Ukrajinci

Kvůli rostoucímu zájmu o zkoušky z českého jazyka a reálií zvyšuje Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy (ÚJOP) kapacity. Míst ke zkouškám chce letos nabídnout o polovinu více než loni. Testuje také nový přihlašovací systém, řekl ČT zástupce ředitelky ÚJOP Pavel Pečený. Zájem o zkoušky z češtiny a kulturních znalostí, které jsou nezbytné pro žadatele o české občanství, byl loni rekordní.

Za zpronevěru milionových dotací určených na integraci ukrajinských uprchlíků pražský městský soud potrestal zakladatele nadace Help Ukraine Vladimíra Gergela 5,5 let vězení. Na stejnou dobu mu také zakázal vykonávat vedoucí činnost v jakýchkoli nadacích či jiných právnických osobách. Rozsudek není pravomocný, Gergel, který vinu odmítá, se proti němu ještě v jednací síni odvolal. Státní zástupce si pro odvolání ponechal lhůtu.

Policie navrhla obžalovat dvacet obviněných v případu česko-ukrajinského gangu falešných telefonických bankéřů, kterým v případě prokázání viny hrozí až 13,5 roku vězení, informovala policejní mluvčí Iva Kormošová. Způsobená škoda je podle policie více než sto milionů korun. Gang viní ze spáchání asi pěti set skutků. Vyšetřovací spis je podle Kormošové velmi rozsáhlý, obsahuje 62 tisíc stran.

V Česku by mohlo trvale zůstat na 260 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. I s nimi by za deset let mohlo v zemi celkem žít asi 1,36 milionu cizinců, vyplývá ze studie poradenské společnosti Boston Consulting Group (BCG) a středoevropské pobočky Aspen Institute pro ministerstvo práce. Na konci března pobývalo v Česku podle údajů ministerstva vnitra 364 600 uprchlíků s dočasnou ochranou a dalších 708 700 cizinců mělo povolení k pobytu, celkem tedy 1,07 milionu lidí.

Před třemi lety vstoupili ukrajinští vojáci do města Buča obsazeného ruskými vojáky na začátku války. Okupanti tam zavraždili 561 lidí. V Buče a dalších oblastech Ukrajinci zdokumentovali 183 tisíc válečných zločinů. Masakr se stal pro napadenou zemi, která se nadále brání ruské agresi, děsivým symbolem.

Ukrajinští běženci se stali tématem předvolebního boje v sousedním Polsku. V rétorice proti uprchlíkům přitvrzují nejen opoziční politici, ale i zástupci vládní koalice. Kabinet uvažuje, že těm Ukrajincům, kteří si dosud nenašli v zemi práci, zruší poslední dávku – měsíční příspěvek na dítě. Kladný postoj k uprchlíkům před válkou má stále většina Poláků, odpůrců přesto přibývá.

Patrik Tušl, který byl odsouzen mimo jiné za pronásledování šéfa České lékařské komory Milana Kubka či za nenávistné výroky o Ukrajincích, je na svobodě. Karlovarský okresní soud v pondělí vyhověl jeho třetí žádosti o podmínečné propuštění. Na Facebooku o tom informoval předseda strany PRO Jindřich Rajchl, serveru Seznam Zprávy to potvrdila Vězeňská služba ČR. Tušl byl za různé zločiny ve vězení od srpna 2022.

Zvláštní dlouhodobý pobyt v Česku budou moct získat Ukrajinci s dočasnou ochranou a ročním příjmem nad 440 tisíc korun, schválila ve středu vláda. Podle podmínek bude moct být zvláštní dlouhodobý pobyt udělen dál jen těm, kteří jsou bezúhonní, žijí v Česku s dočasnou ochranou alespoň dva roky a od loňského července nepobírají humanitární dávky.

Starlink v současné době nemá obdoby a závislost armád ve světě na tomto satelitním systému miliardáře Elona Muska je „neuvěřitelná“. V pořadu 90′ ČT24 to uvedl analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček. Obrovskou technologickou závislost Ukrajiny i celé Evropy na USA vnímá i šéfredaktor webu Echo24 Dalibor Balšínek.

Řidič tramvaje v Praze slovně a fyzicky napadl ukrajinské cestující a vyhodil je z vozu. Policie to prověřuje jako přestupek proti občanskému soužití. Pražský dopravní podnik už oznámil, že s útočníkem rozváže pracovní poměr. Řidič se brání, že před incidentem čelil od ukrajinského páru nadávkám.

Jeden nepodmíněný trest pět a půl roku vězení a pět podmíněných trestů uložil Krajský soud v Brně skupině obžalovaných z útoku na dvojici Ukrajinců. Útok se odehrál v roce 2023 v centru města po ukončení pietního pochodu za mladého Roma, který zemřel po potyčce s Ukrajincem. Skupina účastníků pochodu, převážně opilých mladých mužů, si pak ve městě podle obžaloby vyhlédla dvojici jiných Ukrajinců a napadla je.

Česko za tři roky plnohodnotné rusko-ukrajinské války udělilo dočasnou ochranu bezmála 400 tisícům ukrajinských uprchlíků. Zhruba čtvrtinu tvoří děti. Čtyřicet tisíc z nich chodí na základní školy. Na středních jich studuje sedm tisíc. Je mezi nimi i Nikita. Bylo mu šestnáct, když na začátku války utekl do Česka. Řada uprchlíků z Ruskem napadené země si našla v Česku práci. Patří mezi ně například cvičitelka Tara, lékař Mykhailo, operní pěvkyně Hanna nebo Liudmyla, která si otevřela vysněnou šicí dílnu.

