Kostní dřeň je vzácná, i když ji má každý. Registry shánějí nové dárce

UDÁLOSTI: Registry dárců kostní dřeně shánějí nové dobrovolníky (zdroj: ČT24)

Registr dárců krvetvorných buněk zvýšil horní věkovou hranici pro zájemce na 40 let. Doufá, že tak sežene více dobrovolníků, což také znamená zvýšení šance pro pacienty. Registr dárců dřeně podobný krok neplánuje. V obou je dohromady 93 tisíc lidí a stále jsou potřeba noví.

V Českém národním registru dárců dřeně, který sídlí v Plzni, je v současnosti 68 tisíc lidí, zatímco v menším Českém registru dárců krvetvorných buněk se sídlem v pražském IKEMu mají přes 25 tisíc jmen. Počet dárců by však chtěl menší registr zvýšit. Otevřel se proto nově lidem ve věku mezi 35 a 40 lety. „Zjistili jsme, že opravdu chtějí vstupovat do registru a řada je zdravá a nemá překážku k darování kostní dřeně,“ poukázala koordinátorka registru Gabriela Hošková.

Kdo je ochotný darovat dřeň, musí být zároveň v dobrém zdravotním stavu – překážkou může být astma nebo těžká alergie – a vážit více než 50 kilogramů. Po zapsání může zazvonit telefon takřka každým okamžikem. Například Richard Šrámek daroval dřeň již necelý rok od zapojení do registru. „Tak brzy jsem to nečekal. Ze začátku byl trochu strach, ale byl to příjemný pocit, když víte, že někomu pomůžete,“ podotkl.

Odběry mohou proběhnout dvěma způsoby. Richard Šrámek jej podstoupil na separátoru, který si z krve vezme jen potřebné buňky a zbytek vrátí do oběhu. „Byly to tři čtyři hodinky, jako byste šli darovat krev. Sednete si do křesla, napíchají vám žíly a pak už to z vás vytahají pumpy,“ popsal dárce kostní dřeně. Druhý způsob se provádí v celkové narkóze. Dřeň lékaři odsají z pánevní kosti.  

Pro úspěch transplantace se musí dárce a pacient co nejvíc shodovat v takzvaných HLA znacích. Proto připadá v úvahu jako dárce každý od chvíle, kdy ho zapíší. 

Podle Pavla Jindry, který je ředitelem většího ze dvou českých registrů, jsou obě databáze propojeny mezi sebou a také s německým a anglickým registrem. „Spolupráce je hladká,“ uvedl.

Všechny registry shánějí nové dárce. Plzeňský registr však na rozdíl od pražského neuvažuje o tom, že by se otevřel starším lidem. Oba se však soustředí na získání nejmladších možných – tedy studentů. Náborová akce proběhla i přímo ve škole, zapsalo se při ní na 1100 vysokoškoláků.

Další nábory chystají registry na zkouškové období. Každý nový dárce zvýší šanci 44 dětí a dospělých, kteří teď v Česku na vhodného dárce ještě čekají.