Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.

„V době, kdy je akademická svoboda někdy zpochybňována, spouští Univerzita Aix-Marseille program Safe Place For Science (Bezpečné místo pro vědu), který poskytuje bezpečné a stimulující prostředí pro vědce, kteří chtějí svobodně pokračovat ve svém výzkumu,“ oznámila před týdnem slavná francouzská vysoká škola.

„V kontextu toho, že se někteří badatelé ve Spojených státech mohou cítit ohroženi nebo omezováni ve svém výzkumu, naše univerzita oznamuje zřízení programu věnovaného přijímání vědců, kteří chtějí vykonávat svou práci v prostředí příznivém pro inovace, excelenci a akademickou svobodu,“ popsala vysoká škola.

O týden později hlásí univerzita z jihu Francie čtyři desítky zájemců o tento program – včetně expertů z NASA, CDC a dalších významných amerických institucí, kteří mají pocit, že „doma“ už podmínky jejich výzkumu nepřejí.

Univerzita Aix Marseille touto výzvou reagovala na ztrátu financování, která se letos dotýká badatelů v celé řadě amerických vědeckých institucích. Vše souvisí s úsporami, jež začala zavádět vláda Donalda Trumpa ve snaze snížit federální výdaje. Současně celý sektor čelí přísnějším regulacím, nižší transparentnosti a zejména nejistotě. Celá řada těchto opatření už byla mezitím zrušena federálními soudy, vědci ale nemají jasno v tom, jestli se v této atmosféře najdou finance pro jejich výzkumy.

V tiskové zprávě marseillská univerzita oznámila, že mezi čtyřiceti vědci, kteří na iniciativu reagovali, jsou experti i ze Stanfordu, Yaleovy univerzity, Národního institutu pro zdraví (NIH) či Univerzity George Washingtona. Doplnila, že většina z nich se věnuje medicíně – například epidemiologii, infekčním nemocem nebo imunologii. Ozvali se ale také odborníci na životní prostředí a klimatické změny, několik vědců pracuje rovněž v humanitních a společenských vědách či astrofyzice.

„Jsme svědky nového odlivu mozků,“ je přesvědčený prezident marseillské univerzity Eric Berton. „Uděláme všechno pro to, abychom pomohli co největšímu počtu vědců pokračovat ve výzkumu. Nemůžeme ale sami vyhovět všem žádostem,“ upozornil. Současně vyzval francouzský kabinet a evropské vlády, aby se do pomoci zapojily i ony.

Místa ve vědě v USA mizí

Kromě propouštění ve federálních agenturách se snaha o šetření v USA projevuje i na univerzitách, které zase přišly o finance z federálních grantů. Ve čtvrtek například podle USA Today oznámila Univerzita Johnse Hopkinse v Baltimoru, že v důsledku výrazných rozpočtových škrtů propouští více než 2200 lidí a dalších sto má zkrácený pracovní úvazek. Jedná se o největší propouštění v historii univerzity.

Univerzita Johnse Hopkinse byla největším příjemcem federálního financování výzkumu a je současně i největším zaměstnavatelem ve státě Maryland. „Je to těžký den pro celou naši komunitu,“ prohlásil mluvčí univerzity pro USA Today. Postižení pracovníci dostanou výpověď nejméně 60 dní předtím, než škrty vstoupí v platnost, dodal. Mnoho těchto pracovních míst je v jiných zemích, protože univerzita se specializuje na výzkumné projekty financované agenturou USAID, které Trump rovněž zásadně omezil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 46 mminutami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 3 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 5 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026
Načítání...