K Austrálii pluje obří pemzový koberec, mohl by zachraňovat korály

K Austrálii míří přirozený „koberec“ velikosti Manhattanu. Je tvořený pemzovou vyvřelinou a mohl by pomoci zachránit kriticky ohrožený Velký korálový útes, který v minulých letech kvůli klimatickým změnám z poloviny zemřel. Od hmoty u australských břehů se podle vědců očekává, že může mít pozitivní dopad na organismy, které útes tvoří, nebo s ním žijí v symbióze.

Pás pemzových úlomků o rozloze 150 kilometrů čtverečních se v současnosti pohybuje Pacifikem směrem k australskému pobřeží. O koberci lehké přírodní pěnovité sopečné vyvřeliny, velkém jako dvacet tisíc fotbalových hřišť, podala zprávu v polovině srpna dvojice Australanů, kteří do něj cestou na plachetnici bezděčně vpluli na Fidži.

Odborníci mají za to, že pemza pochází z podmořské sopky poblíž ostrovního státu Tonga, která vybuchla 7. srpna.

Pemza vzniká při rychlém zchlazení lávy. Velké pásy této plovoucí horniny se většinou utvoří, pokud se podmořský vulkán nenachází příliš hluboko. V regionu takové útvary na hladině vzniknou zhruba jednou do pěti let, uvedl geolog Scott Bryan z technologické univerzity v Queenslandu. Plovoucí pole se rozdělilo na dvě hlavní části, dodává geolog a odkazuje přitom na satelitní snímky.

„V tuto chvíli na hladině plave přes bilion kousků pemzy. Postupem času se pole rozdělí a roztrousí po oblasti,“ vysvětluje geolog. Nyní pásy sopečné vyvřeliny unáší proudy západní směrem k Fidži, patrně proplují kolem francouzského zámořského území Nová Kaledonie a ostrovního státu Vanuatu.

„Je možné, že za rok dosáhnou Austrálie, ale nevíme, zda takovou dobu vůbec vydrží,“ řekl k plovoucímu koberci křehké horniny Martin Jutzeler z tasmánské univerzity. Při cestě Pacifikem se kousky pórovité pemzy mohou stát domovem řady mořských živočichů. Jestliže pemza dopluje až do Austrálie, mohla by přispět k oživení Velkého bariérového útesu, myslí si někteří odborníci.

Věří tomu i Bryan, který na toto téma poskytl rohovor pro stanici CNN. „Budeme mít miliony a miliardy jedinců desítek různých druhů, kteří všichni dorazí najednou k našemu pobřeží. Všichni zdraví a hledající nový domov,“ uvedl v něm. Vědec věří, že tato biologická hmota by mohla pomoci korálům získat novou energii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Metan uniká ze sibiřského permafrostu stále rychleji, varují čínští akademici

Na Sibiři se uvolňuje velké množství metanu. Pokud se bude svět dále oteplovat, bude přibývat v atmosféře i tohoto plynu. Do roku 2050 by mohl zvrátit asi pětinu snah lidstva o omezení jeho emisí.
před 21 hhodinami

Reportéři ČT zkoušeli, co všechno zaznamenávají auta s čínskými technologiemi

Auta s čínskými technologiemi – i některá evropská či americká – jsou schopná natáčet a odesílat všechno, co se děje kolem i uvnitř, přímo čínským úřadům. Takové varování vydal už loni Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Někteří politici to bagatelizují a zákonné úpravy, které by bezpečnost posílily, stále chybí. Reportéři ČT se rozhodli vyzkoušet, co všechno auta vybavená těmito technologiemi zaznamenávají. Marek Martinovský a Jana Neumannová postavili jedno takové auto postupně před ministerstvo obrany, Úřad vlády i tajnou službu.
27. 10. 2026‌‌

Češi v Egyptě znovuobjevili velkolepé hrobky

Čeští archeologové pod vedením Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu znovuobjevili zapomenuté hrobky starověkých úředníků Sabua a Ptahšepsese, kteří byli spjati s kultem boha Ptaha v Memfidě. Prozkoumali a zdokumentovali i dosud zcela neznámé části těchto staveb a jako první v moderní době objevili také pohřební komory ukryté hluboko pod zemí, oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
27. 10. 2026‌‌

Pozorování ptáků může zpomalovat stárnutí mozku, tvrdí studie

Pozorování ptáků může prospívat duševnímu zdraví, podporovat paměť a zpomalovat úbytek kognitivních schopností ve stáří. Výzkumy naznačují, že tato činnost souvisí se změnami ve struktuře mozku a může být přínosná také pro lidi s demencí. Stále častěji se proto využívá jako součást péče o seniory, všiml si server BBC.
27. 10. 2026‌‌

Koncentrace skleníkových plynů jsou rekordní, říká WMO. Varuje i před těmi méně známými

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2025 hladiny oxidu uhličitého (CO₂) a dalších hlavních skleníkových plynů v atmosféře bezprecedentních maxim. Znamená to další dlouhodobý nárůst teploty na Zemi.
27. 10. 2026‌‌

Změny klimatu a intenzivní zemědělství ničí české ptactvo, upozorňují ornitologové

Každý rok v Česku ubude 1,6 procenta ptáků. Od roku 1982 se už jejich početnost snížila o 13,4 procenta, tento jev se stále zhoršuje. Upozorňuje na to Česká společnost ornitologická (ČSO) v nově vydané knize Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách popisuje, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení.
26. 10. 2026‌‌

Střevní mikrobiom může souviset s rozvojem mentální anorexie, naznačuje český výzkum

Mikroorganismy ve střevech hrají významnou roli v rozvoji mentální anorexie. Jsou důležité také pro zotavení z tohoto závažného psychického onemocnění. O výsledcích studií vědkyň z Mikrobiologického ústavu Akademie věd informovala akademie v tiskové zprávě. S různými poruchami příjmu potravy, mezi které anorexie patří, se loni v Česku léčilo více než deset tisíc lidí. Od roku 2010 se jejich počet podle údajů ministerstva zdravotnictví téměř zdvojnásobil.
26. 10. 2026‌‌

Experimentální vakcína výrazně snižuje riziko návratu melanomu

Očkovací látky na principu mRNA se nejvíc proslavily během pandemie covidu-19, od té doby ale vznikly i proti dalším nemocem. Teď oznámily dvě farmaceutické společnosti výsledky třetí fáze studie, která zkoumala účinnost proti rakovině.
26. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.