Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.

„V době, kdy je akademická svoboda někdy zpochybňována, spouští Univerzita Aix-Marseille program Safe Place For Science (Bezpečné místo pro vědu), který poskytuje bezpečné a stimulující prostředí pro vědce, kteří chtějí svobodně pokračovat ve svém výzkumu,“ oznámila před týdnem slavná francouzská vysoká škola.

„V kontextu toho, že se někteří badatelé ve Spojených státech mohou cítit ohroženi nebo omezováni ve svém výzkumu, naše univerzita oznamuje zřízení programu věnovaného přijímání vědců, kteří chtějí vykonávat svou práci v prostředí příznivém pro inovace, excelenci a akademickou svobodu,“ popsala vysoká škola.

O týden později hlásí univerzita z jihu Francie čtyři desítky zájemců o tento program – včetně expertů z NASA, CDC a dalších významných amerických institucí, kteří mají pocit, že „doma“ už podmínky jejich výzkumu nepřejí.

Univerzita Aix Marseille touto výzvou reagovala na ztrátu financování, která se letos dotýká badatelů v celé řadě amerických vědeckých institucích. Vše souvisí s úsporami, jež začala zavádět vláda Donalda Trumpa ve snaze snížit federální výdaje. Současně celý sektor čelí přísnějším regulacím, nižší transparentnosti a zejména nejistotě. Celá řada těchto opatření už byla mezitím zrušena federálními soudy, vědci ale nemají jasno v tom, jestli se v této atmosféře najdou finance pro jejich výzkumy.

V tiskové zprávě marseillská univerzita oznámila, že mezi čtyřiceti vědci, kteří na iniciativu reagovali, jsou experti i ze Stanfordu, Yaleovy univerzity, Národního institutu pro zdraví (NIH) či Univerzity George Washingtona. Doplnila, že většina z nich se věnuje medicíně – například epidemiologii, infekčním nemocem nebo imunologii. Ozvali se ale také odborníci na životní prostředí a klimatické změny, několik vědců pracuje rovněž v humanitních a společenských vědách či astrofyzice.

„Jsme svědky nového odlivu mozků,“ je přesvědčený prezident marseillské univerzity Eric Berton. „Uděláme všechno pro to, abychom pomohli co největšímu počtu vědců pokračovat ve výzkumu. Nemůžeme ale sami vyhovět všem žádostem,“ upozornil. Současně vyzval francouzský kabinet a evropské vlády, aby se do pomoci zapojily i ony.

Místa ve vědě v USA mizí

Kromě propouštění ve federálních agenturách se snaha o šetření v USA projevuje i na univerzitách, které zase přišly o finance z federálních grantů. Ve čtvrtek například podle USA Today oznámila Univerzita Johnse Hopkinse v Baltimoru, že v důsledku výrazných rozpočtových škrtů propouští více než 2200 lidí a dalších sto má zkrácený pracovní úvazek. Jedná se o největší propouštění v historii univerzity.

Univerzita Johnse Hopkinse byla největším příjemcem federálního financování výzkumu a je současně i největším zaměstnavatelem ve státě Maryland. „Je to těžký den pro celou naši komunitu,“ prohlásil mluvčí univerzity pro USA Today. Postižení pracovníci dostanou výpověď nejméně 60 dní předtím, než škrty vstoupí v platnost, dodal. Mnoho těchto pracovních míst je v jiných zemích, protože univerzita se specializuje na výzkumné projekty financované agenturou USAID, které Trump rovněž zásadně omezil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 46 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...