Hosté pořadu Události, komentáře týdne hovořili o dění posledních dní, zejména o práci staronového prezidenta USA Donalda Trumpa. Vedli také debatu o omezení doby poslanců za řečnickým pultem. Ekonom a výkonný ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl, šéfredaktor deníku Echo24 Dalibor Balšínek, moderátorka Ester Kočičková, spisovatelka a scénáristka Natálie Kocábová a ekonom Tomáš Sedláček mluvili také o proevropských demonstracích na Slovensku.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil Ukrajině vedle zastavení dodávek elektřiny také snížením podpory Ukrajinců, kteří se zdržují na Slovensku. Učinil tak v reakci na zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu po vypršení příslušného kontraktu mezi ruským podnikem Gazprom a ukrajinským Naftohazem. Zastavení tranzitu Fico označil za sabotáž ze strany ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Kyjev, který čelí ruské vojenské invazi, platnost smlouvy o tranzitu plynu podle očekávání neprodloužil.

Pokrovský úsek fronty se pro Ukrajince stal velmi problematickým. Ruská invazní vojska na východě Ukrajiny dál postupují ke klíčovému městu Pokrovsk a jeho obsazením by Moskva podle analytiků získala strategickou výhodu pro ovládnutí zbytku Donbasu. Podle ukrajinských médií problém odstartovala série pochybení a špatná komunikace v armádě. Rusové navíc podle jejich nejmenovaných zdrojů umí vhodně využívat rotací ukrajinských vojáků na frontové linii. Situace se zhoršuje a obyvatelům Pokrovsku podle předsedy tamní městské vojenské správy Serhije Dobrjaka dochází čas na odchod.

Státní zástupce obžaloval zakladatele nadace Help Ukraine Vladimíra Gergela z dotačního podvodu. Kvůli údajné zpronevěře milionových dotací určených na integraci uprchlíků mu hrozí až desetileté vězení, řekl České televizi mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Ministerstvo školství poskytlo předloni nadaci na provoz komunitního centra celkem dvacet milionů korun. Na případ začátkem loňského roku upozornili Reportéři ČT.

Od čtvrtka část ukrajinských uprchlíků dosáhne na vyšší pomoc od státu, takzvanou humanitární dávku. Jde hlavně o zranitelné osoby – třeba matky s dětmi a seniory. I pro ně totiž za měsíc skončí bezplatné ubytování. Získají ho jen nově příchozí na první tři měsíce v Česku. Úprava dávky má uprchlíkům umožnit najít si běžné bydlení.

Přes pokračující ruskou agresi se miliony Ukrajinců snaží žít život jako dříve a vyráží na letní dovolené. Množství lidí proto míří z vnitrozemí na jižní černomořské pláže. Úřady ale z bezpečnostních důvodů mnoho resortů uzavřely. Některé z nich kvůli ruským útokům chátrají už přes dva roky, další jejich majitelé kvůli zákazům nemohou legálně otevřít. V Oděské oblasti natáčel štáb ČT se zpravodajkou Darjou Stomatovou.

Sněmovna podpořila vládní novelu o dalším prodlužování dočasné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny před ruskou agresí. Ti z nich, kteří by se rozhodli v Česku usadit a ochranu nepotřebují, by mohli nově využít možnosti zvláštního dlouhodobého pobytu. Poslanci také v prvním kole schválili novelu zákona o majetku České republiky, která by mohla zjednodušit převádění nepotřebných státních nemovitostí na obce a kraje, pokud o ně projeví zájem. Samosprávy by pak mohly převádět na stát nemovitosti, pro něž nemají využití.

Ruská agresivní válka na Ukrajině stále rozděluje miliony rodin. Julie Maximenková s dětmi uprchla do Česka hned na začátku otevřené invaze. Její manžel Serhij Maximenko od té doby brání zemi v první frontové linii. Nyní dostal dovolenou a poprvé přijel rodinu navštívit. S rodinou natáčel štáb ČT24.

Na extremistické scéně v Česku i nadále dominuje takzvané antisystémové hnutí, jehož představitelé nevěří demokratickému systému, často vyjadřují obdiv k ruskému režimu a nerespektují stát a jeho instituce. Zcela zastínilo tradiční extremistické a xenofobně populistické subjekty. Vyplývá to ze zprávy ministerstva vnitra o extremismu za rok 2023, kterou nyní schválila vláda. Scénu ovlivnily i neshody mezi členy romské a ukrajinské komunity nebo reakce na teroristický útok palestinského teroristického hnutí Hamás v Izraeli z loňského podzimu.

Někteří ukrajinští uprchlíci v Česku by v příštím roce mohli získat dlouhodobá víza. Nárok vznikne při splnění řady podmínek, včetně ekonomické soběstačnosti. Podle Ministerstva vnitra je v Česku skoro 339 tisíc běženců z Ukrajiny.

Obvodní soud pro Prahu 5 potrestal podmínkou muže, který na internetu zveřejnil video, ve kterém vyhrožoval Ukrajincům. České televizi to řekla mluvčí soudu Kateřina Kaspar Studecká. Rozhodnutí není pravomocné.

Polsko si v sobotu připomíná 105 let od opětovného získání nezávislosti, které se dočkalo po více než staletí, kdy byla země rozdělena mezi Rusko, Rakousko-Uhersko a Prusko. Do ulic Varšavy tak vyšli lidé v rámci Pochodu nezávislosti, který už několik let pořádá polská krajní pravice. Mnozí účastníci drželi červenobílé vlajky, jiní zapalovali světlice. Organizátoři hovoří o „největším vlasteneckém shromáždění v Evropě“, oficiální informace k účasti ale chybí.