Tichý oceán

Ocasní ploutev keporkaka je stejně jedinečná jako otisk lidského prstu. Hrbolky, které se nacházejí na okraji ocasu, se u každého jednotlivce liší; černobílý vzor na spodní straně ploutve zůstává po celý život velryby stejný. Když letos v červenci Adam A. Pack, odborník na mořské savce na Havajské univerzitě ve městě Hilo, fotografoval velryby na Aljašce, okamžitě mezi nimi poznal svého starého známého. Napsal o tom list The New York Times.

Podle nové studie využívají rypouši severní v hlubinách Tichého oceánu sonarovou observatoř Ocean Networks Canada jako signál, pomocí kterého se snadno dostanou k hostině.

Ambice prezidenta Emmanuela Macrona na posílení vlivu Francie v Tichomoří by při příliš tvrdé reakci na nepokoje v Nové Kaledonii mohly vzít za své. S odkazem na představitele a analytiky ze států v regionu to uvedla agentura Reuters. Ostrovní státy v Tichém oceánu jsou kvůli své strategické poloze dlouhodobě v centru zájmu světových mocností, v posledních letech především Číny. Ta se pomocí příslibů investic a rozšíření bezpečnostní spolupráce snaží rozšířit svůj vliv a tím z oblasti vytlačit Západ.

Mezinárodní vědecký tým přišel s nečekaným vysvětlením vln veder, které v posledním desetiletí zasáhly severní oblasti Tichého oceánu. Nový počítačový model totiž ukázal, že za horko asi může velké snížení emisí aerosolů z továren v Číně. Klimatologové to popsali v odborném žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences.

Tichomořský ostrůvek Nauru v lednu zaujal zpřetrháním vazeb na Tchaj-wan a přimknutím k Číně. Atol umí využívat diplomacii k získání financí, které tamní skomírající ekonomika potřebuje. Navzdory nevelké rozloze se pravidelně ocitá v hledáčku regionálních i globálních mocností. Aktuálně zejména Číny, která se na úkor Austrálie a Spojených států snaží prosadit v jižním Pacifiku.

Průzkumníci jsou znovu na stopě pohřešovanému letadlu Amelie Earhartové. Společnost Deep Sea Vision zveřejnila fotografii ze dna Tichého oceánu, která by podle ní mohla zachycovat trosky stroje slavné americké pilotky. Earhartová s navigátorem Fredem Noonanem zmizeli v roce 1937 při cestě kolem světa. Jejich osud se stal jednou z největších záhad letectví a předmětem konspiračních teorií.

V pozemské atmosféře v noci na pátek po neúspěšném pokusu o první americké přistání na Měsíci po více než půlstoletí shořel lunární modul Peregrine společnosti Astrobotic Technology (AT). Informovala o tom stanice BBC News na svém webu. Firma dříve uvedla, že návrat plavidla, které vstoupilo do ochranného obalu Země nad odlehlou částí Tichého oceánu, nepředstavuje žádné bezpečnostní riziko.

Nad hladinou Panamského průplavu se tyčí pahýly stromů ze zatopeného pralesa, které napovídají, jak špatně na tom vodní dílo je. Obvykle jsou totiž vidět jen v období sucha. Správa průplavu proto musela omezit kapacitu lodní dopravy a zjišťuje, jak může situaci zlepšit. Mezi řešení patří vytvoření umělého jezera nebo osévání mraků, takzvaný cloud seeding, které by zvýšilo množství srážek.

Jihokorejská vláda ve středu rozhodla o částečném pozastavení platnosti vojenské dohody s KLDR v reakci na vypuštění špionážní družice oznámené v úterý Pchjongjangem. Informovaly o tom světové agentury. Soul hodlá obnovit průzkumné lety v hraničním pásmu obou zemí, uvedlo jihokorejské ministerstvo obrany. Krok KLDR po Spojených státech či Japonsku rázně odsoudil i generální tajemník OSN António Guterres. USA do oblasti podle agentury Reuters vyslaly ponorku na jaderný pohon.

Jméno portugalského mořeplavce Fernaa de Magalhaese je vepsáno ve hvězdách v podobě galaxií Velký a Malý Magellanův oblak, část astronomů teď volá po jejich přejmenování. Tvrdí, že Magalhaes byl vrah, který při první plavbě okolo země zotročoval původní obyvatelstvo tichomořských ostrovů.

Klimatické změny mohou v budoucnu změnit mapu světa. Jednou z prvních obětí by mělo být souostroví Tuvalu, kde už v současnosti oceán pohltil dva z devíti ostrovů. Celkově neobyvatelné by pak mohlo být během příštích osmdesáti let. Místní obyvatelé zatím mají alternativní útočiště zaručené, v bezprecedentní smlouvě se k přijetí klimatických uprchlíků zavázala Austrálie.

V Brazílii letos zažívají celé měsíce extrémů v řadě za sebou. Zatímco jih země zasáhly v minulých týdnech rekordní srážky, které mimo jiné rozvodnily i známé vodopády Iguazú, jihovýchod země trápila extrémní vedra. Ve druhé polovině října teplota vyšplhala až k 45 °C, na řadě stanic padly dosavadní historické rekordy. Centrální a severní části země pak hlásí extrémní sucho – to všechno v situaci, kdy je na jižní polokouli stále teprve jaro a největší vedra se teprve očekávají.

