Mocnější než Hvězda smrti. Výtryskem plazmatu může černá díra zapalovat hvězdy

Jako paprsek z filmové Hvězdy smrti z Hvězdných válek. Ale milionkrát silnější. Ve slavné filmové sérii dokázal výboj z obří bitevní stanice zničit planetu. Výšleh z černé díry M87 ale může zažehnout desítky hvězd, domnívají se vědci.

„Nevíme, co se děje, ale je to extrémně fascinující,“ řekl hlavní autor práce Alec Lessing ze Stanfordovy univerzity. Astronomové pod jeho vedením využili Hubbleův vesmírný dalekohled, kterým pozorovali supermasivní černou díru v jádru obrovské galaxie M87. Konkrétně výtrysk plazmy z jejího středu – a také to, co se děje poblíž trajektorie, kudy se pohybuje. A ukázalo se, že se tam zažíhají hvězdy.

„Znamená to, že v našem chápání interakce výtrysků černých děr s jejich okolím něco podstatného chybí,“ komentoval výsledky zkoumání Lessing.

1 minuta
Výtrysk z černé díry v galaxii M87
Zdroj: NASA, ESA/Joseph DePasquale

Novy a výtrysky

K pochopení toho, co se vlastně děje a proč to vědci považují za tak překvapivé a důležité současně, je nutné popsat dva fenomény.

Nova je jev, který by se dal popsat jako obří kosmická exploze. Dochází k ní, když v systému dvojhvězdy bílý trpaslík pohltí dostatek vodíku z druhé hvězdy. Důsledkem je masivní výbuch, při němž ale nedojde k zániku samotného trpaslíka – ten si tím jakoby „odkašle“ a celý proces pak startuje od začátku.

Pohled na okolí černé díry v galaxii M87 v polarizovaném záření
Zdroj: ESO

Výtrysk plazmatu je výron hmoty z nějakého kosmického objektu, který je energeticky velmi aktivní. Tento proud částic často mívá rychlost blížící se rychlosti světla. V tomto případě vše vystřeluje černá díra v srdci galaxie, která má hmotnost jako šest a půl miliardy Sluncí. Výtrysk částic má délku tří tisíc světelných let.

Snímky z Hubbleova dalekohledu prozradily, že v blízkosti výtrysku během sledovaného období došlo ke dvojnásobnému množství explozí nov než v jiných částech galaxie. Což znamená, že blízkost tohoto proudu je pro dvojhvězdy zřejmě dost riskantní. „Výtrysk něco provádí s hvězdnými systémy, které se mu dostanou do cesty. Možná, že nějakým způsobem dodává bílým trpaslíkům vodíkové palivo a způsobuje tak jejich častější erupce,“ zvažuje Lessing v nové studii.

Jde ale zatím jen o spekulaci. Stejně tak možné podle astronoma je, že by roli mohl hrát také čistý tlak částic spojený s výtryskem – jako by někdo foukal do ohniště. A ještě je tu třetí hypotéza, se kterou vědci pracují – proud částic možná ohřívá průvodní hvězdu trpaslíka, což způsobuje její další přetékání a vyvrhování většího množství vodíku právě na trpaslíka.

Dlouhé pozorování

Na zvýšenou aktivitu v okolí výtrysku už vědci upozornili dříve, ale z dat nebylo až doposud jasné, zda nejde jenom o náhodu. Údaje z Hubbleova teleskopu ale přinášejí statisticky mnohem významnější důkazy.

Přesvědčivé důkazy o vlivu proudu plazmatu na hvězdy v galaxii M87 přineslo pozorování během devítiměsíčního intervalu. Hubble našel 94 nov ve třetině galaxie, kterou jeho kamera vidí. „Jsme svědky zajímavého, ale záhadného jevu,“ komentovala Chiara Circostaová z Evropské vesmírné agentury, která se na vliv supermasivních černých děr na galaxie specializuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Z kontinentální Evropy odstartovala orbitální raketa. Po několika sekundách spadla

Z kosmodromu Andöya Spaceport na severu Norska v neděli po několika odkladech odstartovala ke zkušebnímu letu raketa Spectrum německé startupové firmy Isar Aerospace, která odvysílala živé záběry ze startu na portálu YouTube. Let ale trval jen několik sekund, raketa se brzy zřítila zpět na zemský povrch, uvedla agentura AFP. I tak šlo o první start orbitální rakety z kontinentální Evropy mimo Rusko.
před 4 hhodinami

Slintavka bývala v českých chlévech častým hostem. Farmáři podceňovali její šíření

Už když se slintavka a kulhavka šířila v českých zemích v 19. století, znamenala pro hospodáře velkou hrozbu. Dobový tisk ukazuje, že lidé podceňovali to, jak extrémně nakažlivá nákaza je.
před 8 hhodinami

Zatmění Slunce přitáhlo lidi do planetárií i hvězdáren, bylo ale za mraky

Lidé měli v planetáriích a hvězdárnách možnost pozorovat částečné zatmění Slunce, viditelnost ale omezovala oblačnost. Pořadatelé pro ně měli připravený i další program. Například do ostravského planetária v městské části Krásné Pole přišlo kolem 140 návštěvníků, do hvězdárny v Teplicích přes šedesát a v Karlových Varech asi dvě desítky.
včera v 15:44

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
včera v 13:52

Z rudého snu noční můra. Před sto lety zamířila do Kyrgyzie tisícovka Čechoslováků

Interhelpo bylo československé dělnické družstvo, které pomáhalo budovat socialismus v sovětském Kyrgyzstánu. Vzniklo v květnu 1923 a před sto lety, 29. března 1925, vyjel první transport jeho členů do tehdejší Kyrgyzie. Celkem tam dorazila asi tisícovka Čechů a Slováků a přestože se část z nich později stala oběťmi stalinských čistek, družstvo se významně podílelo na vybudování průmyslového potenciálu asijské republiky.
včera v 10:00

Před polednem nastane zatmění Slunce. Bude vidět i z Česka

V sobotu nastane částečné zatmění Slunce, které bude pozorovatelné i z Česka. Měsíc zakryje až 22 procent slunečního disku, přičemž nejvýraznější zatmění bude patrné na severozápadě Čech. Úkaz začne krátce před půl dvanáctou dopoledne a potrvá zhruba do jedné hodiny odpoledne. Půjde o jedno z nejlépe pozorovatelných zatmění v posledních letech, protože Slunce bude v době maxima vysoko nad obzorem, uvedl Pavel Suchan z České astronomické společnosti.
včera v 08:00

Nejstarší vanilku v Evropě našli vědci na Pražském hradě

Pražský hrad byl v době Rudolfa II. centrem evropské kultury, obchodu i umění. Dokládá to i nový objev přímo ve Vladislavském sále. Archeologové tam našli vůbec nejstarší důkaz o použití vanilky v Evropě.
28. 3. 2025

Dva týdny extrémů. Světem se prohnala mimořádná vlna horka

Tropické noci v březnu, teploty vyšší oproti průměru až o sedm stupňů a pokoření stovek teplotních rekordů v Evropě i Asii. Uplynulá vlna veder byla mimořádná rozsahem i výkyvy teplot.
28. 3. 2025
Načítání...