Studentka architektury přivedla do registru dárců kostní dřeně 2300 lidí, získala za to cenu

6 minut
Události, komentáře: Studentka přivedla do registru dárců kostní dřeně 2300 lidí
Zdroj: ČT24

Studentka z pražského ČVUT Alžběta Vachelová stála u zrodu akce Zapiš se někomu do života, v níž se vysokoškoláci registrují jako dárci kostní dřeně. Díky jejímu nápadu a také nasazení přibylo v seznamech víc než 2300 nových jmen – a s nimi i naděje pro nemocné. V úterý si z rukou ministra školství Roberta Plagy převzala v Senátu ocenění za mimořádný čin studentů.

Sama je v registru od svých dvaceti let. Přesto měla Alžběta Vachelová, organizátorka náboru do registru dárců kostní dřeně, pocit, že je třeba udělat víc. „Seskupilo se více věcí, které mě k tomu vedly, byla to hlavně nemoc mého kamaráda z tábora, který bohužel na leukémii zemřel. Kostní dřeň sice dostal, ale ani tak se léčba bohužel nevydařila, takže jsem se rozhodla dělat něco trošku víc, aby se to nestávalo tak často,“ svěřila se Vachelová ve čtvrtečních Událostech, komentářích.

A pak přišel nápad uskutečnit nábor přímo ve škole mezi studenty. Alžbětě samotné totiž podle jejích slov trvalo víc než rok, než se odhodlala navštívit nemocnici a zapsat se. „Ač to zabere chviličku, tak trvá, než se tam člověk donutí jít. Takže jsme se s registrem rozhodli hned ze začátku udělat akci přímo na univerzitě a přijít studentům naproti,“ nastínila.

Nevede si však žádné podrobné statistiky úspěšnosti náboru. „Vždy máme předpokládaný počet, kolik by jich mělo dorazit na akci, a ten většinou zhruba souhlasí, takže jsme připraveni na to, kolik si vzít s sebou materiálu,“ dodala.

Za tři roky už takto uskutečnila třináct náborů. „Je to v podstatě pořád stejný systém. Nejdříve oslovíme studenty, potom v den akce přijedou zdravotníci přímo z registru a už je to  jenom o tom to zkoordinovat, aby vše fungovalo, zajistit včas prostory od školy a také propagaci, aby se informace dostala ke studentům včas a aby na nábor přišli,“ řekla.

Studenty při náboru čeká vyplnění formuláře, ve kterém vyznačí kolonky o svém zdravotním stavu a kontakt. „Dříve jsme odebírali dva mililitry krve na místě, z kterých se vybírají vzorky do registru, poslední půlrok už to ale funguje na bázi stěru z dutiny ústní. Takže studenti dostanou dvě štětičky, kterými si setřou sami pusu, a pak už je jenom zaregistrujeme a tím je věc hotová,“ nastínila celý proces Vachelová.

S náborem začala před třemi lety na univerzitách, sama coby studentka architektury na stavební fakultě. „Věděli jsme, že zájem o akce stále je, a proto jsme uspořádali nábor na Fakultě stavební znovu,“ popsala s tím, že začala oslovovat i nejvyšší vedení dalších jednotlivých univerzit po celé republice. „Od někoho jsem dostala odezvu, od někoho ne a na této bázi vlastně fungujeme dál.“

Sama by chtěla jednou kostní dřeň skutečně darovat

Kromě ceny ministra školství dostala také nominaci na cenu Viabona v kategorii mladý srdcař. Jak by sama mladého srdcaře popsala? „Je to mladý člověk, který chce konat dobro. Tuhle specifikaci jsme měli všichni tři, kdo jsme byli v nominaci,“ zamyslela se. A podle svých slov si přeje, aby jednou skutečně mohla pomoci a kostní dřeň darovat.

„Myslím, že si to přeje úplně každý, kdo do registru vstupuje. Mám i zpětnou vazbu od potenciálních dárců, že jsou často dost zklamaní, že už jsou v registru třeba dvacet let a ještě je nikdo nevyzval a strašně by byli rádi, kdyby mohli pomoct. Většině se to ale ani nepoštěstí, protože procento dárců ze všech zapsaných je velmi malé,“ vysvětlila.

