Harvard zažaloval Trumpovu administrativu ve sporu o zahraniční studenty

Nahrávám video
Události: Spor Trumpovy administrativy s Harvardem
Zdroj: ČT24

Prestižní americká Harvardova univerzita zažalovala administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli zákazu zápisu zahraničních studentů. Čtvrteční oznámení Trumpovy administrativy univerzita označila za protiústavní odvetu za to, že se postavila proti politickým požadavkům Bílého domu. Americká soudkyně pak toto rozhodnutí Trumpovy administrativy dočasně zablokovala.

V žalobě podané u federálního soudu v Bostonu univerzita uvedla, že krok vlády porušuje první dodatek americké ústavy a bude mít „okamžitý a ničivý dopad na Harvard a více než sedm tisíc držitelů víz“.

„Jedním tahem pera se vláda pokusila vymazat čtvrtinu studentů Harvardu – zahraniční studenty, kteří zásadním způsobem přispívají univerzitě i jejímu poslání," uvádí se v žalobě. Univerzita oznámila, že plánuje podat návrh na předběžné opatření, kterým by zabránila ministerstvu vnitřní bezpečnosti v realizaci kroku.

Ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová ve čtvrtek v dopise univerzitě zveřejněném na síti X oznámila, že Harvardově univerzitě byla pozastavena možnost přijímat zahraniční studenty, přičemž ti stávající budou muset přestoupit na jiné školy. „Tato administrativa činí Harvard odpovědným za podporu násilí, antisemitismu a za koordinaci s Komunistickou stranou Číny na jeho akademické půdě. Pro univerzity je výsadou, nikoli právem, přijímat zahraniční studenty, a těžit tak z jejich vyššího školného, které jim pomáhá naplnit mnohamiliardové nadační fondy,“ uvedla Noemová v dopise.

Americká okresní soudkyně Allison Burroughsová, jmenovaná demokratickým prezidentem Barackem Obamou, vydala v pátek dočasný soudní příkaz ke zmrazení této politiky, napsala agentura Reuters.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Harvard zažaloval Trumpovu administrativu
Zdroj: ČT24

Téměř sedm tisíc zahraničních studentů

Na Harvardově univerzitě v tomto roce studovalo asi 6800 zahraničních studentů, což představuje přibližně 27 procent celkového počtu studentů. Jedná se podle AP o studenty z více než stovky zemí, přičemž většina z nich studuje magisterské či doktorské obory. Harvardova univerzita je o 140 let starší než Spojené státy, její nadační jmění je vyšší než hrubý domácí produkt téměř stovky zemí a vzdělávalo se na ní osm amerických prezidentů, napsal deník The New York Times.

Rektor Harvardovy univerzity Alan Garber dříve tento měsíc uvedl, že instituce za poslední rok a půl provedla změny ve svém řízení, včetně zavedení strategie boje proti antisemitismu. Ujistil také, že Harvard neustoupí ze svých „základních, zákonem chráněných principů“ ze strachu z odvety. Univerzita také uvedla, že na obvinění vznesená republikány ve Sněmovně reprezentantů ohledně údajné spolupráce s Komunistickou stranou Číny odpoví později.

Spor o poskytnutí informací

Hrozba, která ovlivňuje zápis zahraničních studentů na Harvardově univerzitě, vychází ze žádosti ministryně pro vnitřní bezpečnost Noemové z 16. dubna. Požadovala tehdy, aby Harvard poskytl informace o zahraničních studentech, kteří by mohli být zapleteni do násilí nebo protestů, což by mohlo vést k jejich deportaci.

Noemová uvedla, že univerzita může znovu získat právo přijímat zahraniční studenty, pokud do 72 hodin poskytne velké množství záznamů o zahraničních studentech. V aktualizované žádosti požaduje veškeré záznamy, včetně audio a video materiálů, týkající se zahraničních studentů účastnících se protestů nebo údajně nebezpečných aktivit na půdě univerzity.

Nynější žaloba je oddělená od předchozího soudního sporu univerzity, který se týká pozastavení federálních grantů v hodnotě více než dvou miliard dolarů, poznamenala AP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 59 mminutami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 1 hhodinou

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
18:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA zmírňují sankce proti Bělorusku, Minsk propustil 250 vězňů

Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily restrikce proti běloruskému finančnímu sektoru. Minsk na oplátku propustil 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na prohlášení velvyslanectví USA v Litvě. Coale v Minsku také uvedl, že by Lukašenko mohl brzy navštívit Spojené státy.
16:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
15:29Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ruské drony zabily několik lidí v Sumské oblasti, ve Lvově zasáhly sídlo tajné služby

Rusko při útocích na ukrajinskou Sumskou oblast zabilo tři lidi, z toho dva bratry, uvedla agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady. Ve městě Vilňansk ruský útok na infrastrukturu připravil o život 78letého muže, oznámil šéf Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly i obytné domy v jihoukrajinské Oděse. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
03:10Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...