Výtrysk z černé díry rozbil masivní kosmický objekt, popsala NASA

Americký vesmírný dalekohled Chandra zaznamenal pozoruhodnou srážku kosmických rozměrů. Částice a energie ve výtrysku z černé díry se střetly s masivním vesmírným objektem, který narušily.

Černé díry nejsou žádní samotáři. Naopak, velmi aktivně reagují se svým okolím, formují kolem sebe masivní akreční disky hmoty, kterou k sobě přitahují. A občas se zbaví přebytečné energie, když vyšlou obří výtrysk částic a energie.

Výraz „obří“ nepřehání. Spíš je důkazem toho, jak málo výstižné jsou výrazy lidského jazyka pro tyto kosmické jevy. Například letos v září skupina astronomů popsala výtrysk z černé díry, který je 140krát větší než Mléčná dráha.

Díky kosmickému rentgenovému dalekohledu Chandra, který provozuje americká vesmírná agentura NASA, nyní astronomové pozorovali, co se stane, když takový výtrysk něco zasáhne. Přístroj, který vynesl na oběžnou dráhu na konci dvacátého století raketoplán Columbia, sleduje silné zdroje rentgenového záření, a vidí tedy i tyto mohutné zdroje energie.

Černá díra leží v galaxii Centaurus A asi dvanáct milionů světelných let od Země. Výtrysk energie z ní má délku třicet tisíc světelných let. Astronomové sledovali důsledek toho, jak narazil na kosmický objekt označený jako C4. Ten je vůbec nejvzdálenějším objektem, jaký tento dalekohled pozoroval.

Srážka kosmických rozměrů

Tato kosmická struktura neznámého složení vyzařuje spoustu rentgenového záření a je zásahem z černé díry znatelně deformovaná. Na pohled připomíná holubici s roztaženými křídly, přičemž „perutě“ mají rozpětí asi sedm set světelných let. Pro srovnání: Proxima Centauri, Slunci nejbližší hvězda, je vzdálená asi čtyři světelné roky.

„Není to poprvé, co astronomové viděli výtrysk černé díry narazit do jiných objektů,“ uvedla NASA. „Existuje několik dalších příkladů, kdy se zřejmě střetnul s nějakými objekty – pravděpodobně masivními hvězdami nebo plynnými mračny. C4 se však od nich odlišuje tím, že v rentgenovém záření má tvar písmene V, zatímco ostatní překážky na dráze výtrysku vytvářejí na rentgenovém snímku eliptické skvrny. Chandra je jedinou rentgenovou observatoří, která je schopna tento rys pozorovat.“

Astronomové se teď snaží zjistit, proč má C4 po kontaktu s výtryskem tento odlišný vzhled.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Trump chce do roku 2030 šestkrát zvýšit počet amerických vzletů do vesmíru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum, které počítá s téměř šestinásobným ročním zvýšením počtu amerických vzletů do vesmíru. Do roku 2030 by ze Spojených států mělo být prováděno tisíc startů a návratů do atmosféry ročně, napsala agentura Reuters. Trumpův dokument rovněž nařizuje úřadům hledat nová místa vhodná pro starty raket.
před 3 hhodinami

V klinické studii uspěla první vakcína proti melanomu

Společnost Moderna ve spolupráci s farmaceutickou firmou Merck vyvinula personalizovanou terapii proti rakovině, která v pokročilé fázi klinického testování v kombinaci s přípravkem Keytruda snížila riziko návratu a šíření melanomu. Nová léčba je téměř o polovinu účinnější než doposud používané léky. Pokud dojde ke schválení, mohla by výrazně zvýšit pravděpodobnost lidí po operaci melanomu, že se jim nemoc už nevrátí.
před 16 hhodinami

Podívejte se, jak silné je letošní sucho v kontextu dekády

Desítky satelitních snímků ukazují, jak závažné je v Evropě letos sucho a horko, respektive jak se projevují jejich dopady na rostliny.
před 18 hhodinami

Když vyschne řeka, život se do ní měsíce nevrátí, popisují vědci

Obnova života ve vodním toku po jeho vyschnutí může s příchodem dešťů trvat až dva měsíce. Čím déle trvá sucho, tím složitěji se ryby a další organismy vrací. Kritická hranice jsou čtyři týdny. Pokud sucho trvá déle, mohou podle hydrobiologických výzkumů uhynout všechny vodní organismy, uvedl Martin Rulík z olomoucké přírodovědecké fakulty. Další zátěží je podle něj vysoká teplota vody, která spolu s úbytkem kyslíku vytváří nejhorší podmínky.
před 21 hhodinami

Astronomové objevili nejrychlejší hvězdu Mléčné dráhy. Sprintuje kolem černé díry

Astronomové objevili nejrychlejší známou hvězdu v naší galaxii, Mléčné dráze, která obíhá kolem černé díry v jejím středu. Hvězda, která dostala jméno S301, obíhá svou černou díru o hmotnosti čtyř milionů Sluncí rychlostí 25 tisíc kilometrů za sekundu. Navíc se k ní přibližuje víc než jakákoli jiná dosud pozorovaná hvězda, a to tak blízko, že pociťuje účinky rotace černé díry.
19. 8. 2026

Svatyně u Nymburka byla o tisíc let starší než Stonehenge

Jako rituální centrum spojené s pohyby Slunce a Měsíce sloužila přes 6500 let stará svatyně nedaleko obce Chleby na Nymbursku. Na jejím výzkumu pracují archeologové pod vedením vědců z Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni (FF ZČU). Nově zjistili, že jde o jeden z nejstarších monumentů ve střední Evropě.
19. 8. 2026

Ukrajinský útok na Roskosmos mohl způsobit Rusku závažné škody

Rusko je ve svém vesmírném programu odkázané na neustálou výrobu nových raket Sojuz, nedisponuje totiž stroji, které mohou startovat opakovaně. Víkendový útok na jedno ze zařízení státního podniku Roskosmos proto mohl způsobit výrobci raket a satelitů velké problémy.
19. 8. 2026

Moderní ženy mají pánev jako neandertálci, muži se vydali jinou evoluční cestou, zjistili vědci

Výsledky nového výzkumu naznačují, že pánve moderních mužů prošly při evoluci většími změnami, zatímco pánve moderních žen zůstávají „archaické“. Mužům tato změna dala podle vědců lepší schopnosti chůze a běhu na dlouhé vzdálenosti – díky jedinečnému mechanismu, který je schopný vynikajícím způsobem tlumit nárazy i účelně akumulovat energii.
19. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.