Konec inkluze v NASA ničí výkladní skříň. „Odešly talenty,“ říká slovenská astrobioložka

Od konce ledna, kdy začala americká NASA na příkaz prezidenta Donalda Trumpa rušit programy inkluze označované jako DEI, se už objevila řada konkrétních dopadů na studenty, univerzity i projekty. A také přichází rozsáhlá kritika.

Krátce poté, co Donald Trump usedl do prezidentského křesla, zakázal exekutivním příkazem programy DEI. Rozhodl o tom 22. ledna. „Ukončujeme diskriminaci v oblasti ‚rozmanitosti, rovnosti a začleňování‘ (DEI) u federálních zaměstnanců a při uzavírání federálních smluv a vynakládání finančních prostředků. Při přijímání do zaměstnání, povyšování a hodnocení výkonnosti ve federálních úřadech bude oceňována individuální iniciativa, dovednosti, výkon a tvrdá práce, a v žádném případě ne faktory, cíle, politiky, mandáty nebo požadavky související s DEI,“ říká nařízení.

Dopadá i na americkou kosmickou agenturu NASA a právě v ní se podle odborných médií změny začaly odehrávat velmi rychle. Už poslední lednový den popsal časopis Science, že se v NASA úředníci rychle snaží vyhovět prezidentskému nařízení. NASA podle tohoto článku měla okamžitě informovat vědce podporované v rámci jednoho vysoce prestižního programu pro vysokoškolské studenty, že několik dodavatelů kosmických lodí se na základě pokynů agentury přestane programu účastnit. A NASA současně varovala výzkumníky, že pravděpodobně zruší také už udělené granty.

NASA ruší, na soudy nečeká

Tímto výše popsaným programem, který by měl padnout, je Here to Observe (H2O), který NASA od jeho vzniku roku 2021 uvádí jako svou výkladní skříň v oblasti DEI. Propojoval vysokoškolské studenty z nedostatečně zastoupených skupin s vědci řídícími mise NASA. Před dvěma lety se rozrostl v plnohodnotný grantový program, který menším univerzitám uděloval až 75 tisíc dolarů ročně, aby podnítil zájem studentů z menšinových skupin o vědu.

Trumpův exekutivní příkaz dal agenturám šedesát dní na ukončení programů, jako je právě H2O. Není samozřejmě ještě ani zdaleka jasné, jestli soudy tento příkaz nezastaví, ale NASA už měsíc jedná a tyto programy aktivně ruší. Karla Smithová Jacksonová, asistentka administrátora NASA pro zadávání veřejných zakázek, již 23. ledna poslala všem dodavatelům a příjemcům agenturních grantů oběžník, ve kterém uvedla, že by měli „okamžitě ukončit všechny aktivity DEI vyžadované jejich smlouvami nebo granty“.

Program H2O byl podle Science obětován okamžitě. Do týdne od zmíněného oběžníku NASA zrušila smlouvy polovině vědců, kteří se na H2O podíleli. Současně ukončila smlouvy na školení mentorů H2O a vyhodnocování programu. Jeho celkové financování bylo pozastaveno a přinejmenším jeden z jeho hlavních řešitelů tvrdí, že mu programový pracovník NASA sdělil, že jeho grant bude pravděpodobně zrušen. (NASA na žádost o komentář nereagovala.)

Science popisuje i konkrétní dopady. Například na Hornickém a technologickém institutu v Novém Mexiku, kde studují především studenti hispánského původu, museli přerušit práci na radiometru, na němž spolupracují s vědci, kteří se starají o sondu Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), jež od roku 2009 mapuje potenciální zásoby vody a další zdroje na Měsíci. „Není jasné, jestli to teď studenti budou schopni dodělat,“ uvedl pro Science expert na atmosférickou dynamiku Raúl Morales-Juberías, který program vede.

Kvůli pozastavení se také ruší dvě exkurze plánované na jaro, jedna na americký kosmodrom a druhá na konferenci o Měsíci a planetách v Houstonu. Snad nejcennější pro studenty však bylo individuální poradenství, které nyní pravděpodobně zanikne, přinejmenším formálně. Univerzita přislíbila, že v tomto semestru bude kurz pokračovat, ale Morales-Juberías říká: „Pokud se financování neobnoví, budeme muset omezit všechny aktivity spojené s programem.“

Inkluzi mezi pilíře NASA zařadil Trumpův člověk

Také odborný časopis Nature se tomuto tématu věnoval, když oslovil celou řadu vědců z NASA i mimo ni. Z rozhovorů vyplývá, že v NASA jsou dopady nařízení už nyní znatelně cítit a vidět. Žurnál uvádí, že zákaz inkluze je paradoxní, protože k ní se tato federální agentura začala hlásit právě až za Donalda Trumpa: mezi základní hodnoty NASA ji oficiálně přidal roku 2020 ředitel agentury Jim Bridenstine, kterého do jejího vedení jmenoval právě Trump. Připojila se tak k bezpečnosti, integritě, týmové práci a dokonalosti. Jenže nyní tato pátá hodnota z mnoha webových stránek NASA zmizela.

