Ukrajinci

Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtečním rozhovoru pro americkou stanici Fox News prohlásil, že Ukrajina nyní disponuje nejsilnějšími ozbrojenými silami v Evropě, přičemž poukázal na bojové zkušenosti této země a těžké ztráty, které ruské jednotky během války utrpěly. Ukrajinské ozbrojené síly se podle něj vyvinuly v nejschopnější bojovou sílu v Evropě, a to navzdory tomu, že Rusko má větší počet obyvatel a vojenské zdroje.

Za loňský konflikt s cestujícím ukrajinským párem potvrdil soud řidiči tramvaje Danielu Bejvlovi dvě stě hodin obecně prospěšných prací. Nařídil mu také podrobit se programu sociálního výcviku, páru musí rovněž uhradit odškodné 55 tisíc korun. Rozhodnutí odvolacího Městského soudu v Praze je pravomocné. Bejvl v minulosti vinu popřel, úterní rozhodnutí nekomentoval.

Už více než deset procent obyvatel Česka tvoří cizinci. A zatímco firmy volají po dalších pracovnících pro provozy 24/7 i dopravu, firmy čelí byrokratickým průtahů a omezeným kapacitám úřadů. Analýza pořadu Bilance navíc ukazuje na fenomén „brain waste“ – tisíce vysokoškolsky vzdělaných uprchlíků pracují u pásu, protože jejich hlubší integrace není dotažená.

Podle údajů estonského statistického úřadu měla země k 1. lednu 1 360 745 obyvatel, což je o 9250 méně než před rokem. Počet obyvatel tak klesl druhý rok po sobě.

Od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu požádalo v Česku o živnostenské oprávnění přes čtyřicet šest tisíc Ukrajinců. Vyplývá to ze statistik společnosti Dun & Bradstreet. Patří mezi ně Albína Romanjuková a Oleksandr Politiuk, kteří stejně jako tisíce jejich krajanů utekli před válkou a v Česku se pustili do podnikání. Ukrajinci se uplatňují i jako zdravotníci nebo učitelé. Solomija Makovská dokonce získala ocenění Učitel Vysočiny.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) brzy navštíví Ukrajinu. Uvedl to po telefonátu se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Ministři spolu podle Macinky hovořili o budoucí spolupráci i náladách části české veřejnosti vůči Ukrajincům v Česku. Shodli se na tom, že je jejich společným úkolem pracovat na tom, aby byly pozitivnější. V diskusi budou brzy pokračovat při Macinkově návštěvě Kyjeva, dodal český ministr.

Ukrajinská delegace zahájila v pátek ve Spojených státech rozhovory s americkými vyjednavači. Zástupci obou stran se shodli, že budou pokračovat ve snaze o dojednání mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Po jednání to uvedl hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov, podle něhož Kyjev trvá na dlouhodobém zajištění ukrajinské bezpečnosti. Delegace mají naplánováno i sobotní setkání. Do Miami mezitím přicestoval ruský vyjednávač Kirill Dmitrijev na jednání s americkou stranou.

Ukrajinští vojáci ovládají téměř devadesát procent Kupjansku a již 17 měsíců brání Pokrovsk, kde znovu ovládli severní část města. Uvedl to ukrajinský hlavní velitel Oleksandr Syrskyj jako příklady úspěchů ukrajinských sil, s nimiž seznámil během videokonference západní partnery. Celkově ale situace na frontě po téměř čtyřech letech války zůstává podle generála složitá.

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) po čtvrtečním jednání vlády uvedl, že Česko vydalo na pomoc Ukrajině 91,3 miliardy korun, zatímco na příjmech získalo 104 miliard korun. Poděkoval všem, kdo se na pomoci Ukrajině od počátku ruské vojenské agrese v roce 2022 podíleli.

Ukrajina je neustále pod tlakem ruské okupační armády. Ruské drony v noci na středu útočily hlavně na Záporoží, kde zranily devatenáct lidí. A pokračuje i bitva o Pokrovsk. Z nedalekého města Dobropillja se proto stává jižní pevnost donbaského valu. Štáb ČT se do stále víc zdevastovaného města nyní po několika měsících vrátil.

Ruský úder na ukrajinské město Záporoží ve čtvrtek večer zabil pět lidí. Uvedl to podle médií šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Další tři lidi úder zranil. Podle Fedorova úder zasáhl rezidenční budovy, obchod a tržiště. Pod útokem se ocitla také Oděsa, kde pět lidí utrpělo zranění. V Dněpropetrovské oblasti přišla o život žena při dronovém útoku, další dva lidé mají středně těžká zranění, napsal na telegramu šéf regionální vojenské správy Vladyslav Hajvanenko.

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil sabotáž na železnici za akt státního terorismu a slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická. Šéf polské obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz následně oznámil, že armáda nasadí deset tisíc vojáků, aby pomohli ochránit bezpečnost kritické infrastruktury. Polské úřady také uvedly, že zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům, kterými byla dle prokuratury dvojice Ukrajinců, která údajně uprchla do Běloruska.

