Konec inkluze v NASA ničí výkladní skříň. „Odešly talenty,“ říká slovenská astrobioložka

Od konce ledna, kdy začala americká NASA na příkaz prezidenta Donalda Trumpa rušit programy inkluze označované jako DEI, se už objevila řada konkrétních dopadů na studenty, univerzity i projekty. A také přichází rozsáhlá kritika.

Krátce poté, co Donald Trump usedl do prezidentského křesla, zakázal exekutivním příkazem programy DEI. Rozhodl o tom 22. ledna. „Ukončujeme diskriminaci v oblasti ‚rozmanitosti, rovnosti a začleňování‘ (DEI) u federálních zaměstnanců a při uzavírání federálních smluv a vynakládání finančních prostředků. Při přijímání do zaměstnání, povyšování a hodnocení výkonnosti ve federálních úřadech bude oceňována individuální iniciativa, dovednosti, výkon a tvrdá práce, a v žádném případě ne faktory, cíle, politiky, mandáty nebo požadavky související s DEI,“ říká nařízení.

Dopadá i na americkou kosmickou agenturu NASA a právě v ní se podle odborných médií změny začaly odehrávat velmi rychle. Už poslední lednový den popsal časopis Science, že se v NASA úředníci rychle snaží vyhovět prezidentskému nařízení. NASA podle tohoto článku měla okamžitě informovat vědce podporované v rámci jednoho vysoce prestižního programu pro vysokoškolské studenty, že několik dodavatelů kosmických lodí se na základě pokynů agentury přestane programu účastnit. A NASA současně varovala výzkumníky, že pravděpodobně zruší také už udělené granty.

NASA ruší, na soudy nečeká

Tímto výše popsaným programem, který by měl padnout, je Here to Observe (H2O), který NASA od jeho vzniku roku 2021 uvádí jako svou výkladní skříň v oblasti DEI. Propojoval vysokoškolské studenty z nedostatečně zastoupených skupin s vědci řídícími mise NASA. Před dvěma lety se rozrostl v plnohodnotný grantový program, který menším univerzitám uděloval až 75 tisíc dolarů ročně, aby podnítil zájem studentů z menšinových skupin o vědu.

Trumpův exekutivní příkaz dal agenturám šedesát dní na ukončení programů, jako je právě H2O. Není samozřejmě ještě ani zdaleka jasné, jestli soudy tento příkaz nezastaví, ale NASA už měsíc jedná a tyto programy aktivně ruší. Karla Smithová Jacksonová, asistentka administrátora NASA pro zadávání veřejných zakázek, již 23. ledna poslala všem dodavatelům a příjemcům agenturních grantů oběžník, ve kterém uvedla, že by měli „okamžitě ukončit všechny aktivity DEI vyžadované jejich smlouvami nebo granty“.

Program H2O byl podle Science obětován okamžitě. Do týdne od zmíněného oběžníku NASA zrušila smlouvy polovině vědců, kteří se na H2O podíleli. Současně ukončila smlouvy na školení mentorů H2O a vyhodnocování programu. Jeho celkové financování bylo pozastaveno a přinejmenším jeden z jeho hlavních řešitelů tvrdí, že mu programový pracovník NASA sdělil, že jeho grant bude pravděpodobně zrušen. (NASA na žádost o komentář nereagovala.)

Science popisuje i konkrétní dopady. Například na Hornickém a technologickém institutu v Novém Mexiku, kde studují především studenti hispánského původu, museli přerušit práci na radiometru, na němž spolupracují s vědci, kteří se starají o sondu Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), jež od roku 2009 mapuje potenciální zásoby vody a další zdroje na Měsíci. „Není jasné, jestli to teď studenti budou schopni dodělat,“ uvedl pro Science expert na atmosférickou dynamiku Raúl Morales-Juberías, který program vede.

