Darování

Jde o příběh, který vyvolal vlnu solidarity. Výzva otce vážně nemocné, tehdy dvacetiměsíční Madlen k darování kostní dřeně před půlrokem znamenala velkou odezvu – na sítích, v médiích i na ulicích a v lékařských zařízeních. Dokument Denisy Čížkové „Madlen – dívka, která inspirovala Česko“ zachycuje chvíle, kdy se semkla rodina i část národa. „(Poslední rok) nám ukázal společnost v jiném světle,“ uvedl v pořadu 90‘ ČT24 otec dívky Lukáš Přibyl s tím, že je občas možné věřit v zázraky.

Komerční firmy v USA získávají těla zesnulých a jejich části následně prodávají. Mezi zákazníky patří univerzity či biomedicínské firmy. Americké společnosti dokonce vyváží části lidských těl do desítek zemí světa, kde je nedostatek dárců. Vedle seriózních firem existuje i řada „černých ovcí“, jež nevhodným zacházením s pozůstatky traumatizovaly jejich rodiny.

Pracovníci českých registrů krvetvorných buněk stále častěji vyjíždějí za vhodnými dárci do zahraničí. Letos už kostní dřeň v tuzemsku dostalo zhruba čtyřicet lidí a většinou pocházela právě z ciziny. Navíc přibývá diagnóz, u kterých je možné tuto léčbu využít. V registru pražské nemocnice IKEM se momentálně chystají na deset výjezdů do zahraničí v září. Čtyři z toho budou letecky, a to do Ameriky, Velké Británie, Itálie a Izraele. „Mám 96 hodin, abych to vyzvednul a vrátil se zpátky. Zatím jsem to vždycky stihl. Ve chvíli, kdy naložím produkt, jsem zodpovědný za další lidský život,“ vysvětluje kurýr a zdravotnický záchranář Pavel Mládek. Nedávno se takto podařilo najít dárkyni v Americe pro Matěje Křižku ze Zlína, který už má po úspěšné transplantaci.

Zásadní etickou otázku otevřela zoologická zahrada v dánském Aalborgu. Vyzvala veřejnost, aby jí odevzdala nechtěné domácí mazlíčky, které chce zoo použít pro obohacení jídelníčku svých šelem. Na úvodní šok mnoha chovatelů namítla, že jde o běžnou praxi napříč Evropou, byť většinou se jako potrava užívají těla utracených zvířat. „Králíci, morčata i potkani, pokud je máte, jsou vítáni. A také kuřata. Ty tady v zoo v Aalborgu hodně používáme. A rádi s nimi krmíme, protože to jsou některé druhy potravy, jež jsou podobné té přirozené, kterou by některá naše zvířata jedla,“ vysvětluje zooložka Thea Lovmanová. Zoologové pro zvířata slibují humánní odchod za účasti zkušených profesionálů. Kvůli nadbytečnosti utratí zoologické zahrady ročně tisíce zvířat, řada z nich je přímo chována ke krmení.

Tehdejší šéf ministerstva spravedlnosti za ODS Pavel Blažek se zachoval „nemoudře, neopatrně a neprozřetelně,“ myslí si bývalý předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský. V souvislosti s bitcoinovou kauzou v Otázkách Václava Moravce zdůraznil, že by byl rád, aby veřejnost pochopila, že resort spravedlnosti není dozorčí institucí nad soudy.

Senátorka a pražská zastupitelka Hana Kordová Marvanová (nestr. za SPOLU) by vůbec nevěřila, že se bitcoinová kauza na resortu spravedlnosti může stát za jakékoliv vlády za posledních třicet let. Podle ní vůbec nemá obdoby. Každý den a každou hodinu se vynoří nové otázky a jeví se to tak, že Pavel Blažek (ODS) zatáhl do podezřelého obchodu ministerstvo a uzavřel smlouvu s někým, kdo tím patrně sledoval, že může vyprat peníze, uvedla Kordová Marvanová v pondělním Interview ČT24. Pořad moderovala Tereza Kručinská.

Člověk odsouzený za obchod s drogami daroval letos ministerstvu spravedlnosti 468 kusů kryptoměny bitcoin, které pak resort v aukcích prodal za skoro miliardu korun. Darováním se zabývá policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Deníku N to potvrdil přímo ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle resortu bylo nicméně vše v souladu s právem.

Ženy nejspíš budou moci darovat vajíčka nanejvýš šestkrát v životě. Počítá s tím novela ministerstva zdravotnictví. Cílem má být hlavně ochrana dárkyň před zdravotními komplikacemi. Resort chce také zastropovat finanční kompenzace, které kliniky za dárcovství pohlavních buněk nabízejí – aby hlavní motivací nebyl přivýdělek.

Ročně chodí na pravidelné dárcovské odběry krve zhruba čtvrt milionu lidí, bylo by jich ale potřeba mnohem víc. To platí i v případě krvetvorných buněk. S tím se snaží pomoct projekt s názvem „I tobě v žilách koluje naše krev!“. V jeho rámci přesvědčují policisté, hasiči a záchranáři své kolegy i veřejnost k darování krve nebo vstupu do registru dárců kostní dřeně.

Nemocnice v Karlových Varech potřebuje větší zásoby krve od dárců. Od února bude mít transfuzní oddělení přímo ve svém areálu, jenže stěhování do nových prostor má zároveň omezení – týden nebude mít zařízení kde dárcům krev odebírat. Proto teď potřebuje větší rezervy.

Lékaři letos zjistili nejvíce případů žloutenky typu C za posledních deset let. Od ledna do července to bylo celkem 798 případů, meziročně o 73 procent více ve srovnání se stejným obdobím loni. Vyplývá to z dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Podle některých odborníků to může souviset s rozšiřováním plazmaferetických center, kam za úplatu chodí darovat plazmu lidé z rizikové populace, kteří se snaží získat finanční prostředky. Díky nárůstu počtu odběrů se totiž zároveň zachytí více případů hepatitidy.

V Česku je dlouhodobě kritický nedostatek dárců krve. Podle dat Českého červeného kříže (ČČK) jich v nemocničních transfuzních zařízeních chybí asi osmdesát tisíc. V soukromých plazmaferetických centrech naopak počet prvodárců meziročně narůstá. K dlouhodobému nedostatku krve v českých nemocnicích přispívá podle prezidenta ČČK Marka Jukla i oslovených transfuzních oddělení českých nemocnic právě odliv dárců do soukromých center. Ta na rozdíl od nemocnic motivují i finančním ohodnocením. Komerční centra to odmítají.

V Česku chybí dárci kostní dřeně z řad národnostních menšin. Nová kampaň Daruj život tak cílí na Romy, Vietnamce nebo třeba Ukrajince. Ve dvou českých registrech je dárců zhruba 150 tisíc, pacienti ze zmíněných etnik ale musejí častěji čekat déle. Anebo spoléhat na pomoc ze zahraničí.