Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v pondělí pozastavila federální granty pro Harvardovu univerzitu v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun). K tomuto kroku přistoupila poté, co se renomovaná vzdělávací instituce vzepřela požadavkům Bílého domu. Ten v úterý uvedl, že Harvardova univerzita by se podle prezidenta Trumpa měla omluvit za „ohavný antisemitismus“.
Odepření financování Harvardovy univerzity podle Reuters představuje novou úroveň sporu mezi federální vládou a americkými univerzitami. Trumpova administrativa již dříve zmrazila stovky milionů dolarů z federálního rozpočtu pro řadu z nich a naléhá na tyto instituce, aby provedly politické a jiné změny ve svém fungování. Tvrdí, že tyto univerzity selhávají v boji proti antisemitismu.
Univerzita nechce ukončit podporu rozmanitosti
Harvardova univerzita v pondělí odmítla požadavky, aby mimo jiné ukončila své programy na podporu rozmanitosti a přijala další opatření, která by podle ní potlačila intelektuální svobodu univerzity i studentů. Trumpova administrativa předtím pohrozila, že pokud se instituce požadavkům nepodřídí, federální financování jí zastaví.
„Žádná vláda – bez ohledu na to, která strana je u moci – by neměla diktovat, co mohou soukromé univerzity vyučovat, koho mohou přijímat a zaměstnávat a jakým oborům se mohou věnovat,“ řekl rektor univerzity Alan Garber.
Ministerstvo školství uvedlo, že Garberovo vyjádření posiluje přesvědčení, že na nejprestižnějších amerických univerzitách převládá názor, že „financování z federálních prostředků není spojeno s povinností dodržovat zákony“.
Podle Obamy jde Harvard příkladem
Bývalý prezident Barack Obama v příspěvku na sociální síti X krok Harvardovy univerzity podpořil. „Harvard jde ostatním vysokoškolským institucím příkladem. Odmítl nezákonný a křečovitý pokus o potlačení akademické svobody a zároveň přijal konkrétní opatření, aby se ujistil, že všichni studenti mohou těžit z prostředí intelektuálního bádání, důsledné diskuse a vzájemného respektu. Doufejme, že ostatní instituce budou následovat jeho příkladu,“ napsal.
„Pokud jde o Harvard, jak už jsem řekla, prezident se vyjádřil jasně, že musí dodržovat federální zákony,“ prohlásila v úterý Trumpova tisková mluvčí Karoline Leavittová. „Chce také, aby se Harvard omluvil, a Harvard by se měl omluvit za ohavný antisemitismus, který se odehrál na jeho univerzitní půdě vůči americkým studentům židovského původu,“ dodala.
Harvardova univerzita je o 140 let starší než Spojené státy, její nadační jmění je vyšší než hrubý domácí produkt téměř stovky zemí a vzdělávalo se na ní osm amerických prezidentů, napsal deník The New York Times. Pokud by se nějaká instituce měla postavit válce Trumpovy administrativy proti akademické obci, dává podle deníku smysl, že to Harvard udělá jako první.
Odebrané federální granty jsou součástí přibližně devíti miliard dolarů (199,5 miliardy korun), které univerzitě byly přiděleny z federálních fondů v rámci víceletých grantových závazků, přičemž sedm miliard dolarů je určeno jedenácti nemocnicím přidruženým k univerzitě v Bostonu a Cambridge. Zbývající dvě miliardy dolarů připadají na výzkumné granty přímo pro Harvardovu univerzitu, včetně výzkumu vesmíru, cukrovky, rakoviny, Alzheimerovy choroby a tuberkulózy.
V roce 2024 nadační jmění Harvardu, nejstarší a nejbohatší univerzity v zemi, činilo 53,2 miliardy dolarů (1,2 bilionu korun).
Řízení o vyhoštění zahraničních studentů kvůli propalestinským demonstracím
Americké úřady také už zahájily řízení o vyhoštění s některými zadrženými zahraničními studenty, kteří se loni účastnili propalestinských demonstrací proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy, kterou Jeruzalém zahájil v reakci na útok teroristického Hamásu a jeho spojenců v říjnu 2023, a stovkám dalších studentů zrušily víza. Kroky vyvolaly obavy o svobodu projevu a akademické svobody ve Spojených státech.
V pondělí americké úřady zadržely dalšího studenta Kolumbijské univerzity v New Yorku, který se účastnil propalestinských protestů. Učinily tak při pohovoru k udělení amerického občanství, informovaly v úterý světové agentury s odvoláním na právníky zatčeného.
Již 8. března byl zadržen propalestinský aktivista Mahmúd Chalíl na základě argumentu federální vlády, že představuje riziko pro národní bezpečnost. Podle imigračních úřadů sehrál vůdčí roli při loňských protestech na podporu Palestiny na Kolumbijské univerzitě, a byl proto převezen do detenčního zařízení pro migranty v Louisianě. Trumpova administrativa se ho snaží deportovat, ačkoliv Chalíl má v USA právo trvalého pobytu a nebyl obviněn z trestného činu.