Kvůli pozastavení se také ruší dvě exkurze plánované na jaro, jedna na americký kosmodrom a druhá na konferenci o Měsíci a planetách v Houstonu. Snad nejcennější pro studenty však bylo individuální poradenství, které nyní pravděpodobně zanikne, přinejmenším formálně. Univerzita přislíbila, že v tomto semestru bude kurz pokračovat, ale Morales-Juberías říká: „Pokud se financování neobnoví, budeme muset omezit všechny aktivity spojené s programem.“

Inkluzi mezi pilíře NASA zařadil Trumpův člověk

Také odborný časopis Nature se tomuto tématu věnoval, když oslovil celou řadu vědců z NASA i mimo ni. Z rozhovorů vyplývá, že v NASA jsou dopady nařízení už nyní znatelně cítit a vidět. Žurnál uvádí, že zákaz inkluze je paradoxní, protože k ní se tato federální agentura začala hlásit právě až za Donalda Trumpa: mezi základní hodnoty NASA ji oficiálně přidal roku 2020 ředitel agentury Jim Bridenstine, kterého do jejího vedení jmenoval právě Trump. Připojila se tak k bezpečnosti, integritě, týmové práci a dokonalosti. Jenže nyní tato pátá hodnota z mnoha webových stránek NASA zmizela.

Časopis Scientific American podotýká, že právě NASA byla propagátorem programů typu DEI mnohem dříve, než se takto začaly označovat. Snaha o inkluzivitu je podle magazínu jednou z nejviditelnějších v celé americké administrativě. Zatímco ještě v 50. a 60. letech 20. století byli všichni astronauti této agentury běloši, už do roku 1978 se agentura podvolila vnitřnímu i vnějšímu tlaku a vybrala pro lety do vesmíru i několik žen a zástupců etnických menšin. „Dnes jsou astronauti NASA, stejně jako její světoznámé vědecké a technické týmy, viditelně různorodí,“ konstatuje žurnál.

Vzhledem k pravidlům pro federální zaměstnance nemohou pracovníci NASA proti změnám zasáhnout, bez ohledu na to, jak moc osobně podporují úsilí v oblasti DEI. O to větší frustraci ale vyjadřují vědci mimo NASA, kteří reagovat mohou. Několik z nich napsalo 6. února vedení NASA otevřený dopis, v němž proti změnám protestují a který získal více než tisíc podpisů špičkových expertů na kosmický výzkum.

Z širšího pohledu škrty „v podstatě říkají, že původní obyvatelé USA, nedostatečně zastoupené skupiny, a dokonce ani ženy do NASA nepatří“, uvedla pro Scientific American astronomka Hilding Neilsonová z Memorial University of Newfoundland v kanadském St John's, která je příslušnice kmene Mi'kmaw. „To je hrozná a ostudná věc, která NASA vrátí o desítky let zpět, ne-li hůř.“

Programy dodávaly odvahu, říká slovenská vědkyně

Pro americké agentury zabývající se zkoumáním vesmíru pracuje i řada zahraničních vědců. Jednou z nich je i slovenská astrobioložka Michaela Musilová. Ta se věnovala nejen výzkumu, ale zastávala i manažerskou pozici. Pro Českou televizi popsala, jak takové programy DEI vypadaly: „Jako ředitel výzkumné stanice HI-SEAS, kde jsem organizovala simulované mise na Měsíc a Mars, jsem měla volnou ruku, pokud jde o programy DEI,“ nastínila.

„Nemusela jsem je realizovat, ale záměrně jsem se rozhodla změnit způsob náboru posádek pro simulované vesmírné mise. Předtím, než jsem se stala ředitelkou HI-SEAS, se do simulovaných misí jako takzvaní analogoví astronauti nezapojovalo mnoho žen a menšin. Chtěla jsem tedy povzbudit nedostatečně zastoupené komunity, aby se do simulovaných misí přihlásily,“ uvedla Musilová.

