Trump vytáhl proti univerzitám, ohrožuje jejich schopnosti a prestiž

Situace na univerzitách ve Spojených státech je v současnosti napjatá. Soud dočasně zablokoval rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zakázat Harvardově univerzitě zapisovat zahraniční studenty, ale kroky šéfa Bílého domu přesto poškozují výzkumné instituce a mohou ohrozit jejich prestižní postavení.

„Je to rána pro Harvard, je to rána pro Spojené státy a je to koneckonců i rána pro celý svět a mezinárodní prostředí,“ řekl ředitel Domu zahraniční spolupráce Michal Uhl k Trumpovu zákazu přijímat zahraniční studenty. „Vzdělávání svět sbližuje. Sdílení zkušeností, pohyb studentů po světě a pestré kolektivy dávají přidanou hodnotu, takže to vnímáme velmi problematicky,“ dodal.

„Nejde jen o studenty, ale jde i o juniorní pracovníky. To znamená studenty v postgraduálním studiu a postdoktorandy na začátku studia. Harvard je tak velký právě kvůli tomu, že tam směřoval největší talent,“ upozornil Václav Veverka z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Nahrávám video

Americké univerzity podle Uhla byly velmi překvapené, že vůbec existuje legislativní nástroj, který by umožnil zakázat přijímání zahraničních studentů. „V Americe panuje atmosféra strachu. Vysoké školy říkají, že už nemají svobodu slova a že o některých věcech nelze mluvit veřejně,“ poznamenal.

Podle amerických médií došlo k zmražení federálních grantů z amerického Národního institutu zdraví. Veverka upozornil, že většina lidí na Harvardu dostala dopisy o jejich zastavení. „Pro řadu z nich je to naprosto likvidační. Prolíná se to naskrz všechny generace pracovníků. Juniorní pracovníci nemohou dokončit své práce, zatímco seniorní už dále nemohou zaměstnávat řadu lidí, i když dříve řešili velké otázky biologie,“ popsal situaci Veverka.

„Síla americké inteligence a amerického výzkumu a vědy spočívala v tom, že přitahovala ty nejlepší talenty a dávala jim ty nejlepší podmínky,“ shrnula zahraniční zpravodajka Deníku N Jana Cieglerová.

Nahrávám video

Trumpovy argumenty proti Harvardu

Postup americké administrativy proti Harvardově univerzitě označil sinolog a ředitel portálu Sinopsis Martin Hála za bezprecedentní. „Je to zjevně součást jeho (Trumpovy) kulturní války, kterou vede proti tomu, co považuje za extrémně levicové projevy v akademickém prostředí ve Spojených státech,“ dodal.

„Vláda činí Harvard odpovědný za podporu násilí, antisemitismu a spolupráci s Komunistickou stranou Číny na akademické půdě,“ prohlásila minulý týden americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová. Hála odmítl, že by Harvard spolupracoval s komunistickou stranou Číny. Na univerzitě sice Číňané tvoří nejpočetnější skupinu zahraničních studentů, ale zároveň jejich počty rok od roku klesají.

„Je to jeden z argumentů, které Trump použil pro svou kampaň proti Harvardu. Ten hlavní argument, který používá, jsou údajné antisemitské postoje univerzity a údajná nedostatečná ochrana, kterou univerzita poskytuje svým studentům. To, myslím, není úplně pravda,“ přiblížil Hála.

„Během propalestinských demonstrací, zejména na konci roku, situace na Harvardu byla podobně dramatická jako na jiných univerzitách. Zrovna vedení Harvardu se s ní vyrovnalo rázněji než jiné univerzity,“ upozornil.

Nahrávám video

Američané se ujišťovali, že je o ně stále zájem, říká Uhl

Obavu mají i čeští studenti, kteří se chystají studovat v USA. „Situace zatím nenasvědčuje tomu, aby se člověk bál jet do Spojených států. Nedomnívám se, že by v celých Spojených státech bylo zakázáno studovat všem neamerickým studentům. To by bylo devastující pro USA a zásadním způsobem by je to poškodilo,“ sdělil Uhl.

„Pokud Harvard nebude mít zahraniční studenty, tak to bude mít zásadní dopad na jeho kvalitu. Když hovoříme o nejlepších amerických univerzitách nebo obecně o kvalitě univerzit, tak se většinou koukáme do žebříčků – nejznámější jsou QS a Time Higher Education. Významný parametr je počet zahraničních studentů. Pokud by Harvard neměl žádné zahraniční studenty, tak by pravděpodobně vypadl i z první stovky nejlepších univerzit světa,“ upozornil Uhl.

