K Austrálii pluje obří pemzový koberec, mohl by zachraňovat korály

K Austrálii míří přirozený „koberec“ velikosti Manhattanu. Je tvořený pemzovou vyvřelinou a mohl by pomoci zachránit kriticky ohrožený Velký korálový útes, který v minulých letech kvůli klimatickým změnám z poloviny zemřel. Od hmoty u australských břehů se podle vědců očekává, že může mít pozitivní dopad na organismy, které útes tvoří, nebo s ním žijí v symbióze.

Pás pemzových úlomků o rozloze 150 kilometrů čtverečních se v současnosti pohybuje Pacifikem směrem k australskému pobřeží. O koberci lehké přírodní pěnovité sopečné vyvřeliny, velkém jako dvacet tisíc fotbalových hřišť, podala zprávu v polovině srpna dvojice Australanů, kteří do něj cestou na plachetnici bezděčně vpluli na Fidži.

Odborníci mají za to, že pemza pochází z podmořské sopky poblíž ostrovního státu Tonga, která vybuchla 7. srpna.

Pemza vzniká při rychlém zchlazení lávy. Velké pásy této plovoucí horniny se většinou utvoří, pokud se podmořský vulkán nenachází příliš hluboko. V regionu takové útvary na hladině vzniknou zhruba jednou do pěti let, uvedl geolog Scott Bryan z technologické univerzity v Queenslandu. Plovoucí pole se rozdělilo na dvě hlavní části, dodává geolog a odkazuje přitom na satelitní snímky.

„V tuto chvíli na hladině plave přes bilion kousků pemzy. Postupem času se pole rozdělí a roztrousí po oblasti,“ vysvětluje geolog. Nyní pásy sopečné vyvřeliny unáší proudy západní směrem k Fidži, patrně proplují kolem francouzského zámořského území Nová Kaledonie a ostrovního státu Vanuatu.

„Je možné, že za rok dosáhnou Austrálie, ale nevíme, zda takovou dobu vůbec vydrží,“ řekl k plovoucímu koberci křehké horniny Martin Jutzeler z tasmánské univerzity. Při cestě Pacifikem se kousky pórovité pemzy mohou stát domovem řady mořských živočichů. Jestliže pemza dopluje až do Austrálie, mohla by přispět k oživení Velkého bariérového útesu, myslí si někteří odborníci.

Věří tomu i Bryan, který na toto téma poskytl rohovor pro stanici CNN. „Budeme mít miliony a miliardy jedinců desítek různých druhů, kteří všichni dorazí najednou k našemu pobřeží. Všichni zdraví a hledající nový domov,“ uvedl v něm. Vědec věří, že tato biologická hmota by mohla pomoci korálům získat novou energii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 6 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.