Ukrajinci strana 3 z 4

Po ruské invazi na Ukrajinu narůstá v České republice počet útoků na ukrajinsky a rusky mluvící osoby. Uvádí to organizace In Iustitia. Zatímco v roce 2021 tvořily útoky proti Rusům a Ukrajincům 5 procent sledovaných případů, v současné době je to kolem 22 procent. V Událostech, komentářích na to upozornila ředitelka organizace Klára Kalibová.

Šestatřicetiletá žena z Přerovska, která napsala na sociální síť, že ji napadli Ukrajinci, stane před soudem. Státní zástupce k němu podal návrh na její potrestání. ČT to řekl předseda Okresního soudu v Přerově Jiří Barbořík, který má případ na starost. Žena je podezřelá z podněcování k nenávisti vůči skupině osob a šíření poplašné zprávy. V příspěvku tvrdila i to, že Ukrajinci mají v plánu zabít Romy.

Antisystémové hnutí v první polovině letošního roku zcela zastínilo tradiční extremistickou a xenofobně populistickou scénu v Česku. Osobnosti hnutí se generují z prostředí sociálních sítí, soupeří mezi sebou, nebo naopak uzavírají krátkodobá spojenectví. Myšlení části české společnosti také hluboce ovlivnilo dlouholeté skryté podkopávání demokracie ze strany ruského hybridního působení. Ve zprávě o extremismu za prvních šest měsíců letošního roku to píše ministerstvo vnitra.

Romové se cítí ohroženi a musím říct, že do určité míry právem, uvedl v pořadu Interview ČT24 novinář a spisovatel Patrik Banga v souvislosti s nedávnými protiukrajinskými protesty Romů v Brně a Krupce. Podle něj je v pořádku, že protestují, ale nelze souhlasit s tím, že se budou házet lahve po lidech nebo uplatňovat kolektivní vina.

Pardubická policie zadržela po sobotním hromadném konfliktu tři cizince. Případ řeší jako výtržnictví a pracuje s několika verzemi. Za výtržnictví hrozí cizincům až dva roky vězení. Informoval o tom ředitel krajské policie Jan Ptáček. Policie zasahovala v sobotu večer v Pardubicích u potyčky asi osmnácti lidí. Server Romea.cz uvedl, že šlo o konflikt mezi skupinou Romů a trojicí Ukrajinců, při němž byl podle zmíněného webu lehce zraněn jeden z Romů.

Od pardubického nádraží do centra města pochodovali Romové. Do města přijeli v reakci na sobotní potyčku, při níž utrpěl zranění místní Rom. V sobotu se popraly dvě skupiny, jejich konflikt ukončil až příjezd policie. Ta nekomentovala národnost účastníků potyčky, nevyjádřila se ke spekulacím, že se s Romy poprali Ukrajinci, a varovala před eskalací konfliktu. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že protestní shromáždění bylo svolané v rozporu se zákonem. „Účast a výzvy k účasti na něm jsou nelegální,“ napsal.

V Brně se před Janáčkovým divadlem shromáždili zástupci romské komunity, aby uctili památku zesnulého mladíka, který zemřel před týdnem v potyčce u Brněnské přehrady. Policie z vraždy podezřívá sedmatřicetiletého cizince, podle nepotvrzených zpráv jde o Ukrajince. Setkání se neslo v duchu protivládní demonstrace, přestože byl plánovaný protest zrušen. Pietní shromáždění se na společném setkání Ukrajinců a Romů konalo i v Praze na Staroměstském náměstí.

Nezaměstnanost v Česku v prosinci stoupla na 3,7 procenta, zatímco předchozí tři měsíce stagnovala na 3,5 procenta. O práci se prostřednictvím úřadů práce ucházelo 271 803 lidí, o 14 616 více než o měsíc dříve. Současně o zhruba 3300 oproti listopadu ubylo volných pracovních míst, kterých zaměstnavatelé na konci loňského roku nabízeli 288 647. Jejich nabídka byla přesto dál vyšší než počet uchazečů. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Úřad práce ČR (ÚP ČR).

V Česku chybí dárci kostní dřeně z řad národnostních menšin. Nová kampaň Daruj život tak cílí na Romy, Vietnamce nebo třeba Ukrajince. Ve dvou českých registrech je dárců zhruba 150 tisíc, pacienti ze zmíněných etnik ale musejí častěji čekat déle. Anebo spoléhat na pomoc ze zahraničí.

Nezaměstnanost zůstala v listopadu na úrovni 3,5 procenta. Přestože podle analytiků vstupuje domácí ekonomika do recese, podíl nezaměstnaných se nezvyšuje. Místo si prostřednictvím úřadů práce hledalo 257 187 lidí. Stále jich bylo méně než volných míst, těch však ubylo na 292 tisíc, informoval Úřad práce. Ve srovnání s loňským listopadem podíl nezaměstnaných mírně vzrostl, tehdy činila nezaměstnanost v Česku 3,3 procenta.

Patrik Tušl a Tomáš Čermák se brání proti trestům za nenávistné výroky o Ukrajincích v nahrávce na sociálních sítích. Proti říjnovému rozsudku podali odvolání. ČT to řekl mluvčí Okresního soudu v Kladně Ivo Poštolka. Soud oba muže nepravomocně poslal do vězení – Tušla na deset měsíců, Čermáka na šest měsíců. Důvodem je video, ve kterém podle obžaloby dehonestovali Ukrajince. Oba muži vinu odmítli, připustili ale nevhodnost projevu.

