Trump dál tlačí na Harvard. Univerzita už nesmí přijímat zahraniční studenty

Harvardově univerzitě byla pozastavena možnost přijímat zahraniční studenty, přičemž ti stávající budou muset přestoupit na jiné univerzity. V dopise zaslaném univerzitě a zveřejněném na síti X to oznámila ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noemová. Podle vyjádření univerzity je toto rozhodnutí nezákonné.

„Píši vám, abych vás informovala, že Harvardově univerzitě je s okamžitou platností zrušena certifikace pro program studentů a výměny návštěvníků,“ sdělila Noemová v dopise. Stávající studenti budou podle ministryně muset přestoupit na jiné univerzity, nebo jim bude hrozit, že přijdou o možnost v zemi legálně pobývat.

„Tato administrativa činí Harvard odpovědným za podporu násilí, antisemitismu a za koordinaci s Komunistickou stranou Číny na jeho akademické půdě. Pro univerzity je výsadou, nikoli právem, přijímat zahraniční studenty, a těžit tak z jejich vyššího školného, které jim pomáhá naplnit mnohamiliardové nadační fondy,“ dodala ministryně.

Podle deníku The New York Times (NYT), který o dopisu informoval ještě před jeho zveřejněním, tak administrativa dále zvyšuje nátlak na univerzitu, po níž žádá, aby se přizpůsobila Trumpově agendě. Univerzita minulý měsíc zažalovala administrativu kvůli snaze vlády prosadit změny v učebních plánech a procesech přijímaní studentů a nabírání zaměstnanců.

Noemová později v rozhovoru na stanici Fox News uvedla, že vláda zvažuje obdobná opatření i vůči dalším univerzitám. "Mělo by to být varováním pro všechny univerzity," cituje ministryni agentura Reuters.

Postup vlády je nezákonný, říká univerzita

Univerzita již v reakci uvedla, že postup vlády považuje za nezákonný a že je i nadále odhodlána uchovat si možnost hostit studenty a vědce z více než 140 zemí světa, píše agentura Reuters. „Tato odvetná akce hrozí vážně poškodit harvardskou komunitu i naši zemi a podkopává akademické a výzkumné poslání Harvardu,“ uvedl Jason Newton z mediálního oddělení univerzity.

Na Harvardově univerzitě v tomto roce studovalo asi 6800 zahraničních studentů, což představuje přibližně 27 procent celkového počtu studentů. Školné přitom činí 59 320 dolarů na školní rok. Čtvrteční rozhodnutí administrativy tak bude mít podle NYT významný dopad na hospodaření univerzity.

Harvardova univerzita je o 140 let starší než Spojené státy, její nadační jmění je vyšší než hrubý domácí produkt téměř 100 zemí a vzdělávalo se na ní osm amerických prezidentů, napsal NYT.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Francie posílí armádu, chce jít Evropě příkladem

Francie pracuje na výrazném posílení armády. Prezident Emmanuel Macron tento týden představil priority – chystá náborovou kampaň, spolupráci s evropskými spojenci a modernizaci na základě ukrajinských bojových zkušeností.
před 49 mminutami

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 9 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...