lidmi způsobených pozitivních změn, což by mohlo tuto událost oddálit – jedná se například o doplňování útesů laboratorně odchovanými koráli s vyšší odolností vůči teplé vodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
18. 12. 2025

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
18. 12. 2025

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025
Načítání...