V Česku je dlouhodobě kritický nedostatek dárců krve. Podle dat Českého červeného kříže (ČČK) jich v nemocničních transfuzních zařízeních chybí asi osmdesát tisíc. V soukromých plazmaferetických centrech naopak počet prvodárců meziročně narůstá. K dlouhodobému nedostatku krve v českých nemocnicích přispívá podle prezidenta ČČK Marka Jukla i oslovených transfuzních oddělení českých nemocnic právě odliv dárců do soukromých center. Ta na rozdíl od nemocnic motivují i finančním ohodnocením. Komerční centra to odmítají.
„Již před několika lety jsme zaregistrovali, že s rostoucím počtem plazmaferetických center v okolí nám ubývá zejména mladých dárců a prvodárců,“ uvádí primář transfuzního oddělení Fakultní Thomayerovy nemocnice a předseda Společnosti pro transfuzní lékařství Petr Turek.
Počet dárců krve podle dat ČČK dlouhodobě mírně klesá. Zatímco ještě v roce 2010 jich do nemocnic chodilo darovat krev 300 tisíc, v roce 2021 už jen 220 tisíc. Každým rokem se k takovému kroku odhodlá necelých třicet tisíc lidí, jenže výrazně víc jich z registru, většinou ze zdravotních nebo věkových důvodů, vypadne.
Naproti tomu počet prvodárců v plazmaferetických centrech každým rokem stoupá. Podle zprávy Thomayerovy nemocnice jich v roce 2021 přibylo 51 900, v roce 2017 to bylo dvakrát méně. Podle Českého červeného kříže je právě odliv dárců do těchto komerčních center hlavní příčinou nedostatku klasických dárců krve.
„Nedostatek nových dárců krve je bezesporu způsoben i tím, že významně náborují plazmaferetická centra. Ta v roce 2021 měla téměř padesát tisíc nových dárců a data za rok 2022 vypadají podobně,“ komentuje situaci shodně i prezident ČČK Marek Jukl.
Volání po regulaci odměn
Oslovená nemocniční oddělení také upozorňují na nemožnost konkurovat komerčním zařízením. Ta za odběr nabízí nejrůznější benefity, ale i finanční ohodnocení až 800 korun. Darovat plazmu je možné jednou za dva týdny, ročně si tak dárce může přijít až na 20 800 korun. Plnou krev, která obsahuje červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky a plazmu, lze naproti tomu darovat u žen pouze čtyřikrát ročně a v případě mužů pětkrát.
Na problematiku dárcovství za úplatu upozorňují i další. Například podle primářky transfuzního oddělení Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) Daniely Duškové představuje finančně motivované dárcovství zároveň riziko pro zdravotnictví.
„Pokud k regulaci komerčních aferetických center nedojde, může v blízké budoucnosti dojít k ohrožení léčebné péče transfuzními přípravky. Každé darování, které přímo souvisí s finanční odměnou, totiž snižuje bezpečnost transfuze,“ říká Dušková, která se opírá i o stanovisko Světové zdravotnické organizace (WHO). Ta doporučuje pouze dobrovolné a bezpříspěvkové dárcovství krve a krevních složek.
Plazmaferetická centra se brání
Podle plazmaferetických center se ale klasické dárcovství krve s dárcovstvím krevní plazmy nevylučuje. „Odběr plazmy a odběr krve jsou dvě rozdílné disciplíny. Komunita dárců krve se příliš nepřekrývá s komunitou dárců plazmy,“ tvrdí ředitel společnosti Amber plasma Richard Král.
„Do plazmaferetických center zřejmě směřují hlavně studenti či nízkopříjmové skupiny obyvatel, kde finanční příspěvek je pro ně významným přilepšením,“ dodává ke struktuře dárců Jana Hrušková z Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT), který je největším hematologickým centrem v Česku.
Provozovatelé komerčních center se také odkazují na dodržování všech zákonných podmínek, které musejí pro svůj provoz zajistit. „Každá jednotlivá činnost plazmaferetických center je momentálně přísně regulována zákony a podzákonnými předpisy, jejichž dodržování je pravidelně kontrolováno, a minimálně v rámci EU je česká regulace mimořádně extenzivní a detailní,“ říká za společnost Unica plasma Milan Malý.
Činnost center je kontrolována a monitorována ministerstvem zdravotnictví (MZ) a Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL). SÚKL k situaci uvedl, že povolení k výrobě vydává v případě splnění všech požadavků stanovených legislativou. „SÚKL nemůže, pokud nedojde k nedodržení požadavků legislativy, takovou žádost zamítnout – případné zpřísnění by muselo být podloženo změnou požadavků stanovených v legislativě,“ vysvětlila Gréta Rakašová z tiskového oddělení SÚKL.
Plazmaferetická centra fungují v Česku od roku 2008. Specializují se převážně na odběry plazmy, které jsou finančně kompenzovány. Plazma je tekutá složka krve, využívá se pro přímou transfuzi při léčbě nemocných pacientů nebo k výrobě léčiv.
