Plazma

Speciální reaktor vyvinutý českými odborníky dokáže přeměnit na plyn i jinak těžko zpracovatelné materiály. Takzvané plazmové zplynování už teď testují například na likvidaci starých větrných elektráren.

Jako paprsek z filmové Hvězdy smrti z Hvězdných válek. Ale milionkrát silnější. Ve slavné filmové sérii dokázal výboj z obří bitevní stanice zničit planetu. Výšleh z černé díry M87 ale může zažehnout desítky hvězd, domnívají se vědci.

Odborníci z Vysokého učení technického v Brně pracují na generátoru plazmatu, který by měl pohánět satelity na velmi nízké oběžné dráze kolem Země. Ty pohon nutně potřebují, bez něj by je přitáhla zemská gravitace.

Vědci rozpoznali v kosmu doposud neznámý objekt. Jedná se o obrovské nahuštění galaxií, které tvoří jakousi vesmírnou bublinu, která je desettisíckrát větší než naše Mléčná dráha.

Lékaři letos zjistili nejvíce případů žloutenky typu C za posledních deset let. Od ledna do července to bylo celkem 798 případů, meziročně o 73 procent více ve srovnání se stejným obdobím loni. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle některých odborníků to může souviset s rozšiřováním plazmaferetických center, kam za úplatu chodí darovat plazmu lidé z rizikové populace, kteří se snaží získat finanční prostředky. Díky nárůstu počtu odběrů se totiž zároveň zachytí více případů hepatitidy.

V Česku je dlouhodobě kritický nedostatek dárců krve. Podle dat Českého červeného kříže (ČČK) jich v nemocničních transfuzních zařízeních chybí asi osmdesát tisíc. V soukromých plazmaferetických centrech naopak počet prvodárců meziročně narůstá. K dlouhodobému nedostatku krve v českých nemocnicích přispívá podle prezidenta ČČK Marka Jukla i oslovených transfuzních oddělení českých nemocnic právě odliv dárců do soukromých center. Ta na rozdíl od nemocnic motivují i finančním ohodnocením. Komerční centra to odmítají.

Vědci pokročili v objevu, jak pomocí vlnění časoprostoru známého jako gravitační vlny nahlédnout zpět na počátek všeho, co známe. Astrofyzici tvrdí, že mohou lépe pochopit stav vesmíru krátce po velkém třesku, když zjistí, jak tyto vlny ve struktuře vesmíru proudí planetami a plynem mezi galaxiemi.

Vědci zjistili, že kosmické počasí může zapříčinit například výpadky navigací na Zemi. Pomalé kmitání takzvaného slunečního větru se podle nich šíří právě až ke sto tisíc kilometrů vzdálené Zemi, kde ovlivňuje její geomagnetické pole. Na mezinárodním výzkumu, který vyšel v odborném časopis Nature Physics, se podílel také Jan Souček z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV).

Česko částečně prohrálo mezinárodní arbitráž s firmou Diag Human ohledně údajného pochybení ministerstva zdravotnictví při zadávání veřejných zakázek na zpracovatele krevní plazmy. Stát musí podle rozhodnutí zaplatit společnosti 15,5 miliardy korun. Informaci serveru HlídacíPes potvrdilo ministerstvo financí a uvedlo, že proti verdiktu se stát odvolá. Zatím tak Česko 15,5 miliardy korun platit nebude. Diag Human požadoval 52 miliard korun.

Ministerstvo obrany chystá na pomoc Ukrajině vojenský zdravotní materiál. Transfúzní stanice čekají na informace o množství potřebné krve a krevní plazmy, aby případně aktivovaly dárce. Zdravotnický materiál a léky posílají i města a kraje. Nemocnice mají připravená lůžka pro pacienty a zraněné z Ukrajiny.

Vědci, kteří pracují v čínském tokamaku EAST, na začátku ledna oznámili, že se jejich týmu podařilo udržet plazmu o teplotě 170 milionů stupňů Celsia po dobu 1056 sekund, tedy téměř 18 minut. V tiskové právě uvedli, že jejich úspěch je novým rekordem v udržení přehřátého plazmatu.

Možný průlom v léčbě těžce nemocných hematoonkologických pacientů, kteří se nakazili covidem-19, představili lékaři z Fakultní nemocnice Brno. Od začátku roku podali 28 lidem přípravek kombinující remdesivir a rekonvalescentní plazmu. U všech se zdravotní stav výrazně zlepšil, nebo se z covidu uzdravili úplně.

