Tichý oceán strana 5 z 5

Bouře Ida zasáhla jako hurikán čtvrté kategorie - z pěti - pobřeží amerického státu Louisiana. Doprovází ji vítr o rychlosti až 240 kilometrů za hodinu. Meteorologové upozornili, že půjde o nejsilnější hurikán, který tento stát zasáhl za více než sto let. Ida dorazila přesně šestnáct let po hurikánu Katrina, který v roce 2005 nepřežilo téměř dva tisíce lidí. Jiná bouře, hurikán Nora způsobil na tichomořském pobřeží Mexika povodně a sesuvy půdy. Poté se stočil zpět nad oceán, kde zeslábl na tropickou bouři. Má zatím jednu oběť.

Letošní červenec byl nejteplejším měsícem, který planeta zažila za posledních 142 let. Se zjištěním přišli meteorologové a badatelé z amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA). Mimořádně vysoké teploty v červenci zaznamenaly především Asie a Evropa.

Nová studie biologů z Kiribati odhalila zajímavý paradox: poškozenější korálové útesy žijící ve více znečištěné vodě totiž zřejmě nejlépe odolávají extrémním vlnám tepla. Mohly by tedy lépe čelit klimatickým změnám.

Mladé mořské želvy polykají velké množství plastů na otevřeném moři, které pro ně dříve bývalo ideálním místem pro vývoj. Evoluční výhoda se proto kvůli znečištění oceánů může proměnit v evoluční past, uvádí nová studie zveřejněná v odborném časopise Frontiers in Marine Science. Informoval o tom list The Guardian.

Let americké kosmické lodi Apollo 15, který odstartoval před padesáti lety (26. července 1971), byl devátým pilotovaným letem v programu Apollo a současně čtvrtou návštěvou astronautů na Měsíci. Vylepšení rakety Saturn V a lunárního modulu umožnilo oproti předchozím expedicím zůstat na Měsíci déle a také s sebou vzít terénní vozidlo pro několikakilometrové přesuny.

Hluboko v Tichém oceánu se rozprostírá podmořská „superdálnice“ – 700 kilometrů dlouhý úsek mezi mořskými rezervacemi ekvádorských Galapág a kostarického Kokosového ostrova. Oblast je zásadní pro žraloky, želvy a další mořské živočichy, ohrožují ji ale rybářská plavidla, napsal server CNN.

Vědci z agentur NASA a NOAA tvrdí, že „energetická nerovnováha“ Země se výrazně zvyšuje. Podle jejich výzkumu se mezi roky 2005 a 2019 zdvojnásobila.

Slavný skalní útvar Darwinův oblouk u Galapág se zřítil do Tichého oceánu. Důvodem podle ekvádorského ministerstva životního prostředí byla přirozená eroze, napsal v úterý server BBC. Agentura AFP podotkla, že na snímcích zveřejněných úřady je vidět, jak z původního obloukovitého tvaru zbyly jen dva sloupovité útvary.

Tým vedený fyzikálními oceánografy ze Scrippsova institutu ukázal v nové studii, proč tak rychle taje mořský led v Severním ledovém oceánu. Příčinou jsou průniky teplé vody z Tichého oceánu, které na led působí jako tepelné bomby. Studie vyšla v časopise Nature Communications.

Fernãa de Magalhãese neměla jeho posádka vůbec v oblibě. Kulhající kapitán byl despota, který se nebál své námořníky trestat brutálními praktikami. Zároveň jej ale nesmírně přitahovala svoboda, kterou představovaly neprobádané vody za nedávno objeveným americkým kontinentem. Ač sám Portugalec, dokázal přesvědčil španělského krále, aby mu svěřil pět lodí, se kterými se chystal jako první obeplout Zemi. Jemu samotnému, stejně jako většině posádky, se to však nepodařilo. Zemřel před 500 lety, 27. dubna 1521, v bojích s domorodci na Filipínách.

Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí vydalo zprávu o klimatu v Evropě za rok 2020. Ukazuje řadu znepokojivých trendů, teplotní rekordy a hrozby pro obyvatele kontinentu.

