Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.

„V době, kdy je akademická svoboda někdy zpochybňována, spouští Univerzita Aix-Marseille program Safe Place For Science (Bezpečné místo pro vědu), který poskytuje bezpečné a stimulující prostředí pro vědce, kteří chtějí svobodně pokračovat ve svém výzkumu,“ oznámila před týdnem slavná francouzská vysoká škola.

„V kontextu toho, že se někteří badatelé ve Spojených státech mohou cítit ohroženi nebo omezováni ve svém výzkumu, naše univerzita oznamuje zřízení programu věnovaného přijímání vědců, kteří chtějí vykonávat svou práci v prostředí příznivém pro inovace, excelenci a akademickou svobodu,“ popsala vysoká škola.

O týden později hlásí univerzita z jihu Francie čtyři desítky zájemců o tento program – včetně expertů z NASA, CDC a dalších významných amerických institucí, kteří mají pocit, že „doma“ už podmínky jejich výzkumu nepřejí.

Univerzita Aix Marseille touto výzvou reagovala na ztrátu financování, která se letos dotýká badatelů v celé řadě amerických vědeckých institucích. Vše souvisí s úsporami, jež začala zavádět vláda Donalda Trumpa ve snaze snížit federální výdaje. Současně celý sektor čelí přísnějším regulacím, nižší transparentnosti a zejména nejistotě. Celá řada těchto opatření už byla mezitím zrušena federálními soudy, vědci ale nemají jasno v tom, jestli se v této atmosféře najdou finance pro jejich výzkumy.

V tiskové zprávě marseillská univerzita oznámila, že mezi čtyřiceti vědci, kteří na iniciativu reagovali, jsou experti i ze Stanfordu, Yaleovy univerzity, Národního institutu pro zdraví (NIH) či Univerzity George Washingtona. Doplnila, že většina z nich se věnuje medicíně – například epidemiologii, infekčním nemocem nebo imunologii. Ozvali se ale také odborníci na životní prostředí a klimatické změny, několik vědců pracuje rovněž v humanitních a společenských vědách či astrofyzice.

„Jsme svědky nového odlivu mozků,“ je přesvědčený prezident marseillské univerzity Eric Berton. „Uděláme všechno pro to, abychom pomohli co největšímu počtu vědců pokračovat ve výzkumu. Nemůžeme ale sami vyhovět všem žádostem,“ upozornil. Současně vyzval francouzský kabinet a evropské vlády, aby se do pomoci zapojily i ony.

Místa ve vědě v USA mizí

Kromě propouštění ve federálních agenturách se snaha o šetření v USA projevuje i na univerzitách, které zase přišly o finance z federálních grantů. Ve čtvrtek například podle USA Today oznámila Univerzita Johnse Hopkinse v Baltimoru, že v důsledku výrazných rozpočtových škrtů propouští více než 2200 lidí a dalších sto má zkrácený pracovní úvazek. Jedná se o největší propouštění v historii univerzity.

Univerzita Johnse Hopkinse byla největším příjemcem federálního financování výzkumu a je současně i největším zaměstnavatelem ve státě Maryland. „Je to těžký den pro celou naši komunitu,“ prohlásil mluvčí univerzity pro USA Today. Postižení pracovníci dostanou výpověď nejméně 60 dní předtím, než škrty vstoupí v platnost, dodal. Mnoho těchto pracovních míst je v jiných zemích, protože univerzita se specializuje na výzkumné projekty financované agenturou USAID, které Trump rovněž zásadně omezil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 3 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 7 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 8 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 9 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
včera v 10:00

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.