NASA oznámila, že se ISS v lednu 2031 zřítí do oceánu. Rusku se to nelíbí

4 minuty
Horizont: Jan Kolář o konci ISS
Zdroj: ČT24

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude pokračovat ve svém provozu až do roku 2030. Potom se řízeně zřítí na Zemi, do pečlivě vybraného místa v Tichém oceánu, které je v maximální možné vzdálenosti od míst obývaných lidmi. Oznámila to americká vesmírná agentura NASA.

Podle rozpočtových odhadů agentury NASA dojde ke shození ISS z oběžné dráhy do oceánu za devět let – v lednu 2031. Poté, co stanice opustí orbitu, začne klesat a nakonec spadne do Tichého oceánu v „bodě Nemo“, což je lokalita, které se někdy přezdívá Vesmírný hřbitov.

Tato oblast je totiž místem, které je nejvzdálenější od jakékoliv pevniny – od té nejbližší ji dělí 2700 kilometrů. Proto se stala i místem posledního odpočinku vyřazených vesmírných stanic, starých družic a dalšího lidmi vyrobeného vesmírného odpadu.

Oblast kolem vesmírného hřbitova, známá také jako „oceánský pól nepřístupnosti“ nebo „neobydlená oblast jižního Pacifiku“, je známá naprostou absencí lidské činnosti. Je to „v podstatě nejvzdálenější místo od jakékoliv lidské civilizace, jaké můžete najít“, uvedla NASA.

Co bude mezi tím?

Robyn Gatensová, ředitelka Mezinárodní vesmírné stanice v ústředí NASA, ocenila ohromné vědecké zásluhy, které ISS lidstvu přinesla, ale současně uvedla, že ISS není a nebyla konečným cílem. Tím je „položit základy pro komerční budoucnost na nízké oběžné dráze Země“. NASA podle ní chce v budoucnu plnit své mise tím, že si bude pronajímat prostor u komerčních dodavatelů.

„Těšíme se, že se budeme moci podělit o naše poznatky a provozní zkušenosti se soukromým sektorem, abychom mu pomohli vytvořit bezpečné, spolehlivé a nákladově efektivní destinace ve vesmíru,“ uvedl v prohlášení Phil McAlister, ředitel komerčních kosmických projektů v NASA.

Agentura odhaduje, že přechod jejího kosmického výzkumu ze specializované vesmírné stanice na pronájem prostor na palubách komerčních vesmírných misí by jen v roce 2031 ušetřil 1,3 miliardy dolarů a že tyto úspory by mohly být „použity na iniciativy v oblasti výzkumu hlubokého vesmíru, což by agentuře umožnilo další a rychlejší výzkum hlubokého vesmíru“.

Jaký bude pád

Mezinárodní vesmírná stanice má přibližně rozměry hřiště na americký fotbal, od listopadu 2000 je nepřetržitě obsazena astronauty. Původně měla fungovat jen 15 let, ale NASA v nové zprávě uvedla, že „má důvěru, že životnost ISS lze dále prodloužit až do roku 2030“, ačkoli některé analýzy její životaschopnosti se stále provádějí.

Pád do „bodu Nemo“ nebude pro experty nic nového. Od roku 1971 se tam potopilo téměř tři sta různých kusů vesmírného odpadu, mezi nimi více než stovka ruských zásobovacích raket a také pětice vesmírných stanic – včetně ruského Miru. 

Point Nemo
Zdroj: Google Earth

Konec vesmírné stanice bude pravděpodobně dost „vizuální“. K pádu ruské vesmírné stanice Mir došlo v březnu 2001, kdy nákladní loď zažehla motory, které stanici vytlačily z oběžné dráhy a poslaly ji k zemi. Zatímco solární panely a další okrajové části vesmírné stanice se během pádu odlomily, asi 20 až 25 tun zbytků spadlo. Došlo během toho k výraznému sonickému třesku. Jiné dopady zaznamenané nebyly. ISS je ale výrazně větší – její celková hmotnost se pohybuje kolem 450 tun, tedy asi jako 450 menších automobilů.

Ruské námitky

Ve čtvrtek se už ale proti americkému plánu vyjádřil ředitel ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Na svém twitterové účtu uvedl, že toto rozhodnutí musí být společné, protože ISS je jeden „oganismus“.

Podle ruské agentury RIA je technicky pád ISS připraven, protože už od vzniku stanice se s jejím řízeným zánikem v oceánu počítalo. 

Bez ruské strany se ale reálně neobejde, protože za změnu oběžné dráhy stanice s pomocí kosmické lodi Progress MS odpovídají ruští specialisté.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
před 10 hhodinami

Čínští vědci čelí obvinění, že chtěli do USA propašovat nebezpečnou houbu

Dva čínští vědci byli ve Spojených státech obviněni, že chtěli do země propašovat toxickou houbu, která by v nejhorším případě mohla znehodnotit značnou část úrody některých plodin. Server The Guardian s odkazem na americké ministerstvo spravedlnosti napsal, že vědecký pár chtěl houbu zkoumat na americké univerzitě.
4. 6. 2025

Meditace a mindfulness mají stinnou stránku, varuje psycholog

Meditace a technika mindfulness jsou v současné době oblíbenější než kdy dříve. Obě slibují, že zlepší duševní i psychický stav člověka, mají být štítem proti stresu i duševním problémům. Prokazatelně fungují, mají ale i odvrácenou stránku. Podle řady výzkumů se o problémech nedostatečně mluví, přitom se o nich ví nejméně patnáct set let.
4. 6. 2025

Kouř z kanadských požárů se dostává nad Evropu

Kouř z lesních požárů v Kanadě překonal Atlantik a v posledních dnech se dostal do Evropy, uvedla agentura EU pro sledování atmosféry a klimatických změn Copernicus, podle níž se v nadcházejících dnech očekávají nad evropským kontinentem další oblaka kouře. Ten by ale podle předpovědí unijní meteorologické služby neměl mít výraznější dopad na kvalitu ovzduší v přízemní vrstvě atmosféry.
4. 6. 2025
Načítání...