Ohně z pálení čarodějnic jsou vidět i z vesmíru. Fotky ukazují, kde se tradice drží

Pálení čarodějnic je velmi stará tradice, která se v řadě zemí světa drží již od pravěku. Původně jde o definitivní rozloučení se zimou, ale mělo i silné náboženské pozadí. Dnes jej můžeme pozorovat třeba i z vesmíru.

Poslední dubnový den se slaví v České republice „čarodějnice“ – přestože jde o svátek nepsaný a neoficiální, svou popularitou zastiňuje mnohé státní svátky. „Čarodky“ vrcholí zapalováním ohňů, které mají evokovat zahánění zlých duchů a démonů. Původní význam oslav pojmenovaných Svatojakubská noc, Valpuržina noc nebo Beltine se ale v současné době příliš neuctívá.

Z údajů na webu Českého hydrometeorologického ústavu se dá vyčíst, že oslavy jsou při dobrém počasí vidět i z vesmíru. Upozornila na to již roku 2012 Milada Šandová, když zveřejnila snímky z družic NOAA 15, 16, 18 a 19, které v té době snímkovaly území České republiky z výšky 850 kilometrů.

První snímek je z času 19:34 SELČ, kdy se zejména v oblasti Polabí a Českomoravské vrchoviny vyskytují červené body, které ještě částečně zakrývá rozpadající se oblačnost. Další snímek je už z doby po západu slunce 21:15, kdy se na růžovém až fialovém povrchu země zobrazují skvrnky tmavší, které naznačující místa s vysokou teplotou. Na posledním snímku z prvního květnového rána je vidět kompletně vyčištěná obloha nad naším územím a jen pár posledních lokalit s vyšší odrazivostí:

„Rozlišení družicových snímků družice NOAA je zhruba 1 kilometr, takže vyobrazení může být zkreslené. Pozoruhodné je prostorové rozložení tmavých teček, které se vyskytují prakticky jen v prostoru Čech. Při dalším pohledu vás jistě zaujme zahuštění těchto bodů za německými hranicemi, v oblasti Lužicka, kde se Čarodějnice slaví podobným způsobem jako u nás,“ upozornila Milada Šandová.

Slet čarodějných bytostí se slaví v mnoha zemích Evropy. Za českými lidovými pověrami a obyčeji, které se k poslední dubnové noci vázaly, byla snaha ochránit sebe a svůj příbytek před nekalými rejdy zlých sil. Pálení ohňů o filipojakubské noci mělo mít očistnou funkci. Tradovalo se, že plameny ničí temné síly ztělesněné v postavách čarodějnic. Zapalování ohňů má dávnou souvislost také s tím, že na stejné datum připadá keltský svátek Beltine.

V předkřesťanském a předslovanském kalendáři byla oslava příchodu teplého období roku jedním z nejvýznamnějších dnů. Svátek se oslavoval zejména hojností jídla a pití. Keltové prý pekli prasata a pilo se teplé pivo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Astronauti z nezdařené mise Starlineru se vrátí na Zemi o dvanáct dní dříve

Dvojice astronautů, která od loňského června po problémech lodi Starliner nuceně zůstává na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), se bude moci vrátit zpět na Zemi o dvanáct dní dříve, než se dosud plánovalo. Oznámil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), napsala agentura Reuters.
před 10 hhodinami

Trumpova administrativa zasáhla do financování medicínského výzkumu

Americké univerzity a další výzkumné instituce dostanou nižší granty na biomedicínský výzkum. Podle dotčených institucí to omezí jejich schopnost plnit jejich roli, administrativa prezidenta Donalda Trumpa naopak věří, že se tím stane systém efektivnějším. V související žalobě ze strany dvou desítek států vydal federální soudce příkaz, kterým nová pravidla částečně zablokoval.
včera v 18:19

Vědci zhodnotili zavírání škol za covidu v desítkách zemí. Výsledky jsou sporné

Měly se během pandemie zavírat školy? Neuškodilo to víc, než to pomohlo? Odpovědi na tyto otázky se budou hledat ještě roky, nyní přišli s částečnými výsledky australští vědci. Jsou podle nich velmi nejednoznačné.
včera v 15:53

Vědci objevili nového obřího stejnonožce

Vědci objevili druh stejnonožce, který měří kolem třiceti centimetrů. Jméno Bathynomus vaderi dostal podle slavného napraveného padoucha z filmové série Star Wars Dartha Vadera, jehož helmu dle přírodovědců připomíná hlava mořského živočicha.
včera v 13:38
Načítání...