Loňský rok byl pro Evropu nejteplejším v historii s rekordními teplotami na téměř polovině kontinentu a s rozsáhlými záplavami zejména v jeho západní části. Ve zprávě o stavu klimatu v Evropě to v úterý uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus.
Rok 2024 byl pro Evropu nejteplejším rokem s rekordními teplotami ve středních, východních a jihovýchodních regionech. Často se vyskytovaly silné bouřky a rozsáhlé záplavy, které si vyžádaly nejméně 335 obětí a zasáhly odhadem 413 tisíc lidí. V průběhu roku se projevil nápadný kontrast mezi východem a západem, kdy na východě panovalo extrémně suché a často rekordně teplé počasí, na západě pak teplé, ale vlhké počasí.
Evropa zažila nejrozsáhlejší záplavy od roku 2013. Západní část kontinentu zaznamenala jeden z deseti nejvlhčích roků ve sledovaném období, což je od roku 1950, uvádí zpráva. Evropu ale trápilo i sucho. V září shořelo v Portugalsku za jediný týden přibližně 110 tisíc hektarů lesa, což představuje asi čtvrtinu celkové roční vypálené plochy v Evropě. Odhaduje se, že požáry v Evropě postihly 42 tisíc lidí.
Ve všech evropských regionech také nastal úbytek ledu – ve Skandinávii a na Špicberkách ledovce zaznamenaly nejvyšší míru úbytku ledové plochy v historii.
„Zpráva zdůrazňuje, že Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem a zažívá vážné dopady extrémního počasí a změny klimatu. Každý další zlomek stupně zvýšení teploty je důležitý, protože zvyšuje rizika pro naše životy, ekonomiku a planetu. Musíme se přizpůsobit,“ uvedla generální tajemnice Světové meteorologické organizace při OSN (WMO) Celeste Saulová.
Ucelený pohled stovky vědců
Na zprávě o stavu klimatu v Evropě v roce 2024 (ESOTC 2024), kterou vydaly společně Copernicus a WMO, se podílelo přibližně sto vědců. Poskytli ucelený pohled na evropské klima, a to i prostřednictvím zdrojů, jako je nová grafická galerie se 130 grafy a infografikami, uvedl Copernicus.
„Zpráva za rok 2024 ukazuje, že téměř třetina říční sítě překročila práh vysoké povodňové aktivity a že se v Evropě nadále zvyšuje tepelný stres, což zdůrazňuje význam budování větší odolnosti. Vzhledem k tomu, že 51 procent evropských měst má v současné době speciální plán adaptace na změnu klimatu, podtrhuje to hodnotu našich informací, které jsou založeny na vědeckém poznání,“ řekla generální ředitelka Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) Florence Rabierová.