Programy DEI ze své pozice hodnotí pozitivně: „Velmi rychle jsem viděla, že to mělo dopad na typy lidí, kteří se hlásili do posádky. Čím více žen, etnických menšin, LGBTQ+ lidí a dalších nedostatečně zastoupených osob se do misí zapojilo, tím více lidí z těchto komunit se později do misí přihlásilo,“ shrnula. Podle Musilové se podařilo těmito programy hlavně dodat odvahu lidem, kteří by se jinak do něčeho takového nezapojili.

Michaela Musilová
Zdroj: Wikimedia Commons/Adam685

„Někteří z nich mi řekli, že se přihlásili jen proto, že viděli, že ostatní jako oni jsou v tomto odvětví také úspěšní. Ke konci mého působení v HI-SEAS se mi do misí pravidelně hlásilo více žen než mužů. Viděla jsem také, že čím rozmanitější byly týmy, tím úspěšnější byly mise a projekty,“ doplnila.

Různost pomáhá, věří vědkyně. „Myslím, že je to proto, že lidé s různým zázemím, různými životními zkušenostmi a dalšími odlišnostmi přinášejí nové pohledy na věc. Týmy spolu lépe vycházely, dokázaly efektivněji řešit problémy a byly také produktivnější ve svých výzkumných projektech,“ dodala.

Dopadů zákazů se spíše obává. „Současné změny ve vědě, v NASA a v řadě dalších institucí jsou velké a týkají se obrovského množství lidí a projektů. Důsledky těchto změn budou pravděpodobně dlouhodobé a mohou vést k tomu, že řada zajímavých projektů nebude realizována nebo dokončena. Vesmírná komunita také přichází o řadu výjimečných lidí, kteří mohli přispět k významným změnám k lepšímu. Například v důsledku vývoje v posledních týdnech odešlo z NASA v poslední době mnoho velmi talentovaných a mimořádně zkušených lidí,“ doplňuje vědkyně, která je v současné době prezidentka neziskové organizace XtremeFrontiers.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před třiceti lety poprvé zabečel klonovaný tvor. A rozjel obří byznys

Ve skotském Roslinově ústavu přišlo 5. července 1996 na svět zvíře, jehož narození znamenalo velký vědecký úspěch, zároveň ale otevřelo řadu otázek. Ovečka Dolly byla totiž prvním živočichem naklonovaným z dospělé buňky savce a metoda, díky níž se narodila, je teoreticky použitelná i v případě člověka. Asi nejznámější ovčí celebrita ovšem na výjimečnost možná doplatila, a to o půlku kratším životem ve srovnání s obyčejnými ovcemi. Ovečka byla utracena ve věku šesti let v polovině února 2003.
před 4 hhodinami

Tesáky pavouků mají delší historii, než se myslelo. Vědci je našli u tvora starého půl miliardy let

Kousnutí pavouka, klíštěte nebo štíra může být bolestivé, a dokonce může člověku přinést ve výjimečných případech smrt. Paleontologové teď rozkryli evoluční příběh jejich tesáků.
včera v 08:45

VideoLetní obloha nabízí krásu i poučení. Astronom radí, co pozorovat

Začátek července přichází s kombinací teplých večerů, jasné oblohy a volného času. Astronom Pavel Suchan doporučuje, kam v této době na noční obloze hledět, aby se člověk něco dozvěděl o vesmíru a viděl to nejzajímavější, co letní obloha nabízí.
3. 7. 2026

Robotický tahač letí zachránit teleskop NASA, který se rychle blíží k Zemi

Do vesmíru bylo v pátek vysláno trojramenné robotické vesmírné plavidlo, které má zachránit dalekohled amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) dříve, než by mohl shořet v zemské atmosféře. Napsala o tom agentura AP.
3. 7. 2026

El Niño je tady. Ještě zesílí a přinese extrémní počasí, varuje WMO

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v tropickém Pacifiku vyvinuly podmínky jevu El Niño. Vědci předpovídají, že v nadcházejících měsících rychle zesílí, čímž se v mnoha částech světa zvýší pravděpodobnost výskytu vln veder, sucha, silných srážek a dalších extrémních povětrnostních jevů.
3. 7. 2026

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Evropský pohled