NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.

Od nástupu Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta začalo masivní propouštění ve federálních agenturách. Podle amerického deníku USA Today už výpovědi dostalo přes 100 tisíc federálních zaměstnanců. Až doposud jedna z agentur tomuto trendu unikala: NASA. To se změnilo 11. března, kdy agentura po týdnech spekulací oznámila, že i ona začíná snižovat počty svých zaměstnanců.

„V zájmu optimalizace počtu svých zaměstnanců a v souladu s exekutivním příkazem zahajuje NASA postupný proces..., jehož cílem je snížit počet zaměstnanců,“ uvedla pro agenturu AP mluvčí NASA Cheryl Warnerová.

Podle agentury AFP se první kolo škrtů v NASA týkalo 23 zaměstnanců, včetně hlavní vědecké pracovnice a současně uznávané klimatoložky Katherine Calvinové. Právě části výzkumu, která se věnuje klimatu planety, se má dotknout i další propouštění.

Nynější škrty jsou zatím velmi malé, ve vesmírné agentuře totiž pracuje přes 18 tisíc lidí. Jak velkého počtu pracovníků se budou týkat další škrty, zatím Warnerová neupřesnila.

Podle agentury AFP se NASA dosud drastickým škrtům, které už postihly řadu jiných federálních úřadů, vyhnula díky tomu, že osobně zasáhl její zřejmě budoucí ředitel Jared Isaacman. Podnikatel a nominant Donalda Trumpa do funkce se podle AFP snaží udržet NASA co nejsilnější.

Škrty u tří úřadů

Podle stránek Space Policy se zatím výpovědi týkají tří úřadů. NASA se rozhodla, že úplně uzavře úřad pro technologie, politiku a strategii a úřad hlavního vědce. A pak zruší i oddělení pro rozmanitost, rovnost, začlenění a přístupnost (DEIA).

Úřad NASA pro technologie, politiku a strategii „sdružuje různé multidisciplinární odborníky, kteří poskytují vedení NASA analytické, strategické a rozhodovací poznatky ve formě rychlých analýz, zpráv a memorand“, stojí na jeho webových stránkách. Úřad hlavního vědce zase sloužil jako hlavní poradce správce NASA pro vědecké programy agentury a „zastupuje všechny vědecké snahy v agentuře a zajišťuje, aby byly v souladu s vědeckými cíli administrativy a naplňovaly je“, uváděl jeho web.

Dopady těchto prvních změn jsou zatím omezené. Objevují se však už první kritické komentáře. Jeden z nich poskytla webu Space Policy Bhavya Lalová, která byla první šéfkou úřadu hlavního vědce. „Ztíží to práci budoucímu řediteli NASA, jenž zůstane bez odborníků, kteří komplexně chápou ekonomické, technologické, politické a geopolitické výzvy spojené s výzkumem vesmíru,“ poznamenala.

Naznačila také další možné dopady – tento úřad se totiž zabýval zejména programem Artemis a širší strategií cesty z Měsíce na Mars. Měl zajistit, aby tyto mise byly „podpořeny solidními ekonomickými a politickými poznatky“. Jako další důležité body, které zrušený úřad zkoumal, uvedla programy na likvidaci orbitálního odpadu, zkoumání konkurenčního geopolitického prostředí a zvažování společenských a etických rozměrů vesmírných programů, aby se zajistilo „promyšlené zvážení jeho dlouhodobých dopadů“.

Trump a NASA v jeho prvním volebním období

Trump se snažil v agentuře NASA hledat úspory už ve svém minulém prezidentském období. Tehdy jeho snahy vedly ke snižování financí pro části agentury věnující se sledování Země, zejména pak ty, jež monitorují klima. Došlo dokonce i ke zrušení některých, nicméně Kongres později přinejmenším u jednoho rozhodl o tom, že peníze odebrané nebudou.

Podle deníku Guardian se Trump chystal v rámci boje proti podle něj „zpolitizované vědě“ zrušit veškerý výzkum změny klimatu prováděný agenturou NASA. Finance měly místo toho jít na výzkum hlubokého vesmíru. Mělo to znamenat v podstatě likvidaci celého výzkumu NASA v oblasti teploty, ledu, mraků a dalších klimatických jevů. Síť satelitů NASA přitom poskytuje množství informací o klimatických změnách. Kvůli pandemii covidu-19, která zcela změnila priority jeho vlády, se k těmto krokům jeho administrativa nedostala – mezi klimatology ale panují obavy, že tento záměr je znovu na stole.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 1 hhodinou

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 2 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 5 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 7 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...