Za normální situace foukají v Tichém oceánu větry, zvané pasáty, podél rovníku směrem na západ a odvádějí teplou vodu z Jižní Ameriky do Asie. Studená voda z větších hloubek pak stoupá k hladině. Dva protichůdné jevy, El Niño a La Niña, tyto normální podmínky narušují a mohou mít obrovský vliv na počasí celého světa.

Během léta se často tvoří majestátní bouřková mračna, která připomínají kovadlinu. Na vrcholu těchto oblaků bývá velmi nízká teplota. Američtí meteorologové v jednom z nich naměřili pomocí družice rekordní mráz 111 stupňů pod nulou.

Ruská vesmírná stanice Mir přesně před dvaceti lety, krátce před 07:00 SEČ ukončila svoji misi a zanikla v zemské atmosféře. Laboratoř na oběžné dráze pomohla sovětskému, ruskému i světovému výzkumu.

Nová studie o chování lovených velryb v 19. století může pomoci přiblížit, jakým způsobem se kytovci adaptují na změny způsobené člověkem o dvě století později. Hal Whitehead a Luke Rendell, přední odborníci na kytovce a autoři výzkumu, jehož výsledky zveřejnila britská Královská společnost, si položili prastarou otázku – „Když jsou velryby tak chytré, tak proč se nechávaly zabíjet?“ Odpověď je, že nenechávaly.

Vzhledem k tomu, že silné bouře přicházejí stále dříve a jsou kvůli teplejšímu oceánu pořád častější, rozhodli se meteorologové změnit pravidla pro pojmenování hurikánů v Atlantiku. Od letoška se již nebudou označovat písmeny řecké abecedy.

Spojené státy čelí klíčové výzvě, a to vzrůstajícímu soupeření s Čínou. Vyplývá to z nově představeného dokumentu, v němž administrativa amerického prezidenta Joea Bidena předestřela svou strategii na poli národní bezpečnosti. Podle ministra zahraničí Antonyho Blinkena představuje asijská země pro USA největší geopolitickou zkoušku tohoto století, uvedla agentura Reuters.

Říká se, že o hlubinách oceánů toho víme méně než o Měsíci. A je to částečně pravda – povrch našeho přirozeného satelitu je zmapován detailněji než mořské dno. Nyní to chce změnit výzkumný institut MBARI, který začal zcela detailně mapovat geologicky a biologicky zajímavé oblasti.

Extrémní počasí na jedné straně světa může silně ovlivnit počasí na druhé straně planety. Mezinárodní vědecký tým to popsal na příkladu loňských požárů v Kalifornii a Oregonu – povětrnostní podmínky, které plameny v USA rozdmýchavaly, totiž významně ovlivnily korejské tajfuny na druhé straně Pacifiku.

Nejaktivnější indonéská sopka Merapi vybuchla a do délky 1500 metrů po jejím svahu vytekla láva. Jde o její nejprudší aktivitu od listopadu, kdy úřady zvýšily stupeň nebezpečí v blízkosti sopky. Při její erupci v roce 2010 zemřelo 347 lidí.

Do polárních oblastí se po letech opět začaly vracet některé druhy velryb. Nedávná studie například poukázala na rostoucí populaci plejtváků obrovských ve vodách kolem subantarktického ostrova Jižní Georgie.

Čína spustila na dno Mariánského příkopu v Tichém oceánu ponorku. Záběry ponorky odvysílala státní televize CCTV. Na její palubě se nacházeli tři vědečtí pracovníci. Cílem ponoru na nejhlubší místo na zeměkouli bylo pozorování druhů a odebrání vzorků hornin. Ponor na dno příkopu se bude zřejmě opakovat.

Americká armáda si připsala světové prvenství. Její námořnictvo sestřelilo tréninkovou mezikontinentální balistickou střelu (neboli ICBM) mimo pozemskou atmosféru. O něco takového se USA i řada dalších zemí doposud marně snažily už desítky let.

Břehouš rudý přirovnávaný ke stíhacímu letadlu udělal při svém tažení z Aljašky na Nový Zéland rekord v nepřerušovaném ptačím letu. Trasu dlouhou víc než 12 tisíc kilometrů překonal tento drobný pták s dlouhým zobákem i krkem a s téměř metrovým rozpětím křídlem za pouhých 11 dní.