Výtrysk z černé díry rozbil masivní kosmický objekt, popsala NASA

Americký vesmírný dalekohled Chandra zaznamenal pozoruhodnou srážku kosmických rozměrů. Částice a energie ve výtrysku z černé díry se střetly s masivním vesmírným objektem, který narušily.

Černé díry nejsou žádní samotáři. Naopak, velmi aktivně reagují se svým okolím, formují kolem sebe masivní akreční disky hmoty, kterou k sobě přitahují. A občas se zbaví přebytečné energie, když vyšlou obří výtrysk částic a energie.

Výraz „obří“ nepřehání. Spíš je důkazem toho, jak málo výstižné jsou výrazy lidského jazyka pro tyto kosmické jevy. Například letos v září skupina astronomů popsala výtrysk z černé díry, který je 140krát větší než Mléčná dráha.

Díky kosmickému rentgenovému dalekohledu Chandra, který provozuje americká vesmírná agentura NASA, nyní astronomové pozorovali, co se stane, když takový výtrysk něco zasáhne. Přístroj, který vynesl na oběžnou dráhu na konci dvacátého století raketoplán Columbia, sleduje silné zdroje rentgenového záření, a vidí tedy i tyto mohutné zdroje energie.

Černá díra leží v galaxii Centaurus A asi dvanáct milionů světelných let od Země. Výtrysk energie z ní má délku třicet tisíc světelných let. Astronomové sledovali důsledek toho, jak narazil na kosmický objekt označený jako C4. Ten je vůbec nejvzdálenějším objektem, jaký tento dalekohled pozoroval.

Srážka kosmických rozměrů

Tato kosmická struktura neznámého složení vyzařuje spoustu rentgenového záření a je zásahem z černé díry znatelně deformovaná. Na pohled připomíná holubici s roztaženými křídly, přičemž „perutě“ mají rozpětí asi sedm set světelných let. Pro srovnání: Proxima Centauri, Slunci nejbližší hvězda, je vzdálená asi čtyři světelné roky.

„Není to poprvé, co astronomové viděli výtrysk černé díry narazit do jiných objektů,“ uvedla NASA. „Existuje několik dalších příkladů, kdy se zřejmě střetnul s nějakými objekty – pravděpodobně masivními hvězdami nebo plynnými mračny. C4 se však od nich odlišuje tím, že v rentgenovém záření má tvar písmene V, zatímco ostatní překážky na dráze výtrysku vytvářejí na rentgenovém snímku eliptické skvrny. Chandra je jedinou rentgenovou observatoří, která je schopna tento rys pozorovat.“

Astronomové se teď snaží zjistit, proč má C4 po kontaktu s výtryskem tento odlišný vzhled.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 3 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...