Výtrysk z černé díry rozbil masivní kosmický objekt, popsala NASA

Americký vesmírný dalekohled Chandra zaznamenal pozoruhodnou srážku kosmických rozměrů. Částice a energie ve výtrysku z černé díry se střetly s masivním vesmírným objektem, který narušily.

Černé díry nejsou žádní samotáři. Naopak, velmi aktivně reagují se svým okolím, formují kolem sebe masivní akreční disky hmoty, kterou k sobě přitahují. A občas se zbaví přebytečné energie, když vyšlou obří výtrysk částic a energie.

Výraz „obří“ nepřehání. Spíš je důkazem toho, jak málo výstižné jsou výrazy lidského jazyka pro tyto kosmické jevy. Například letos v září skupina astronomů popsala výtrysk z černé díry, který je 140krát větší než Mléčná dráha.

Díky kosmickému rentgenovému dalekohledu Chandra, který provozuje americká vesmírná agentura NASA, nyní astronomové pozorovali, co se stane, když takový výtrysk něco zasáhne. Přístroj, který vynesl na oběžnou dráhu na konci dvacátého století raketoplán Columbia, sleduje silné zdroje rentgenového záření, a vidí tedy i tyto mohutné zdroje energie.

Černá díra leží v galaxii Centaurus A asi dvanáct milionů světelných let od Země. Výtrysk energie z ní má délku třicet tisíc světelných let. Astronomové sledovali důsledek toho, jak narazil na kosmický objekt označený jako C4. Ten je vůbec nejvzdálenějším objektem, jaký tento dalekohled pozoroval.

Srážka kosmických rozměrů

Tato kosmická struktura neznámého složení vyzařuje spoustu rentgenového záření a je zásahem z černé díry znatelně deformovaná. Na pohled připomíná holubici s roztaženými křídly, přičemž „perutě“ mají rozpětí asi sedm set světelných let. Pro srovnání: Proxima Centauri, Slunci nejbližší hvězda, je vzdálená asi čtyři světelné roky.

„Není to poprvé, co astronomové viděli výtrysk černé díry narazit do jiných objektů,“ uvedla NASA. „Existuje několik dalších příkladů, kdy se zřejmě střetnul s nějakými objekty – pravděpodobně masivními hvězdami nebo plynnými mračny. C4 se však od nich odlišuje tím, že v rentgenovém záření má tvar písmene V, zatímco ostatní překážky na dráze výtrysku vytvářejí na rentgenovém snímku eliptické skvrny. Chandra je jedinou rentgenovou observatoří, která je schopna tento rys pozorovat.“

Astronomové se teď snaží zjistit, proč má C4 po kontaktu s výtryskem tento odlišný vzhled.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci ze Stanfordu popsali nový kryptický způsob, jak bakterie tvoří DNA

Bakterie umí vytvářet DNA nejen tím, že kopírují starší vzory, ale vyvinuly si i další způsob, jak tuto deoxyribonukleovou kyselinu tvořit. Nový objev, který překvapil celou řadu biologů, by mohl podle autorů pomoci i při vytváření nových genetických nástrojů v medicíně.
před 29 mminutami

Antarktidu zasáhla uprostřed zimy vlna veder. Vědci popsali příčiny

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.
před 1 hhodinou

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 3 hhodinami

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026
Načítání...