Před dvaceti lety – 29. ledna 1998 – podepsali zástupci velmocí mezivládní dohody o vybudování a provozování Mezinárodní vesmírné stanice ISS.
ISS je v současné době jediná trvale obydlená vesmírná stanice; ve vesmíru je už dvacátým rokem. Před ní fungovala v letech 1986 až 2001, tedy celých patnáct let, první trvale obydlená stanice ve vesmíru – ruská stanice Mir.
Mir a ISS však nejsou prvními vesmírnými stanicemi. Sovětský svaz vyslal do kosmu svůj Saljut-1 už v dubnu 1971, Američané reagovali Skylabem o dva roky později. Saljut-1 zanikl v říjnu 1971, Skylab shořel v zemské atmosféře v červenci 1979.
Současná ISS navazuje na stanici, kterou chtěly vybudovat různé západní země spolu s USA, v roce 1993 se k nim pak přidalo Rusko. Americký plán se jmenoval Projekt Freedom, jeho autorem byl prezident Ronald Reagan. Později byl přejmenovaný na Alpha, aby nakonec nesl jednoduchý název Mezinárodní kosmická stanice.
Po podepsání smlouvy o zřízení ISS ve Washingtonu v lednu 1998 představiteli 14 zemí a agentur pro kosmické lety se zrodila stanice v listopadu 1998 vynesením ruského modulu Zarja (Úsvit) na oběžnou dráhu. Dosud bylo vyneseno k ISS necelých 40 modulů, dosud posledním byl v dubnu 2016 nafukovací obytný modul BEAM (Bigelow Expandable Activity Module).
Stanice měla životnost původně do roku 2016, postupně byla prodloužena nejprve do roku 2020 a naposledy do roku 2024. V minulých dnech se objevily zprávy, že NASA plánuje ukončení provozu už roku 2025 – agentura je ale zatím nepotvrdila. Pokud by se to stalo, je možné, že by se o stanici staraly v budoucnosti soukromé společnosti.
Do projektu jsou zapojeny USA (NASA), Rusko (Roskomos), Evropská vesmírná agentura (ESA), Japonsko, Kanada a Brazílie. Většinu dílů komplexu vlastní USA a Rusko. Hodnota vesmírného paláce se odhaduje na 100 miliard dolarů (2,2 bilionu korun), jedná se tedy o nejdražší věc, kterou kdy lidstvo vytvořilo.
Od 2. listopadu 2000 na stanici trvale pobývá posádka, která je dvou až šestičlenná a pravidelně se střídá po půl roce. Dosud stanici navštívilo 257 osob, z toho 31 žen či sedm vesmírných turistů; někteří z astronautů či kosmonautů tam byli vícekrát (dva z nich až pětkrát). Nejčastějšími obyvateli ISS byli Američané (143), druzí v pořadí jsou Rusové (46).
Kde najít ISS
Stanice je umístěna na oběžné dráze ve výšce kolem 400 kilometrů, Zemi oběhne za necelých 93 minut rychlostí asi 7670 m/s (zhruba 27 600 km/h). Váží asi 420 000 kilogramů, je široká 108 metrů, vysoká kolem 20 metrů a dlouhá 73 metrů. Základní obytný objem stanice je 388 metrů krychlových, celkový objem je 932 kubických metrů.
Po konci amerického programu raketoplánů v roce 2011 vynášejí americké astronauty na ISS zatím jen ruské kosmické lodě Sojuz. Zásobování zajišťují nákladní kosmické lodě – ruské Progressy (jeden se v prosinci 2016 zřítil), soukromá nákladní loď Dragon společnosti SpaceX, nákladní loď Cygnus soukromé společnosti Orbital ATK a japonská nákladní loď HTV-6. Loď Dragon je v současné době jediným nákladním dopravním prostředkem schopným vracet se neporušený zpět na Zemi.
Rekordmany ISS v nepřetržitém pobytu jsou Američan Scott Kelly a Rus Michail Kornijenko, kteří na ISS strávili 340 dní. Rus Fjodor Jurčichin strávil na ISS během pěti misí 673 dní, na druhém místě je americká rekordmanka Peggy Whitsonová (665 dní). Světovým rekordmanem v době pobytu ve vesmíru je Rus Gennadij Padalka, který vyrazil do vesmíru pětkrát a v kosmu strávil na Miru i ISS celkem 878 dní. S kariérou aktivního kosmonauta se rozloučil loni v dubnu.
Loni v květnu ISS zaznamenala významný milník, když absolvovala oblet Země s pořadovým číslem 100 000. Vesmírný komplex urazil od roku 1998 přes čtyři miliardy kilometrů.
