Lékaři letos zjistili nejvíce případů žloutenky typu C za posledních deset let. Od ledna do července to bylo celkem 798 případů, meziročně o 73 procent více ve srovnání se stejným obdobím loni. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle některých odborníků to může souviset s rozšiřováním plazmaferetických center, kam za úplatu chodí darovat plazmu lidé z rizikové populace, kteří se snaží získat finanční prostředky. Díky nárůstu počtu odběrů se totiž zároveň zachytí více případů hepatitidy.
Letos do července lékaři zjistili 798 případů žloutenky typu C, loni za stejné období to bylo 460. Podle odborníků z Národní referenční laboratoře pro virové hepatitidy se na nárůstu může podílet řada faktorů – kromě zlepšené diagnostiky a souvislosti s migrací například z Ukrajiny také rozšiřování sítě plazmaferetických center.
Při darování plazmy se vzorky krve nejprve posílají na rozbor, aby se zjistilo, jestli dárce netrpí infekčními chorobami. Právě tam se může odhalit žloutenka.
„Zájem o placené dárcovství plazmy je zvýšený zejména u rizikové populace, která vyhledává dostupný finanční zdroj, například u sociálně ohrožených skupin obyvatel nebo injekčních uživatelů drog,“ uvádí Vratislav Němeček, vedoucí Národní referenční laboratoře pro virové hepatitidy. Plazmaferetická centra totiž za odběr plazmy nabízí nejrůznější benefity, včetně finančního ohodnocení až 800 korun. Darovat plazmu je možné jednou za dva týdny, ročně si tak dárce může přijít až na 20 800 korun.
Plazmaferetická centra to ale vidí jinak. „Na více než osmdesát tisíc odběrů krevní plazmy, které naše dárcovská centra ročně provedou, se počet pozitivně testovaných kvalifikovaných dárců pohybuje v řádu nízkých jednotek,“ popisuje Milan Malý, zakladatel společnosti UNICAplasma. Zároveň doplňuje, že nepozorují neobvyklé navýšení potenciálních dárců z rizikových skupin.
Česká televize oslovila dalších pět soukromých center, ta ale na dotazy nereagovala, například s odůvodněním, že jde o citlivé údaje.
Počet prvodárců v plazmaferetických centrech každým rokem stoupá. Podle zprávy Thomayerovy nemocnice jich v roce 2021 přibylo 51 900, v roce 2017 to bylo dvakrát méně.
Přibývá i dalších typů
Virová hepatitida C je infekce jater, která může vést k poškození jater a následné chronické infekci. Lze ji vyléčit, zejména pokud je diagnostikována včas a léčena vhodnými kombinacemi antivirotik. Antivirová léčba dokáže pomoci více než devadesáti procentům osob s infekcí HCV, uvádí SZÚ.
Kromě hepatitidy typu C ale SZÚ zaznamenal i meziroční nárůst počtu nakažených akutní hepatitidou E – o 117 procent a chronickou hepatitidou B – o 53 procent. Zároveň se u obou typů jedná o nejvyšší počty za posledních deset let.
„V rámci dostupných dat zatím nenacházíme jasný společný faktor, který by mohl vysvětlit aktuální zvýšený nárůst žloutenky typu E,“ vysvětluje Němeček. Vir hepatitidy E podle něj přenáší zvířata, zejména prase domácí a divoké. K přenosu dochází konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa. „Je nezbytné správné tepelné úpravě masa věnovat dostatečnou pozornost, obzvláště při grilování, přípravě steaků, domácích zabijačkách,“ doplňuje.
