Čtvrté globální blednutí korálů začalo, oznámili američtí vědci

Korálové útesy po celém světě zažívají další vlnu blednutí kvůli oteplování oceánů způsobenému klimatickými změnami, jejichž původcem je lidstvo. Informoval o tom americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Vědci oznámili, že mají potvrzené čtvrté globální blednutí korálů. Nastalo už podruhé v průběhu posledních deseti let. Blednutí korálových útesů v nejméně 53 zemích, teritoriích nebo místních ekonomikách bylo potvrzeno od začátku roku 2023 do současnosti, uvedli experti z NOAA a Mezinárodní iniciativy pro korálové útesy (ICRI).

K blednutí dochází, když koráli kvůli vysoké teplotě vypudí řasy, které jim dodávají život a barvu. Lehce vybledlí koráli se mohou při poklesu teploty vody ještě vzpamatovat, hůře postižení „hladovějící“ koráli jsou náchylnější k nemocem a hynou. Korálové útesy jsou přitom důležité ekosystémy, které udržují podmořský život, chrání biologickou rozmanitost a zpomalují erozi.

Mapa ukazuje místa v oceánu, která trpěla největším tepelným stresem
Zdroj: NOAA

K jejich blednutí dochází v různých oblastech už delší dobu. V největším ekosystému korálových útesů na světě, australském Velkém bariérovém útesu, postihlo v roce 2022 blednutí 90 procent posuzovaných korálů. Floridský korálový útes, který je třetí největší na světě, zažil v loňském roce také výrazné blednutí.

Koráli se mohou z blednutí vzpamatovat, jak ukazují pozorování
Zdroj: NOAA

Aby však mohl být tento jev vyhlášen v celosvětovém měřítku, musí být významné blednutí zdokumentováno v každé z hlavních oceánských pánví, včetně Atlantické, Tichého a Indického oceánu, a to jak na severní, tak na jižní polokouli.

Zpráva vědců znamená druhé celosvětové blednutí korálů za posledních deset let; jeho předchozí globální vlna skončila v květnu 2017. Tehdy ji způsobil silný klimatický jev El Niňo, který ohřál světové oceány. Vlna blednutí trvala tři roky a podle vědců byla horší než předchozí zaznamenané případy v letech 2010 a 1998.

Letošní blednutí korálů následuje poté, co byl rok 2023 označen za nejteplejší v historii měření.

Body zlomu

Odhaduje se, že za posledních 50 až 150 let došlo ke ztrátě přibližně poloviny korálových útesů na světě, přičemž v roce 1998 byla ztráta odhadována na 16 procent a v letech 2009–2018 byla naměřena ztráta 14 procent, ale s velkými rozdíly v jednotlivých oblastech.

Ve scénářích klimatických změn patří zánik nebo nezvratné poškození korálových útesů k jednomu z „tipping points“ neboli bodům „bez návratu“. Jde o skokové změny, které znamenají v horizontu stovek a tisíců let nevratné změny planety.

Převládající prognózy hovoří o sedmdesáti- až 90procentním úbytku korálových útesů při oteplení o jeden a půl °C a o 99 procentech při oteplení o dva stupně Celsia. Globálně by takto měly být zasažené blednutím a tedy hrozbou zániku korálové útesy kolem roku 2045.

Jiné studie jsou ještě pesimističtější, protože do svých předpovědí zahrnují i další negativní vlivy, jimž korálové útesy čelí. Podle nich by mohl konec těchto ekosystémů nastat už kolem roku 2035. Existuje samozřejmě i možnost nějakých lidmi způsobených pozitivních změn, což by mohlo tuto událost oddálit – jedná se například o doplňování útesů laboratorně odchovanými koráli s vyšší odolností vůči teplé vodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čeští vědci vytvořili myší model vzácné nemoci, pomůže v testování léků

Čeští vědci vytvořili myší model, který napodobuje vzácnou vrozenou nemoc, která u dětí způsobuje závažnou chudokrevnost a tělesná poškození. Model může přispět k účinnějšímu testování léků, v budoucnosti také při samotné léčbě pacientů.
před 18 hhodinami

Nadměrný čas u videoher může podle studie vytlačovat zdravé návyky

Dlouhé hraní videoher není zdravé, tvrdí článek, který vyšel v odborném časopise Nutrition. A nejde jen o tvrzení – studie přináší důkazy o tom, co konkrétně je rizikové a od jakého času tráveného touto aktivitou to začíná být hrozbou pro zdraví.
před 20 hhodinami

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
20. 1. 2026

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
20. 1. 2026
Načítání...