  • K přihlášení do registru je především nutný věk ve vymezeném rozmezí (v plzeňském registru 18–35 let, v pražském 18–40 let) a dobrý zdravotní stav. Dárce by tedy neměl trpět žádným závažným onemocněním, a to ani v minulosti. Registry proto nepřijímají například lidi, kteří se úspěšně vyléčili z nádorového onemocnění nebo sami absolvovali transplantaci orgánů a tkání. Nemělo by také jít o lidi závislé na alkoholu či jiných drogách. Do registru je možné vstoupit i při těhotenství či v době kojení, ale není v té době možné podstoupit odběr. Překážkou k odběru je i očkování živou vakcínou či nedávný pobyt v tropických oblastech.
  • Přihlásit se mohou ti, kdo v minulosti prodělali mononukleózu nebo žloutenku typu A a také lidé s lehkou formou alergie, nikoli však s alergií, která vyžaduje trvalou léčbu či astmatem. Že dárce netrpí něčím, o čem sám neví, vyloučí vyšetření před odběrem.
  • Vyšetření před odběrem kmenových krvetvorných buněk má vyloučit, že dárce trpí infekcí přenosnou krví. Jde především o HIV, žloutenky typu B a C, akutní infekční mononukleózu, cytomegalovirus nebo sifylis. Vyšetření upozorní i na další možná rizika, která by mohla dárce vyloučit. Probíhá proto EKG a rentgen plic.
  • Kostní dřeň se odebírá ve chvíli, kdy registr ukáže, že konkrétní dárce je vhodný k pacientovi, který dřeň potřebuje. Do zásoby české registry dřeň neodebírají. Před samotným výběrem dárce lékaři provádějí několik testů, vyšetření a také se opakuje zdravotní dotazník. Když už je jasné, že odběr proběhne, je nutné předodběrové vyšetření.
  • Samotný odběr kostní dřeně může proběhnout dvěma způsoby. Způsob odebírání si může zvolit dárce. Tradičním způsobem odběru kmenových buněk je odsání přímo z kosti, což je zásah, který probíhá v celkové narkóze. Obvykle dárce pobývá v nemocnici tři dny, předem při předodběrovém vyšetření také odevzdá krev pro autotransfuzi. Tento odběr má kromě časové náročnosti rizika, která souvisejí s anestezií. Po odběru leckdo pociťuje únavu a v místech vpichů bolest.
  • Alternativou je tzv. separace, kdy se kmenové buňky odsávají z krve. Aby se do ní v dostatečném množství dostaly, je třeba čtyři dny před odběrem podávat dárci růstový faktor pro granulocyty. Při samotném odběru odsávají lékaři krev do separátoru, který z ní oddělí potřebný typ buněk. Zbytek krve se potom dárci vrací. Odběr separací trvá čtyři hodiny. Problém s tímto způsobem spočívá například v tom, že je třeba při odběru několik hodin ležet v jedné poloze, vzácně se vyskytují také závažnější reakce, které mohou skončit kolapsem. Někteří lidé také reagují na růstový faktor, vyskytují se u nich příznaky podobné chřipce – únava a bolest kloubů či svalů.
  • zdroje: Český národní registr dárců kostní dřeně, Český registr dárců krvetvorných buněk

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Padaly teplotní rekordy

Teplotní rekordy padly ve čtvrtek na patnácti ze 169 míst, kde se měří přes třicet let. Nejtepleji bylo na měřicí stanici Plzeň Mikulka, kde teploměr ukázal 36,2 stupně Celsia. Víc než 35 stupňů bylo v Tušimicích na Chomutovsku. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Příliv velmi teplého vzduchu do Česka od jihu bude podle meteorologů vrcholit v pátek, kdy očekávají nejvyšší teploty nad 37 stupni Celsia.
18:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zbavit se závislosti chce více kuřáků než dřív

