Na Velkém bariérovém útesu chybí skoro 60 druhů korálů. Vědci se bojí, že vymírají

Organizace spojených národů nedávno doporučila, aby byl Velký bariérový útes zařazen na seznam ohrožených přírodních památek, australská federální vláda to ale odmítla. Tamní experti její rozhodnutí zpochybňují, podle nich má útes opravdu vážné problémy. V novém výzkumu varují, že řada druhů korálů vymírá.

Zhoršující se klimatické změny a z nich vyplývající vlny mořských veder vedou k masovému úhynu korálů na tropických útesech. Existuje ale zatím jen málo kvalitních odhadů, jak souvisí snížení celkového množství korálů s úbytkem jejich jednotlivých druhů. A právě to nová studie zjišťovala.

„Náš výzkum zkoumal 44 let záznamů o rozšíření korálů v okolí ostrova Lizard na severním konci Velkého bariérového útesu. Zjistili jsme, že 16 procent druhů korálů už nebylo pozorováno po mnoho let a hrozí jim buď lokální vyhynutí, nebo vymizení z části jejich místního areálu,“ uvedli autoři.

  • V češtině se používá podoba slov koráli i korály. Zatímco výraz koráli označuje živé organismy, pojem korály popisuje jejich kamenné schránky. První je tedy životné („koráli umřeli“), druhé neživotné („korály jsou poškozené“).

Podle nich je to alarmující, protože lokální vymírání často signalizuje širší regionální – a nakonec i globální – umírání druhů.

Korálové útesy pod tlakem

Útesový systém Lizard Island v posledních čtyřech desetiletích postihla spousta problémů: opakované přemnožení mořských hvězdic, které útočí na korály, cyklony čtvrté kategorie v letech 2014 a 2015 a také bělení korálů v letech 2016, 2017 a 2020 způsobené vysokou teplotou vody. Všechny tyto události měly společně dramatický dopad na schopnost korálů přežívat.

  • Poprvé bylo bělení zaznamenáno a popsáno na korálových útesech Bird Key u Florida Keys v roce 1911.

Vědci v letech 2011 až 2020 čtyřikrát prozkoumali biodiverzitu druhů korálů na čtrnácti lokalitách. Výsledky pak zkombinovali s publikovanými a fotografickými záznamy druhů z let 1976 až 2020.

Ze 368 druhů korálů zaznamenaných v okolí ostrova Lizard Island nebylo 28 (7,6 %) spolehlivě zaznamenáno po roce 2011 a může jim hrozit lokální vyhynutí. Dalších 31 druhů (8,4 %) nebylo zaznamenáno od roku 2015 a může jim hrozit zmenšení areálu, což by mohlo znamenat jejich vyhynutí v této oblasti.

Zjištění, že 59 druhům korálů hrozí vyhynutí nebo zmenšení prostoru, kde mohou žít, je podle autorů práce velmi významné. Zmenšení lokálního areálu totiž často bývá předzvěstí vymírání druhů. A místní mizení druhů je zase často předzvěstí regionálního a nakonec i globálního vymírání.

Každý druh korálu na útesu plní řadu životně důležitých funkcí. Může poskytovat životní prostředí nebo potravu jiným druhům, může mít zatím neznámý vliv na biochemii útesu nebo nenahraditelnou roli v jeho ekosystému. „Jedno je jasné: každý druh korálu je důležitý,“ říkají autoři práce.

Globální krize

„S narůstajícím lidským vlivem na přírodu a klimatickými hrozbami rostou obavy o rozmanitost korálů v budoucnu. Náš výzkum naznačuje, že tyto obavy jsou přinejmenším na ostrově Lizard Island oprávněné,“ konstatují autoři.

Současně ale vědci varují před předčasnými závěry – rozmanitost korálových druhů totiž v posledním desetiletí kolísala. V letech 2011 až 2017 byl například sice zaznamenán výrazný pokles, ale v následujících třech letech se zase jejich rozmanitost zvýšila.

K lokálnímu vymírání často dochází postupně, a proto může být „neviditelné“. K jeho odhalení a zohlednění přirozené proměnlivosti korálových společenstev je zapotřebí dlouhodobé sledování biologické rozmanitosti na více lokalitách a v různých časových rámcích.

Na většině lokalit však chybí údaje o rozšíření a početnosti všech korálových druhů ve společenstvu. To znamená, že může být obtížné posoudit změny a pochopit škody, které na jednotlivé druhy má změna klimatu a další stresové faktory způsobené člověkem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.