Vědci tvrdí, že potvrdili existenci vesmírných hurikánů. Důkazem je podle nich analýza tisíc kilometrů široké vířící masy plazmatu, kterou pozorovali stovky kilometrů nad severním pólem.

Brněnští vědci vyvinuli novou technologii čištění vody. Pomocí nízkého tlaku a plazmatu z ní umí odstranit zbytky chemikálií i patogenní mikroorganismy. Vědci získali český patent a usilují o mezinárodní. Hledají investora, který by jim pomohl technologii přenést do praxe. Využití může nalézt v čistírnách odpadních vod, veřejných bazénech, ale také ve zdravotnictví.

Nemocnice vyzývají lidi, kteří prošli koronavirovou nákazou, aby přišli darovat krevní plazmu. Dárců plazmy s protilátkami, která je využívána k léčbě nakažených v těžkém stavu, je totiž málo. V posledních týdnech přitom spotřeba covidové krevní plazmy prudce roste.

V léčbě pacientů se středně závažným průběhem covidu-19 se jako pomoc osvědčuje takzvaná rekonvalescentní plazma. Jde o krevní plazmu od lidí, kteří již covid-19 prodělali a mají vytvořeny protilátky. Novinářům to ve čtvrtek řekli lékaři z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) v pražských Střešovicích. Vhodných dárců pro pacienty podle nich ale zatím není mnoho. U příležitosti Světového dne sepse, který bude 13. září, proto vyzvali vyléčené, aby se hlásili jako dárci.

Společnost Biomed začala ve východopolském městě Lublinu výrobu léku proti koronaviru. Přípravek místní firmy je založený na protilátkách získaných z krevní plazmy vyléčených pacientů. Bude se aplikovat formou injekce do svalu.

Do nové fáze postoupil druhý nejdražší vědecký projekt v historii lidstva – tokamak ITER. Tento experimentální termonukleární reaktor by měl přinést čistou, bezpečnou a nevyčerpatelnou energii. Oproti současným jaderným elektrárnám, které atomy štěpí, tokamak naopak atomy při teplotě 150 milionů stupňů Celsia slučuje. Napodobuje tak reakci, která se děje ve hvězdách.

Výkonný laser Asterix IV se v Praze už osvědčil, vědci s ním zatím provedli přes sto sérií experimentů. Tento týden chtějí výzkumníci s jeho pomocí simulovat průlet meteoru atmosférou. Hodlají zkoumat podmínky, které při takovém průletu vznikají. Jeden z nejvýkonnějších laserových systémů v Evropě, který umožňuje výzkum plazmatu, v hlavním městě funguje už 20 let.

I přesto, že nemocných s covidem-19 v Česku ubývá, vědci pokračují ve výzkumech souvisejících s novým typem koronaviru. Fyzici z Masarykovy univerzity (MU) chtějí vylepšit vlastnosti filtrů do roušek. Antropologové pak zkoušejí prototyp respirátoru pro děti a mladistvé. Oba projekty podle mluvčí univerzity Terezy Fojtové podpořila Technologická agentura ČR.

Vlastní metodu testování přítomnosti protilátek proti koronaviru vyvinuli virologové Zdravotního ústavu v Ostravě. Je přesnější než komerční testy a rychlotesty. Metoda bude přínosem hlavně u dárců plazmy, která se podává lidem s těžším průběhem covidu-19. Ústav už navázal spolupráci s Fakultní nemocnicí Ostrava, kde se léčba plazmou využívá, nebo se Slezskou nemocnicí v Opavě.

Lékaři přišli s prvními důkazy, že vážně nemocní pacienti trpící nemocí COVID-19 mohou být léčeni plazmou lidí, kteří již tuto chorobu způsobenou novým koronavirem překonali. Výzkum byl zatím proveden pouze na malém počtu pacientů, přesto podle jeho autorů nabízí naději.

Vláda se chystá v pondělí projednat další uvolňování omezujících nařízení. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by se mohly otevřít například papírnictví nebo prodejny s obuví. Šéf Ústředního krizového štábu a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v pátek řekl, že situace v souvislosti s koronavirem v Česku bude zřejmě i po 30. dubnu vyžadovat nouzový stav. Zaznělo to na brífinku po jednání krizového štábu s hejtmany.

Přes veškerou snahu tisícovek vědců na celém světě zatím neexistuje účinný lék proti nemoci COVID-19, kterou způsobuje nový koronavirus. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) informoval o tom, jaké přípravky jsou v současnosti nejnadějnější.