NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.

Od nástupu Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta začalo masivní propouštění ve federálních agenturách. Podle amerického deníku USA Today už výpovědi dostalo přes 100 tisíc federálních zaměstnanců. Až doposud jedna z agentur tomuto trendu unikala: NASA. To se změnilo 11. března, kdy agentura po týdnech spekulací oznámila, že i ona začíná snižovat počty svých zaměstnanců.

„V zájmu optimalizace počtu svých zaměstnanců a v souladu s exekutivním příkazem zahajuje NASA postupný proces..., jehož cílem je snížit počet zaměstnanců,“ uvedla pro agenturu AP mluvčí NASA Cheryl Warnerová.

Podle agentury AFP se první kolo škrtů v NASA týkalo 23 zaměstnanců, včetně hlavní vědecké pracovnice a současně uznávané klimatoložky Katherine Calvinové. Právě části výzkumu, která se věnuje klimatu planety, se má dotknout i další propouštění.

Nynější škrty jsou zatím velmi malé, ve vesmírné agentuře totiž pracuje přes 18 tisíc lidí. Jak velkého počtu pracovníků se budou týkat další škrty, zatím Warnerová neupřesnila.

Podle agentury AFP se NASA dosud drastickým škrtům, které už postihly řadu jiných federálních úřadů, vyhnula díky tomu, že osobně zasáhl její zřejmě budoucí ředitel Jared Isaacman. Podnikatel a nominant Donalda Trumpa do funkce se podle AFP snaží udržet NASA co nejsilnější.

Škrty u tří úřadů

Podle stránek Space Policy se zatím výpovědi týkají tří úřadů. NASA se rozhodla, že úplně uzavře úřad pro technologie, politiku a strategii a úřad hlavního vědce. A pak zruší i oddělení pro rozmanitost, rovnost, začlenění a přístupnost (DEIA).

Úřad NASA pro technologie, politiku a strategii „sdružuje různé multidisciplinární odborníky, kteří poskytují vedení NASA analytické, strategické a rozhodovací poznatky ve formě rychlých analýz, zpráv a memorand“, stojí na jeho webových stránkách. Úřad hlavního vědce zase sloužil jako hlavní poradce správce NASA pro vědecké programy agentury a „zastupuje všechny vědecké snahy v agentuře a zajišťuje, aby byly v souladu s vědeckými cíli administrativy a naplňovaly je“, uváděl jeho web.

Dopady těchto prvních změn jsou zatím omezené. Objevují se však už první kritické komentáře. Jeden z nich poskytla webu Space Policy Bhavya Lalová, která byla první šéfkou úřadu hlavního vědce. „Ztíží to práci budoucímu řediteli NASA, jenž zůstane bez odborníků, kteří komplexně chápou ekonomické, technologické, politické a geopolitické výzvy spojené s výzkumem vesmíru,“ poznamenala.

Naznačila také další možné dopady – tento úřad se totiž zabýval zejména programem Artemis a širší strategií cesty z Měsíce na Mars. Měl zajistit, aby tyto mise byly „podpořeny solidními ekonomickými a politickými poznatky“. Jako další důležité body, které zrušený úřad zkoumal, uvedla programy na likvidaci orbitálního odpadu, zkoumání konkurenčního geopolitického prostředí a zvažování společenských a etických rozměrů vesmírných programů, aby se zajistilo „promyšlené zvážení jeho dlouhodobých dopadů“.

Trump a NASA v jeho prvním volebním období

Trump se snažil v agentuře NASA hledat úspory už ve svém minulém prezidentském období. Tehdy jeho snahy vedly ke snižování financí pro části agentury věnující se sledování Země, zejména pak ty, jež monitorují klima. Došlo dokonce i ke zrušení některých, nicméně Kongres později přinejmenším u jednoho rozhodl o tom, že peníze odebrané nebudou.

Podle deníku Guardian se Trump chystal v rámci boje proti podle něj „zpolitizované vědě“ zrušit veškerý výzkum změny klimatu prováděný agenturou NASA. Finance měly místo toho jít na výzkum hlubokého vesmíru. Mělo to znamenat v podstatě likvidaci celého výzkumu NASA v oblasti teploty, ledu, mraků a dalších klimatických jevů. Síť satelitů NASA přitom poskytuje množství informací o klimatických změnách. Kvůli pandemii covidu-19, která zcela změnila priority jeho vlády, se k těmto krokům jeho administrativa nedostala – mezi klimatology ale panují obavy, že tento záměr je znovu na stole.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 23 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
včera v 08:00‌‌

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.