Konec inkluze v NASA ničí výkladní skříň. „Odešly talenty,“ říká slovenská astrobioložka

Od konce ledna, kdy začala americká NASA na příkaz prezidenta Donalda Trumpa rušit programy inkluze označované jako DEI, se už objevila řada konkrétních dopadů na studenty, univerzity i projekty. A také přichází rozsáhlá kritika.

Krátce poté, co Donald Trump usedl do prezidentského křesla, zakázal exekutivním příkazem programy DEI. Rozhodl o tom 22. ledna. „Ukončujeme diskriminaci v oblasti ‚rozmanitosti, rovnosti a začleňování‘ (DEI) u federálních zaměstnanců a při uzavírání federálních smluv a vynakládání finančních prostředků. Při přijímání do zaměstnání, povyšování a hodnocení výkonnosti ve federálních úřadech bude oceňována individuální iniciativa, dovednosti, výkon a tvrdá práce, a v žádném případě ne faktory, cíle, politiky, mandáty nebo požadavky související s DEI,“ říká nařízení.

Dopadá i na americkou kosmickou agenturu NASA a právě v ní se podle odborných médií změny začaly odehrávat velmi rychle. Už poslední lednový den popsal časopis Science, že se v NASA úředníci rychle snaží vyhovět prezidentskému nařízení. NASA podle tohoto článku měla okamžitě informovat vědce podporované v rámci jednoho vysoce prestižního programu pro vysokoškolské studenty, že několik dodavatelů kosmických lodí se na základě pokynů agentury přestane programu účastnit. A NASA současně varovala výzkumníky, že pravděpodobně zruší také už udělené granty.

NASA ruší, na soudy nečeká

Tímto výše popsaným programem, který by měl padnout, je Here to Observe (H2O), který NASA od jeho vzniku roku 2021 uvádí jako svou výkladní skříň v oblasti DEI. Propojoval vysokoškolské studenty z nedostatečně zastoupených skupin s vědci řídícími mise NASA. Před dvěma lety se rozrostl v plnohodnotný grantový program, který menším univerzitám uděloval až 75 tisíc dolarů ročně, aby podnítil zájem studentů z menšinových skupin o vědu.

Trumpův exekutivní příkaz dal agenturám šedesát dní na ukončení programů, jako je právě H2O. Není samozřejmě ještě ani zdaleka jasné, jestli soudy tento příkaz nezastaví, ale NASA už měsíc jedná a tyto programy aktivně ruší. Karla Smithová Jacksonová, asistentka administrátora NASA pro zadávání veřejných zakázek, již 23. ledna poslala všem dodavatelům a příjemcům agenturních grantů oběžník, ve kterém uvedla, že by měli „okamžitě ukončit všechny aktivity DEI vyžadované jejich smlouvami nebo granty“.

Program H2O byl podle Science obětován okamžitě. Do týdne od zmíněného oběžníku NASA zrušila smlouvy polovině vědců, kteří se na H2O podíleli. Současně ukončila smlouvy na školení mentorů H2O a vyhodnocování programu. Jeho celkové financování bylo pozastaveno a přinejmenším jeden z jeho hlavních řešitelů tvrdí, že mu programový pracovník NASA sdělil, že jeho grant bude pravděpodobně zrušen. (NASA na žádost o komentář nereagovala.)

Science popisuje i konkrétní dopady. Například na Hornickém a technologickém institutu v Novém Mexiku, kde studují především studenti hispánského původu, museli přerušit práci na radiometru, na němž spolupracují s vědci, kteří se starají o sondu Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), jež od roku 2009 mapuje potenciální zásoby vody a další zdroje na Měsíci. „Není jasné, jestli to teď studenti budou schopni dodělat,“ uvedl pro Science expert na atmosférickou dynamiku Raúl Morales-Juberías, který program vede.

Kvůli pozastavení se také ruší dvě exkurze plánované na jaro, jedna na americký kosmodrom a druhá na konferenci o Měsíci a planetách v Houstonu. Snad nejcennější pro studenty však bylo individuální poradenství, které nyní pravděpodobně zanikne, přinejmenším formálně. Univerzita přislíbila, že v tomto semestru bude kurz pokračovat, ale Morales-Juberías říká: „Pokud se financování neobnoví, budeme muset omezit všechny aktivity spojené s programem.“

Inkluzi mezi pilíře NASA zařadil Trumpův člověk

Také odborný časopis Nature se tomuto tématu věnoval, když oslovil celou řadu vědců z NASA i mimo ni. Z rozhovorů vyplývá, že v NASA jsou dopady nařízení už nyní znatelně cítit a vidět. Žurnál uvádí, že zákaz inkluze je paradoxní, protože k ní se tato federální agentura začala hlásit právě až za Donalda Trumpa: mezi základní hodnoty NASA ji oficiálně přidal roku 2020 ředitel agentury Jim Bridenstine, kterého do jejího vedení jmenoval právě Trump. Připojila se tak k bezpečnosti, integritě, týmové práci a dokonalosti. Jenže nyní tato pátá hodnota z mnoha webových stránek NASA zmizela.

