NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.

Od nástupu Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta začalo masivní propouštění ve federálních agenturách. Podle amerického deníku USA Today už výpovědi dostalo přes 100 tisíc federálních zaměstnanců. Až doposud jedna z agentur tomuto trendu unikala: NASA. To se změnilo 11. března, kdy agentura po týdnech spekulací oznámila, že i ona začíná snižovat počty svých zaměstnanců.

„V zájmu optimalizace počtu svých zaměstnanců a v souladu s exekutivním příkazem zahajuje NASA postupný proces..., jehož cílem je snížit počet zaměstnanců,“ uvedla pro agenturu AP mluvčí NASA Cheryl Warnerová.

Podle agentury AFP se první kolo škrtů v NASA týkalo 23 zaměstnanců, včetně hlavní vědecké pracovnice a současně uznávané klimatoložky Katherine Calvinové. Právě části výzkumu, která se věnuje klimatu planety, se má dotknout i další propouštění.

Nynější škrty jsou zatím velmi malé, ve vesmírné agentuře totiž pracuje přes 18 tisíc lidí. Jak velkého počtu pracovníků se budou týkat další škrty, zatím Warnerová neupřesnila.

Podle agentury AFP se NASA dosud drastickým škrtům, které už postihly řadu jiných federálních úřadů, vyhnula díky tomu, že osobně zasáhl její zřejmě budoucí ředitel Jared Isaacman. Podnikatel a nominant Donalda Trumpa do funkce se podle AFP snaží udržet NASA co nejsilnější.

Škrty u tří úřadů

Podle stránek Space Policy se zatím výpovědi týkají tří úřadů. NASA se rozhodla, že úplně uzavře úřad pro technologie, politiku a strategii a úřad hlavního vědce. A pak zruší i oddělení pro rozmanitost, rovnost, začlenění a přístupnost (DEIA).

Úřad NASA pro technologie, politiku a strategii „sdružuje různé multidisciplinární odborníky, kteří poskytují vedení NASA analytické, strategické a rozhodovací poznatky ve formě rychlých analýz, zpráv a memorand“, stojí na jeho webových stránkách. Úřad hlavního vědce zase sloužil jako hlavní poradce správce NASA pro vědecké programy agentury a „zastupuje všechny vědecké snahy v agentuře a zajišťuje, aby byly v souladu s vědeckými cíli administrativy a naplňovaly je“, uváděl jeho web.

Dopady těchto prvních změn jsou zatím omezené. Objevují se však už první kritické komentáře. Jeden z nich poskytla webu Space Policy Bhavya Lalová, která byla první šéfkou úřadu hlavního vědce. „Ztíží to práci budoucímu řediteli NASA, jenž zůstane bez odborníků, kteří komplexně chápou ekonomické, technologické, politické a geopolitické výzvy spojené s výzkumem vesmíru,“ poznamenala.

Naznačila také další možné dopady – tento úřad se totiž zabýval zejména programem Artemis a širší strategií cesty z Měsíce na Mars. Měl zajistit, aby tyto mise byly „podpořeny solidními ekonomickými a politickými poznatky“. Jako další důležité body, které zrušený úřad zkoumal, uvedla programy na likvidaci orbitálního odpadu, zkoumání konkurenčního geopolitického prostředí a zvažování společenských a etických rozměrů vesmírných programů, aby se zajistilo „promyšlené zvážení jeho dlouhodobých dopadů“.

Trump a NASA v jeho prvním volebním období

Trump se snažil v agentuře NASA hledat úspory už ve svém minulém prezidentském období. Tehdy jeho snahy vedly ke snižování financí pro části agentury věnující se sledování Země, zejména pak ty, jež monitorují klima. Došlo dokonce i ke zrušení některých, nicméně Kongres později přinejmenším u jednoho rozhodl o tom, že peníze odebrané nebudou.

Podle deníku Guardian se Trump chystal v rámci boje proti podle něj „zpolitizované vědě“ zrušit veškerý výzkum změny klimatu prováděný agenturou NASA. Finance měly místo toho jít na výzkum hlubokého vesmíru. Mělo to znamenat v podstatě likvidaci celého výzkumu NASA v oblasti teploty, ledu, mraků a dalších klimatických jevů. Síť satelitů NASA přitom poskytuje množství informací o klimatických změnách. Kvůli pandemii covidu-19, která zcela změnila priority jeho vlády, se k těmto krokům jeho administrativa nedostala – mezi klimatology ale panují obavy, že tento záměr je znovu na stole.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
před 10 hhodinami

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
před 11 hhodinami

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 17 hhodinami

Lidské ruce vznikly u našich prapředků, kteří chodili po kloubech

Vědci popsali nové poznatky o tom, jak vznikla lidská ruka. Podle nich se prapředkové člověka pohybovali podobně jako moderní gorily, opírali se při chůzi o klouby předních končetin.
před 17 hhodinami

Pražští lékaři nasadili pacientce proti zlatému stafylokokovi bakteriofágy

Bakterie zlatého stafylokoka u lidí způsobují spoustu zdravotních problémů, které se projevují vážnými záněty, jež se dají jen špatně léčit. V přírodě ale existují jejich predátoři – bakteriofágy. Právě ty teď vědci využili u pacientky v Praze.
před 18 hhodinami

OBRAZEM: Nejkrásnější snímky Mléčné dráhy ukazují mizející nádheru

Přes 6500 snímků se letos pokusilo dostat do výběru nejlepších fotografií Mléčné dráhy. Poslali je astrofotografové z patnácti zemí světa. Vybrané naleznete v přiložené fotogalerii.
před 20 hhodinami

Ebola se v Kongu šíří stovky kilometrů od dosavadního ohniska

V provincii Jižní Kivu na východě Konga byl potvrzen případ eboly, nemoc se tak objevila stovky kilometrů od dosavadního epicentra nákazy. Uvedla to ve čtvrtek povstalecká aliance, která oblast kontroluje, informovala agentura Reuters. Případ podle ní vyvolává obavy z dalšího šíření epidemie. Mladíci zapálili centrum pro léčbu eboly poté, co jim bylo odepřeno pohřbít tělo jejich blízkého.
21. 5. 2026Aktualizováno21. 5. 2026

První týdny otcovství mění mužům zásadně mozek, popsali experti

Když žena přivede na svět dítě, změní ji to duševně i tělesně. Týká se to i změn v mozku, které už vědci opakovaně a docela detailně popsali. Ale oč lépe známé byly dopady rodičovství na ženy, o to méně se vědělo o tom, co dělá otcovství s mozkem mužů. Teď to popsali němečtí psychologové, kteří čerstvé otce prozkoumali celou řadou těch nejmodernějších přístrojů.
21. 5. 2026
Načítání...