Trump vytáhl proti univerzitám, ohrožuje jejich schopnosti a prestiž

Situace na univerzitách ve Spojených státech je v současnosti napjatá. Soud dočasně zablokoval rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa zakázat Harvardově univerzitě zapisovat zahraniční studenty, ale kroky šéfa Bílého domu přesto poškozují výzkumné instituce a mohou ohrozit jejich prestižní postavení.

„Je to rána pro Harvard, je to rána pro Spojené státy a je to koneckonců i rána pro celý svět a mezinárodní prostředí,“ řekl ředitel Domu zahraniční spolupráce Michal Uhl k Trumpovu zákazu přijímat zahraniční studenty. „Vzdělávání svět sbližuje. Sdílení zkušeností, pohyb studentů po světě a pestré kolektivy dávají přidanou hodnotu, takže to vnímáme velmi problematicky,“ dodal.

„Nejde jen o studenty, ale jde i o juniorní pracovníky. To znamená studenty v postgraduálním studiu a postdoktorandy na začátku studia. Harvard je tak velký právě kvůli tomu, že tam směřoval největší talent,“ upozornil Václav Veverka z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Nahrávám video

Americké univerzity podle Uhla byly velmi překvapené, že vůbec existuje legislativní nástroj, který by umožnil zakázat přijímání zahraničních studentů. „V Americe panuje atmosféra strachu. Vysoké školy říkají, že už nemají svobodu slova a že o některých věcech nelze mluvit veřejně,“ poznamenal.

Podle amerických médií došlo k zmražení federálních grantů z amerického Národního institutu zdraví. Veverka upozornil, že většina lidí na Harvardu dostala dopisy o jejich zastavení. „Pro řadu z nich je to naprosto likvidační. Prolíná se to naskrz všechny generace pracovníků. Juniorní pracovníci nemohou dokončit své práce, zatímco seniorní už dále nemohou zaměstnávat řadu lidí, i když dříve řešili velké otázky biologie,“ popsal situaci Veverka.

„Síla americké inteligence a amerického výzkumu a vědy spočívala v tom, že přitahovala ty nejlepší talenty a dávala jim ty nejlepší podmínky,“ shrnula zahraniční zpravodajka Deníku N Jana Cieglerová.

Nahrávám video

Trumpovy argumenty proti Harvardu

Postup americké administrativy proti Harvardově univerzitě označil sinolog a ředitel portálu Sinopsis Martin Hála za bezprecedentní. „Je to zjevně součást jeho (Trumpovy) kulturní války, kterou vede proti tomu, co považuje za extrémně levicové projevy v akademickém prostředí ve Spojených státech,“ dodal.

„Vláda činí Harvard odpovědný za podporu násilí, antisemitismu a spolupráci s Komunistickou stranou Číny na akademické půdě,“ prohlásila minulý týden americká ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová. Hála odmítl, že by Harvard spolupracoval s komunistickou stranou Číny. Na univerzitě sice Číňané tvoří nejpočetnější skupinu zahraničních studentů, ale zároveň jejich počty rok od roku klesají.

„Je to jeden z argumentů, které Trump použil pro svou kampaň proti Harvardu. Ten hlavní argument, který používá, jsou údajné antisemitské postoje univerzity a údajná nedostatečná ochrana, kterou univerzita poskytuje svým studentům. To, myslím, není úplně pravda,“ přiblížil Hála.

„Během propalestinských demonstrací, zejména na konci roku, situace na Harvardu byla podobně dramatická jako na jiných univerzitách. Zrovna vedení Harvardu se s ní vyrovnalo rázněji než jiné univerzity,“ upozornil.

Nahrávám video

Američané se ujišťovali, že je o ně stále zájem, říká Uhl

Obavu mají i čeští studenti, kteří se chystají studovat v USA. „Situace zatím nenasvědčuje tomu, aby se člověk bál jet do Spojených států. Nedomnívám se, že by v celých Spojených státech bylo zakázáno studovat všem neamerickým studentům. To by bylo devastující pro USA a zásadním způsobem by je to poškodilo,“ sdělil Uhl.

„Pokud Harvard nebude mít zahraniční studenty, tak to bude mít zásadní dopad na jeho kvalitu. Když hovoříme o nejlepších amerických univerzitách nebo obecně o kvalitě univerzit, tak se většinou koukáme do žebříčků – nejznámější jsou QS a Time Higher Education. Významný parametr je počet zahraničních studentů. Pokud by Harvard neměl žádné zahraniční studenty, tak by pravděpodobně vypadl i z první stovky nejlepších univerzit světa,“ upozornil Uhl.

„Měli jsme dobré jednání s našimi školami a školami zde v Kalifornii,“ řekl ředitel Domu zahraniční spolupráce. „Zájem z české i z americké strany je poměrně velký,“ dodal.

„Bylo zajímavé vidět, že američtí partneři si potřebovali potvrdit, že je o ně v Evropě stále zájem,“ zmínil Uhl. Během jednání zaznamenal z americké strany strach ze situace v USA a obavu, že Evropa s americkými vzdělávacími institucemi už nebude chtít dále spolupracovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve Venezuele se pohřešuje na sedmdesát tisíc lidí, obětí je skoro patnáct set

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si vyžádala nejméně 1430 mrtvých a 3238 zraněných. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele již pomáhají i záchranáři z Česka.
10:51Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 1 hhodinou

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
10:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 3 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
13:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Írán udeřil na Kuvajt a Bahrajn. Mluví o odvetě za útoky USA

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Nové údery na Írán krátce před půlnocí na neděli SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM a později i americký prezident Donald Trump. Íránu v příspěvku na síti Truth Social pohrozil obnovením bojů. Několik zemí v regionu hlásilo nepřátelské drony a rakety na svém území.
00:01Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 9 hhodinami

Plavčíci či animátoři. Studenti čekají od brigád v cizině i zážitek

Španělsko, Řecko a později i za oceán. Studenti jsou při volbě brigády v zahraničí mnohem vybíravější než dříve. Spíše než na výdělek hledí na zkušenosti, jazyky, ale i zážitky a konkrétní destinace. České televizi to potvrdily oslovené organizace, které se brigádami zabývají. Do ciziny už také studenti jezdí výrazně méně než před dvaceti lety. Naopak roste počet zájemců, kteří nechtějí dělat jen pomocné práce, ale hledají uplatnění přímo ve svém oboru.
před 10 hhodinami
Načítání...