Čtvrté globální blednutí korálů začalo, oznámili američtí vědci

Korálové útesy po celém světě zažívají další vlnu blednutí kvůli oteplování oceánů způsobenému klimatickými změnami, jejichž původcem je lidstvo. Informoval o tom americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA).

Vědci oznámili, že mají potvrzené čtvrté globální blednutí korálů. Nastalo už podruhé v průběhu posledních deseti let. Blednutí korálových útesů v nejméně 53 zemích, teritoriích nebo místních ekonomikách bylo potvrzeno od začátku roku 2023 do současnosti, uvedli experti z NOAA a Mezinárodní iniciativy pro korálové útesy (ICRI).

K blednutí dochází, když koráli kvůli vysoké teplotě vypudí řasy, které jim dodávají život a barvu. Lehce vybledlí koráli se mohou při poklesu teploty vody ještě vzpamatovat, hůře postižení „hladovějící“ koráli jsou náchylnější k nemocem a hynou. Korálové útesy jsou přitom důležité ekosystémy, které udržují podmořský život, chrání biologickou rozmanitost a zpomalují erozi.

Mapa ukazuje místa v oceánu, která trpěla největším tepelným stresem
Zdroj: NOAA

K jejich blednutí dochází v různých oblastech už delší dobu. V největším ekosystému korálových útesů na světě, australském Velkém bariérovém útesu, postihlo v roce 2022 blednutí 90 procent posuzovaných korálů. Floridský korálový útes, který je třetí největší na světě, zažil v loňském roce také výrazné blednutí.

Koráli se mohou z blednutí vzpamatovat, jak ukazují pozorování
Zdroj: NOAA

Aby však mohl být tento jev vyhlášen v celosvětovém měřítku, musí být významné blednutí zdokumentováno v každé z hlavních oceánských pánví, včetně Atlantické, Tichého a Indického oceánu, a to jak na severní, tak na jižní polokouli.

Zpráva vědců znamená druhé celosvětové blednutí korálů za posledních deset let; jeho předchozí globální vlna skončila v květnu 2017. Tehdy ji způsobil silný klimatický jev El Niňo, který ohřál světové oceány. Vlna blednutí trvala tři roky a podle vědců byla horší než předchozí zaznamenané případy v letech 2010 a 1998.

Letošní blednutí korálů následuje poté, co byl rok 2023 označen za nejteplejší v historii měření.

Body zlomu

Odhaduje se, že za posledních 50 až 150 let došlo ke ztrátě přibližně poloviny korálových útesů na světě, přičemž v roce 1998 byla ztráta odhadována na 16 procent a v letech 2009–2018 byla naměřena ztráta 14 procent, ale s velkými rozdíly v jednotlivých oblastech.

Ve scénářích klimatických změn patří zánik nebo nezvratné poškození korálových útesů k jednomu z „tipping points“ neboli bodům „bez návratu“. Jde o skokové změny, které znamenají v horizontu stovek a tisíců let nevratné změny planety.

Převládající prognózy hovoří o sedmdesáti- až 90procentním úbytku korálových útesů při oteplení o jeden a půl °C a o 99 procentech při oteplení o dva stupně Celsia. Globálně by takto měly být zasažené blednutím a tedy hrozbou zániku korálové útesy kolem roku 2045.

Jiné studie jsou ještě pesimističtější, protože do svých předpovědí zahrnují i další negativní vlivy, jimž korálové útesy čelí. Podle nich by mohl konec těchto ekosystémů nastat už kolem roku 2035. Existuje samozřejmě i možnost nějakých lidmi způsobených pozitivních změn, což by mohlo tuto událost oddálit – jedná se například o doplňování útesů laboratorně odchovanými koráli s vyšší odolností vůči teplé vodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 6 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.