Přibývá kuřáků, kteří se chtějí této závislosti zbavit. Mezi klienty největší tuzemské zdravotní pojišťovny se zájem o léčbu za poslední dekádu zdvojnásobil. Že si lidi riziko uvědomují, potvrzují i lékaři. Za tři roky, co běží screening rakoviny plic, podstoupilo vyšetření přes dvacet tisíc zájemců.
před 1 hhodinou

Policie kvůli tragickému požáru restaurace v Mostě obvinila dva lidi

Ústečtí kriminalisté obvinili jednatelku a provozovatele mostecké restaurace U Kojota kvůli lednovému tragickému požáru, který si vyžádal sedm obětí, sdělil České televizi policejní mluvčí Kamil Marek. Vyšetřovatelé dvojici viní z obecného ohrožení z nedbalosti. V případě odsouzení hrozí oběma až desetileté vězení.
09:15Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Oběti protiprávních sterilizací získaly více času na žádání o kompenzace

Protiprávně sterilizované ženy mají novou šanci na odškodnění. Zákon lhůtu pro podání žádosti o třísettisícovou kompenzaci prodloužil o dva roky. Díky soudnímu rozhodnutí ji mohou využít i ženy, které dříve neuspěly. „Loni mi přišla zpráva, že se má věc bude probírat a že je v rozkladu, ale od té doby nic,“ popisuje svou situaci jedna z obětí Nataša Horvátová. „(V lednu 1991) jsem měla císařský řez a při tom mi to provedli. Když mě probudili, tak mi řekli, že mi provedli sterilizaci. Žádný souhlas jsem nedala,“ přibližuje další protiprávně sterilizovaná žena Taťána Dunková svůj příběh. Soudy už například rozhodly, že úředníci musí uznat jako důkaz i svědectví z rodiny, aby obětem usnadnily dokazování – komplikované třeba chybějící lékařskou dokumentací. Z 2388 podaných žádostí jich přitom dosud bylo kladně vyřízeno ani ne tisíc.
před 2 hhodinami

Vláda bude rozhodovat o dvou variantách růstu platů státních zaměstnanců

Uvnitř vládní koalice trvá spor o růst platů státních zaměstnanců. Ministerstvo práce navrhlo dvě základní varianty, z nichž se má vybrat: od příštího roku zvýšit tarify buď o pět, nebo o sedm procent. Ministerstvo financí obě odmítá. Rozhodnutí má padnout několik týdnů před říjnovými parlamentními volbami. Sněmovní opozice soudí, že kabinet by měl peníze přidat ještě letos, a to těm státním zaměstnancům, jejichž platy se v uplynulých letech reálně nejvíce propadly. Odbory nevylučují protestní akce.
před 2 hhodinami

Letečtí záchranáři mají o prázdninách napilno

Letečtí záchranáři mají v létě více práce. Například na jihu Čech vrtulník o prázdninách startuje mnohem častěji než v jiných měsících. Jenom za červenec letěl téměř k devadesáti zásahům. V srpnu je trend podobný. Záchranáři vyrážejí zejména k vážným úrazům, nehodám a pacientům v těžce přístupném terénu. Jde o minuty a často i o život. Záchranářka Petra Kafková by ale práci neměnila. „Je to za odměnu, je to náročnější, ale srdcovka,“ říká.
před 2 hhodinami

Po vedrech se o víkendu mírně ochladí

Po vysokých teplotách, které Česko zasáhnou ve čtvrtek a v pátek, se o víkendu mírně ochladí. Nejvyšší teploty by se mohly držet do třiceti stupňů Celsia, vyplývá z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Výstraha před horkem platí do sobotní 18. hodiny.
07:59Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zoologové na Šumavě odchytili uprchlou vlčici

Zaměstnanci správy šumavského národního parku v noci na čtvrtek odchytili vlčici, která se od minulého týdne pohybovala u vlčího výběhu u návštěvnického centra v Srní na Klatovsku. Kolem půlnoci ji uspali narkotizační střelou. Měla čip, který potvrdil, že patří do výběhu, odkud neznámo kdy prchla. Z areálu, kde byla původně třináctičlenná smečka, utekl přesně nezjištěný počet šelem, s jistotou minimálně dvě samice, uvedl mluvčí národního parku Jan Dvořák.
před 11 hhodinami
Načítání...