Studentka z pražského ČVUT Alžběta Vachelová stála u zrodu akce Zapiš se někomu do života, v níž se vysokoškoláci registrují jako dárci kostní dřeně. Díky jejímu nápadu a také nasazení přibylo v seznamech víc než 2300 nových jmen – a s nimi i naděje pro nemocné. V úterý si z rukou ministra školství Roberta Plagy převzala v Senátu ocenění za mimořádný čin studentů.
Studentka architektury přivedla do registru dárců kostní dřeně 2300 lidí, získala za to cenu
Události, komentáře: Studentka přivedla do registru dárců kostní dřeně 2300 lidí (zdroj: ČT24)
Sama je v registru od svých dvaceti let. Přesto měla Alžběta Vachelová, organizátorka náboru do registru dárců kostní dřeně, pocit, že je třeba udělat víc. „Seskupilo se více věcí, které mě k tomu vedly, byla to hlavně nemoc mého kamaráda z tábora, který bohužel na leukémii zemřel. Kostní dřeň sice dostal, ale ani tak se léčba bohužel nevydařila, takže jsem se rozhodla dělat něco trošku víc, aby se to nestávalo tak často,“ svěřila se Vachelová ve čtvrtečních Událostech, komentářích.
A pak přišel nápad uskutečnit nábor přímo ve škole mezi studenty. Alžbětě samotné totiž podle jejích slov trvalo víc než rok, než se odhodlala navštívit nemocnici a zapsat se. „Ač to zabere chviličku, tak trvá, než se tam člověk donutí jít. Takže jsme se s registrem rozhodli hned ze začátku udělat akci přímo na univerzitě a přijít studentům naproti,“ nastínila.
Nevede si však žádné podrobné statistiky úspěšnosti náboru. „Vždy máme předpokládaný počet, kolik by jich mělo dorazit na akci, a ten většinou zhruba souhlasí, takže jsme připraveni na to, kolik si vzít s sebou materiálu,“ dodala.
Za tři roky už takto uskutečnila třináct náborů. „Je to v podstatě pořád stejný systém. Nejdříve oslovíme studenty, potom v den akce přijedou zdravotníci přímo z registru a už je to jenom o tom to zkoordinovat, aby vše fungovalo, zajistit včas prostory od školy a také propagaci, aby se informace dostala ke studentům včas a aby na nábor přišli,“ řekla.
Studenty při náboru čeká vyplnění formuláře, ve kterém vyznačí kolonky o svém zdravotním stavu a kontakt. „Dříve jsme odebírali dva mililitry krve na místě, z kterých se vybírají vzorky do registru, poslední půlrok už to ale funguje na bázi stěru z dutiny ústní. Takže studenti dostanou dvě štětičky, kterými si setřou sami pusu, a pak už je jenom zaregistrujeme a tím je věc hotová,“ nastínila celý proces Vachelová.
S náborem začala před třemi lety na univerzitách, sama coby studentka architektury na stavební fakultě. „Věděli jsme, že zájem o akce stále je, a proto jsme uspořádali nábor na Fakultě stavební znovu,“ popsala s tím, že začala oslovovat i nejvyšší vedení dalších jednotlivých univerzit po celé republice. „Od někoho jsem dostala odezvu, od někoho ne a na této bázi vlastně fungujeme dál.“
Sama by chtěla jednou kostní dřeň skutečně darovat
Kromě ceny ministra školství dostala také nominaci na cenu Viabona v kategorii mladý srdcař. Jak by sama mladého srdcaře popsala? „Je to mladý člověk, který chce konat dobro. Tuhle specifikaci jsme měli všichni tři, kdo jsme byli v nominaci,“ zamyslela se. A podle svých slov si přeje, aby jednou skutečně mohla pomoci a kostní dřeň darovat.
„Myslím, že si to přeje úplně každý, kdo do registru vstupuje. Mám i zpětnou vazbu od potenciálních dárců, že jsou často dost zklamaní, že už jsou v registru třeba dvacet let a ještě je nikdo nevyzval a strašně by byli rádi, kdyby mohli pomoct. Většině se to ale ani nepoštěstí, protože procento dárců ze všech zapsaných je velmi malé,“ vysvětlila.
- K přihlášení do registru je především nutný věk ve vymezeném rozmezí (v plzeňském registru 18–35 let, v pražském 18–40 let) a dobrý zdravotní stav. Dárce by tedy neměl trpět žádným závažným onemocněním, a to ani v minulosti. Registry proto nepřijímají například lidi, kteří se úspěšně vyléčili z nádorového onemocnění nebo sami absolvovali transplantaci orgánů a tkání. Nemělo by také jít o lidi závislé na alkoholu či jiných drogách. Do registru je možné vstoupit i při těhotenství či v době kojení, ale není v té době možné podstoupit odběr. Překážkou k odběru je i očkování živou vakcínou či nedávný pobyt v tropických oblastech.
- Přihlásit se mohou ti, kdo v minulosti prodělali mononukleózu nebo žloutenku typu A a také lidé s lehkou formou alergie, nikoli však s alergií, která vyžaduje trvalou léčbu či astmatem. Že dárce netrpí něčím, o čem sám neví, vyloučí vyšetření před odběrem.
- Vyšetření před odběrem kmenových krvetvorných buněk má vyloučit, že dárce trpí infekcí přenosnou krví. Jde především o HIV, žloutenky typu B a C, akutní infekční mononukleózu, cytomegalovirus nebo sifylis. Vyšetření upozorní i na další možná rizika, která by mohla dárce vyloučit. Probíhá proto EKG a rentgen plic.
- Kostní dřeň se odebírá ve chvíli, kdy registr ukáže, že konkrétní dárce je vhodný k pacientovi, který dřeň potřebuje. Do zásoby české registry dřeň neodebírají. Před samotným výběrem dárce lékaři provádějí několik testů, vyšetření a také se opakuje zdravotní dotazník. Když už je jasné, že odběr proběhne, je nutné předodběrové vyšetření.
- Samotný odběr kostní dřeně může proběhnout dvěma způsoby. Způsob odebírání si může zvolit dárce. Tradičním způsobem odběru kmenových buněk je odsání přímo z kosti, což je zásah, který probíhá v celkové narkóze. Obvykle dárce pobývá v nemocnici tři dny, předem při předodběrovém vyšetření také odevzdá krev pro autotransfuzi. Tento odběr má kromě časové náročnosti rizika, která souvisejí s anestezií. Po odběru leckdo pociťuje únavu a v místech vpichů bolest.
- Alternativou je tzv. separace, kdy se kmenové buňky odsávají z krve. Aby se do ní v dostatečném množství dostaly, je třeba čtyři dny před odběrem podávat dárci růstový faktor pro granulocyty. Při samotném odběru odsávají lékaři krev do separátoru, který z ní oddělí potřebný typ buněk. Zbytek krve se potom dárci vrací. Odběr separací trvá čtyři hodiny. Problém s tímto způsobem spočívá například v tom, že je třeba při odběru několik hodin ležet v jedné poloze, vzácně se vyskytují také závažnější reakce, které mohou skončit kolapsem. Někteří lidé také reagují na růstový faktor, vyskytují se u nich příznaky podobné chřipce – únava a bolest kloubů či svalů.
- zdroje: Český národní registr dárců kostní dřeně, Český registr dárců krvetvorných buněk