Harvard zažaloval Trumpovu administrativu ve sporu o zahraniční studenty

Nahrávám video
Události: Spor Trumpovy administrativy s Harvardem
Zdroj: ČT24

Prestižní americká Harvardova univerzita zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zákazu zápisu zahraničních studentů. Čtvrteční oznámení Trumpovy administrativy univerzita označila za protiústavní odvetu za to, že se postavila proti politickým požadavkům Bílého domu. Americká soudkyně pak toto rozhodnutí Trumpovy administrativy dočasně zablokovala.

V žalobě podané u federálního soudu v Bostonu univerzita uvedla, že krok vlády porušuje první dodatek americké ústavy a bude mít „okamžitý a ničivý dopad na Harvard a více než sedm tisíc držitelů víz“.

„Jedním tahem pera se vláda pokusila vymazat čtvrtinu studentů Harvardu – zahraniční studenty, kteří zásadním způsobem přispívají univerzitě i jejímu poslání," uvádí se v žalobě. Univerzita oznámila, že plánuje podat návrh na předběžné opatření, kterým by zabránila ministerstvu vnitřní bezpečnosti v realizaci kroku.

Ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová ve čtvrtek v dopise univerzitě zveřejněném na síti X oznámila, že Harvardově univerzitě byla pozastavena možnost přijímat zahraniční studenty, přičemž ti stávající budou muset přestoupit na jiné školy. „Tato administrativa činí Harvard odpovědným za podporu násilí, antisemitismu a za koordinaci s Komunistickou stranou Číny na jeho akademické půdě. Pro univerzity je výsadou, nikoli právem, přijímat zahraniční studenty, a těžit tak z jejich vyššího školného, které jim pomáhá naplnit mnohamiliardové nadační fondy,“ uvedla Noemová v dopise.

Americká okresní soudkyně Allison Burroughsová, jmenovaná demokratickým prezidentem Barackem Obamou, vydala v pátek dočasný soudní příkaz ke zmrazení této politiky, napsala agentura Reuters.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Harvard zažaloval Trumpovu administrativu
Zdroj: ČT24

Téměř sedm tisíc zahraničních studentů

Na Harvardově univerzitě v tomto roce studovalo asi 6800 zahraničních studentů, což představuje přibližně 27 procent celkového počtu studentů. Jedná se podle AP o studenty z více než stovky zemí, přičemž většina z nich studuje magisterské či doktorské obory. Harvardova univerzita je o 140 let starší než Spojené státy, její nadační jmění je vyšší než hrubý domácí produkt téměř stovky zemí a vzdělávalo se na ní osm amerických prezidentů, napsal deník The New York Times.

Rektor Harvardovy univerzity Alan Garber dříve tento měsíc uvedl, že instituce za poslední rok a půl provedla změny ve svém řízení, včetně zavedení strategie boje proti antisemitismu. Ujistil také, že Harvard neustoupí ze svých „základních, zákonem chráněných principů“ ze strachu z odvety. Univerzita také uvedla, že na obvinění vznesená republikány ve Sněmovně reprezentantů ohledně údajné spolupráce s Komunistickou stranou Číny odpoví později.

Spor o poskytnutí informací

Hrozba, která ovlivňuje zápis zahraničních studentů na Harvardově univerzitě, vychází ze žádosti ministryně pro vnitřní bezpečnost Noemové z 16. dubna. Požadovala tehdy, aby Harvard poskytl informace o zahraničních studentech, kteří by mohli být zapleteni do násilí nebo protestů, což by mohlo vést k jejich deportaci.

Noemová uvedla, že univerzita může znovu získat právo přijímat zahraniční studenty, pokud do 72 hodin poskytne velké množství záznamů o zahraničních studentech. V aktualizované žádosti požaduje veškeré záznamy, včetně audio a video materiálů, týkající se zahraničních studentů účastnících se protestů nebo údajně nebezpečných aktivit na půdě univerzity.

Nynější žaloba je oddělená od předchozího soudního sporu univerzity, který se týká pozastavení federálních grantů v hodnotě více než dvou miliard dolarů, poznamenala AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rutte jednal s Trumpem o vztazích v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Šéf aliance to řekl po schůzce v Bílém domě stanici CNN. Trump už dříve kritizoval nezapojení některých evropských zemí NATO do války USA a Izraele proti Íránu.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

USA a Írán souhlasily s dvoutýdenním příměřím

Spojené státy a Írán souhlasily s okamžitým příměřím v celé oblasti Blízkého východu, dohodu potvrdili i jejich spojenci. Klid zbraní se podle pákistánského premiéra Šahbáze Šarífa, který dohodu zprostředkovával, týká i Libanonu, to ovšem izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítá. Kuvajt, Katar, Spojené arabské emiráty a Írán tvrdí, že se i po vyhlášení příměří staly terčem útoků. Teherán v reakci na izraelské útoky v Libanonu nevyloučil možné údery na Izrael. Ministr obrany USA Pete Hegseth na brífinku chválil americké úspěchy ve válce s Íránem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ruští hackeři, proti nimž zasáhla vojenská rozvědka, ovládli podle NÚKIB routery

Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerů spojovaným s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v tuzemsku i zahraničí. Operaci vedl americký úřad FBI a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně zabezpečit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Maďarsko a Rusko podepsaly tajný dvanáctibodový plán sbližování

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.
před 12 hhodinami
Načítání...