„Měli jsme dobré jednání s našimi školami a školami zde v Kalifornii,“ řekl ředitel Domu zahraniční spolupráce. „Zájem z české i z americké strany je poměrně velký,“ dodal.

„Bylo zajímavé vidět, že američtí partneři si potřebovali potvrdit, že je o ně v Evropě stále zájem,“ zmínil Uhl. Během jednání zaznamenal z americké strany strach ze situace v USA a obavu, že Evropa s americkými vzdělávacími institucemi už nebude chtít dále spolupracovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán a Izrael zastavily vzájemné útoky, Trump varoval před hloupostí

Teherán oznámil, že zastavuje útoky na Izrael, ale pohrozil další reakcí, pokud bude izraelská armáda pokračovat v „agresi“ v Libanonu. Izrael v noci zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu. Izraelská armáda později informovala o dalších salvách raket vypálených na židovský stát z Íránu a Jemenu. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce vzrostly.
03:38Aktualizovánopřed 1 mminutou

Vítězství v arménských volbách obhájila Pašinjanova strana

Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,8 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,2 procenta. V parlamentu zasedne ještě třetí subjekt, u čtvrtého volební komise překontroluje hlasy, plyne ze zpráv médií.
07:32Aktualizovánopřed 12 mminutami

Ukrajina letos znovu ovládla 600 kilometrů čtverečních svého území, řekl Syrskyj

Ukrajinská armáda letos znovu ovládla šest set kilometrů čtverečních ukrajinského území, řekl v pondělí její hlavní velitel Oleksandr Syrskyj. Agentura Reuters napsala, že jde o další náznak změny v dynamice války, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022. V květnu Ukrajina ovládla o sto kilometrů čtverečních více, než kolik ztratila, podotkl také Syrskyj.
před 38 mminutami

Zoufalí Kubánci dělají zoufalé věci, popisuje fotograf Šibík

Fotograf Jan Šibík už desítky let přináší svědectví z míst, odkud jiní utíkají. Opakovaně se vrací mimo jiné na Kubu. V karibské zemi, která se potýká s hospodářskou krizí, při své poslední návštěvě vnímal velkou apatii a zoufalství, popsal v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
před 1 hhodinou

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské a Sumské oblasti zabíjeli

Rusové v pondělí opět útočili na ukrajinské oblasti a civilisty. V noci v Záporožské oblasti zabili pět lidí a dalších čtrnáct zranili, sdělil náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. V Sumské oblasti po útocích zemřela žena. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse ráno byla autobusová zastávka, na které čekali lidé. Tři jsou zranění. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdí některé vlaky poté, co v noci dle okupačních úřadů ukrajinské drony zaútočily na expres Moskva–Simferopol.
08:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemětřesení na filipínském ostrově má nejméně třicet obětí

Nejméně 32 mrtvých si podle nové bilance vyžádalo silné zemětřesení, které v noci na pondělí SELČ postihlo filipínský ostrov Mindanao. Záchranné operace nadále pokračují a počet obětí může nadále stoupat. Otřesy o síle 7,8 stupně si zároveň vyžádaly více než stovku zraněných, informovala agentura Reuters s odvoláním na filipínské úřady.
05:41Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Druhé kolo prezidentských voleb v Peru směřuje k těsnému výsledku

Vítěz nedělních prezidentských voleb v Peru bude zřejmě znám až za několik dnů. Po sečtení devadesáti procent volebních okrsků zatím vede pravicová politička Keiko Fujimoriová s 50,5 procenta hlasů před levicovým poslancem Robertem Sánchezem, který má nyní 49,5 procenta. Nicméně jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, napsal v pondělí španělský deník El País.
00:31Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Letouny NATO v Lotyšsku sestřelily dron letící z Ruska

Do vzdušného prostoru Lotyšska v pondělí dopoledne pronikl dron z Ruska, následně jej sestřelil francouzský stíhací letoun pobaltské mise NATO. Jde o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních dnech a týdnech vzbudily obavy v pobaltských státech či Finsku, jež v některých případech přisuzují vinu za jejich přelety Ukrajině, která se už pátým rokem brání ruské agresi.
10:17Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...