Jako paprsek z filmové Hvězdy smrti z Hvězdných válek. Ale milionkrát silnější. Ve slavné filmové sérii dokázal výboj z obří bitevní stanice zničit planetu. Výšleh z černé díry M87 ale může zažehnout desítky hvězd, domnívají se vědci.
Mocnější než Hvězda smrti. Výtryskem plazmatu může černá díra zapalovat hvězdy
„Nevíme, co se děje, ale je to extrémně fascinující,“ řekl hlavní autor práce Alec Lessing ze Stanfordovy univerzity. Astronomové pod jeho vedením využili Hubbleův vesmírný dalekohled, kterým pozorovali supermasivní černou díru v jádru obrovské galaxie M87. Konkrétně výtrysk plazmy z jejího středu – a také to, co se děje poblíž trajektorie, kudy se pohybuje. A ukázalo se, že se tam zažíhají hvězdy.
„Znamená to, že v našem chápání interakce výtrysků černých děr s jejich okolím něco podstatného chybí,“ komentoval výsledky zkoumání Lessing.
Výtrysk z černé díry v galaxii M87 (zdroj: NASA, ESA/Joseph DePasquale)
Novy a výtrysky
K pochopení toho, co se vlastně děje a proč to vědci považují za tak překvapivé a důležité současně, je nutné popsat dva fenomény.
Nova je jev, který by se dal popsat jako obří kosmická exploze. Dochází k ní, když v systému dvojhvězdy bílý trpaslík pohltí dostatek vodíku z druhé hvězdy. Důsledkem je masivní výbuch, při němž ale nedojde k zániku samotného trpaslíka – ten si tím jakoby „odkašle“ a celý proces pak startuje od začátku.
Pohled na okolí černé díry v galaxii M87 v polarizovaném záření
Výtrysk plazmatu je výron hmoty z nějakého kosmického objektu, který je energeticky velmi aktivní. Tento proud částic často mívá rychlost blížící se rychlosti světla. V tomto případě vše vystřeluje černá díra v srdci galaxie, která má hmotnost jako šest a půl miliardy Sluncí. Výtrysk částic má délku tří tisíc světelných let.
Snímky z Hubbleova dalekohledu prozradily, že v blízkosti výtrysku během sledovaného období došlo ke dvojnásobnému množství explozí nov než v jiných částech galaxie. Což znamená, že blízkost tohoto proudu je pro dvojhvězdy zřejmě dost riskantní. „Výtrysk něco provádí s hvězdnými systémy, které se mu dostanou do cesty. Možná, že nějakým způsobem dodává bílým trpaslíkům vodíkové palivo a způsobuje tak jejich častější erupce,“ zvažuje Lessing v nové studii.
Jde ale zatím jen o spekulaci. Stejně tak možné podle astronoma je, že by roli mohl hrát také čistý tlak částic spojený s výtryskem – jako by někdo foukal do ohniště. A ještě je tu třetí hypotéza, se kterou vědci pracují – proud částic možná ohřívá průvodní hvězdu trpaslíka, což způsobuje její další přetékání a vyvrhování většího množství vodíku právě na trpaslíka.
Dlouhé pozorování
Na zvýšenou aktivitu v okolí výtrysku už vědci upozornili dříve, ale z dat nebylo až doposud jasné, zda nejde jenom o náhodu. Údaje z Hubbleova teleskopu ale přinášejí statisticky mnohem významnější důkazy.
Přesvědčivé důkazy o vlivu proudu plazmatu na hvězdy v galaxii M87 přineslo pozorování během devítiměsíčního intervalu. Hubble našel 94 nov ve třetině galaxie, kterou jeho kamera vidí. „Jsme svědky zajímavého, ale záhadného jevu,“ komentovala Chiara Circostaová z Evropské vesmírné agentury, která se na vliv supermasivních černých děr na galaxie specializuje.