V Česku pobývá odhadem dvacet tisíc mladých Ukrajinců, kteří nechodí na zdejší střední školy, ač na to mají věk. Stát sice vyčlenil 200 milionů korun na skupiny, kde by se mohli na studium v tuzemsku adaptovat, zájem o ně je ale malý. Většina mladých uprchlíků se tak dál vzdělává na dálku v domovských školách na Ukrajině. I když je to kvůli válce mnohdy složité.

Nezaměstnanost v Česku dosáhla v říjnu 3,5 procenta, zůstala tak na stejné hodnotě jako v září. Počet uchazečů o práci se oproti předchozímu měsíci snížil o 588 na 255 792. Ubylo i nabízených volných míst, jejich počet klesl zhruba o 8,7 tisíce na 297 360. Údaje v úterý zveřejnil Úřad práce ČR.

Během osmi měsíců od ruské invaze v únoru 2022 opustilo hranice Ukrajiny více než 14 milionů lidí. V Česku jich zatím útočiště nalezlo přes 450 tisíc – v přepočtu na počet obyvatel více než v jakékoliv další zemi EU. „Čím to je, že jich je zrovna v Česku tolik?“ Pokládají-li cizinci v diskuzích na téma současných ukrajinských uprchlíků jednu otázku s železnou pravidelností, je to právě tato, píše v historickém exkurzu odborník na migraci z Člověka v tísni Jakub Andrle.

Kladenský soud ve středu uložil dvěma obžalovaným tresty vězení za nenávistné výroky o Ukrajincích v nahrávce na sociálních sítích. Tomáše Čermáka odsoudil k šesti měsícům odnětí svobody, Patrika Tušla k deseti měsícům. Rozsudek není pravomocný. Podle soudce Víta Sochovského se oba dopustili hanobení národa i podněcování k nenávisti. Vyjadřovali se ve veřejně sdíleném videu. Státní zástupce Ondřej Hula novinářům řekl, že jednání obžalovaných považuje za vysoce společensky nebezpečné.

Ukrajinské rodiny se potýkají s odmítáním při zápisech do škol a upozorňují na málo volnočasových aktivit pro děti a nedostatek příležitostí učit se česky. Vyplynulo to z prvního výzkumu, který se zaměřil na jejich zkušenosti i bariéry ve vzdělávání. Začlenění do společnosti je přitom klíčové pro psychiku dětí i osvojení jazyka.

Nezaměstnanost v Česku v červnu klesla o desetinu procentního bodu na 3,1 procenta, vyplývá z údajů Úřadu práce. Podle analytiků tak už nezaměstnanost dosáhla pro letošní rok svého dna. Zaměstnavatelé nabízeli více než 319 tisíc volných míst, jejich počet se od konce května snížil zhruba o 18 tisíc. Experti odhadují, že nábor nových pracovníků brzdí rostoucí ceny a náklady firem.

Kvůli ruskému rozpoutání války proti Ukrajině přinášíme v ukrajinském jazyce informace ministerstva vnitra pro ukrajinské občany na území Česka. Dostupné jsou i v češtině. This information is also available in English.

Podle jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) není možné uzavřít pražské asistenční centrum pro uprchlíky z Ukrajiny, což vedení hlavního města plánuje fakticky od čtvrtka. „Nerozumím pražskému primátorovi Hřibovi,“ řekl Grolich v Interview ČT24. O situaci romských uprchlíků v Brně, kteří živoří v nuzných podmínkách ve stanech u autobusového nádraží, říká, že „jsou fakticky v režimu bezdomovců a o bezdomovce se nestará kraj.“

Nezaměstnanost v Česku klesla v květnu o další desetinu procentního bodu na 3,2 procenta. V evidenci úřadů práce je 235 468 uchazečů o zaměstnání, o 8190 méně než v dubnu. Počet volných pracovních míst se snížil proti předchozímu měsíci zhruba o sedm tisíc, zaměstnavatelé jich nabízeli 337 331. Vyplývá to z údajů, které ve středu ráno zveřejnil Úřad práce ČR. Výsledek se shoduje s odhady analytiků. Loni v květnu byla nezaměstnanost v Česku 3,9 procenta.

Už 160 tisíc ukrajinských uprchlíků si v Polsku našlo práci. Je to zhruba čtvrtina všech dospělých v produktivním věku, kteří do země přišli od ruského útoku na konci února. Z devadesáti procent se jedná o ženy, které kvůli neznalosti jazyka zastávají převážně nízko kvalifikované práce.

Ukrajinský Lvov je důležitým místem pro ty, kdo prchají před válkou, a teď i křižovatka těch, kteří se vracejí zpátky. Nejvíce jich míří na západní Ukrajinu, do měst se tam vrací běžný život. Přes tvrdé boje na východě země začíná na západě obnova toho, co válka zničila. Do země se taky vrátili čeští diplomaté.

Desítky uprchlíků z Ukrajiny přilákal už v prvních minutách po zahájení Veletrh pro Ukrajinu, kde šedesátka zaměstnavatelů nabízí na brněnském výstavišti lidem prchajícím před válkou pracovní místa. Ještě před zahájením veletrhu už kolem stánků vystavovatelů kroužili lidé hledající práci, převahu měly ženy. Akce trvá do pátku.

Počet Ukrajinců zapsaných do škol je ve srovnání s množstvím registrovaných uprchlíků podle České školní inspekce zatím výrazně nižší. Do školek jich zatím nenastoupily tři čtvrtiny a dvě třetiny zatím ani do základních škol, uvedl ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal na tiskové konferenci s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN). Hlavní nápor na školy začne podle ministra v září, už teď ale mají problémy s kapacitou a zajištěním personálu, často se pro ukrajinské děti nedaří zajistit psychologickou podporu.