Nezaměstnanost v Česku v červnu klesla o desetinu procentního bodu na 3,1 procenta, vyplývá z údajů Úřadu práce. Podle analytiků tak už nezaměstnanost dosáhla pro letošní rok svého dna. Zaměstnavatelé nabízeli více než 319 tisíc volných míst, jejich počet se od konce května snížil zhruba o 18 tisíc. Experti odhadují, že nábor nových pracovníků brzdí rostoucí ceny a náklady firem.
V evidenci úřadů práce bylo na konci června 231 309 lidí, o 4159 méně než v květnu. Loni bylo ke konci června v Česku přes 273 tisíc evidovaných lidí bez práce a nezaměstnanost činila 3,7 procenta.
Zatímco za celý rok 2021 dosáhla průměrná míra nezaměstnanosti 3,8 procenta, což představovalo mírný meziroční nárůst, letos podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče za celý rok klesne nezaměstnanost asi na 3,3 procenta. V červenci podle něho mírně stoupne na 3,2 procenta a na této úrovni - či blízko ní - setrvá po celé třetí čtvrtletí.
Analytici: Nezaměstnanost se blíží dnu
„Celkově se nezaměstnanost již blíží svému dnu a v závěrečných měsících letošního roku ji čeká obrat k mírnému vzestupu,“ uvedla analytička Komerční banky Jana Steckerová. Za celý letošní rok také očekává podíl nezaměstnaných v průměru 3,3 procenta a v příštím roce 3,5 procenta.
Zaměstnavatelé v červnu nabízeli více než 319 tisíc volných míst. Jejich počet se od konce května snížil zhruba o 18 tisíc. „Po sezonním očištění byl počet volných pracovních míst nejnižší od srpna 2018,“ sdělila Steckerová. Na firmy i zákazníky podle ní již doléhají vysoké ceny vstupů, což brzdí nabírání nových zaměstnanců.
U téměř třech čtvrtin volných míst zaměstnavatelé poptávají uchazeče se základním či nižším vzděláním. Přibližně stejný podíl volných pracovních pozic je vhodný i pro cizince.
Stále je vysoký zájem o zaměstnance ve zpracovatelském průmyslu, ale trh práce ovlivňují také sezonní činnosti. Týká se to zejména stavebnictví, zemědělství, lesnictví, rybářství, živočišné a potravinářské výroby, ale také cestovního ruchu, pohostinství, prodeje a služeb.
„V souvislosti s tím, ale i vysokým počtem míst v průmyslu, klesl počet nezaměstnaných mužů. V evidenci Úřadu práce ČR jich bylo meziměsíčně o 3477 méně, tedy celkem 105 774. V menší míře se objevují nabídky letních brigád,“ uvedl ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
Podle dostupných zdrojů získalo v Česku od ruského napadení Ukrajiny práci celkem 84 594 Ukrajinců, zhruba tři čtvrtiny z toho jsou ženy. Někteří se už vrátili zpět domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci června tak pracovalo na území Česka 68 777 občanů Ukrajiny s udělenou dočasnou ochranou. Nejvíce z nich v Plzeňském a Středočeském kraji a v Praze. Nejčastěji pracují jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě.
Na dlouho neobsazené pozice nastoupili Ukrajinci
Najmon uvedl, že Ukrajinci nastupují hlavně na dlouho neobsazené pozice. „Případně našli uplatnění v oblasti sezonního zaměstnávání. V určitých oblastech tak zaměstnavatelé získali zaměstnance, které potřebovali,“ podotkl.
Zároveň ale dál platí, že do Česka přicházejí především ženy, které většinou vykonávají fyzicky nenáročné činnosti. „Navíc dávají přednost krátkodobým pracovním příležitostem a s ohledem na děti také práci na jednu směnu,“ dodal Najmon.
Nejnižší nezaměstnanost zůstává nadále v Pardubickém kraji, kde bylo ke konci června bez práce 2,1 procenta lidí. Naopak v Ústeckém kraji je nezaměstnanost 4,9 procenta, nejvíce v Česku. Mezi jednotlivými okresy je na tom dlouhodobě nejlépe Praha-východ. Práci tam v červnu hledalo 1,1 procenta lidí. Pod dvě procenta se dostaly ještě okresy Praha-západ, Pelhřimov, Jindřichův Hradec, Benešov, Rychnov nad Kněžnou, Plzeň-jih, Jičín a Zlín. Na opačném konci tabulky je Karviná s osmiprocentní mírou nezaměstnanosti.
Na jedno volné pracovní místo připadá v Česku v průměru 0,7 uchazeče. Na Karvinsku je to 9,7 uchazeče, naopak v okrese Praha-východ je to jen 0,1 uchazeče.
Průměrný věk nezaměstnaných byl v červnu 43,9 roku, zatímco loni to bylo 43,2 roku. „Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. A i v průběhu uplynulých dvanácti měsíců došlo pouze k mírným změnám,“ uvedl Úřad práce. Bez práce byli nejčastěji lidé s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním.
