Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude pokračovat ve svém provozu až do roku 2030. Potom se řízeně zřítí na Zemi, do pečlivě vybraného místa v Tichém oceánu, které je v maximální možné vzdálenosti od míst obývaných lidmi. Oznámila to americká vesmírná agentura NASA.
Podle rozpočtových odhadů agentury NASA dojde ke shození ISS z oběžné dráhy do oceánu za devět let – v lednu 2031. Poté, co stanice opustí orbitu, začne klesat a nakonec spadne do Tichého oceánu v „bodě Nemo“, což je lokalita, které se někdy přezdívá Vesmírný hřbitov.
Tato oblast je totiž místem, které je nejvzdálenější od jakékoliv pevniny – od té nejbližší ji dělí 2700 kilometrů. Proto se stala i místem posledního odpočinku vyřazených vesmírných stanic, starých družic a dalšího lidmi vyrobeného vesmírného odpadu.
Oblast kolem vesmírného hřbitova, známá také jako „oceánský pól nepřístupnosti“ nebo „neobydlená oblast jižního Pacifiku“, je známá naprostou absencí lidské činnosti. Je to „v podstatě nejvzdálenější místo od jakékoliv lidské civilizace, jaké můžete najít“, uvedla NASA.
Co bude mezi tím?
Robyn Gatensová, ředitelka Mezinárodní vesmírné stanice v ústředí NASA, ocenila ohromné vědecké zásluhy, které ISS lidstvu přinesla, ale současně uvedla, že ISS není a nebyla konečným cílem. Tím je „položit základy pro komerční budoucnost na nízké oběžné dráze Země“. NASA podle ní chce v budoucnu plnit své mise tím, že si bude pronajímat prostor u komerčních dodavatelů.
„Těšíme se, že se budeme moci podělit o naše poznatky a provozní zkušenosti se soukromým sektorem, abychom mu pomohli vytvořit bezpečné, spolehlivé a nákladově efektivní destinace ve vesmíru,“ uvedl v prohlášení Phil McAlister, ředitel komerčních kosmických projektů v NASA.
Agentura odhaduje, že přechod jejího kosmického výzkumu ze specializované vesmírné stanice na pronájem prostor na palubách komerčních vesmírných misí by jen v roce 2031 ušetřil 1,3 miliardy dolarů a že tyto úspory by mohly být „použity na iniciativy v oblasti výzkumu hlubokého vesmíru, což by agentuře umožnilo další a rychlejší výzkum hlubokého vesmíru“.
Jaký bude pád
Mezinárodní vesmírná stanice má přibližně rozměry hřiště na americký fotbal, od listopadu 2000 je nepřetržitě obsazena astronauty. Původně měla fungovat jen 15 let, ale NASA v nové zprávě uvedla, že „má důvěru, že životnost ISS lze dále prodloužit až do roku 2030“, ačkoli některé analýzy její životaschopnosti se stále provádějí.
Pád do „bodu Nemo“ nebude pro experty nic nového. Od roku 1971 se tam potopilo téměř tři sta různých kusů vesmírného odpadu, mezi nimi více než stovka ruských zásobovacích raket a také pětice vesmírných stanic – včetně ruského Miru.
Konec vesmírné stanice bude pravděpodobně dost „vizuální“. K pádu ruské vesmírné stanice Mir došlo v březnu 2001, kdy nákladní loď zažehla motory, které stanici vytlačily z oběžné dráhy a poslaly ji k zemi. Zatímco solární panely a další okrajové části vesmírné stanice se během pádu odlomily, asi 20 až 25 tun zbytků spadlo. Došlo během toho k výraznému sonickému třesku. Jiné dopady zaznamenané nebyly. ISS je ale výrazně větší – její celková hmotnost se pohybuje kolem 450 tun, tedy asi jako 450 menších automobilů.
Ruské námitky
Ve čtvrtek se už ale proti americkému plánu vyjádřil ředitel ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Na svém twitterové účtu uvedl, že toto rozhodnutí musí být společné, protože ISS je jeden „oganismus“.
Podle ruské agentury RIA je technicky pád ISS připraven, protože už od vzniku stanice se s jejím řízeným zánikem v oceánu počítalo.
Bez ruské strany se ale reálně neobejde, protože za změnu oběžné dráhy stanice s pomocí kosmické lodi Progress MS odpovídají ruští specialisté.