Časopis Scientific American podotýká, že právě NASA byla propagátorem programů typu DEI mnohem dříve, než se takto začaly označovat. Snaha o inkluzivitu je podle magazínu jednou z nejviditelnějších v celé americké administrativě. Zatímco ještě v 50. a 60. letech 20. století byli všichni astronauti této agentury běloši, už do roku 1978 se agentura podvolila vnitřnímu i vnějšímu tlaku a vybrala pro lety do vesmíru i několik žen a zástupců etnických menšin. „Dnes jsou astronauti NASA, stejně jako její světoznámé vědecké a technické týmy, viditelně různorodí,“ konstatuje žurnál.

Vzhledem k pravidlům pro federální zaměstnance nemohou pracovníci NASA proti změnám zasáhnout, bez ohledu na to, jak moc osobně podporují úsilí v oblasti DEI. O to větší frustraci ale vyjadřují vědci mimo NASA, kteří reagovat mohou. Několik z nich napsalo 6. února vedení NASA otevřený dopis, v němž proti změnám protestují a který získal více než tisíc podpisů špičkových expertů na kosmický výzkum.

Z širšího pohledu škrty „v podstatě říkají, že původní obyvatelé USA, nedostatečně zastoupené skupiny, a dokonce ani ženy do NASA nepatří“, uvedla pro Scientific American astronomka Hilding Neilsonová z Memorial University of Newfoundland v kanadském St John's, která je příslušnice kmene Mi'kmaw. „To je hrozná a ostudná věc, která NASA vrátí o desítky let zpět, ne-li hůř.“

Programy dodávaly odvahu, říká slovenská vědkyně

Pro americké agentury zabývající se zkoumáním vesmíru pracuje i řada zahraničních vědců. Jednou z nich je i slovenská astrobioložka Michaela Musilová. Ta se věnovala nejen výzkumu, ale zastávala i manažerskou pozici. Pro Českou televizi popsala, jak takové programy DEI vypadaly: „Jako ředitel výzkumné stanice HI-SEAS, kde jsem organizovala simulované mise na Měsíc a Mars, jsem měla volnou ruku, pokud jde o programy DEI,“ nastínila.

„Nemusela jsem je realizovat, ale záměrně jsem se rozhodla změnit způsob náboru posádek pro simulované vesmírné mise. Předtím, než jsem se stala ředitelkou HI-SEAS, se do simulovaných misí jako takzvaní analogoví astronauti nezapojovalo mnoho žen a menšin. Chtěla jsem tedy povzbudit nedostatečně zastoupené komunity, aby se do simulovaných misí přihlásily,“ uvedla Musilová.

Programy DEI ze své pozice hodnotí pozitivně: „Velmi rychle jsem viděla, že to mělo dopad na typy lidí, kteří se hlásili do posádky. Čím více žen, etnických menšin, LGBTQ+ lidí a dalších nedostatečně zastoupených osob se do misí zapojilo, tím více lidí z těchto komunit se později do misí přihlásilo,“ shrnula. Podle Musilové se podařilo těmito programy hlavně dodat odvahu lidem, kteří by se jinak do něčeho takového nezapojili.

Michaela Musilová
Zdroj: Wikimedia Commons/Adam685

„Někteří z nich mi řekli, že se přihlásili jen proto, že viděli, že ostatní jako oni jsou v tomto odvětví také úspěšní. Ke konci mého působení v HI-SEAS se mi do misí pravidelně hlásilo více žen než mužů. Viděla jsem také, že čím rozmanitější byly týmy, tím úspěšnější byly mise a projekty,“ doplnila.

Různost pomáhá, věří vědkyně. „Myslím, že je to proto, že lidé s různým zázemím, různými životními zkušenostmi a dalšími odlišnostmi přinášejí nové pohledy na věc. Týmy spolu lépe vycházely, dokázaly efektivněji řešit problémy a byly také produktivnější ve svých výzkumných projektech,“ dodala.

Dopadů zákazů se spíše obává. „Současné změny ve vědě, v NASA a v řadě dalších institucí jsou velké a týkají se obrovského množství lidí a projektů. Důsledky těchto změn budou pravděpodobně dlouhodobé a mohou vést k tomu, že řada zajímavých projektů nebude realizována nebo dokončena. Vesmírná komunita také přichází o řadu výjimečných lidí, kteří mohli přispět k významným změnám k lepšímu. Například v důsledku vývoje v posledních týdnech odešlo z NASA v poslední době mnoho velmi talentovaných a mimořádně zkušených lidí,“ doplňuje vědkyně, která je v současné době prezidentka neziskové organizace XtremeFrontiers.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Antarktidu zasáhla uprostřed zimy vlna veder. Vědci popsali příčiny

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu se na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.
před 12 mminutami

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 2 hhodinami

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026
Načítání...