K Austrálii pluje obří pemzový koberec, mohl by zachraňovat korály

K Austrálii míří přirozený „koberec“ velikosti Manhattanu. Je tvořený pemzovou vyvřelinou a mohl by pomoci zachránit kriticky ohrožený Velký korálový útes, který v minulých letech kvůli klimatickým změnám z poloviny zemřel. Od hmoty u australských břehů se podle vědců očekává, že může mít pozitivní dopad na organismy, které útes tvoří, nebo s ním žijí v symbióze.

Pás pemzových úlomků o rozloze 150 kilometrů čtverečních se v současnosti pohybuje Pacifikem směrem k australskému pobřeží. O koberci lehké přírodní pěnovité sopečné vyvřeliny, velkém jako dvacet tisíc fotbalových hřišť, podala zprávu v polovině srpna dvojice Australanů, kteří do něj cestou na plachetnici bezděčně vpluli na Fidži.

Odborníci mají za to, že pemza pochází z podmořské sopky poblíž ostrovního státu Tonga, která vybuchla 7. srpna.

Pemza vzniká při rychlém zchlazení lávy. Velké pásy této plovoucí horniny se většinou utvoří, pokud se podmořský vulkán nenachází příliš hluboko. V regionu takové útvary na hladině vzniknou zhruba jednou do pěti let, uvedl geolog Scott Bryan z technologické univerzity v Queenslandu. Plovoucí pole se rozdělilo na dvě hlavní části, dodává geolog a odkazuje přitom na satelitní snímky.

„V tuto chvíli na hladině plave přes bilion kousků pemzy. Postupem času se pole rozdělí a roztrousí po oblasti,“ vysvětluje geolog. Nyní pásy sopečné vyvřeliny unáší proudy západní směrem k Fidži, patrně proplují kolem francouzského zámořského území Nová Kaledonie a ostrovního státu Vanuatu.

„Je možné, že za rok dosáhnou Austrálie, ale nevíme, zda takovou dobu vůbec vydrží,“ řekl k plovoucímu koberci křehké horniny Martin Jutzeler z tasmánské univerzity. Při cestě Pacifikem se kousky pórovité pemzy mohou stát domovem řady mořských živočichů. Jestliže pemza dopluje až do Austrálie, mohla by přispět k oživení Velkého bariérového útesu, myslí si někteří odborníci.

Věří tomu i Bryan, který na toto téma poskytl rohovor pro stanici CNN. „Budeme mít miliony a miliardy jedinců desítek různých druhů, kteří všichni dorazí najednou k našemu pobřeží. Všichni zdraví a hledající nový domov,“ uvedl v něm. Vědec věří, že tato biologická hmota by mohla pomoci korálům získat novou energii. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Houby mezi sebou šíří drby o moči a vodě

Houbové sítě si mezi sebou vyměňují spoustu informací. V novém experimentu japonských mykologů se ukázalo, že si předávají odlišné informace v závislosti na tom, jestli na ně dopadají kapky vody nebo moči. A tato komunikace je opravdu bleskurychlá.
7. 4. 2026

Artemis II obletěla Měsíc a vrací se k Zemi

Čtyři astronauti na palubě kosmické lodi Orion splnili hlavní cíl mise Artemis II. Dokázali proletět kolem Měsíce, vyfotografovali ho z odvrácené strany a nyní už směřují k Zemi, kde by měli přistát v noci z pátku na sobotu.
7. 4. 2026

Na obloze září zelená kometa. Brzy může být vidět pouhým okem

Na obloze je už několik týdnů viditelná kometa C/2025 R3 (PanSTARRS). V současné době zjasnila tolik, že je vidět i menším dalekohledem. Kometa bude pozorovatelná z našich končin následující dva týdny, podle astrofotografa Petra Horálka je pravděpodobné, že překoná hranici viditelnosti pouhýma očima.
7. 4. 2026

Peruánští vědci zmapovali vliv pesticidů na rakovinu po celé zemi

Francouzští a peruánští vědci popsali nový způsob, jak na úrovni celé země mapovat vliv pesticidů na výskyt rakoviny. Studie zveřejněná v odborném časopise Nature Health ukázala v Peru výraznou prostorovou souvislost mezi vystavením pesticidům a vyšším výskytem některých typů rakoviny ve více než čtyř stech oblastech. Upozornil na to francouzský deník Le Monde.
7. 4. 2026
Načítání...