Časopis Scientific American podotýká, že právě NASA byla propagátorem programů typu DEI mnohem dříve, než se takto začaly označovat. Snaha o inkluzivitu je podle magazínu jednou z nejviditelnějších v celé americké administrativě. Zatímco ještě v 50. a 60. letech 20. století byli všichni astronauti této agentury běloši, už do roku 1978 se agentura podvolila vnitřnímu i vnějšímu tlaku a vybrala pro lety do vesmíru i několik žen a zástupců etnických menšin. „Dnes jsou astronauti NASA, stejně jako její světoznámé vědecké a technické týmy, viditelně různorodí,“ konstatuje žurnál.

Vzhledem k pravidlům pro federální zaměstnance nemohou pracovníci NASA proti změnám zasáhnout, bez ohledu na to, jak moc osobně podporují úsilí v oblasti DEI. O to větší frustraci ale vyjadřují vědci mimo NASA, kteří reagovat mohou. Několik z nich napsalo 6. února vedení NASA otevřený dopis, v němž proti změnám protestují a který získal více než tisíc podpisů špičkových expertů na kosmický výzkum.

Z širšího pohledu škrty „v podstatě říkají, že původní obyvatelé USA, nedostatečně zastoupené skupiny, a dokonce ani ženy do NASA nepatří“, uvedla pro Scientific American astronomka Hilding Neilsonová z Memorial University of Newfoundland v kanadském St John's, která je příslušnice kmene Mi'kmaw. „To je hrozná a ostudná věc, která NASA vrátí o desítky let zpět, ne-li hůř.“

Programy dodávaly odvahu, říká slovenská vědkyně

Pro americké agentury zabývající se zkoumáním vesmíru pracuje i řada zahraničních vědců. Jednou z nich je i slovenská astrobioložka Michaela Musilová. Ta se věnovala nejen výzkumu, ale zastávala i manažerskou pozici. Pro Českou televizi popsala, jak takové programy DEI vypadaly: „Jako ředitel výzkumné stanice HI-SEAS, kde jsem organizovala simulované mise na Měsíc a Mars, jsem měla volnou ruku, pokud jde o programy DEI,“ nastínila.

„Nemusela jsem je realizovat, ale záměrně jsem se rozhodla změnit způsob náboru posádek pro simulované vesmírné mise. Předtím, než jsem se stala ředitelkou HI-SEAS, se do simulovaných misí jako takzvaní analogoví astronauti nezapojovalo mnoho žen a menšin. Chtěla jsem tedy povzbudit nedostatečně zastoupené komunity, aby se do simulovaných misí přihlásily,“ uvedla Musilová.

Programy DEI ze své pozice hodnotí pozitivně: „Velmi rychle jsem viděla, že to mělo dopad na typy lidí, kteří se hlásili do posádky. Čím více žen, etnických menšin, LGBTQ+ lidí a dalších nedostatečně zastoupených osob se do misí zapojilo, tím více lidí z těchto komunit se později do misí přihlásilo,“ shrnula. Podle Musilové se podařilo těmito programy hlavně dodat odvahu lidem, kteří by se jinak do něčeho takového nezapojili.

Michaela Musilová
Zdroj: Wikimedia Commons/Adam685

„Někteří z nich mi řekli, že se přihlásili jen proto, že viděli, že ostatní jako oni jsou v tomto odvětví také úspěšní. Ke konci mého působení v HI-SEAS se mi do misí pravidelně hlásilo více žen než mužů. Viděla jsem také, že čím rozmanitější byly týmy, tím úspěšnější byly mise a projekty,“ doplnila.

Různost pomáhá, věří vědkyně. „Myslím, že je to proto, že lidé s různým zázemím, různými životními zkušenostmi a dalšími odlišnostmi přinášejí nové pohledy na věc. Týmy spolu lépe vycházely, dokázaly efektivněji řešit problémy a byly také produktivnější ve svých výzkumných projektech,“ dodala.

Dopadů zákazů se spíše obává. „Současné změny ve vědě, v NASA a v řadě dalších institucí jsou velké a týkají se obrovského množství lidí a projektů. Důsledky těchto změn budou pravděpodobně dlouhodobé a mohou vést k tomu, že řada zajímavých projektů nebude realizována nebo dokončena. Vesmírná komunita také přichází o řadu výjimečných lidí, kteří mohli přispět k významným změnám k lepšímu. Například v důsledku vývoje v posledních týdnech odešlo z NASA v poslední době mnoho velmi talentovaných a mimořádně zkušených lidí,“ doplňuje vědkyně, která je v současné době prezidentka neziskové organizace XtremeFrontiers.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 3 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...