NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.

Od nástupu Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta začalo masivní propouštění ve federálních agenturách. Podle amerického deníku USA Today už výpovědi dostalo přes 100 tisíc federálních zaměstnanců. Až doposud jedna z agentur tomuto trendu unikala: NASA. To se změnilo 11. března, kdy agentura po týdnech spekulací oznámila, že i ona začíná snižovat počty svých zaměstnanců.

„V zájmu optimalizace počtu svých zaměstnanců a v souladu s exekutivním příkazem zahajuje NASA postupný proces..., jehož cílem je snížit počet zaměstnanců,“ uvedla pro agenturu AP mluvčí NASA Cheryl Warnerová.

Podle agentury AFP se první kolo škrtů v NASA týkalo 23 zaměstnanců, včetně hlavní vědecké pracovnice a současně uznávané klimatoložky Katherine Calvinové. Právě části výzkumu, která se věnuje klimatu planety, se má dotknout i další propouštění.

Nynější škrty jsou zatím velmi malé, ve vesmírné agentuře totiž pracuje přes 18 tisíc lidí. Jak velkého počtu pracovníků se budou týkat další škrty, zatím Warnerová neupřesnila.

Podle agentury AFP se NASA dosud drastickým škrtům, které už postihly řadu jiných federálních úřadů, vyhnula díky tomu, že osobně zasáhl její zřejmě budoucí ředitel Jared Isaacman. Podnikatel a nominant Donalda Trumpa do funkce se podle AFP snaží udržet NASA co nejsilnější.

Škrty u tří úřadů

Podle stránek Space Policy se zatím výpovědi týkají tří úřadů. NASA se rozhodla, že úplně uzavře úřad pro technologie, politiku a strategii a úřad hlavního vědce. A pak zruší i oddělení pro rozmanitost, rovnost, začlenění a přístupnost (DEIA).

Úřad NASA pro technologie, politiku a strategii „sdružuje různé multidisciplinární odborníky, kteří poskytují vedení NASA analytické, strategické a rozhodovací poznatky ve formě rychlých analýz, zpráv a memorand“, stojí na jeho webových stránkách. Úřad hlavního vědce zase sloužil jako hlavní poradce správce NASA pro vědecké programy agentury a „zastupuje všechny vědecké snahy v agentuře a zajišťuje, aby byly v souladu s vědeckými cíli administrativy a naplňovaly je“, uváděl jeho web.

Dopady těchto prvních změn jsou zatím omezené. Objevují se však už první kritické komentáře. Jeden z nich poskytla webu Space Policy Bhavya Lalová, která byla první šéfkou úřadu hlavního vědce. „Ztíží to práci budoucímu řediteli NASA, jenž zůstane bez odborníků, kteří komplexně chápou ekonomické, technologické, politické a geopolitické výzvy spojené s výzkumem vesmíru,“ poznamenala.

Naznačila také další možné dopady – tento úřad se totiž zabýval zejména programem Artemis a širší strategií cesty z Měsíce na Mars. Měl zajistit, aby tyto mise byly „podpořeny solidními ekonomickými a politickými poznatky“. Jako další důležité body, které zrušený úřad zkoumal, uvedla programy na likvidaci orbitálního odpadu, zkoumání konkurenčního geopolitického prostředí a zvažování společenských a etických rozměrů vesmírných programů, aby se zajistilo „promyšlené zvážení jeho dlouhodobých dopadů“.

Trump a NASA v jeho prvním volebním období

Trump se snažil v agentuře NASA hledat úspory už ve svém minulém prezidentském období. Tehdy jeho snahy vedly ke snižování financí pro části agentury věnující se sledování Země, zejména pak ty, jež monitorují klima. Došlo dokonce i ke zrušení některých, nicméně Kongres později přinejmenším u jednoho rozhodl o tom, že peníze odebrané nebudou.

Podle deníku Guardian se Trump chystal v rámci boje proti podle něj „zpolitizované vědě“ zrušit veškerý výzkum změny klimatu prováděný agenturou NASA. Finance měly místo toho jít na výzkum hlubokého vesmíru. Mělo to znamenat v podstatě likvidaci celého výzkumu NASA v oblasti teploty, ledu, mraků a dalších klimatických jevů. Síť satelitů NASA přitom poskytuje množství informací o klimatických změnách. Kvůli pandemii covidu-19, která zcela změnila priority jeho vlády, se k těmto krokům jeho administrativa nedostala – mezi klimatology ale panují obavy, že tento záměr je znovu na stole.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 15 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 17 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 18 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...