Svět má zatím dost potravin na to, aby se nasytila většina hladových – problém je hlavně v tom, že někde je jídla méně, a jinde víc. Jenže v blízké budoucnosti může být situace výrazně horší. Příčinou je podle nové zprávy meteorologický jev El Niño.

Letošní zima bude po celém světě pod vlivem několika současně působících jevů. Jednak zrychlující se změnou klimatu, ale také sílícím jevem El Niño. První předpovědi naznačují, jaký to bude mít vliv na průběh blížící se zimy.

Průměrná globální teplota byla v září ještě výrazněji nad běžnými hodnotami z uplynulých dekád, než tomu bylo v předchozích měsících, upozorňují vědci s odvoláním na dlouhodobé záznamy. Podle prvotních analýz japonské meteorologické služby byl předchozí rekord pro daný měsíc překonán o 0,5 stupně Celsia a odchylka od průměru z let 1991 až 2020 činila skoro 0,9 stupně.

Japonsko ve čtvrtek zahájilo druhou fázi vypouštění rozředěné radioaktivní vody z jaderné elektrárny Fukušima. Informuje o tom agentura AP, podle níž má vypuštění 7800 tun upravené vody do Tichého oceánu trvat sedmnáct dnů. Zařízení v roce 2011 zničilo zemětřesení a vlna tsunami.

Letošní léto bylo na zemské severní polokouli nejteplejší v historii měření, uvádějí ve zprávě Světová meteorologická organizace (WMO) a program Evropské unie Copernicus. Letošní srpen byl nejen nejteplejším srpnem vůbec, ale také druhým nejteplejším měsícem v historii, a to po letošním červenci. Rekordní hodnoty zaznamenaly s průměrnou teplotou téměř 21 stupňů Celsia též oceány, jež pokrývají 71 procent zemského povrchu.

Úroveň radioaktivity ve vodě, kterou začalo Japonsko ve čtvrtek vypouštět do moře z poškozené jaderné elektrárny Fukušima, je hluboko pod povolenou normou. Podle agentury AFP to uvedla firma TEPCO, která elektrárnu provozuje, na základě rozboru vzorků odebraných z vypouštěné vody. Kritici procesu ale vyjadřují obavy z možných dopadů dlouhodobého vypouštění vody obsahující radioaktivní tritium do Tichého oceánu.

Provozovatel poškozené japonské jaderné elektrárny Fukušima začal vypouštět radioaktivní vodu do Tichého oceánu, uvedly zahraniční agentury. Krok už dříve vyvolal kritiku a nyní ho opět odsoudila Čína. Premiér Jižní Koreje Han Duk-so podle agentury Reuters Japonsko vyzval, aby o vypouštění vody transparentně informovalo a před japonskou ambasádou v Soulu proti aktivitám ve Fukušimě demonstrovali lidé. Policie tam zadržela deset protestujících, kteří se pokusili násilím dostat dovnitř budovy, informovala AFP.

Panamskému průplavu hrozí vážné problémy, pokud se nedokáže přizpůsobit změnám klimatu, píše agentura AFP. Infrastrukturu, která spojuje Tichý a Atlantický oceán, ohrožuje především pokles srážek, protože používá pro své plavební komory vodu ze sladkovodních nádrží. Kvůli suchu již musel provozovatel omezit pohyb lodí v kanálu, což se zřejmě promítne do jeho hospodaření. Omezení potrvá nejméně do září příštího roku.

Japonsko a Jižní Korea se vypořádávají s tajfunem Khanun. Země kvůli němu částečně zastavily leteckou i železniční dopravu a některé firmy přerušily výrobu. Korea vyhlásila nejvyšší stupeň pohotovosti, nejhorší počasí čeká během čtvrtka. Na Japonsko míří nová bouře.

Japonsko brzy začne vypouštět vyčištěnou vodu z jaderné elektrárny Fukušima do Tichého oceánu. Po splnění všech standardů to povolila Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Proces, který potrvá třicet až čtyřicet let, kritizují sousední země v severovýchodní Asii, zejména Čína. Jejím nejdůraznějším mluvčím se stal Hongkong.

Západ hledá spojence mezi ostrovními státy v Tichomoří. Tento týden oblast kromě amerických ministrů navštívil i francouzský prezident. Postoj dlouho přehlížených a nerozvinutých zemí zásadně ovlivňuje bezpečnost v oblasti, kde získává převahu Čína.

Jižní Korea a Čína se obávají japonských plánů ohledně fukušimské elektrárny. Úřady chtějí vypustit do moře velký objem upravené radioaktivní vody po havárii, která se stala v roce 2011. Jihokorejští obyvatelé v návaznosti na to skupují v obchodech velké množství mořské soli a trvanlivé mořské plody. Tokio opakovaně ujišťuje, že zpracovaná voda jejich zdraví nijak neohrozí.