Na konci září žilo v Česku legálně 1 107 403 cizinců, oproti červnu jich přibylo asi 16 tisíc, meziročně pak více než 28 tisíc. Nejvíce bylo Ukrajinců, s odstupem následovali Slováci, Vietnamci a Rusové. Ministerstvo vnitra to uvedlo ve zprávě o migraci za třetí čtvrtletí. Cizinci v současnosti podle resortu tvoří asi 10,2 procenta populace. Nejvíce jich žije v Praze, nejméně ve Zlínském kraji.

Ukrajinští uprchlíci v Česku zaplatili ve třetím čtvrtletí letošního roku na odvodech a daních 8,2 miliardy korun, více než dvojnásobek částky, kterou český stát vynaložil na jejich pomoc. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v neděli oznámilo, že výdaje spojené s podporou lidí s dočasnou ochranou činily v tomto období 3,9 miliardy korun, a rozpočet tak byl v plusu 4,3 miliardy korun.

Tuzemsko by mohlo Německu posloužit jako vzor, jak dobře integrovat ukrajinské uprchlíky. Výzvu, kterou příchod statisíců Ukrajinců představoval, zvládla země bravurně, napsal v článku přední německý list Die Welt.

Ukrajinští uprchlíci zaplatili letos v prvním pololetí na odvodech a některých daních patnáct miliard korun. Poskytnutá pomoc státu byla poloviční – činila 7,6 miliardy korun. Plyne to z údajů zveřejněných ministerstvem práce a sociálních věcí. Podle nich tyto příjmy začaly převyšovat výdaje od předloňského třetího čtvrtletí. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve čtvrtek sdělil, že nyní v Česku pracuje 169 tisíc lidí z Ukrajiny s dočasnou ochranou.

Řidič tramvaje Daniel Bejvl, který podle státní zástupkyně napadl a hanobil Ukrajince, ve středu popřel u soudu vinu. Připustil pouze, že ve vypjaté situaci řekl cestujícím s malým dítětem, že nemají právo být v Česku. Své vystupování označil za osobní zkrat, kterého lituje. Za výtržnictví a za hanobení národa hrozí třicetiletému muži až dvouleté vězení.

Podpořit hospodářský růst snížením cen energií, zajistit důslednější výběr daní a snižovat výdaje státu, například slučováním ministerstev, tak prezentoval v pořadu Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou ekonomické záměry hnutí ANO jeho první místopředseda a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček. V pořadu hovořil rovněž o záměrech v zahraniční politice.

Moskva nepolevuje v útocích na ukrajinská města, pociťuje to například Dobropillja. Nyní odtud za velmi riskantních podmínek ukrajinští dobrovolníci evakuují obyvatele. Kyjev a Washington zatím nevzdávají přípravy summitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Američané také doufají, že v blízké budoucnosti budou vypracovány bezpečnostní záruky, které by rozptýlily obavy Ukrajiny z další ruské agrese.

Kanadský premiér Mark Carney nevyloučil možnost, že by se kanadští vojáci zapojili do bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, řekl při návštěvě Kyjeva, kde se účastní oslav ukrajinského Dne nezávislosti. Kromě něj přijel do metropole také americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg, kterému ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil ukrajinský Řád za zásluhy 1. stupně.

Pentagon už měsíce blokuje použití amerických střel dlouhého doletu Ukrajinci na území Ruska, napsal list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké představitele. Ministerstvo obrany ve Washingtonu podle něj neschválilo Kyjevu takové útoky, zatímco se Bílý dům snaží přimět Moskvu k zahájení mírových rozhovorů. Předchozí americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině používat americké střely ATACMS proti cílům na ruském území loni.

Zatímco v americkém Washingtonu se mezi lídry západního světa jednalo o míru, Ukrajinu ruský diktátor Vladimir Putin a jeho invazní armáda opět zasypali drony a raketami. „Nejradši bych je za to roztrhala na kousky. Co k tomu říct. Jsou to zvířata. V noci se nevyspíme, pořád se bojíme,“ neskrývá hněv obyvatelka Záporoží Maria, se kterou natáčel štáb ČT. Sílící ruské útoky doprovázejí zatím nejrychlejší postup ruské armády od loňského listopadu a mrtvých i přes slova o míru přibývá.

Ukrajinci musí mít svobodu rozhodnout o své budoucnosti, shodly se v prohlášení země Evropské unie s výjimkou Maďarska. Diplomatické řešení války na Ukrajině, kterou před třemi a půl lety rozpoutalo Rusko, musí chránit klíčové ukrajinské a evropské bezpečnostní zájmy, zdůraznili také prezidenti a šéfové vlád 26 evropských zemí podle agentury Reuters.

Úprava, která opětovně zavedla možnost dvojích zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy, je diskriminační a porušuje ústavu, míní senátor Jiří Růžička (nestr. a člen senátorského klubu ODS a TOP 09), který zároveň patří k předkladatelům návrhu k Ústavnímu soudu (ÚS) na její zrušení. Podle autorky změny, poslankyně Renáty Zajíčkové (ODS), zápisy v této formě proběhly již letos a žádné problémy nezaznamenala. Změna má podle ní naopak pomoci k lepší integraci. Proti dvojím zápisům se však staví experti i některá ministerstva.