V Česku chybí dárci kostní dřeně z řad národnostních menšin. Nová kampaň Daruj život tak cílí na Romy, Vietnamce nebo třeba Ukrajince. Ve dvou českých registrech je dárců zhruba 150 tisíc, pacienti ze zmíněných etnik ale musejí častěji čekat déle. Anebo spoléhat na pomoc ze zahraničí.
Transplantaci kostní dřeně aktuálně potřebuje kolem dvaceti dětí a stejný počet dospělých. Od lékařů chtějí slyšet jediné – máme dárce. „Řešil jsem situaci, kdy jsem zatím transplantaci nedoporučil, protože pacient úplně dobrého dárce žádného nemá. Takže čekáme, až se v registru objeví lepší,“ přibližuje jeden z případů vedoucí lékař transplantační jednotky v pražské motolské nemocnici Petr Sedláček.
Kromě českých databází se hledá i v těch zahraničních. Často totiž krvetvorné buňky potřebují pacienti z řad menšin. „Každá etnická skupina má své specifické geny a ty jsou pro nás nejdůležitější. Proto potřebujeme, aby se tito dárci do registru hlásili,“ vysvětluje vedoucí Českého registru dárců krvetvorných buněk Marie Kuříková.
Luboš Patkaň z Jihlavy to udělal. Vedle výzvy v romském časopisu ho přiměl i osud známé, která na dárce čekala dlouho. „Fakt (dlouho) čekala. A pak přišli a řekli jí to, tak viděla cestu, světlo a zase chtěla žít, protože má synka,“ vzpomíná Patkaň.
Odběr už je bezbolestný
Vše začíná u dotazníku a odběru krve nebo slin. Výsledky odhalí počet DNA znaků, které jsou zásadní pro příjemce. „Luxusní“ shoda je podle Kuříkové při dvanácti znacích, experti si ale umějí poradit i s jejich nižším počtem.
U Luboše Patkaně byla shoda devadesátiprocentní. Při odběru strávil zhruba čtyři hodiny na lůžku. „Dnes už mají technologii na to, aby to dokázali udělat separátorem a je to bezbolestné,“ zmiňuje.
„Separátor odebírá jen ty krvetvorné buňky, které potřebuje pacient. Zbytek krve vrací zpět dárci. Je to méně náročné než klasický odběr kostní dřeně,“ doplňuje Kuříková.
Komu Patkaň kostní dřeň daroval, neví. Lékaři mu jen řekli, že šlo o ženu a že jí zachránil život. I proto lékaři usilují o to, aby v registrech dárců kostní dřeně bylo nejen víc Romů, ale i dalších příslušníků národnostních menšin. Zásadní je dobrý zdravotní stav a věk od osmnácti do čtyřiceti let.
